Vidíme realitu takovou, jaká skutečně existuje?
-
0:01 - 0:03Miluji velké záhady.
-
0:03 - 0:07Fascinuje mě největší
nevyřešené tajemství vědy. -
0:07 - 0:09Možná proto, že je tak osobní.
-
0:10 - 0:11Týká se toho, kým jsme
-
0:12 - 0:14a láká mě to, protože jsem zvědavý.
-
0:14 - 0:16Je to tahle záhada:
-
0:16 - 0:19Jaký je vztah mezi mozkem
-
0:19 - 0:21a vědomým prožitkem,
-
0:21 - 0:24jakým je například chuť čokolády
-
0:24 - 0:26nebo dotek sametu?
-
0:27 - 0:29Tato záhada není vůbec nová.
-
0:29 - 0:32V roce 1968 napsal Thomas Huxley:
-
0:33 - 0:37„Skutečnost, že něco tak
úžasného jako stav vědomí -
0:37 - 0:41je důsledkem podráždění nervové tkáně,
-
0:41 - 0:43je stejně nevysvětlitelná,
-
0:43 - 0:48jako zjevení džina
z Aladinovy lampy.“ -
0:49 - 0:52Huxley věděl, že mozková aktivita
-
0:52 - 0:55a vědomé prožitky spolu souvisí,
-
0:55 - 0:57ale nevěděl proč.
-
0:57 - 1:00Pro tehdejší vědu to byla záhada.
-
1:01 - 1:02Ale od Huxleyho dob
-
1:02 - 1:06se toho vědci o mozkové
aktivitě hodně naučili. -
1:06 - 1:08Nicméně vztah mezi mozkovou aktivitou
-
1:08 - 1:11a vědomými prožitky zůstává stále záhadou.
-
1:11 - 1:14Proč? Proč jsme učinili tak malý pokrok?
-
1:15 - 1:19Někteří odborníci si myslí,
že tento problém nedokážeme vyřešit, -
1:19 - 1:23protože nám k tomu chybí
nezbytné pojmy a inteligence. -
1:24 - 1:28Neočekáváme, že by opice řešily
problémy kvantové mechaniky, -
1:28 - 1:32takže ani nemůžeme očekávat,
že náš druh vyřeší tento problém. -
1:33 - 1:35Já s tím nesouhlasím.
Jsem optimističtější. -
1:36 - 1:38Myslím si, že jsme jenom
přijali mylný předpoklad. -
1:39 - 1:42Jakmile to napravíme,
mohli bychom snad problém vyřešit. -
1:42 - 1:45Dnes bych vám rád pověděl,
o jaký předpoklad jde, -
1:45 - 1:47proč je mylný a jak jej napravit.
-
1:48 - 1:50Položme si na začátek otázku:
-
1:50 - 1:53Vidíme realitu takovou, jaká skutečně je?
-
1:53 - 1:57Otevřu oči a vnímám jev, který mohu popsat
-
1:57 - 2:00jako červené rajče metr přede mnou.
-
2:01 - 2:04V důsledku toho začnu věřit,
že v realitě -
2:04 - 2:06existuje metr ode mě červené rajče.
-
2:07 - 2:12Poté zavřu oči a můj vjem
se změní na šedivou plochu, -
2:12 - 2:18ale platí pořád, že metr
přede mnou je červené rajče? -
2:18 - 2:22Myslím, že ano, ale nemýlím se v tom?
-
2:22 - 2:26Nemůže se stát, že si špatně
vykládám celou podstatu vnímání? -
2:27 - 2:30Své vnímání jsme si už
nejednou špatně vykládali. -
2:31 - 2:34Mysleli jsme si, že Země je plochá,
protože tak vypadá. -
2:35 - 2:37Pythagoras zjistil, že jsme se pletli.
-
2:38 - 2:41Poté jsme si mysleli, že Země spočívá
nehybně uprostřed vesmíru, -
2:42 - 2:44opět, protože to tak vypadalo.
