iO Tillett Wright: Padesát odstínů homosexuality
-
0:01 - 0:03Lidé se vzájemně dávají do škatulek
-
0:03 - 0:05od okamžiku, kdy se potkají --
-
0:05 - 0:08Je ta osoba nebezpečná? Je přitažlivá?
-
0:08 - 0:11Je to potenciální partner? Je potenciálně dobrý na vytváření kontaktů?
-
0:11 - 0:14Děláme malý výslech, když potkáme lidi,
-
0:14 - 0:16abychom si o nich v duchu udělali souhrnný obrázek.
-
0:16 - 0:18Jak se jmenuješ? Odkud jsi?
-
0:18 - 0:21Kolik je ti let? Čím jsi?
-
0:21 - 0:24Pak začneme být osobnější.
-
0:24 - 0:27Měl jsi někdy nějaké onemocnění?
-
0:27 - 0:29Rozvedl ses někdy?
-
0:29 - 0:32Páchne ti z úst, když teď odpovídáš na mé dotazy?
-
0:32 - 0:34Co tě zajímá? Kdo tě zajímá?
-
0:34 - 0:36S jakým pohlavím rád spíš?
-
0:36 - 0:38Chápu to.
-
0:38 - 0:40Jsme neurologicky nastavení tak,
-
0:40 - 0:42že vyhledáváme lidi, jako jsme my.
-
0:42 - 0:45Začínáme vytvářet party od okamžiku, kdy jsme dost staří na to,
-
0:45 - 0:47abychom věděli, jaké to je být přijímaný.
-
0:47 - 0:49Vytváříme vazby založené na čemkoliv, co se dá --
-
0:49 - 0:54hudební preference, rasa, pohlaví, čtvrť, v níž jsme vyrostli.
-
0:54 - 1:01Vyhledáváme prostředí, která posilují naše osobní volby.
-
1:01 - 1:04Někdy se však i jen otázka „Čím jsi?“
-
1:04 - 1:06může zdát, jako když někdo otevírá maličkou škatulku
-
1:06 - 1:07a žádá vás, abyste se do ní zmáčkli.
-
1:07 - 1:11Protože kategorie, jak jsem zjistila, jsou příliš omezující.
-
1:11 - 1:13Škatulky jsou příliš těsné.
-
1:13 - 1:15A to se může stát skutečně nebezpečným.
-
1:15 - 1:17Teď však něco o mně,
-
1:17 - 1:18než se do toho dostaneme příliš hluboko.
-
1:18 - 1:21Vyrostla jsem ve velmi bezstarostném prostředí.
-
1:21 - 1:25Byla jsem vychovávána v centru Manhattanu na počátku 80. let,
-
1:25 - 1:29dva bloky od epicentra punkové hudby.
-
1:29 - 1:31Byla jsem chráněna před lidmi zaslepenými předsudky
-
1:31 - 1:35a společenskými omezeními nábožensky založené výchovy.
-
1:35 - 1:39Tam, odkud pocházím, pokud jste nebyli drag queen nebo nekonvenčně smýšlející člověk
-
1:39 - 1:41či nějaký druh umělce,
-
1:41 - 1:43byli jste těmi divnými.
-
1:43 - 1:44(Smích)
-
1:44 - 1:46Byla to nekonvenční výchova,
-
1:46 - 1:49ale jako dítě v ulicích New Yorku
-
1:49 - 1:51se naučíte, jak věřit svým instinktům,
-
1:51 - 1:53naučíte se, jak následovat své myšlenky.
-
1:53 - 1:57Takže když mi bylo šest, rozhodla jsem se, že chci být kluk.
-
1:57 - 2:00Jednoho dne jsem šla do školy a děti mi nedovolily hrát s nimi basketbal.
-
2:00 - 2:02Řekly, že holky hrát nenechají.
-
2:02 - 2:03Tak jsem šla domů a oholila si hlavu
-
2:03 - 2:06a další den se vrátila zpátky a řekla: „Jsem kluk.“
-
2:06 - 2:07Totiž, kdo ví, že?
-
2:07 - 2:10Když je vám šest, možná to můžete udělat.
-
2:10 - 2:14Nechtěla jsem, aby kdokoliv věděl, že jsem holka, a tak to nevěděli.
-
2:14 - 2:17Vydržela jsem tuhle šarádu osm let.
