1
00:00:00,835 --> 00:00:02,641
Miluji velké záhady.

2
00:00:02,901 --> 00:00:07,103
Fascinuje mě největší
nevyřešené tajemství vědy.

3
00:00:07,313 --> 00:00:09,271
Možná proto, že je tak osobní.

4
00:00:09,681 --> 00:00:11,319
Týká se toho, kým jsme

5
00:00:11,539 --> 00:00:13,656
a láká mě to, protože jsem zvědavý.

6
00:00:14,186 --> 00:00:15,844
Je to tahle záhada:

7
00:00:16,274 --> 00:00:19,120
Jaký je vztah mezi mozkem

8
00:00:19,350 --> 00:00:21,191
a vědomým prožitkem,

9
00:00:21,221 --> 00:00:23,721
jakým je například chuť čokolády

10
00:00:23,891 --> 00:00:25,885
nebo dotek sametu?

11
00:00:26,805 --> 00:00:28,705
Tato záhada není vůbec nová.

12
00:00:28,999 --> 00:00:32,268
V roce 1968 napsal Thomas Huxley:

13
00:00:32,598 --> 00:00:37,122
„Skutečnost, že něco tak
úžasného jako stav vědomí

14
00:00:37,412 --> 00:00:41,259
je důsledkem podráždění nervové tkáně,

15
00:00:41,499 --> 00:00:43,405
je stejně nevysvětlitelná,

16
00:00:43,455 --> 00:00:47,518
jako zjevení džina
z Aladinovy lampy.“

17
00:00:49,268 --> 00:00:51,565
Huxley věděl, že mozková aktivita

18
00:00:51,595 --> 00:00:54,789
a vědomé prožitky spolu souvisí,

19
00:00:54,819 --> 00:00:56,648
ale nevěděl proč.

20
00:00:56,978 --> 00:01:00,019
Pro tehdejší vědu to byla záhada.

21
00:01:00,859 --> 00:01:02,435
Ale od Huxleyho dob

22
00:01:02,465 --> 00:01:05,571
se toho vědci o mozkové
aktivitě hodně naučili.

23
00:01:05,801 --> 00:01:07,842
Nicméně vztah mezi mozkovou aktivitou

24
00:01:07,872 --> 00:01:10,650
a vědomými prožitky zůstává stále záhadou.

25
00:01:10,910 --> 00:01:14,185
Proč? Proč jsme učinili tak malý pokrok?

26
00:01:14,555 --> 00:01:19,134
Někteří odborníci si myslí,
že tento problém nedokážeme vyřešit,

27
00:01:19,414 --> 00:01:23,373
protože nám k tomu chybí
nezbytné pojmy a inteligence.

28
00:01:23,883 --> 00:01:27,922
Neočekáváme, že by opice řešily
problémy kvantové mechaniky,

29
00:01:27,952 --> 00:01:32,117
takže ani nemůžeme očekávat,
že náš druh vyřeší tento problém.

30
00:01:32,527 --> 00:01:35,311
Já s tím nesouhlasím.
Jsem optimističtější.

31
00:01:35,661 --> 00:01:38,373
Myslím si, že jsme jenom
přijali mylný předpoklad.

32
00:01:38,733 --> 00:01:41,899
Jakmile to napravíme,
mohli bychom snad problém vyřešit.

33
00:01:42,209 --> 00:01:44,626
Dnes bych vám rád pověděl,
o jaký předpoklad jde,

34
00:01:44,656 --> 00:01:47,484
proč je mylný a jak jej napravit.

35
00:01:47,874 --> 00:01:49,568
Položme si na začátek otázku:

36
00:01:49,778 --> 00:01:52,606
Vidíme realitu takovou, jaká skutečně je?

37
00:01:52,866 --> 00:01:56,891
Otevřu oči a vnímám jev, který mohu popsat

38
00:01:57,202 --> 00:02:00,022
jako červené rajče metr přede mnou.

39
00:02:00,606 --> 00:02:03,819
V důsledku toho začnu věřit,
že v realitě

40
00:02:03,849 --> 00:02:06,491
existuje metr ode mě červené rajče.

41
00:02:06,751 --> 00:02:11,815
Poté zavřu oči a můj vjem
se změní na šedivou plochu,

42
00:02:12,425 --> 00:02:17,591
ale platí pořád, že metr
přede mnou je červené rajče?

43
00:02:18,361 --> 00:02:21,603
Myslím, že ano, ale nemýlím se v tom?

44
00:02:21,913 --> 00:02:26,181
Nemůže se stát, že si špatně
vykládám celou podstatu vnímání?

45
00:02:27,351 --> 00:02:30,301
Své vnímání jsme si už
nejednou špatně vykládali.

46
00:02:30,801 --> 00:02:34,220
Mysleli jsme si, že Země je plochá, 
protože tak vypadá.

47
00:02:34,707 --> 00:02:37,346
Pythagoras zjistil, že jsme se pletli.

48
00:02:37,586 --> 00:02:41,448
Poté jsme si mysleli, že Země spočívá
nehybně uprostřed vesmíru,

49
00:02:41,603 --> 00:02:43,666
opět, protože to tak vypadalo.