-
2:44 - 2:49A zase, Koperník a Galilei zjistili,
že jsme se mýlili. -
2:49 - 2:54Galilei si poté kladl otázku, zda si své
vjemy nevykládáme mylně i jinde. -
2:55 - 3:00Napsal: „Myslím si,
že chutě, vůně či barvy a vše ostatní -
3:00 - 3:02sídlí v našem vědomí.
-
3:02 - 3:08Tudíž kdybychom odstranili živé bytosti,
všechny tyto vlastnosti by zanikly.“ -
3:09 - 3:11Jde o ohromující tvrzení.
-
3:11 - 3:13Nemohl by mít Galilei pravdu?
-
3:13 - 3:17Nemohlo se stát, že si vjemy
tak špatně vykládáme? -
3:18 - 3:20Co nám k tomu může říct moderní věda?
-
3:21 - 3:23Neurovědci nám říkají,
-
3:23 - 3:27že zhruba třetina mozkové kůry
zpracovává obraz. -
3:28 - 3:31Když otevřete oči
a rozhlédnete se po této místnosti, -
3:31 - 3:35zapojí se při tom miliardy neuronů
a biliony synapsí. -
3:36 - 3:37Je to vcelku překvapující,
-
3:37 - 3:42protože o zraku přemýšlíme
maximálně jako o videokameře. -
3:42 - 3:46Prostě pořídí snímek reality takové,
jaká skutečně je. -
3:47 - 3:50Část zraku jako kamera funguje:
-
3:50 - 3:55V oku je čočka, která zaostřuje
obraz na jeho zadní stranu, -
3:55 - 3:58kde se nachází 130 milionů fotoreceptorů,
-
3:58 - 4:02takže oko je jako kamera
s rozlišením 130 megapixelů. -
4:02 - 4:06To ale nevysvětluje miliardy neuronů
-
4:06 - 4:09a biliony synapsí,
které se účastní vidění. -
4:09 - 4:11K čemu slouží tyto neurony?
-
4:12 - 4:16Neurovědci nám říkají,
že v reálném čase vytvářejí -
4:16 - 4:20všechny ty tvary, předměty, barvy
a pohyby, které vidíme. -
4:20 - 4:24Může nám připadat, že prostě
pořizujeme snímky této místnosti, -
4:24 - 4:27ale ve skutečnosti si
konstruujeme všechno, co vidíme. -
4:27 - 4:30Nekonstruujeme ale celý svět najednou.
-
4:30 - 4:33Vytváříme jen ty části,
které zrovna potřebujeme. -
4:34 - 4:37Existuje k tomu mnoho příkladů,
které dost přesvědčivě ukazují, -
4:37 - 4:39že si konstruujeme to, co vidíme.
-
4:39 - 4:41Ukážu vám dva z nich.
-
4:42 - 4:46V tomto příkladě vidíme červené terčíky,
z nichž jsou vyříznuty malé kousky, -
4:47 - 4:49ale když terčíky trochu pootočíme,
-
4:50 - 4:54najednou spatříme, jak z obrazovky
vystupuje trojrozměrná krychle. -
4:54 - 4:57Obrazovka je ale pochopitelně plochá,
-
4:57 - 5:00takže trojrozměrná krychle,
kterou vnímáme, -
5:00 - 5:02musí být námi vykonstruovaná.
-
5:03 - 5:05Na tomto dalším příkladě
-
5:05 - 5:10vidíte svítící modré pruhy
se zřetelně ostrými okraji, -
5:10 - 5:13jak se pohybují polem teček.
-
5:13 - 5:16Ve skutečnosti se tečky nehýbou.
-
5:17 - 5:21Jediné, co na jednotlivých
snímcích měním, je barva teček, -
5:21 - 5:24z modré na černou a z černé na modrou.
-
5:24 - 5:26Když to ale dělám rychle,
-
5:26 - 5:29váš zrakový systém vytváří
svítící modré pruhy -
5:30 - 5:32se zřetelnými okraji a jejich pohyb.
-
5:32 - 5:35Tohle jsou jen dva,
ale existuje spousta příkladů, -
5:35 - 5:37že to, co vidíme, si konstruujeme.