-
2:17 - 2:21Tohle jsem já, když mi bylo 11.
-
2:21 - 2:22Hrála jsem děcko jménem Walter
-
2:22 - 2:25ve filmu nazvaném „Podezřelý“.
-
2:25 - 2:28Byla jsem malý pouliční drsňák, který následoval Christiana Slatera a otravoval ho.
-
2:28 - 2:30Takže jsem byla také dětským hercem,
-
2:30 - 2:33což zdvojnásobilo roviny prezentace mé identity,
-
2:33 - 2:39protože nikdo nevěděl, že jsem ve skutečnosti byla holka hrající kluka.
-
2:39 - 2:42Vlastně nikdo v mém životě nevěděl, že jsem byla holka --
-
2:42 - 2:44nevěděli to učitelé ve škole, nevěděli to kamarádi,
-
2:44 - 2:46nevěděli to režiséři, se kterými jsem pracovala.
-
2:46 - 2:48Ve třídě ke mně děti často přicházely
-
2:48 - 2:51a popadly mě za krk, aby zkontrolovaly můj ohryzek,
-
2:51 - 2:54nebo mě popadly v rozkroku, aby zkontrolovaly, co tam mám.
-
2:54 - 2:56Když jsem šla na záchod, otočila jsem v kabince své boty tak,
-
2:56 - 2:59že to vypadalo, jako že čůrám vestoje.
-
2:59 - 3:01Když jsem přespávala, měla jsem záchvaty paniky,
-
3:01 - 3:03jak jsem se snažila ujasnit holkám, že mě nechtějí políbit,
-
3:03 - 3:05aniž bych se přitom musela vyoutovat.
-
3:05 - 3:07Měla bych však zmínit,
-
3:07 - 3:11že jsem necítila nenávist ke svému tělu či genitáliím.
-
3:11 - 3:13Necítila jsem se, jako bych byla ve špatném těle.
-
3:13 - 3:15Cítila jsem se, jako bych účinkovala v této složité hře.
-
3:15 - 3:19Neprošla bych jako transsexuál.
-
3:19 - 3:21Kdyby však moje rodina byla tím druhem lidí, kteří věří v terapii,
-
3:21 - 3:23asi by mě diagnostikovali
-
3:23 - 3:24jako něco jako pohlavně dysmorfní
-
3:24 - 3:27a dali by mě na hormony, aby oddálili pubertu.
-
3:27 - 3:28Ale ve svém konkrétním případě
-
3:28 - 3:29jsem se prostě jednoho dne, když mi bylo 14, probudila
-
3:29 - 3:32a rozhodla se, že chci být zase holka.
-
3:32 - 3:35Puberta udeřila a já jsem neměla tušení, co to znamená být holka
-
3:35 - 3:39a byla jsem připravená přijít na to, kým vlastně jsem.
-
3:39 - 3:41Když se dítě chová tak, jak jsem se chovala já,
-
3:41 - 3:43tak nemusí tak úplně projít coming outem, že?
-
3:43 - 3:45Nikdo není zrovna šokován.
-
3:45 - 3:49(Smích)
-
3:49 - 3:53Ale moji rodiče po mně nechtěli, abych se definovala.
-
3:53 - 3:55Když mi bylo 15 a volala jsem tátovi,
-
3:55 - 3:57abych mu řekla, že jsem se zamilovala,
-
3:57 - 3:59bylo poslední věcí v našich myslích
-
3:59 - 4:01bavit se o tom, jaké to má následky,
-
4:01 - 4:03že mojí první láskou je dívka.
-
4:03 - 4:05O tři roky později, když jsem se zamilovala do muže,
-
4:05 - 4:08ani jeden z mých rodičů se nad tím nepozastavoval.
-
4:08 - 4:11To je jeden z největších darů mého velmi nekonvenčního dětství,
-
4:11 - 4:13že po mně nikdy nechtěli, abych se definovala
-
4:13 - 4:16jako cokoliv v jakémkoliv okamžiku.
-
4:16 - 4:20Bylo mi prostě dovoleno být sama sebou, růst a měnit se v každém momentě.
-
4:20 - 4:23Před čtyřmi, skoro pěti lety,
-
4:23 - 4:26Proposition 8, ta obrovská diskuze o rovnosti manželství,
-
4:26 - 4:28vyvolala po celé zemi hodně emocí.
