Dokáže se rozdělená Amerika uzdravit?
-
0:01 - 0:03Chris Anderson:
Jone, tohle je děsivý pocit. -
0:04 - 0:06Je to jako by se svět ocitl někde,
-
0:06 - 0:08kde jsme jej hodně dlouho neviděli.
-
0:08 - 0:13Není to tím, že lidé jen nesouhlasí
způsobem, na který jsme byli zvyklí, -
0:13 - 0:15rozdělení na pravici a levici.
-
0:15 - 0:18Před námi stojí mnohem větší rozdíly.
-
0:18 - 0:21Co se to proboha děje
a jak jsme k tomu dospěli? -
0:21 - 0:24Jonathan Haidt:
To jsou dvě různé věci. -
0:24 - 0:27Je v tom mnohem víc
jakési apokalyptičnosti. -
0:27 - 0:30Průzkum vedený Pew Research ukazuje,
-
0:30 - 0:33že úroveň, při níž vnímáme,
že druhá strana není jenom ‒ -
0:33 - 0:36my je nemáme jenom neradi;
my k nim cítíme silný odpor -
0:36 - 0:40a myslíme si, že ti druzí
jsou hrozbou pro celý národ. -
0:40 - 0:44Ta čísla postupně narůstala a dnes už
překročila 50 % na obou stranách. -
0:45 - 0:47Lidé se bojí, protože cítí,
že je to jiné než dřív; -
0:47 - 0:49je to mnohem intenzivnější.
-
0:49 - 0:52Kdykoliv rozplétám nějaký
společenský rébus, -
0:52 - 0:55vždy na něj aplikuji tři základní
principy mravní psychologie -
0:55 - 0:57a myslím, že nám tady pomohou.
-
0:57 - 1:00První věc, kterou musíte mít
vždycky na zřeteli, -
1:00 - 1:03když přemýšlíte o politice,
je náš rodový původ. -
1:03 - 1:04Vyvíjeli jsme se v kmenech.
-
1:05 - 1:08Nejjednodušší a nejvýstižnější
pohled na společenskou povahu lidí -
1:08 - 1:09je v beduínském přísloví:
-
1:09 - 1:10„Bratr proti bratru;
-
1:10 - 1:12bratři proti bratrancům;
-
1:12 - 1:15bratři a bratranci proti cizincům.“
-
1:15 - 1:20Kmenové zřízení nám umožnilo
vytvářet rozsáhlá společenství -
1:20 - 1:22a spolčovat se, abychom
se mohli utkávat s ostatními. -
1:23 - 1:26Vyvedlo nás to z džungle
a opustili jsme malé skupiny, -
1:26 - 1:28ale znamená to,
že budeme věčně v konfliktu. -
1:28 - 1:30Pak se musíme ptát:
-
1:30 - 1:33Které aspekty naší společnosti
dělají skutečnost ještě trpčí -
1:33 - 1:34a co může situaci uklidnit?
-
1:34 - 1:36CA: To je velmi ponuré přísloví.
-
1:36 - 1:41Říkáte, že určitý stupeň takového myšlení
má většina lidí v sobě pevně zakořeněný? -
1:41 - 1:45JH: Přesně tak. Je to prostě základní
aspekt lidského společenského vědomí. -
1:45 - 1:48Ale dokážeme spolu žít
i velmi mírumilovně -
1:48 - 1:51a vynalezli jsme snad všechny možné
druhy zábavného hraní si na válku. -
1:51 - 1:52Myslím tím sporty, politiku ‒
-
1:52 - 1:56to všechno jsou způsoby,
kterými trénujeme svůj kmenový charakter, -
1:56 - 1:58aniž bychom komukoliv ublížili.
-
1:58 - 2:02Velmi dobří jsme i v obchodování,
zkoumání a v poznávání nových lidí. -
2:02 - 2:05Z toho je jasné, že je naše
kmenová povaha rozkolísaná ‒ -
2:05 - 2:08neznamená to, že jsme
odsouzení mezi sebou bojovat, -
2:08 - 2:10ale už nikdy nebude na celém světě mír.
-
2:11 - 2:14CA: Velikost kmenů se může
zvětšovat nebo zmenšovat. -
2:14 - 2:15JH: Správně.
-
2:15 - 2:17CA: Velikost „naší“ skupiny
-
2:17 - 2:20a velikost „jiné“ nebo „jejich“ skupiny
-
2:20 - 2:21se může měnit.