-
5:38 - 5:40Neurovědci jdou ale ještě dále.
-
5:41 - 5:46Říkají, že realitu rekonstruujeme.
-
5:47 - 5:50Takže když zažívám vjem,
který popisuji jako červené rajče, -
5:51 - 5:55je tento vjem jen přesnou rekonstrukcí
-
5:55 - 5:57vlastností skutečného červeného rajčete,
-
5:57 - 6:00které by existovalo,
i kdybych se na něj nedíval. -
6:02 - 6:05Proč neurovědci tvrdí,
že věci rekonstruujeme -
6:05 - 6:07a nikoli, že je jen konstruujeme?
-
6:07 - 6:12Jako argument se obvykle
používá právě evoluce. -
6:13 - 6:16Ti naši předkové, kteří viděli přesněji,
-
6:16 - 6:20měli konkurenční výhodu oproti těm,
jejichž zrak byl méně přesný, -
6:20 - 6:23takže je víc pravděpodobné,
že své geny předali dál. -
6:23 - 6:26Jsme potomky těch, kteří viděli přesněji,
-
6:26 - 6:29takže si můžeme být jistí,
že za normálních okolností -
6:29 - 6:31jsou naše vjemy přesné.
-
6:32 - 6:35Tohle naleznete v běžných učebnicích.
-
6:35 - 6:37Jedna z učebnic například říká:
-
6:37 - 6:39„Z evolučního hlediska
-
6:39 - 6:43je zrak užitečný právě proto,
že je tak přesný.“ -
6:43 - 6:48Takže podstata spočívá v tom,
že nám přesné vjemy víc vyhovují. -
6:48 - 6:50Dávají nám výhodu pro přežití.
-
6:50 - 6:52Je to ale pravda?
-
6:52 - 6:55Je tohle správná interpretace
evoluční teorie? -
6:55 - 6:58Podívejme se nejprve
na pár příkladů z přírody. -
6:59 - 7:01Australský brouk krasec
-
7:01 - 7:04má ďolíčky, je lesklý a hnědý.
-
7:04 - 7:06Samičky nelétají.
-
7:07 - 7:10Samečci létají a pochopitelně
hledají samičky ke spáření. -
7:11 - 7:14Jakmile nějakou najdou,
slétnou k ní a spáří se. -
7:15 - 7:18V dalekém vnitrozemí žije jiný druh,
Homo sapiens. -
7:19 - 7:22Samci tohoto druhu mají obrovský mozek,
-
7:22 - 7:25který využívají k lovu vychlazeného piva.
-
7:26 - 7:27(smích)
-
7:27 - 7:29Když nějaké najdou, hodí ho do sebe
-
7:30 - 7:33a občas v té pustině
odhodí láhev na zem. -
7:33 - 7:37Čirou náhodou
mají tyto láhve ďolíky, jsou lesklé -
7:37 - 7:41a mají ten správný odstín hnědé,
aby upoutaly pozornost brouků. -
7:43 - 7:47Samečci v celých rojích pokrývají láhve
a snaží se s nimi spářit. -
7:48 - 7:50Ztrácejí veškerý zájem o skutečné samičky.
-
7:50 - 7:54Klasický případ mužského,
který vymění ženskou za láhev. -
7:54 - 7:56(smích)
-
7:56 - 7:59(potlesk)
-
7:59 - 8:02Druh je téměř na pokraji vyhynutí.
-
8:02 - 8:06V Austrálii museli změnit láhve,
aby své brouky zachránili. -
8:07 - 8:09(smích)
-
8:10 - 8:15Samečci úspěšně nacházeli
samičky po tisíce, možná miliony let. -
8:16 - 8:21Zdálo se, že vidí realitu takovou,
jaká je, ale zjevně tomu tak není. -
8:21 - 8:23Evoluce jim poskytla zkratku.
-
8:24 - 8:28Samička je cokoli, co má ďolíky,
co je lesklé a hnědé. -
8:28 - 8:30A čím je to větší, tím líp.