-
4:28 - 4:31V té době sňatek nebyl zrovna věcí,
-
4:31 - 4:32nad kterou bych moc přemýšlela.
-
4:32 - 4:35Ale byla jsem ohromená skutečností, že Amerika,
-
4:35 - 4:37země s historií pošpiňování lidských práv,
-
4:37 - 4:39by mohla své chyby opakovat tak zjevně.
-
4:39 - 4:41A vzpomínám si, jak jsem sledovala debatu v televizi
-
4:41 - 4:43a přemýšlela, jak je to zajímavé,
-
4:43 - 4:46že oddělení církve od státu
-
4:46 - 4:50v podstatě vytváří geografické hranice napříč zemí,
-
4:50 - 4:51mezi místa, kde lidé věřili,
-
4:51 - 4:53a místa, kde nevěřili.
-
4:53 - 4:59A taky tato debata vytvářela geografické hranice kolem mě.
-
4:59 - 5:02Kdyby to byla válka s dvěma odlišnými stranami,
-
5:02 - 5:05já bych automaticky spadala do týmu homosexuálů,
-
5:05 - 5:08protože jsem rozhodně nebyla na 100 procent hetero.
-
5:08 - 5:12V té době jsem se teprve začínala vynořovat
-
5:12 - 5:15z té osmileté spletité krize identity,
-
5:15 - 5:17v níž jsem se z chlapce
-
5:17 - 5:21proměnila v neohrabanou dívku, která vypadala jako kluk v holčičím oblečení,
-
5:21 - 5:23k opačnému extrému spoře oblečené,
-
5:23 - 5:26přespříliš si to kompenzující, za kluky se honící holčičkovské holky,
-
5:26 - 5:30až jsem nakonec dospěla ke zdráhavému objevování toho, kým jsem ve skutečnosti byla.
-
5:30 - 5:32Holkou, která se obléká a chová jako kluk,
-
5:32 - 5:36která má ráda kluky i holky, podle osobnosti.
-
5:36 - 5:41Strávila jsem rok focením této nové generace holek, které byly v podstatě jako já,
-
5:41 - 5:42které se cítily mezi kategoriemi,
-
5:42 - 5:46holky, které jezdily na skateboardech, ale dělaly to v krajkovém spodním prádle,
-
5:46 - 5:50holky, které měly klučičí účesy, ale nosily lak na nehty,
-
5:50 - 5:53holky, které měly oční stíny ladící s jejich odřenými koleny,
-
5:53 - 5:56holky, které měly rády holky a kluky, kteří měli rádi kluky a holky,
-
5:56 - 5:58kteří všichni nenáviděli, když byly dáváni do jakýchkoliv škatulek.
-
5:58 - 6:02Milovala jsem tyto lidi a obdivovala jejich svobodu,
-
6:02 - 6:05ale sledovala jsem, jak se svět mimo naši utopistickou bublinu
-
6:05 - 6:06vrhl do bouřlivých diskuzí,
-
6:06 - 6:12kde odborníci začali přirovnávat na státní televizi naši lásku k bestialitě.
-
6:12 - 6:14A zaplavilo mě toto silné uvědomění,
-
6:14 - 6:20že jsem členem menšiny ve své rodné zemi,
-
6:20 - 6:22kvůli jedné stránce své osobnosti.
-
6:22 - 6:28Byla jsem legálně a nesporně druhořadým občanem.
-
6:28 - 6:29Nebyla jsem aktivistka.
-
6:29 - 6:32Nemávám ve svém životě žádnými vlajkami.
-
6:32 - 6:34Ale byla jsem pronásledována touto otázkou:
-
6:34 - 6:37Jak by mohl někdo hlasovat pro odnětí práv
-
6:37 - 6:39obrovské palety lidí, které jsem znala,
-
6:39 - 6:43kvůli jednomu prvku jejich osobnosti?
-
6:43 - 6:44Jak mohli říct, že my jako skupina
-
6:44 - 6:47si nezasloužíme rovná práva jako někdo jiný?
-
6:47 - 6:49Byli jsme vůbec skupina? Jaká skupina?
-
6:49 - 6:53A potkali vůbec někdy tihle lidé vědomě oběť své diskriminace?
-
6:53 - 6:57Věděli, proti komu hlasují a jaký to mělo dopad?