-
2:23 - 2:28A někteří lidé uvěřili, že by ten proces
mohl pokračovat do nekonečna. -
2:28 - 2:29JH: Je to tak.
-
2:29 - 2:33CA: A my jsme nějaký čas to povědomí
o příslušnosti ke kmenům rozvíjeli. -
2:33 - 2:34JH: Ano, bylo to tehdy,
-
2:34 - 2:37když jsme se možná začali
napravo a nalevo nově odlišovat. -
2:37 - 2:40Chci říct, že dělení na pravici
a levici, jak jsme ho zdědili, -
2:40 - 2:42vychází z postavení práce proti kapitálu
-
2:42 - 2:45a z dělnické třídy a Marxe.
-
2:45 - 2:47Ale myslím, že to,
co teď stále více vidíme -
2:47 - 2:50ve všech západních demokraciích,
-
2:50 - 2:54je propast mezi lidmi,
kteří chtějí zůstat na národní úrovni, -
2:54 - 2:55lidí s provinčním myšlením ‒
-
2:55 - 2:57a teď to nemyslím nijak zle ‒
-
2:57 - 3:00lidí, kteří cítí mnohem silněji,
že někam patří, -
3:00 - 3:03zajímá je jejich město,
okolní společnost a jejich národ. -
3:04 - 3:08A pak jsou tu ti, kteří jsou
proti provinčnosti a kteří ‒ -
3:08 - 3:11kdykoliv to neumím vyjádřit,
vzpomenu si na Lennonovu „Imagine“: -
3:11 - 3:14„Představ si svět bez hranic,
kde není proč zabíjet a zač umírat“. -
3:14 - 3:17A to jsou lidé,
kteří chtějí víc globální vlády, -
3:17 - 3:20nelíbí se jim národnostní státy,
nemají rádi hranice. -
3:20 - 3:22Můžeme to pozorovat i po celé Evropě.
-
3:22 - 3:25Existuje mistr metafor ‒
jmenuje se Shakespeare ‒ -
3:25 - 3:27před lety psal v Británii,
-
3:27 - 3:28má metaforu:
-
3:28 - 3:31„Jsme těmi, kdož padací mosty
zvedají anebo je spouštíme?“ -
3:31 - 3:34Lidé v Británii jsou
v tomto rozděleni 52:48. -
3:34 - 3:37A v Americe jsme rozděleni také tak.
-
3:37 - 3:41CA: Ti z nás, kteří vyrůstali na Beatles
-
3:41 - 3:44a s takovou tou hippie filosofií
snění o více propojeném světě ‒ -
3:45 - 3:48bylo to tak idealistické
a „jak to mohl někdo brát vážně?“ -
3:49 - 3:51A to, co vlastně říkáte, znamená,
-
3:51 - 3:55že to dnes miliony lidí
považují nejenom za pošetilé, -
3:55 - 3:58dokonce je to nebezpečné
a špatné a oni se toho bojí. -
3:58 - 4:02JH: Myslím, že velkým problémem, zvlášť
v Evropě, ale i tady, je otázka imigrace. -
4:02 - 4:05A myslím, že na toto bychom
se měli velmi pečlivě zaměřit -
4:06 - 4:09ve společenských vědách
o diverzitě a přistěhovalectví. -
4:09 - 4:11Jakmile se z něčeho stane politikum,
-
4:11 - 4:14jakmile se to stane něčím,
co ti nalevo milují a ti napravo ‒ -
4:14 - 4:17pak o tom ani sociologové
nedokážou přemýšlet nezaujatě. -
4:17 - 4:19Diversita je dobrá z mnoha důvodů.
-
4:19 - 4:21Přináší to zřetelně víc inovací.
-
4:21 - 4:24Americká ekonomika
na ní mimořádně vyrostla. -
4:24 - 4:26Diversita a imigrace
prospěly mnoha dobrým věcem. -
4:26 - 4:29Ale to, co globalisté
podle méno názoru nevidí, -
4:29 - 4:30co vidět nechtějí,
-
4:30 - 4:37je, že etnická různorodost
omezuje sociální kapitál a důvěru. -
4:37 - 4:41Existuje velice důležitá studie
Roberta Putnama, autora „Bowling Alone“, -
4:41 - 4:43která nahlíží do databází
sociálních investic. -
4:43 - 4:46V podstatě, čím víc lidí cítí,
že jsou stejní jako ostatní, -
4:46 - 4:49tím víc si vzájemně věří a mohou
mít stát, který přerozděluje péči. -
4:49 - 4:51Ve skandinávských zemích se žije báječně,
-
4:52 - 4:55protože dostali do vínku to,
že jsou malými a homogenními zeměmi. -
4:55 - 4:59A to vede k rostoucímu sociálnímu státu,
-
4:59 - 5:02k souboru narůstajících
levicových hodnot, které říkají: -
5:02 - 5:05„Spusťte padací most!