-
8:30 - 8:32(smích)
-
8:33 - 8:38I když brouk zleze celou láhev,
nedokáže přijít na svůj omyl. -
8:38 - 8:42Teď samozřejmě můžete říct,
že brouci jsou příliš jednoduchá stvoření, -
8:42 - 8:43což určitě neplatí u savců.
-
8:43 - 8:46Savci se ošálit nenechají.
-
8:46 - 8:49No, nebudu to radši rozvádět,
ale asi mě chápete. -
8:49 - 8:52(smích)
-
8:52 - 8:55Takže tady nám vyvstává
důležitá technická otázka: -
8:56 - 9:01Skutečně upřednostňuje přirozený výběr
vidění reality takové, jaká je? -
9:02 - 9:05Naštěstí se nemusíte hlásit a hádat.
-
9:05 - 9:09Evoluce je matematicky přesná teorie.
-
9:09 - 9:12Můžeme použít rovnice,
kterými si to ověříme. -
9:12 - 9:16Můžeme nechat různé organismy
soupeřit v umělém světě -
9:16 - 9:21a uvidíme, který přežije a bude prospívat,
čí smyslové systémy budou lepší. -
9:22 - 9:26Klíčovým pojmem v těchto
rovnicích je prospěšnost. -
9:26 - 9:28Vezměte si tento steak:
-
9:30 - 9:33Čím je tento steak prospěšný zvířatům?
-
9:33 - 9:39Hladovému lvu, hledajícímu něco
k snědku, steak zlepší kondici. -
9:40 - 9:45Sytému lvu, který se chce pářit,
kondici nezlepší. -
9:46 - 9:50A králíkovi, ať je v jakémkoli stavu,
také není prospěšný. -
9:50 - 9:54Takže prospěch závisí nejen
na realitě, takové, jaká je, -
9:54 - 9:58ale také na samotných organismech,
jejich stavu a jednání. -
9:58 - 10:02Prospěšnost není to samé
jako samotná realita -
10:02 - 10:05a je to prospěšnost,
nikoli samotná realita, -
10:05 - 10:09co je středobodem rovnic evoluce.
-
10:09 - 10:12V mé laboratoři
-
10:12 - 10:16jsme už spustili stovky tisíc
simulací evolučních her -
10:17 - 10:19se spoustou různých,
náhodně vybraných světů -
10:20 - 10:24a organismů, které tam soupeří o zdroje.
-
10:24 - 10:27Některé organismy vidí úplnou realitu,
-
10:28 - 10:30jiné pouze některé její části
-
10:30 - 10:32a některé nevidí z reality nic,
-
10:32 - 10:34vnímají jen prospěšnost.
-
10:34 - 10:36A kdo vítězí?
-
10:36 - 10:42Nerad vám kazím radost, ale schopnost
vnímat realitu vede k vymírání. -
10:42 - 10:44V téměř každé simulaci,
-
10:44 - 10:46organismy, které nevidí realitu
-
10:46 - 10:48a umí vnímat jen prospěšnost,
-
10:49 - 10:53donutí k vyhynutí všechny organismy,
které realitu vnímají. -
10:54 - 10:58Takže to podstatné je,
že evoluce neupřednostňuje opravdové, -
10:58 - 11:00chcete-li přesné vnímání.
-
11:00 - 11:03Takové vnímání reality vede k vymírání.
-
11:04 - 11:06Je to ohromující.
-
11:06 - 11:09Jak je možné, že přesné vidění světa
-
11:09 - 11:11pro nás není výhodou pro přežití?
-
11:11 - 11:13Je to úplně jinak, než bychom očekávali.
-
11:13 - 11:15Ale vzpomeňte si na brouka krasce.
-
11:15 - 11:19Tito brouci přežili tisíce,
možná miliony let -
11:19 - 11:21pomocí jednoduchých triků a zkratek.
-
11:21 - 11:25Evoluční rovnice nám říkají,
-
11:25 - 11:30že všechny organismy, včetně nás,
jsou na stejné lodi jako krasci. -
11:30 - 11:32Nevidíme realitu takovou, jaká je,
-
11:32 - 11:36naše jednání formují triky a zkratky,
které nám pomáhají přežívat. -
11:37 - 11:38Ale i tak
-
11:39 - 11:41potřebujeme s intuicí pomáhat.