50
00:02:44,406 --> 00:02:48,752
A zase, Koperník a Galilei zjistili,
že jsme se mýlili.

51
00:02:49,312 --> 00:02:54,400
Galilei si poté kladl otázku, zda si své
vjemy nevykládáme mylně i jinde.

52
00:02:54,908 --> 00:02:59,877
Napsal: „Myslím si,
že chutě, vůně či barvy a vše ostatní

53
00:02:59,917 --> 00:03:01,921
sídlí v našem vědomí.

54
00:03:02,291 --> 00:03:08,043
Tudíž kdybychom odstranili živé bytosti,
všechny tyto vlastnosti by zanikly.“

55
00:03:08,955 --> 00:03:10,794
Jde o ohromující tvrzení.

56
00:03:11,184 --> 00:03:12,955
Nemohl by mít Galilei pravdu?

57
00:03:12,995 --> 00:03:17,203
Nemohlo se stát, že si vjemy
tak špatně vykládáme?

58
00:03:17,603 --> 00:03:20,154
Co nám k tomu může říct moderní věda?

59
00:03:20,884 --> 00:03:23,086
Neurovědci nám říkají,

60
00:03:23,266 --> 00:03:27,436
že zhruba třetina mozkové kůry
zpracovává obraz.

61
00:03:27,786 --> 00:03:30,762
Když otevřete oči
a rozhlédnete se po této místnosti,

62
00:03:31,062 --> 00:03:35,324
zapojí se při tom miliardy neuronů
a biliony synapsí.

63
00:03:35,564 --> 00:03:37,302
Je to vcelku překvapující,

64
00:03:37,332 --> 00:03:42,173
protože o zraku přemýšlíme
maximálně jako o videokameře.

65
00:03:42,500 --> 00:03:46,010
Prostě pořídí snímek reality takové,
jaká skutečně je.

66
00:03:46,590 --> 00:03:49,950
Část zraku jako kamera funguje:

67
00:03:50,380 --> 00:03:54,799
V oku je čočka, která zaostřuje
obraz na jeho zadní stranu,

68
00:03:54,829 --> 00:03:58,139
kde se nachází 130 milionů fotoreceptorů,

69
00:03:58,319 --> 00:04:01,919
takže oko je jako kamera
s rozlišením 130 megapixelů.

70
00:04:02,429 --> 00:04:05,692
To ale nevysvětluje miliardy neuronů

71
00:04:05,742 --> 00:04:09,114
a biliony synapsí,
které se účastní vidění.

72
00:04:09,324 --> 00:04:11,373
K čemu slouží tyto neurony?

73
00:04:11,623 --> 00:04:15,830
Neurovědci nám říkají,
že v reálném čase vytvářejí

74
00:04:15,880 --> 00:04:20,150
všechny ty tvary, předměty, barvy
a pohyby, které vidíme.

75
00:04:20,300 --> 00:04:23,771
Může nám připadat, že prostě
pořizujeme snímky této místnosti,

76
00:04:23,821 --> 00:04:27,016
ale ve skutečnosti si
konstruujeme všechno, co vidíme.

77
00:04:27,266 --> 00:04:30,347
Nekonstruujeme ale celý svět najednou.

78
00:04:30,407 --> 00:04:33,172
Vytváříme jen ty části,
které zrovna potřebujeme.

79
00:04:33,542 --> 00:04:36,889
Existuje k tomu mnoho příkladů, 
které dost přesvědčivě ukazují,

80
00:04:36,909 --> 00:04:38,620
že si konstruujeme to, co vidíme.

81
00:04:38,730 --> 00:04:40,783
Ukážu vám dva z nich.

82
00:04:41,913 --> 00:04:46,269
V tomto příkladě vidíme červené terčíky,
z nichž jsou vyříznuty malé kousky,

83
00:04:46,529 --> 00:04:49,470
ale když terčíky trochu pootočíme,

84
00:04:49,720 --> 00:04:53,767
najednou spatříme, jak z obrazovky
vystupuje trojrozměrná krychle.

85
00:04:54,337 --> 00:04:56,860
Obrazovka je ale pochopitelně plochá,

86
00:04:57,040 --> 00:04:59,640
takže trojrozměrná krychle,
kterou vnímáme,

87
00:04:59,670 --> 00:05:02,087
musí být námi vykonstruovaná.

88
00:05:03,397 --> 00:05:05,050
Na tomto dalším příkladě

89
00:05:05,310 --> 00:05:09,534
vidíte svítící modré pruhy
se zřetelně ostrými okraji,

90
00:05:09,574 --> 00:05:12,718
jak se pohybují polem teček.

91
00:05:13,348 --> 00:05:16,275
Ve skutečnosti se tečky nehýbou.

92
00:05:16,845 --> 00:05:21,066
Jediné, co na jednotlivých
snímcích měním, je barva teček,

93
00:05:21,216 --> 00:05:23,757
z modré na černou a z černé na modrou.

94
00:05:23,927 --> 00:05:25,571
Když to ale dělám rychle,

95
00:05:25,771 --> 00:05:29,476
váš zrakový systém vytváří
svítící modré pruhy

96
00:05:29,506 --> 00:05:32,067
se zřetelnými okraji a jejich pohyb.