Svět je skvělým místem. -
5:05 - 5:08Lidé v Sýrii trpí ‒
musíme je u nás vítat.“ -
5:08 - 5:09A to je báječné.
-
5:10 - 5:13Ale jestliže, a to jsem
byl ve Švédsku v létě, -
5:13 - 5:16pokud bude debata ve Švédsku
poměrně politicky korektní -
5:16 - 5:18a nebudou chtít mluvit o nevýhodách,
-
5:18 - 5:20skončí to příchodem spousty lidí.
-
5:20 - 5:22Povede to k omezování investic,
-
5:22 - 5:23bude obtížné mít sociální stát
-
5:24 - 5:26a možná to skončí tím,
co máme v Americe, -
5:26 - 5:30rasově rozdělenou, viditelně
rasově rozdělenou společností. -
5:30 - 5:32Takže o tom všem je
velmi nepříjemné mluvit. -
5:32 - 5:36Ale myslím si, že se na tohle zvlášť
v Evropě, ale u nás také, musíme podívat. -
5:37 - 5:39CA: Říkáte, že rozumní lidé,
-
5:39 - 5:43lidé, kteří se nepovažují za rasisty,
ale za morální a čestné, -
5:43 - 5:46mají rozumný důvod říkat,
že mezi lidmi jsou prostě velké rozdíly, -
5:46 - 5:50že hrozí nebezpečí,
že se náš smysl pro to, -
5:50 - 5:54co je v lidských silách, zahltí,
když smícháme příliš rozdílné lidi. -
5:54 - 5:58JH: Ano, ale můžu to říct
mnohem přijatelnější formou tím, -
5:58 - 6:01že v tom nutně nemusí hrát roli rasy.
-
6:01 - 6:02Je to záležitost kultur.
-
6:02 - 6:06Existuje vynikající práce
politologa Karena Stennera, -
6:06 - 6:12který ukazuje, že když všichni lidé cítí
pospolitost a že jsou všichni stejní, -
6:12 - 6:15má spousta lidí sklon k autoritářství.
-
6:15 - 6:17Tito lidé nejsou nijak rasističtí,
-
6:17 - 6:19když cítí, že tím není ohrožen
-
6:19 - 6:21náš společenský a morální řád.
-
6:21 - 6:23Ale když jim na zkoušku předem sdělíte,
-
6:23 - 6:26že si myslíte, že spějeme k rozpadu,
začnou se chovat jinak, -
6:26 - 6:29pak začnou být víc rasističtí,
homofobní, chtějí vyhánět devianty. -
6:30 - 6:33Částečně už se dostáváte
k autoritářským reakcím. -
6:33 - 6:35Levice, která to dotáhne
k lennonistické linii ‒ -
6:35 - 6:36na úroveň Johna Lennona ‒
-
6:36 - 6:39dělá věci, které vytvářejí
autoritářské reakce. -
6:39 - 6:41Určitě to vidíme
u alternativní pravice v Americe, -
6:41 - 6:44pozorujeme to v Británii,
viděli jsme to všude po Evropě. -
6:44 - 6:47Ale ta pozitivnější část je ta,
-
6:47 - 6:51aspoň myslím, že zastánci lokálnosti
nebo nacionalisté mají vlastně pravdu ‒ -
6:51 - 6:55takovou, že pokud zdůrazníte
naši kulturní podobnost, -
6:55 - 6:57pak na rase vlastně příliš nezáleží.
-
6:57 - 7:01Přístup zastánců asimilace k imigraci
spoustu problémů odstraní. -
7:01 - 7:04A pokud je pro vás důležité
mít štědrý sociální stát, -
7:04 - 7:06musíte zdůrazňovat,
že jsme všichni stejní. -
7:07 - 7:10CA: OK, takže nárůst imigrace
a z toho plynoucí obavy -
7:10 - 7:13jsou jednou z příčin současného rozdělení.
-
7:13 - 7:15Jaké jsou další příčiny?