-
11:41 - 11:45Jak může být nevnímání
skutečné reality tak užitečné? -
11:46 - 11:49Naštěstí si můžeme pomoci
vhodnou metaforou: -
11:49 - 11:52pracovní plochou
na vašich počítačích. -
11:52 - 11:56Vezměte si tu modrou ikonu TEDu
s přednáškou, kterou máte rozepsanou. -
11:56 - 12:00Ikona je modrá a obdélníková
-
12:00 - 12:03a nachází se v pravém dolním
rohu pracovní plochy. -
12:03 - 12:08Znamená to snad, že i samotný
textový soubor v počítači je modrý, -
12:08 - 12:12obdélníkový a na pravé spodní
straně počítače? -
12:12 - 12:13Samozřejmě, že ne.
-
12:13 - 12:18Kdokoli by si to myslel,
vykládal by si špatně smysl rozhraní. -
12:18 - 12:21Plocha tu není k tomu,
aby ukazovala realitu v počítači. -
12:21 - 12:24Je tu naopak proto, aby skutečnost skryla.
-
12:24 - 12:28Nezajímají vás diody a rezistory
a všechny ty megabyty programů. -
12:28 - 12:31Pokud byste se tím museli zabývat,
nikdy byste nenapsali text -
12:31 - 12:32nebo neupravili své fotky.
-
12:32 - 12:37Takže myšlenka spočívá v tom,
že nám evoluce dala rozhraní, -
12:37 - 12:41které skrývá skutečnost
a navádí k adaptivnímu chování. -
12:41 - 12:44Prostor a čas, jak je právě teď vnímáte,
-
12:45 - 12:47jsou vaší pracovní plochou.
-
12:47 - 12:51Fyzické předměty jsou
jednoduše ikonami na této ploše. -
12:52 - 12:54Každého hned napadne námitka.
-
12:54 - 12:58Hoffmane, když si myslíš, že vlak,
který se blíží rychlostí 320 km/h, -
12:58 - 13:01je jen ikona na ploše,
-
13:01 - 13:03proč si před něj nestoupneš?
-
13:03 - 13:05Až bude po tobě a tvé teorii,
-
13:05 - 13:08budeme vědět, že vlak je
něco víc než jen ikona. -
13:09 - 13:12No, já bych si nestoupl před vlak
ze stejného důvodu, -
13:12 - 13:16kvůli kterému jen tak nepřetáhnu
tuhle ikonu do koše, -
13:16 - 13:19ne proto, že bych ji bral tak doslovně ‒
-
13:20 - 13:23soubor doopravdy není
modrý a obdélníkový ‒ -
13:23 - 13:25ale protože ji beru vážně.
-
13:25 - 13:27Mohl bych přijít o týdny práce.
-
13:27 - 13:30Podobně nás evoluce formovala
-
13:30 - 13:34při vnímání symbolů, které jsou
navrženy tak, aby nás udržovaly naživu. -
13:35 - 13:37Měli bychom je raději brát vážně.
-
13:37 - 13:40Vidíš-li hada, nezvedej ho.
-
13:40 - 13:43Vidíš-li útes, neskákej z něj.
-
13:43 - 13:47Jsou navrženy tak, aby nás chránily,
takže bychom je měli brát vážně. -
13:47 - 13:49Neznamená to ale,
že bychom je měli brát doslova. -
13:49 - 13:51To by byla logická chyba.
-
13:52 - 13:55Další námitka:
Vždyť nejde o nic opravdu nového. -
13:55 - 13:59Fyzikové nám už dlouhou dobu říkají,
že kov vlaku působí pevně, -
13:59 - 14:03ale z větší části je to prázdný prostor
s drobounkými částicemi svištícími kolem. -
14:03 - 14:04Nejde o nic nového.
-
14:05 - 14:06No, ne tak úplně.