97
00:05:32,337 --> 00:05:34,967
Tohle jsou jen dva,
ale existuje spousta příkladů,

98
00:05:35,007 --> 00:05:37,200
že to, co vidíme, si konstruujeme.

99
00:05:37,630 --> 00:05:40,235
Neurovědci jdou ale ještě dále.

100
00:05:41,395 --> 00:05:46,026
Říkají, že realitu rekonstruujeme.

101
00:05:46,506 --> 00:05:50,422
Takže když zažívám vjem,
který popisuji jako červené rajče,

102
00:05:50,722 --> 00:05:54,815
je tento vjem jen přesnou rekonstrukcí

103
00:05:54,855 --> 00:05:57,170
vlastností skutečného červeného rajčete,

104
00:05:57,200 --> 00:06:00,265
které by existovalo,
i kdybych se na něj nedíval.

105
00:06:01,595 --> 00:06:04,776
Proč neurovědci tvrdí,
že věci rekonstruujeme

106
00:06:04,816 --> 00:06:06,506
a nikoli, že je jen konstruujeme?

107
00:06:06,746 --> 00:06:11,837
Jako argument se obvykle
používá právě evoluce.

108
00:06:12,531 --> 00:06:15,500
Ti naši předkové, kteří viděli přesněji,

109
00:06:15,660 --> 00:06:20,033
měli konkurenční výhodu oproti těm,
jejichž zrak byl méně přesný,

110
00:06:20,233 --> 00:06:22,989
takže je víc pravděpodobné,
že své geny předali dál.

111
00:06:23,009 --> 00:06:26,270
Jsme potomky těch, kteří viděli přesněji,

112
00:06:26,300 --> 00:06:29,149
takže si můžeme být jistí,
že za normálních okolností

113
00:06:29,179 --> 00:06:31,380
jsou naše vjemy přesné.

114
00:06:31,690 --> 00:06:34,585
Tohle naleznete v běžných učebnicích.

115
00:06:35,375 --> 00:06:37,319
Jedna z učebnic například říká:

116
00:06:37,349 --> 00:06:39,260
„Z evolučního hlediska

117
00:06:39,280 --> 00:06:42,663
je zrak užitečný právě proto,
že je tak přesný.“

118
00:06:43,383 --> 00:06:47,861
Takže podstata spočívá v tom,
že nám přesné vjemy víc vyhovují.

119
00:06:48,061 --> 00:06:50,045
Dávají nám výhodu pro přežití.

120
00:06:50,325 --> 00:06:51,550
Je to ale pravda?

121
00:06:51,580 --> 00:06:54,649
Je tohle správná interpretace
evoluční teorie?

122
00:06:54,899 --> 00:06:58,120
Podívejme se nejprve
na pár příkladů z přírody.

123
00:06:58,800 --> 00:07:01,038
Australský brouk krasec

124
00:07:01,238 --> 00:07:03,909
má ďolíčky, je lesklý a hnědý.

125
00:07:04,349 --> 00:07:06,294
Samičky nelétají.

126
00:07:06,744 --> 00:07:10,311
Samečci létají a pochopitelně
hledají samičky ke spáření.

127
00:07:10,711 --> 00:07:14,179
Jakmile nějakou najdou,
slétnou k ní a spáří se.

128
00:07:14,659 --> 00:07:18,230
V dalekém vnitrozemí žije jiný druh,
Homo sapiens.

129
00:07:18,764 --> 00:07:21,661
Samci tohoto druhu mají obrovský mozek,

130
00:07:21,881 --> 00:07:25,299
který využívají k lovu vychlazeného piva.

131
00:07:25,509 --> 00:07:27,008
(smích)

132
00:07:27,038 --> 00:07:29,452
Když nějaké najdou, hodí ho do sebe

133
00:07:29,542 --> 00:07:32,652
a občas v té pustině
odhodí láhev na zem.

134
00:07:33,052 --> 00:07:37,180
Čirou náhodou
mají tyto láhve ďolíky, jsou lesklé

135
00:07:37,210 --> 00:07:41,460
a mají ten správný odstín hnědé,
aby upoutaly pozornost brouků.

136
00:07:42,612 --> 00:07:46,685
Samečci v celých rojích pokrývají láhve
a snaží se s nimi spářit.

137
00:07:47,582 --> 00:07:50,129
Ztrácejí veškerý zájem o skutečné samičky.

138
00:07:50,369 --> 00:07:54,242
Klasický případ mužského,
který vymění ženskou za láhev.

139
00:07:54,392 --> 00:07:56,392
(smích)

140
00:07:56,432 --> 00:07:58,962
(potlesk)

141
00:07:59,402 --> 00:08:02,123
Druh je téměř na pokraji vyhynutí.

142
00:08:02,443 --> 00:08:06,492
V Austrálii museli změnit láhve,
aby své brouky zachránili.

143
00:08:06,522 --> 00:08:08,662
(smích)

144
00:08:09,882 --> 00:08:15,380
Samečci úspěšně nacházeli
samičky po tisíce, možná miliony let.