-
6:57 - 6:59A pak mě napadlo,
-
6:59 - 7:02že kdyby se mohli podívat do očí
-
7:02 - 7:05lidí, které odkazovali do druhořadého občanství,
-
7:05 - 7:07možná by pro ně pak bylo těžší to udělat.
-
7:07 - 7:09Možná by se nad tím pozastavili a zamysleli.
-
7:09 - 7:15Zjevně jsem nemohla dostat 20 milionů lidí na stejnou večeři,
-
7:15 - 7:19tak jsem vymyslela způsob, jakým bych je mohla vzájemně představit prostřednictvím fotek,
-
7:19 - 7:22bez jakýchkoliv triků, bez nasvětlování
-
7:22 - 7:26či jakékoliv manipulace z mé strany.
-
7:26 - 7:28Protože na fotce můžete zkoumat vousy lva
-
7:28 - 7:31bez obav, že vám roztrhá obličej.
-
7:31 - 7:34Pro mě není fotografie jenom o vystavení filmu,
-
7:34 - 7:36je to o vystavení diváka
-
7:36 - 7:38něčemu novému, místu, na které se dříve nedostali,
-
7:38 - 7:42ale co je nejdůležitější, lidem, kterých se možná bojí.
-
7:42 - 7:44Časopis Life představil generacím lidí
-
7:44 - 7:48vzdálené kultury, o nichž nevěděli, že existují, prostřednictvím fotek.
-
7:48 - 7:54Tak jsem se rozhodla udělat sérii velmi jednoduchých portrétů,
-
7:54 - 7:56jako policejní fotky.
-
7:56 - 7:59A v podstatě jsem se rozhodla vyfotit kohokoliv v této zemi,
-
7:59 - 8:02kdo nebyl na 100 procent heterosexuální,
-
8:02 - 8:05což, pokud to nevíte, je neomezené množství lidí.
-
8:05 - 8:07(Smích)
-
8:07 - 8:10Takže toto byl skutečně velký projekt
-
8:10 - 8:12a abychom ho udělali, potřebovali jsme nějakou pomoc.
-
8:12 - 8:14Tak jsem vyběhla do třeskuté zimy
-
8:14 - 8:18a fotila každičkého člověka, o kterém jsem věděla, že se s ním dá začít,
-
8:18 - 8:22v únoru asi před dvěma roky.
-
8:22 - 8:26A vzala jsem tyto fotky a šla jsem do HRC (Human Rights Campaign) a požádala jsem je o pomoc.
-
8:26 - 8:28Poskytli mi prostředky na dvoutýdenní focení v New Yorku.
-
8:28 - 8:31A pak jsme vytvořili toto.
-
8:31 - 8:43(Hudba)
-
8:43 - 8:48Video: Jsem iO Tillett Wright a jsem umělkyně narozená a vychovaná v New Yorku.
-
8:48 - 9:01(Hudba)
-
9:01 - 9:05Self Evident Truths [Samozřejmé pravdy] je fotografický záznam dnešní LGBTQ Ameriky.
-
9:05 - 9:07Mým cílem je udělat jednoduchý portrét
-
9:07 - 9:10kohokoliv, kdo je něčím jiným než stoprocentním heterosexuálem
-
9:10 - 9:15nebo cítí, že jakýmkoliv způsobem spadá do LGBTQ spektra.
-
9:15 - 9:18Mým cílem je ukázat lidskost, která existuje v každém z nás,
-
9:18 - 9:20skrz jednoduchost tváře.
-
9:20 - 9:23(Hudba)
-
9:23 - 9:26„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.“
-
9:26 - 9:28Je to napsáno v Deklaraci nezávislosti.
-
9:28 - 9:30Selháváme jako národ
-
9:30 - 9:32v prosazování morálních pravidel, na kterých jsme byli založeni.
-
9:32 - 9:34Ve Spojených státech není žádná rovnost.
-
9:34 - 9:36[„Co pro vás znamená rovnost?“]
-
9:36 - 9:38[„Sňatek“] [„Svobodu“] [„Lidská práva“]
-
9:38 - 9:40[„Chovat se ke každému člověku tak, jak byste se chovali k sobě“]
-
9:40 - 9:44Je jenom když o ní nemusíte přemýšlet.
-
9:44 - 9:46Boj za rovná lidská práva není jenom o sňatcích homosexuálů.