-
14:07 - 14:11Je to jako bych řekl, že vím,
že ta modrá ikona na ploše -
14:11 - 14:13nepředstavuje realitu v počítači,
-
14:13 - 14:17ale když vytáhnu starou dobrou lupu
a podívám se hodně zblízka, -
14:17 - 14:18uvidím malé pixely
-
14:18 - 14:21a ty počítačovou realitou jsou.
-
14:21 - 14:25No, ne tak docela, stále jsme na ploše
a o to právě jde. -
14:25 - 14:28Ty mikroskopické částice pořád
existují v prostoru a čase: -
14:28 - 14:30stále jsou částí uživatelského rozhraní.
-
14:30 - 14:34Takže já tvrdím něco mnohem
radikálnějšího než fyzikové. -
14:35 - 14:36Nakonec můžete namítnout,
-
14:36 - 14:39podívej, my ten vlak všichni vidíme,
-
14:39 - 14:41proto si ho nikdo z nás nekonstruuje.
-
14:42 - 14:44Ale vzpomeňte si na tento příklad.
-
14:44 - 14:47V tomto příkladě všichni vidíme krychli,
-
14:47 - 14:49ale obrazovka je přitom plochá,
-
14:49 - 14:53takže krychle, kterou vidíte,
je krychlí, kterou si konstruujete. -
14:54 - 14:56Všichni vidíme krychli,
-
14:56 - 15:00protože všichni, každý z nás,
si konstruuje krychli, kterou vidíme. -
15:00 - 15:03To samé platí i o vlaku.
-
15:03 - 15:07Všichni vidíme vlak, protože každý
vidí vlak, který si vykonstruoval. -
15:07 - 15:10A to samé platí
o všech hmotných předmětech. -
15:12 - 15:17Máme tendenci si myslet, že naše vnímání
je jako okno do reality, jaká existuje. -
15:17 - 15:20Evoluční teorie nám říká,
-
15:20 - 15:24že je to nesprávná interpretace
našeho vnímání. -
15:25 - 15:28Realita je spíše jako 3D pracovní plocha,
-
15:29 - 15:32která je navržena tak,
aby skryla složitost skutečného světa -
15:32 - 15:34a vedla k adaptivnímu chování.
-
15:34 - 15:37Prostor, jak jej vnímáte,
je vaší pracovní plochou, -
15:37 - 15:40hmotné předměty jsou jen ikonami
na této pracovní ploše. -
15:41 - 15:45Domnívali jsme se, že Země je plochá,
protože tak vypadá. -
15:46 - 15:49Pak jsme si zase mysleli,
že Země je nehybným středem reality, -
15:49 - 15:50protože tak vypadá.
-
15:50 - 15:52Pletli jsme se.
-
15:52 - 15:54Špatně jsme si vykládali naše vnímání.
-
15:55 - 15:58Teď věříme, že prostoročas a předměty
-
15:58 - 16:01jsou povahou reality, jaká existuje.
-
16:01 - 16:05Evoluční teorie nám říká,
že už se zase mýlíme. -
16:05 - 16:10Špatně si vykládáme obsah
našeho smyslového vnímání. -
16:10 - 16:13Je tu něco, co existuje,
když se právě nedíváte, -
16:13 - 16:16ale není to prostoročas
ani hmotné předměty. -
16:16 - 16:19Je pro nás těžké opustit
koncepci prostoročasu a předmětů, -
16:19 - 16:22stejně jako je pro krasce
obtížné nechat být láhev. -
16:23 - 16:27Proč? Protože jsme slepí
vůči naší vlastní slepotě. -
16:28 - 16:32Oproti broukovi ale máme výhodu:
naši vědu a techniku. -
16:33 - 16:36Ve snaze rozpoznat něco
objektivem dalekohledu jsme objevili, -
16:36 - 16:39že Země není nehybným středem reality.