145
00:08:16,398 --> 00:08:20,862
Zdálo se, že vidí realitu takovou,
jaká je, ale zjevně tomu tak není.

146
00:08:20,882 --> 00:08:23,449
Evoluce jim poskytla zkratku.

147
00:08:23,689 --> 00:08:28,215
Samička je cokoli, co má ďolíky,
co je lesklé a hnědé.

148
00:08:28,425 --> 00:08:30,441
A čím je to větší, tím líp.

149
00:08:30,471 --> 00:08:32,414
(smích)

150
00:08:32,534 --> 00:08:37,585
I když brouk zleze celou láhev,
nedokáže přijít na svůj omyl.

151
00:08:37,945 --> 00:08:41,600
Teď samozřejmě můžete říct,
že brouci jsou příliš jednoduchá stvoření,

152
00:08:41,650 --> 00:08:43,288
což určitě neplatí u savců.

153
00:08:43,448 --> 00:08:46,205
Savci se ošálit nenechají.

154
00:08:46,225 --> 00:08:49,278
No, nebudu to radši rozvádět,
ale asi mě chápete.

155
00:08:49,318 --> 00:08:51,998
(smích)

156
00:08:52,178 --> 00:08:55,306
Takže tady nám vyvstává
důležitá technická otázka:

157
00:08:55,576 --> 00:09:00,697
Skutečně upřednostňuje přirozený výběr
vidění reality takové, jaká je?

158
00:09:01,877 --> 00:09:05,363
Naštěstí se nemusíte hlásit a hádat.

159
00:09:05,413 --> 00:09:08,594
Evoluce je matematicky přesná teorie.

160
00:09:08,764 --> 00:09:11,947
Můžeme použít rovnice,
kterými si to ověříme.

161
00:09:12,147 --> 00:09:16,190
Můžeme nechat různé organismy
soupeřit v umělém světě

162
00:09:16,220 --> 00:09:21,063
a uvidíme, který přežije a bude prospívat,
čí smyslové systémy budou lepší.

163
00:09:22,036 --> 00:09:25,811
Klíčovým pojmem v těchto
rovnicích je prospěšnost.

164
00:09:26,351 --> 00:09:28,466
Vezměte si tento steak:

165
00:09:29,596 --> 00:09:32,918
Čím je tento steak prospěšný zvířatům?

166
00:09:33,438 --> 00:09:39,454
Hladovému lvu, hledajícímu něco
k snědku, steak zlepší kondici.

167
00:09:40,179 --> 00:09:45,033
Sytému lvu, který se chce pářit,
kondici nezlepší.

168
00:09:45,763 --> 00:09:49,664
A králíkovi, ať je v jakémkoli stavu,
také není prospěšný.

169
00:09:49,924 --> 00:09:53,888
Takže prospěch závisí nejen
na realitě, takové, jaká je,

170
00:09:54,048 --> 00:09:57,976
ale také na samotných organismech,
jejich stavu a jednání.

171
00:09:58,236 --> 00:10:01,509
Prospěšnost není to samé
jako samotná realita

172
00:10:01,789 --> 00:10:05,272
a je to prospěšnost,
nikoli samotná realita,

173
00:10:05,302 --> 00:10:09,031
co je středobodem rovnic evoluce.

174
00:10:09,451 --> 00:10:11,792
V mé laboratoři

175
00:10:12,112 --> 00:10:16,387
jsme už spustili stovky tisíc
simulací evolučních her

176
00:10:16,587 --> 00:10:19,482
se spoustou různých,
náhodně vybraných světů

177
00:10:19,682 --> 00:10:23,531
a organismů, které tam soupeří o zdroje.

178
00:10:23,661 --> 00:10:27,300
Některé organismy vidí úplnou realitu,

179
00:10:27,550 --> 00:10:29,639
jiné pouze některé její části

180
00:10:29,669 --> 00:10:31,974
a některé nevidí z reality nic,

181
00:10:32,104 --> 00:10:33,730
vnímají jen prospěšnost.

182
00:10:34,240 --> 00:10:35,820
A kdo vítězí?

183
00:10:36,290 --> 00:10:41,625
Nerad vám kazím radost, ale schopnost
vnímat realitu vede k vymírání.

184
00:10:42,255 --> 00:10:44,154
V téměř každé simulaci,

185
00:10:44,174 --> 00:10:46,346
organismy, které nevidí realitu

186
00:10:46,376 --> 00:10:48,436
a umí vnímat jen prospěšnost,

187
00:10:48,576 --> 00:10:53,290
donutí k vyhynutí všechny organismy,
které realitu vnímají.

188
00:10:53,660 --> 00:10:58,190
Takže to podstatné je,
že evoluce neupřednostňuje opravdové,

189
00:10:58,250 --> 00:10:59,906
chcete-li přesné vnímání.

190
00:11:00,086 --> 00:11:03,288
Takové vnímání reality vede k vymírání.

191
00:11:03,668 --> 00:11:05,638
Je to ohromující.

192
00:11:05,688 --> 00:11:09,340
Jak je možné, že přesné vidění světa

193
00:11:09,370 --> 00:11:11,100
pro nás není výhodou pro přežití?