-
9:46 - 9:51Dnes můžete být ve 29 státech, více než polovině této země,
-
9:51 - 9:55legálně vyhozeni z práce jen kvůli své sexuální orientaci.
-
9:55 - 9:58[„Kdo je zodpovědný za rovnost?“]
-
9:58 - 10:01Slyšela jsem stejnou odpověď od stovek lidí:
-
10:01 - 10:05„My všichni jsme zodpovědní za rovnost.“
-
10:05 - 10:07Zatím jsme vyfotili 300 tváří v New Yorku.
-
10:07 - 10:09A nebyli bychom schopni udělat nic z toho
-
10:09 - 10:12bez štědré podpory Human Rights Campaign.
-
10:12 - 10:14Chci udělat tento projekt po celé zemi.
-
10:14 - 10:18Chci navštívit 25 amerických měst a chci vyfotit 4 000 nebo 5 000 lidí.
-
10:18 - 10:22To je můj příspěvek v boji za lidská práva mé generace.
-
10:22 - 10:24Vyzývám vás k tomu, abyste se podívali do tváří těchto lidí
-
10:24 - 10:27a řekli jim, že si zaslouží méně než jakýkoliv jiný člověk.
-
10:27 - 10:29(Hudba)
-
10:29 - 10:31[„Samozřejmé pravdy“]
-
10:31 - 10:33[„4 000 tváří po celé Americe“]
-
10:33 - 10:37(Hudba)
-
10:37 - 10:46(Potlesk)
-
10:46 - 10:50iO Tillett Wright: Vůbec nic nás nemohlo připravit na to, co po tom následovalo.
-
10:50 - 10:53Skoro 85 000 lidí shlédlo toto video
-
10:53 - 10:56a pak nám začali psát emaily ze všech částí země
-
10:56 - 11:00a žádali nás, abychom přijeli do jejich měst a pomohli jim ukázat své tváře.
-
11:00 - 11:05A svoji tvář chtělo ukázat mnohem více lidí než jsem čekala.
-
11:05 - 11:08Tak jsem změnila svůj bezprostřední cíl na 10 000 portrétů.
-
11:08 - 11:12To video vzniklo na jaře 2011
-
11:12 - 11:16a do dneška mám procestováno téměř 20 měst
-
11:16 - 11:19a vyfoceno skoro 2 000 lidí.
-
11:19 - 11:22Vím, že toto je přednáška,
-
11:22 - 11:25ale ráda bych udělala minutu ticha
-
11:25 - 11:26a nechala vás podívat se na tyto tváře,
-
11:26 - 11:30protože není nic, co můžu říct, aniž by to zároveň neříkaly ony.
-
11:30 - 11:32Protože pokud fotka má cenu tisíce slov,
-
11:32 - 11:36potom fotka obličeje potřebuje zcela nový slovník.
-
11:57 - 12:01Takže poté, co jsme cestovali a mluvili s lidmi
-
12:01 - 12:05v místech jako Oklahoma nebo texaské maloměsto,
-
12:05 - 12:08jsme našli důkazy, že výchozí premisa byla trefou do černého.
-
12:08 - 12:10Viditelnost skutečně je klíčem.
-
12:10 - 12:13Obeznámenost je opravdu průchodem k empatii.
-
12:13 - 12:17Jak se určitá záležitost vynoří ve vašem okolí nebo ve vaší vlastní rodině,
-
12:17 - 12:20je mnohem pravděpodobnější, že se pro to budete snažit najít porozumění
-
12:20 - 12:21nebo najít nový úhel pohledu.
-
12:21 - 12:24Samozřejmě během svých cest potkávám lidi,
-
12:24 - 12:28kteří se právně zřekli svých dětí, protože byly něčím jiným než heterosexuály,
-
12:28 - 12:30ale také jsem potkala lidi, kteří byli baptisté
-
12:30 - 12:33a kteří změnili církev, protože jejich dcera byla lesba.
-
12:33 - 12:38Vyvolaná empatie se stala hlavní oporou Self Evident Truths.
-
12:38 - 12:41Ale zde je to, co jsem se začala učit a co bylo doopravdy zajímavé:
-
12:41 - 12:45Self Evident Truths nesmazává rozdíly mezi námi.
-
12:45 - 12:49Ve skutečnosti je to naopak, zdůrazňuje je.