-
16:40 - 16:43A nahlížením skrze objektiv
evoluční teorie jsme zjistili, -
16:43 - 16:47že prostoročas a předměty
nejsou přirozenou vlastností reality. -
16:47 - 16:50Když vnímám vjem,
-
16:50 - 16:54který popisuji jako červené rajče,
interaguji s realitou, -
16:54 - 16:59ale realita není červeným rajčetem
a vůbec ani nevypadá jako červené rajče. -
17:00 - 17:05Podobně, když vnímám prožitek,
který popisuji jako lva nebo steak, -
17:05 - 17:10interaguji s realitou,
ale lev ani steak nejsou realitou. -
17:10 - 17:11A v tom to vězí:
-
17:12 - 17:17kdykoli zažívám smyslový vjem,
který popisuji jako mozek nebo neurony, -
17:17 - 17:22interaguji s realitou,
ale mozek ani neurony nejsou realitou -
17:22 - 17:25a realita vůbec nevypadá
jako mozek nebo neurony. -
17:27 - 17:31A tato realita, ať už je to cokoli,
-
17:31 - 17:35je skutečným zdrojem
příčiny a následku ve světě. -
17:35 - 17:38Nikoli mozky nebo neurony.
-
17:38 - 17:41Mozky nebo neurony nemohou
vůbec působit kauzálně. -
17:41 - 17:43Nezpůsobují žádný z našich
smyslových vjemů, -
17:43 - 17:45neovlivňují naše chování.
-
17:45 - 17:50Mozky a neurony jsou druhově
specifické symboly, zkratky. -
17:51 - 17:54Co to znamená pro záhadu vědomí?
-
17:54 - 17:58Otevírá to nové možnosti.
-
17:58 - 17:59Například:
-
18:00 - 18:04Je možné, že realita je nějaký obří stroj,
-
18:04 - 18:06který způsobuje naše vědomé prožitky.
-
18:07 - 18:10Pochybuji o tom,
ale stojí to za prozkoumání. -
18:10 - 18:15Možná, že realita je obrovská,
interagující síť vědomých činitelů, -
18:16 - 18:21jednoduchých i složitých, která způsobuje
jejich vzájemné vědomé zážitky. -
18:21 - 18:26Tohle není tak šílená myšlenka,
jak se může zdát, aktuálně ji zkoumám. -
18:27 - 18:28Zde je pointa:
-
18:29 - 18:32Jakmile jednou opustíme silně intuitivní,
-
18:32 - 18:36ale silně mylný předpoklad
o povaze reality, -
18:36 - 18:40otevřou se před námi nové cesty k tomu,
jak přemýšlet o největší záhadě života. -
18:41 - 18:46Vsadím se, že se realita
ukáže být mnohem úžasnější -
18:46 - 18:49a překvapivější,
než jsme si kdy představovali. -
18:50 - 18:54Evoluční teorie nám předkládá
nejvýznamější výzvu: -
18:55 - 18:59výzvu rozpoznat, že naše vnímání
nesouvisí s viděním pravdy, -
19:00 - 19:02ale jde o to mít děti.
-
19:03 - 19:08A mimochodem, i tento TED
se odehrává jen ve vaší hlavě. -
19:08 - 19:10Děkuji mnohokrát.
-
19:10 - 19:14(potlesk)
-
19:21 - 19:24Chris Anderson:
Pokud to tam jste skutečně vy, děkuji vám. -
19:26 - 19:27Jde mi z toho hlava kolem.
-
19:27 - 19:31Nejdřív ze všeho z toho možná
někteří upadnou do hluboké deprese -
19:31 - 19:36při pomyšlení na to,
že evoluce neupřednotňuje realitu. -
19:36 - 19:39Chci říct, jestli to nepodkopává
veškeré naše úsilí, -
19:39 - 19:42všechnu naši způsobilost myslet si,
že známe pravdu, -
19:42 - 19:45možná, dokonce i tu vaši teorii,
jestli tím myslíte tohle. -
19:45 - 19:50Donald Hoffman:
No, tohle nám nebrání být úspěšní ve vědě. -
19:50 - 19:53Máme jen jednu teorii,
která se ukázala být chybnou, -
19:53 - 19:57totiž že vnímání vypadá jako realita
a realita vypadá jako to, co vnímáme. -
19:57 - 20:00Tato teorie se ukazuje být chybnou.