194
00:11:11,200 --> 00:11:13,303
Je to úplně jinak, než bychom očekávali.

195
00:11:13,363 --> 00:11:15,028
Ale vzpomeňte si na brouka krasce.

196
00:11:15,138 --> 00:11:18,859
Tito brouci přežili tisíce,
možná miliony let

197
00:11:18,899 --> 00:11:21,183
pomocí jednoduchých triků a zkratek.

198
00:11:21,483 --> 00:11:24,520
Evoluční rovnice nám říkají,

199
00:11:24,570 --> 00:11:29,963
že všechny organismy, včetně nás,
jsou na stejné lodi jako krasci.

200
00:11:30,153 --> 00:11:32,283
Nevidíme realitu takovou, jaká je,

201
00:11:32,343 --> 00:11:36,185
naše jednání formují triky a zkratky,
které nám pomáhají přežívat.

202
00:11:36,615 --> 00:11:37,855
Ale i tak

203
00:11:38,655 --> 00:11:40,702
potřebujeme s intuicí pomáhat.

204
00:11:40,732 --> 00:11:45,085
Jak může být nevnímání
skutečné reality tak užitečné?

205
00:11:45,595 --> 00:11:49,104
Naštěstí si můžeme pomoci
vhodnou metaforou:

206
00:11:49,134 --> 00:11:51,806
pracovní plochou
na vašich počítačích.

207
00:11:51,986 --> 00:11:55,999
Vezměte si tu modrou ikonu TEDu
s přednáškou, kterou máte rozepsanou.

208
00:11:56,459 --> 00:11:59,973
Ikona je modrá a obdélníková

209
00:12:00,003 --> 00:12:02,784
a nachází se v pravém dolním
rohu pracovní plochy.

210
00:12:03,324 --> 00:12:07,770
Znamená to snad, že i samotný
textový soubor v počítači je modrý,

211
00:12:08,200 --> 00:12:11,745
obdélníkový a na pravé spodní
straně počítače?

212
00:12:11,965 --> 00:12:13,238
Samozřejmě, že ne.

213
00:12:13,278 --> 00:12:17,777
Kdokoli by si to myslel,
vykládal by si špatně smysl rozhraní.

214
00:12:17,997 --> 00:12:20,895
Plocha tu není k tomu,
aby ukazovala realitu v počítači.

215
00:12:20,915 --> 00:12:23,510
Je tu naopak proto, aby skutečnost skryla.

216
00:12:23,680 --> 00:12:27,585
Nezajímají vás diody a rezistory
a všechny ty megabyty programů.

217
00:12:27,605 --> 00:12:30,676
Pokud byste se tím museli zabývat,
nikdy byste nenapsali text

218
00:12:30,716 --> 00:12:32,281
nebo neupravili své fotky.

219
00:12:32,411 --> 00:12:36,768
Takže myšlenka spočívá v tom,
že nám evoluce dala rozhraní,

220
00:12:37,128 --> 00:12:40,983
které skrývá skutečnost
a navádí k adaptivnímu chování.

221
00:12:41,443 --> 00:12:44,401
Prostor a čas, jak je právě teď vnímáte,

222
00:12:44,911 --> 00:12:46,545
jsou vaší pracovní plochou.

223
00:12:46,685 --> 00:12:51,062
Fyzické předměty jsou
jednoduše ikonami na této ploše.

224
00:12:52,192 --> 00:12:54,123
Každého hned napadne námitka.

225
00:12:54,423 --> 00:12:58,451
Hoffmane, když si myslíš, že vlak,
který se blíží rychlostí 320 km/h,

226
00:12:58,471 --> 00:13:00,552
je jen ikona na ploše,

227
00:13:00,822 --> 00:13:02,747
proč si před něj nestoupneš?

228
00:13:02,947 --> 00:13:05,100
Až bude po tobě a tvé teorii,

229
00:13:05,130 --> 00:13:08,034
budeme vědět, že vlak je
něco víc než jen ikona.

230
00:13:08,554 --> 00:13:11,927
No, já bych si nestoupl před vlak
ze stejného důvodu,

231
00:13:11,963 --> 00:13:15,978
kvůli kterému jen tak nepřetáhnu
tuhle ikonu do koše,

232
00:13:16,448 --> 00:13:19,389
ne proto, že bych ji bral tak doslovně ‒

233
00:13:19,629 --> 00:13:22,634
soubor doopravdy není
modrý a obdélníkový ‒

234
00:13:22,934 --> 00:13:24,940
ale protože ji beru vážně.

235
00:13:25,040 --> 00:13:27,091
Mohl bych přijít o týdny práce.

236
00:13:27,291 --> 00:13:29,835
Podobně nás evoluce formovala

237
00:13:29,865 --> 00:13:34,281
při vnímání symbolů, které jsou
navrženy tak, aby nás udržovaly naživu.

238
00:13:34,811 --> 00:13:36,966
Měli bychom je raději brát vážně.

239
00:13:37,276 --> 00:13:39,661
Vidíš-li hada, nezvedej ho.

240
00:13:40,211 --> 00:13:42,790
Vidíš-li útes, neskákej z něj.