-
12:49 - 12:51Představuje nejenom spletitost
-
12:51 - 12:53nalezenou v zástupu různých lidí,
-
12:53 - 12:57ale složitost v rámci každého jednotlivého člověka.
-
12:57 - 13:01Problém nebyl v tom, že bychom měli příliš mnoho škatulek. Měli jsme jich příliš málo.
-
13:08 - 13:14V určitém momentě mi došlo, že můj úkol fotit „homosexuály“ byl ve své podstatě chybný,
-
13:14 - 13:17protože existuje milion různých odstínů homosexuality.
-
13:17 - 13:20Snažila jsem se pomoct,
-
13:20 - 13:23ale zachovávala jsem přesně tu věc, které jsem se celý život snažila vyhýbat --
-
13:23 - 13:26další kategorii.
-
13:26 - 13:29V určitém momentu jsem do dotazníku přidala otázku,
-
13:29 - 13:31která žádala lidi, aby se zařadili
-
13:31 - 13:34na stupnici homosexuality od 1 do 100 procent.
-
13:34 - 13:38A sledovala jsem, jak se přede mnou odvíjelo tolik existenciálních krizí.
-
13:38 - 13:41(Smích)
-
13:41 - 13:42Lidé nevěděli, co dělat,
-
13:42 - 13:44protože nikdy předtím nedostali takovou volbu.
-
13:44 - 13:46Můžete vyčíslit svoji otevřenost?
-
13:46 - 13:48Jak však překonali šok,
-
13:48 - 13:52většinou lidé volili místo někde mezi 70 až 95 procenty
-
13:52 - 13:55nebo 3 až 20 procenty.
-
13:55 - 13:58Samozřejmě bylo hodně lidí, kteří volili 100 procent jednoho či druhého,
-
13:58 - 14:00ale zjistila jsem, že mnohem větší část lidí
-
14:00 - 14:03se ztotožňovala s něčím, co bylo mnohem jemnější.
-
14:03 - 14:09Zjistila jsem, že většina lidí spadá na spektru do míst, které jsem začala nazývat jako „šedé“.
-
14:09 - 14:13Aby to však bylo jasné -- a toto je velmi důležité --
-
14:13 - 14:18rozhodně neříkám, že preference neexistují.
-
14:18 - 14:23A ani se nebudu vyjadřovat k otázce volby versus biologické určenosti,
-
14:23 - 14:25protože pokud je náhodou někdo z vás víry,
-
14:25 - 14:27že sexuální orientace je volba,
-
14:27 - 14:29zvu vás vyjít ven a zkusit být šedý.
-
14:29 - 14:31Vyfotím vás i za pouhou snahu.
-
14:31 - 14:33(Smích)
-
14:33 - 14:37Co však říkám je, že lidé nemají jenom jeden rozměr.
-
14:37 - 14:43Nejdůležitější věcí, kterou si z tohoto procentního systému vzít, je toto:
-
14:43 - 14:45Pokud máte homosexuály tady
-
14:45 - 14:49a heterosexuály máte tady,
-
14:49 - 14:52a zatímco uznáváme, že většina lidí se identifikuje
-
14:52 - 14:54jako někde blíže jednomu či druhému konci spektra,
-
14:54 - 14:59existuje obrovská škála lidí, kteří jsou někde mezi.
-
14:59 - 15:02A skutečnost, kterou toto představuje, je komplikovaná.
-
15:02 - 15:05Protože, například, pokud schválíte zákon,
-
15:05 - 15:08který dovoluje šéfovi vyhodit zaměstnance za homosexuální chování,
-
15:08 - 15:11kde přesně určíte tu hranici?
-
15:11 - 15:17Je to tady, u lidí, kteří měli zatím jednu či dvě heterosexuální zkušenosti?
-
15:17 - 15:18Nebo je to tady,
-
15:18 - 15:22u lidí, kteří zatím měli jednu či dvě homosexuální zkušenosti?
-
15:22 - 15:27Kde přesně se člověk stává druhořadým občanem?
-
15:27 - 15:32Další zajímavou věcí, na kterou jsem během svého projektu a cestování přišla, je,
-
15:32 - 15:36jak špatným pojítkem sexuální orientace je.