-
7:15 - 7:17JH: Dalším principem
morální psychologie je to, -
7:17 - 7:21že první přichází na řadu intuice
a až potom strategické uvažování. -
7:21 - 7:23Už jste asi slyšel o pojmech
„motivované uvažování“ -
7:23 - 7:25a „potvrzení předsudku“.
-
7:25 - 7:27Existuje opravdu zajímavá práce o tom,
-
7:27 - 7:30jak se naše vysoká inteligence
a naše verbální schopnosti -
7:30 - 7:33možná nevyvíjí k tomu,
aby nám pomáhaly najít pravdu, -
7:33 - 7:36ale aby nám pomáhaly manipulovat
s ostatními, hájit si pověst… -
7:36 - 7:39V tom, jak se dokážeme ospravedlňovat,
jsme opravdu velmi dobří. -
7:39 - 7:42A když vezmete v úvahu zájmy skupiny,
-
7:42 - 7:44ne jen mě,
ale můj tým proti vašemu, -
7:44 - 7:47přičemž hodnotíte-li důkazy o tom,
že vaše strana nemá pravdu, -
7:47 - 7:49nedokážete je prostě přijmout.
-
7:49 - 7:52To je důvod, proč nemůžete
vyhrát v politické debatě. -
7:52 - 7:53Pokud o něčem debatujete,
-
7:53 - 7:56nedokážete druhou osobu
přesvědčit argumenty a důkazy, -
7:56 - 7:58protože tímto způsobem
argumentace nefunguje. -
7:59 - 8:02Vezměte si internet, Google:
-
8:03 - 8:05„Slyšel jsem, že se
Barack Obama narodil v Keni. -
8:05 - 8:09Počkej, vygooglím si to ‒ panebože!
10 milionů výsledků! Podívej, je to tak!“ -
8:09 - 8:12CA: To bylo pro mnoho lidí
nepříjemným překvapením. -
8:12 - 8:15Sociální média bývala často
napadána technooptimisty -
8:15 - 8:20za svoji úžasnou moc,
která spojuje lidi dohromady. -
8:21 - 8:24A mělo to některé, nečekaně opačné účinky.
-
8:25 - 8:26JH: To je pravda.
-
8:26 - 8:30Proto mě tak okouzluje jing a jang pohled
na lidskou povahu a na pravici či levici ‒ -
8:30 - 8:33že každá ze stran má
v určitých věcech pravdu, -
8:33 - 8:35ale je slepá k ostatním věcem.
-
8:35 - 8:38A zatímco levice všeobecně věří,
že lidská povaha je dobrá: -
8:38 - 8:41spoj lidi dohromady,
zbourej zdi a vše bude v pořádku. -
8:41 - 8:43Pravice ‒ sociální konzervativci,
ne libertariáni ‒ -
8:43 - 8:48sociální konzervativci všeobecně věří,
že lidé dokážou být chamtiví, -
8:48 - 8:52sexuální a sobečtí
a že potřebujeme regulace a restrikce. -
8:52 - 8:55Takže jo, ale pokud zbouráte všechny zdi,
-
8:55 - 8:57dovolíte lidem na celém světě komunikovat,
-
8:57 - 8:59bude hned plno porna a rasismu.
-
8:59 - 9:00CA: Pomozte nám s tím.
-
9:00 - 9:06Myslím, že tyhle rysy lidské povahy
tu s námi byly odjakživa. -
9:07 - 9:12Co se změnilo, že se prohloubil
ten pocit rozdělení? -
9:12 - 9:17JH: Musíte chápat, že se zde
sešlo 6 až 10 různých souvislostí. -
9:17 - 9:19Vyjmenuji jen některé.
-
9:19 - 9:24V Americe byla největší ‒
vlastně v Americe i Evropě ‒ -
9:24 - 9:26byla největší válkou 2. světová válka.
-
9:26 - 9:28Zabývá se tím zajímavý výzkum
Joe Henricha s kolektivem, -
9:29 - 9:31který říká, že když vaši
zemi postihne válka, -
9:31 - 9:32obzvlášť pokud jste mladí,
-
9:32 - 9:36tak když u vás po 30 letech otestujeme
tzv. „dilema společného užívání“ -
9:36 - 9:39nebo tzv. „vězňovo dilema“,
budete v testech víc kooperativní. -
9:39 - 9:41Díky naší kmenové povaze ‒
-
9:41 - 9:45víte, během 2. světové války byli
moje rodiče ještě náctiletí -
9:45 - 9:48a chodívali sbírat hliníkový šrot,
aby pomohli válečnému úsilí. -
9:49 - 9:51Tím chci říct, že sbíral každý.