241
00:13:43,160 --> 00:13:46,656
Jsou navrženy tak, aby nás chránily,
takže bychom je měli brát vážně.

242
00:13:46,676 --> 00:13:49,257
Neznamená to ale,
že bychom je měli brát doslova.

243
00:13:49,287 --> 00:13:51,001
To by byla logická chyba.

244
00:13:51,681 --> 00:13:54,856
Další námitka:
Vždyť nejde o nic opravdu nového.

245
00:13:54,876 --> 00:13:58,770
Fyzikové nám už dlouhou dobu říkají,
že kov vlaku působí pevně,

246
00:13:58,800 --> 00:14:03,038
ale z větší části je to prázdný prostor
s drobounkými částicemi svištícími kolem.

247
00:14:03,058 --> 00:14:04,406
Nejde o nic nového.

248
00:14:04,676 --> 00:14:06,220
No, ne tak úplně.

249
00:14:06,880 --> 00:14:10,890
Je to jako bych řekl, že vím,
že ta modrá ikona na ploše

250
00:14:10,920 --> 00:14:13,069
nepředstavuje realitu v počítači,

251
00:14:13,219 --> 00:14:16,618
ale když vytáhnu starou dobrou lupu
a podívám se hodně zblízka,

252
00:14:16,688 --> 00:14:18,329
uvidím malé pixely

253
00:14:18,489 --> 00:14:20,820
a ty počítačovou realitou jsou.

254
00:14:20,950 --> 00:14:24,668
No, ne tak docela, stále jsme na ploše
a o to právě jde.

255
00:14:24,758 --> 00:14:27,714
Ty mikroskopické částice pořád
existují v prostoru a čase:

256
00:14:27,734 --> 00:14:30,105
stále jsou částí uživatelského rozhraní.

257
00:14:30,225 --> 00:14:33,907
Takže já tvrdím něco mnohem
radikálnějšího než fyzikové.

258
00:14:34,727 --> 00:14:36,160
Nakonec můžete namítnout,

259
00:14:36,330 --> 00:14:38,619
podívej, my ten vlak všichni vidíme,

260
00:14:38,759 --> 00:14:41,451
proto si ho nikdo z nás nekonstruuje.

261
00:14:41,801 --> 00:14:43,691
Ale vzpomeňte si na tento příklad.

262
00:14:43,901 --> 00:14:46,837
V tomto příkladě všichni vidíme krychli,

263
00:14:47,447 --> 00:14:49,220
ale obrazovka je přitom plochá,

264
00:14:49,410 --> 00:14:52,937
takže krychle, kterou vidíte,
je krychlí, kterou si konstruujete.

265
00:14:53,736 --> 00:14:55,759
Všichni vidíme krychli,

266
00:14:55,799 --> 00:15:00,138
protože všichni, každý z nás,
si konstruuje krychli, kterou vidíme.

267
00:15:00,468 --> 00:15:02,528
To samé platí i o vlaku.

268
00:15:02,698 --> 00:15:06,940
Všichni vidíme vlak, protože každý
vidí vlak, který si vykonstruoval.

269
00:15:07,180 --> 00:15:10,333
A to samé platí
o všech hmotných předmětech.

270
00:15:11,873 --> 00:15:17,246
Máme tendenci si myslet, že naše vnímání
je jako okno do reality, jaká existuje.

271
00:15:17,396 --> 00:15:19,637
Evoluční teorie nám říká,

272
00:15:19,667 --> 00:15:24,347
že je to nesprávná interpretace
našeho vnímání.

273
00:15:24,755 --> 00:15:28,359
Realita je spíše jako 3D pracovní plocha,

274
00:15:28,639 --> 00:15:31,786
která je navržena tak,
aby skryla složitost skutečného světa

275
00:15:31,946 --> 00:15:33,972
a vedla k adaptivnímu chování.

276
00:15:34,282 --> 00:15:36,930
Prostor, jak jej vnímáte,
je vaší pracovní plochou,

277
00:15:37,110 --> 00:15:40,486
hmotné předměty jsou jen ikonami
na této pracovní ploše.

278
00:15:41,456 --> 00:15:45,126
Domnívali jsme se, že Země je plochá,
protože tak vypadá.

279
00:15:45,520 --> 00:15:48,624
Pak jsme si zase mysleli,
že Země je nehybným středem reality,

280
00:15:48,654 --> 00:15:50,198
protože tak vypadá.

281
00:15:50,378 --> 00:15:51,510
Pletli jsme se.

282
00:15:51,550 --> 00:15:54,430
Špatně jsme si vykládali naše vnímání.

283
00:15:54,910 --> 00:15:58,309
Teď věříme, že prostoročas a předměty

284
00:15:58,329 --> 00:16:00,933
jsou povahou reality, jaká existuje.

285
00:16:01,453 --> 00:16:05,087
Evoluční teorie nám říká,
že už se zase mýlíme.

286
00:16:05,217 --> 00:16:09,976
Špatně si vykládáme obsah
našeho smyslového vnímání.

287
00:16:10,176 --> 00:16:12,757
Je tu něco, co existuje,
když se právě nedíváte,

288
00:16:12,947 --> 00:16:15,750
ale není to prostoročas
ani hmotné předměty.

