Proč jsme nostalgičtí? - Clay Routledge

Celou lekci můžete zhlédnout zde: http://ed.ted.com/lessons/why-do-we-feel-nostalgia-clay-routledge

Nostalgie byla kdysi považována za nemoc týkající se pouze specifické skupiny lidí. Dnes nostalgii prožívají lidé na celém světě a užívají si ji. Jak ale nostalgie funguje? A je zdravá? Clay Routledge popisuje, jak se naše vnímání nostalgie změnilo od doby, kdy na sklonku 17. století tento termín poprvé vznikl.

Lekce Clay Routledge, animace Anton Bogaty.

Na sklonku 17. století

si student medicíny Jonannes Hofer
všiml podivného onemocnění,

které postihovalo švýcarské žoldáky
sloužící v zahraničí.

Příznaky, včetně únavy, nespavosti,

nepravidelného srdečního rytmu,
poruchy trávení

a horečky, byly tak silné,

že vojáci museli být často propouštěni.

Jak Hofner zjistil, příčinou
nebyla fyzická porucha,

ale silná touha po jejich hornaté vlasti.

Tento stav pojmenoval nostalgie,

z řeckého „nostos”,
což znamená návrat domů,

a „algos”, což znamená bolest nebo touhu.

Nostalgie byla zpočátku považována
za zejména švýcarský neduh.

Někteří lékaři přišli s tvrzením,
že neustálý zvuk kravských zvonů v Alpách

způsobil zranění ušního bubínku a mozku.

Velitelé svým vojákům dokonce zakázali
zpívat tradiční švýcarské písně

ze strachu, že by mohly vést
k dezerci nebo sebevraždě.

Ale se vzrůstem migrace po celém světě
byla nostalgie pozorována u různých lidí.

Ukázalo se, že kdokoli, kdo dlouho žije
daleko od svého rodiště,

byl k nostalgii náchylný.

A na počátku 20. století

již odborníci nostalgii nepovažovali
za neurologické onemocnění,

ale za duševní stav podobný depresi.

Psychologové té doby spekulovali,

že to představuje obtíže
spojené s odpoutáním se od dětství,

nebo dokonce touhu vrátit se
do stavu, kdy byl člověk plodem.

Ale v průběhu několika dalších desetiletí

se pochopení nostalgie změnilo
ve dvou důležitých ohledech.

Význam slova nostalgie se rozšířil
od zmíněného stesku po domově

k touze po minulosti obecně.

A spíše než na strašnou nemoc

se na ni začalo nahlížet jako
na dojímavý a příjemný prožitek.

Patrně nejslavnější příklad nostalgie

byl zachycen francouzským spisovatelem
Marcelem Proustem.

Popsal, jak ochutnání madlenky,
pečiva, které nejedl od dětství,

spustilo příval laskavých
a silných smyslových asociací.

Co tedy způsobilo tak zásadní zvrat
ve způsobu našeho nahlížení na nostalgii?

Část toho má co do činění s vědou.

Psychologie se posunula od čisté teorie

k pečlivějšímu a systematickému
empirickému pozorování.

Odborníci si uvědomili,
že mnoho negativních příznaků

mohlo s nostalgií jednoduše souviset,

spíše než, že jí byly způsobeny.

A ve skutečnosti, přestože se jedná
o složitý emocionální stav,

který může zahrnovat
pocity ztráty a smutku,

nostalgie lidem obecně
nezpůsobuje špatnou náladu.

Místo toho lidem umožňuje
nezapomínat na osobně významné

a naplňující zážitky,
které sdíleli s ostatními,

a může podpořit psychickou pohodu.

Studie ukázaly,
že vyvolání nostalgie v lidech

může pomoci zvýšit jejich pocity
sebevědomí a sounáležitosti,

povzbudit psychický růst

a dokonce je může vést k tomu,
že jsou laskavější.

Takže spíše než příčinou
duševního strádání,

může být nostalgie povzbuzením,
jak se s ním vyrovnat.

Například, když lidé prožívají
negativní emoční stavy,

mají tendenci nostalgii přirozeně
používat ke zmírnění úzkosti

a navození pohody.

V současnosti se zdá,
že nostalgie je všude.

Částečně proto, že inzerenti
zjistili, jak moc je účinná

jako marketingový nástroj.

Je lákavé si myslet, že je to důkaz toho,
že jsme uvízli v minulosti,

ale tak nostalgie
ve skutečnosti nefunguje.

Místo toho nám pomáhá si uvědomit,
že náš život může mít smysl a hodnotu

a pomáhá nám najít
sebedůvěru a motivaci

čelit výzvám budoucnosti.