Fajn, zahoďme ji. -
20:00 - 20:05To nám nijak nebrání v postulování
jakýchkoli jiných teorií o povaze reality, -
20:05 - 20:08jde vlastně jen o pokrok v tom,
že jsme poznali jednu z mylných teorií. -
20:08 - 20:11Věda pokračuje normálně dál.
Zde žádný problém není. -
20:11 - 20:13CA: Takže myslíte, že je to možné.
-
20:13 - 20:14(smích)
-
20:14 - 20:18To je skvělé, ale zdá se mi, že tvrdíte,
že je možné, aby vás evoluce -
20:18 - 20:20i v tomto případě dovedla k řešení.
-
20:21 - 20:23DH: Ano. To je velice dobrý postřeh.
-
20:23 - 20:27Simulace evolučních her, které jsem
předváděl, se týkaly výhradně vnímání -
20:27 - 20:30a ukazují nám,
že naše vnímání bylo formováno tak, -
20:30 - 20:32aby neukazovalo pravou realitu,
-
20:32 - 20:36ale to neznamená, že s naší logikou
nebo matematikou je to stejné. -
20:36 - 20:40Takové simulace jsme ještě nedělali,
ale vsadím se, že bychom zjistili, -
20:40 - 20:43že existuje nějaký druh selekčního tlaku
na naši logiku a matematiku, -
20:43 - 20:45aby přinejmenším směřovaly k pravdě.
-
20:45 - 20:48Jste-li na tom jako já,
připadne vám matika a logika těžká. -
20:48 - 20:51Ještě to úplně nechápeme,
ale minimálně evoluční tlaky -
20:51 - 20:54ne vždy odpovídají
přesným závěrům matiky a logiky. -
20:54 - 20:57Myslím, že zjistíme, že musíme
probádat každou kognitivní schopnost -
20:57 - 21:00jednu po druhé a zjistit,
co s nimi evoluce dělá. -
21:00 - 21:03To, co je pravda o vnímání,
nemusí být pravda o matice a logice. -
21:04 - 21:08CA: Myslím si, že navrhujete
jakousi moderní obdobu interpretace světa, -
21:08 - 21:10jakou měl biskup Berkeley:
-
21:10 - 21:13vědomí je příčinou existence hmoty,
nikoli obráceně. -
21:13 - 21:15DH: Berkeleyho učení
je něco trochu jiného. -
21:15 - 21:19Berkeley si to myslel,
protože byl deista a domníval se, -
21:19 - 21:21že definitivní příčinou reality je Bůh.
-
21:21 - 21:24Já ale nepotřebuji zacházet
tak daleko jako Berkeley, -
21:24 - 21:27takže jde o úplně něco jiného.
-
21:27 - 21:31Nazývám to vědomým realismem.
Vlastně jde o velmi odlišný přístup. -
21:31 - 21:35CA: Done, mohl bych si s vámi povídat
celé hodiny a doufám, že k tomu dojde. -
21:35 - 21:37CA: Děkuji za vše.
DH: Děkuji.
- Title:
- Vidíme realitu takovou, jaká skutečně existuje?
- Speaker:
- Donald Hoffman
- Description:
-
Kognitivní vědec Donald Hoffman se pokouší zodpovědět zásadní otázku: Vnímáme svět takový, jaký opravdu existuje, anebo takový, jaký potřebujeme, aby byl? V této místy šokující přednášce se zamýšlí na tím, jakým způsobem pro nás náš mozek konstruuje realitu.
- Video Language:
- English
- Team:
- closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 21:50
Vladimír Harašta approved Czech subtitles for Do we see reality as it is? | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Do we see reality as it is? | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Do we see reality as it is? | ||
Karel Čížek accepted Czech subtitles for Do we see reality as it is? | ||
Karel Čížek edited Czech subtitles for Do we see reality as it is? | ||
Karel Čížek edited Czech subtitles for Do we see reality as it is? | ||
Karel Čížek edited Czech subtitles for Do we see reality as it is? | ||
Karel Čížek edited Czech subtitles for Do we see reality as it is? |