289
00:16:16,120 --> 00:16:19,198
Je pro nás těžké opustit
koncepci prostoročasu a předmětů,

290
00:16:19,388 --> 00:16:22,431
stejně jako je pro krasce
obtížné nechat být láhev.

291
00:16:22,861 --> 00:16:27,279
Proč? Protože jsme slepí
vůči naší vlastní slepotě.

292
00:16:28,409 --> 00:16:32,306
Oproti broukovi ale máme výhodu:
naši vědu a techniku.

293
00:16:32,544 --> 00:16:36,185
Ve snaze rozpoznat něco
objektivem dalekohledu jsme objevili,

294
00:16:36,215 --> 00:16:39,341
že Země není nehybným středem reality.

295
00:16:39,571 --> 00:16:43,119
A nahlížením skrze objektiv
evoluční teorie jsme zjistili,

296
00:16:43,149 --> 00:16:46,901
že prostoročas a předměty
nejsou přirozenou vlastností reality.

297
00:16:47,139 --> 00:16:49,521
Když vnímám vjem,

298
00:16:49,651 --> 00:16:53,981
který popisuji jako červené rajče,
interaguji s realitou,

299
00:16:54,361 --> 00:16:59,291
ale realita není červeným rajčetem
a vůbec ani nevypadá jako červené rajče.

300
00:16:59,571 --> 00:17:04,762
Podobně, když vnímám prožitek,
který popisuji jako lva nebo steak,

301
00:17:05,022 --> 00:17:09,699
interaguji s realitou,
ale lev ani steak nejsou realitou.

302
00:17:09,978 --> 00:17:11,408
A v tom to vězí:

303
00:17:12,008 --> 00:17:16,548
kdykoli zažívám smyslový vjem,
který popisuji jako mozek nebo neurony,

304
00:17:16,688 --> 00:17:22,108
interaguji s realitou,
ale mozek ani neurony nejsou realitou

305
00:17:22,307 --> 00:17:25,195
a realita vůbec nevypadá
jako mozek nebo neurony.

306
00:17:27,315 --> 00:17:30,634
A tato realita, ať už je to cokoli,

307
00:17:30,654 --> 00:17:35,095
je skutečným zdrojem
příčiny a následku ve světě.

308
00:17:35,495 --> 00:17:37,917
Nikoli mozky nebo neurony.

309
00:17:38,227 --> 00:17:40,677
Mozky nebo neurony nemohou
vůbec působit kauzálně.

310
00:17:40,827 --> 00:17:43,388
Nezpůsobují žádný z našich
smyslových vjemů,

311
00:17:43,418 --> 00:17:44,986
neovlivňují naše chování.

312
00:17:45,216 --> 00:17:50,032
Mozky a neurony jsou druhově
specifické symboly, zkratky.

313
00:17:50,592 --> 00:17:53,533
Co to znamená pro záhadu vědomí?

314
00:17:53,923 --> 00:17:57,516
Otevírá to nové možnosti.

315
00:17:57,926 --> 00:17:59,251
Například:

316
00:17:59,611 --> 00:18:03,550
Je možné, že realita je nějaký obří stroj,

317
00:18:03,760 --> 00:18:06,260
který způsobuje naše vědomé prožitky.

318
00:18:06,590 --> 00:18:09,600
Pochybuji o tom,
ale stojí to za prozkoumání.

319
00:18:10,080 --> 00:18:15,329
Možná, že realita je obrovská,
interagující síť vědomých činitelů,

320
00:18:15,609 --> 00:18:20,652
jednoduchých i složitých, která způsobuje
jejich vzájemné vědomé zážitky.

321
00:18:21,182 --> 00:18:25,932
Tohle není tak šílená myšlenka,
jak se může zdát, aktuálně ji zkoumám.

322
00:18:26,592 --> 00:18:28,168
Zde je pointa:

323
00:18:28,658 --> 00:18:31,959
Jakmile jednou opustíme silně intuitivní,

324
00:18:31,979 --> 00:18:35,563
ale silně mylný předpoklad
o povaze reality,

325
00:18:35,913 --> 00:18:40,291
otevřou se před námi nové cesty k tomu,
jak přemýšlet o největší záhadě života.

326
00:18:41,251 --> 00:18:45,860
Vsadím se, že se realita
ukáže být mnohem úžasnější

327
00:18:45,880 --> 00:18:49,394
a překvapivější,
než jsme si kdy představovali.

328
00:18:49,834 --> 00:18:53,842
Evoluční teorie nám předkládá
nejvýznamější výzvu:

329
00:18:54,632 --> 00:18:59,004
výzvu rozpoznat, že naše vnímání
nesouvisí s viděním pravdy,

330
00:18:59,694 --> 00:19:01,840
ale jde o to mít děti.

331
00:19:02,860 --> 00:19:07,850
A mimochodem, i tento TED
se odehrává jen ve vaší hlavě.

332
00:19:08,090 --> 00:19:09,634
Děkuji mnohokrát.

333
00:19:09,654 --> 00:19:14,302
(potlesk)

334
00:19:20,786 --> 00:19:23,911
Chris Anderson:
Pokud to tam jste skutečně vy, děkuji vám.