-
15:36 - 15:38Poté, co jsem tolik cestovala a potkala tolik lidí,
-
15:38 - 15:42mi dovolte říct, že existuje naprosto stejné množství blbců a zlatíček
-
15:42 - 15:45a demokratů a republikánů a sportovců a princezen
-
15:45 - 15:48a jakékoliv jiné polarizace, jakou můžete vymyslet,
-
15:48 - 15:50v rámci LGBT komunity,
-
15:50 - 15:53jako jich je v rámci lidské rasy.
-
15:53 - 15:58Kromě toho, že hrajeme s jednou právní rukou svázanou za našimi zády,
-
15:58 - 16:02a jakmile překonáte sdílený příběh předsudků a boje,
-
16:02 - 16:03být pouze něčím jiným než heterosexuálem
-
16:03 - 16:08nezbytně neznamená, že máme něco společného.
-
16:08 - 16:17Takže v nekončícím rozrůstání se tváří, kterým se Self Evident Truths neustále stávají,
-
16:17 - 16:20jak se snad objevují na více a více médiích,
-
16:20 - 16:25na autobusových zastávkách, billboardech, facebookových stránkách, spořičích obrazovky,
-
16:25 - 16:28možná se v tomto průvodu lidskosti
-
16:28 - 16:31začne dít něco zajímavého a užitečného.
-
16:31 - 16:35Snad začnou být tyto kategorie,
-
16:35 - 16:37tyto příliš zjednodušené škatulky,
-
16:37 - 16:42zbytečné a začnou mizet.
-
16:42 - 16:45Protože skutečně nepopisují nic, co vidíme
-
16:45 - 16:49a nikoho, koho známe, a nic, čím jsme.
-
16:49 - 16:54Co vidíme jsou lidské bytosti v celé jejich rozmanitosti.
-
16:54 - 16:58A vidět je dělá odpírání jejich lidskosti těžším.
-
16:58 - 17:02Přinejmenším doufám, že to dělá těžším odpírání jejich lidských práv.
-
17:02 - 17:06Takže jsem to konkrétně já,
-
17:06 - 17:09komu byste si vybrali upřít právo na bydlení,
-
17:09 - 17:12právo adoptovat děti, právo na sňatek,
-
17:12 - 17:16svobodu nakupovat tady, žít tady, kupovat tady?
-
17:16 - 17:18Jsem já tím, koho se rozhodnete zříct
-
17:18 - 17:22jako svého dítěte nebo svého bratra nebo své sestry nebo své matky nebo svého otce,
-
17:22 - 17:25svého souseda, svého synovce či sestřenice, svého strýce, prezidenta,
-
17:25 - 17:28své policistky nebo hasiče?
-
17:28 - 17:31Je příliš pozdě.
-
17:31 - 17:34Protože já už jsem všemi těmi věcmi.
-
17:34 - 17:39My už jsme všemi těmito věcmi a vždy jsme jimi byli.
-
17:39 - 17:42Takže nás, prosím, nezdravte jako cizince,
-
17:42 - 17:45zdravte nás jako sobě rovné lidské bytosti, tečka.
-
17:45 - 17:46Děkuji vám.
-
17:46 - 17:57(Potlesk)
- Title:
- iO Tillett Wright: Padesát odstínů homosexuality
- Speaker:
- iO Tillett Wright
- Description:
-
Umělkyně iO Tillett Wright fotografovala 2 000 lidí, kteří se řadí někam do škály LGBTQ, a mnohých z nich se zeptala: Můžete přiřadit procento, nakolik homosexuální nebo heterosexuální jste? Většina lidí, jak se ukázalo, se zařazuje do šedých oblastí sexuality, ani 100% homosexuálové ani heterosexuálové. Což představuje skutečný problém, pokud jde o diskriminaci: Kde narýsujete hranici? (Natočeno na TEDxWomen.)
- Video Language:
- English
- Team:
- closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 18:18
Jan Kadlec approved Czech subtitles for Fifty shades of gay | ||
Jan Kadlec edited Czech subtitles for Fifty shades of gay | ||
Jakub Helcl accepted Czech subtitles for Fifty shades of gay | ||
Jakub Helcl edited Czech subtitles for Fifty shades of gay | ||
Helena Brunnerová edited Czech subtitles for Fifty shades of gay | ||
Helena Brunnerová edited Czech subtitles for Fifty shades of gay | ||
Helena Brunnerová edited Czech subtitles for Fifty shades of gay | ||
Jakub Helcl added a translation |