335
00:19:25,541 --> 00:19:27,332
Jde mi z toho hlava kolem.

336
00:19:27,372 --> 00:19:30,841
Nejdřív ze všeho z toho možná
někteří upadnou do hluboké deprese

337
00:19:30,871 --> 00:19:35,970
při pomyšlení na to,
že evoluce neupřednotňuje realitu.

338
00:19:36,240 --> 00:19:39,280
Chci říct, jestli to nepodkopává
veškeré naše úsilí,

339
00:19:39,300 --> 00:19:42,114
všechnu naši způsobilost myslet si,
že známe pravdu,

340
00:19:42,144 --> 00:19:45,230
možná, dokonce i tu vaši teorii,
jestli tím myslíte tohle.

341
00:19:45,250 --> 00:19:49,624
Donald Hoffman:
No, tohle nám nebrání být úspěšní ve vědě.

342
00:19:49,814 --> 00:19:52,706
Máme jen jednu teorii,
která se ukázala být chybnou,

343
00:19:52,736 --> 00:19:57,215
totiž že vnímání vypadá jako realita
a realita vypadá jako to, co vnímáme.

344
00:19:57,235 --> 00:20:00,360
Tato teorie se ukazuje být chybnou.
Fajn, zahoďme ji.

345
00:20:00,378 --> 00:20:04,572
To nám nijak nebrání v postulování
jakýchkoli jiných teorií o povaze reality,

346
00:20:04,610 --> 00:20:08,335
jde vlastně jen o pokrok v tom,
že jsme poznali jednu z mylných teorií.

347
00:20:08,365 --> 00:20:10,953
Věda pokračuje normálně dál.
Zde žádný problém není.

348
00:20:11,073 --> 00:20:12,833
CA: Takže myslíte, že je to možné.

349
00:20:12,863 --> 00:20:13,944
(smích)

350
00:20:13,974 --> 00:20:17,904
To je skvělé, ale zdá se mi, že tvrdíte,
že je možné, aby vás evoluce

351
00:20:17,934 --> 00:20:20,341
i v tomto případě dovedla k řešení.

352
00:20:20,551 --> 00:20:22,924
DH: Ano. To je velice dobrý postřeh.

353
00:20:23,174 --> 00:20:27,391
Simulace evolučních her, které jsem
předváděl, se týkaly výhradně vnímání

354
00:20:27,421 --> 00:20:30,159
a ukazují nám,
že naše vnímání bylo formováno tak,

355
00:20:30,179 --> 00:20:31,919
aby neukazovalo pravou realitu,

356
00:20:31,949 --> 00:20:35,952
ale to neznamená, že s naší logikou
nebo matematikou je to stejné.

357
00:20:36,132 --> 00:20:39,714
Takové simulace jsme ještě nedělali,
ale vsadím se, že bychom zjistili,

358
00:20:39,734 --> 00:20:43,436
že existuje nějaký druh selekčního tlaku
na naši logiku a matematiku,

359
00:20:43,466 --> 00:20:45,462
aby přinejmenším směřovaly k pravdě.

360
00:20:45,492 --> 00:20:48,379
Jste-li na tom jako já,
připadne vám matika a logika těžká.

361
00:20:48,399 --> 00:20:51,110
Ještě to úplně nechápeme,
ale minimálně evoluční tlaky

362
00:20:51,140 --> 00:20:53,888
ne vždy odpovídají
přesným závěrům matiky a logiky.

363
00:20:53,918 --> 00:20:57,368
Myslím, že zjistíme, že musíme
probádat každou kognitivní schopnost

364
00:20:57,398 --> 00:20:59,922
jednu po druhé a zjistit,
co s nimi evoluce dělá.

365
00:21:00,072 --> 00:21:03,353
To, co je pravda o vnímání,
nemusí být pravda o matice a logice.

366
00:21:03,623 --> 00:21:07,607
CA: Myslím si, že navrhujete
jakousi moderní obdobu interpretace světa,

367
00:21:07,627 --> 00:21:09,798
jakou měl biskup Berkeley:

368
00:21:09,998 --> 00:21:12,837
vědomí je příčinou existence hmoty,
nikoli obráceně.

369
00:21:12,947 --> 00:21:15,039
DH: Berkeleyho učení
je něco trochu jiného.

370
00:21:15,069 --> 00:21:18,671
Berkeley si to myslel,
protože byl deista a domníval se,

371
00:21:18,701 --> 00:21:20,720
že definitivní příčinou reality je Bůh.

372
00:21:20,750 --> 00:21:23,520
Já ale nepotřebuji zacházet
tak daleko jako Berkeley,

373
00:21:23,850 --> 00:21:26,875
takže jde o úplně něco jiného.

374
00:21:27,255 --> 00:21:30,805
Nazývám to vědomým realismem.
Vlastně jde o velmi odlišný přístup.

375
00:21:31,235 --> 00:21:35,195
CA: Done, mohl bych si s vámi povídat
celé hodiny a doufám, že k tomu dojde.

376
00:21:35,225 --> 00:21:37,135
CA: Děkuji za vše.
DH: Děkuji.