-
9:51 - 9:52A pak v tom tihle lidé pokračovali,
-
9:52 - 9:55propracovali se skrze podnikání a správu,
-
9:55 - 9:56zastávají vedoucí pozice.
-
9:56 - 9:59Umí dělat kompromisy a spolupracovat.
-
10:00 - 10:02Do důchodu odešli všichni v 90. letech.
-
10:02 - 10:05Na konci 90. let tu zůstaly
poválečné generace. -
10:05 - 10:09A ty v každé zemi trávily
mládí bojováním proti sobě, -
10:09 - 10:11počínaje rokem 1968 a dál.
-
10:11 - 10:16Ztráta generace z 2. světové války,
té „nejskvělejší generace“, je obrovská. -
10:17 - 10:18To je jedna věc.
-
10:18 - 10:21Další věc je, že v Americe
jsou dvě čistě vyhraněné strany. -
10:21 - 10:25Vždycky to bývali liberální Republikáni
a konzervativní Demokraté. -
10:25 - 10:28V polovině 20. století byly v Americe
dvě opravdu opoziční strany. -
10:28 - 10:32Ale následkem různých faktorů,
které uvedly věci do pohybu, -
10:32 - 10:36jsme do konce 90. let měli vyhraněnou
liberální a konzervativní stranu. -
10:36 - 10:38Lidé v obou stranách
jsou opravdu rozdílní -
10:38 - 10:41a my dokonce nechceme,
aby děti uzavíraly vzájemná manželství, -
10:41 - 10:43což nám v 60. letech tolik nevadilo.
-
10:43 - 10:45Takže čistá vyhraněnost stran.
-
10:45 - 10:48Třetí věc je internet a jak jsem říkal,
-
10:48 - 10:52je to prostě ten nejúžasnější stimulant
ad hoc odůvodňování a démonizace. -
10:52 - 10:57CA: Tón aktuálního dění
na internetu je dost znepokojující. -
10:57 - 11:00Jen tak jsem si na Twitteru
něco rychle vyhledal o volbách -
11:00 - 11:03a našel jsem dva tweety hned vedle sebe.
-
11:03 - 11:08Jeden, který kritizoval
rasistické graffiti: -
11:08 - 11:10„Tohle je nechutné!
-
11:10 - 11:13Ohyzdnost v této zemi,
kterou sem přinesl #Trump.“ -
11:13 - 11:15A ta další zní:
-
11:15 - 11:19„Stránka věnovaná křivácké Hillary. Hnus!“
-
11:19 - 11:23Trápí mě ta představa „znechucenosti“.
-
11:23 - 11:27Protože dá se o něčem dohadovat
nebo s něčím nesouhlasit, -
11:27 - 11:28můžete být na někoho naštvaní.
-
11:29 - 11:33Znechucení, jak jste zmiňoval,
úroveň toho všeho mnohem víc prohlubuje. -
11:33 - 11:37JH: Je to tak. Znechucení je jiná věc.
Vztek ‒ víte, já mám děti. -
11:37 - 11:40Porvou se 10krát denně
a 30krát za den se mají rády. -
11:40 - 11:44Prostě to jde ve vlnách: naštvete se
a uklidníte se, naštvete se a odezní to. -
11:44 - 11:46Ale znechucení je jiné.
-
11:46 - 11:51Znechucení vykreslí osobu
jako podčlověka, obludného, -
11:51 - 11:52deformovaného, morálně deformovaného.
-
11:53 - 11:55Je jako nesmazatelný inkoust.
-
11:56 - 11:59Existuje výzkum Johna Gottmana
na téma manželská terapie. -
11:59 - 12:04Díváte-li se jim na tváře a u jednoho
z páru vidíte znechucení nebo pohrdání, -
12:04 - 12:07je to známka toho, že se brzy rozvedou.
-
12:08 - 12:10Zatímco vidíte-li nazlobenost,
ještě to nic neznamená, -
12:10 - 12:13protože když se se zlobou vypořádáte,
je to vlastně dobré. -
12:13 - 12:14Tyhle volby jsou jiné.
-
12:14 - 12:18Donald Trump osobně hodně
používá slovo „znechucení“. -
12:18 - 12:22On je velmi citlivý na slovo,
takže znechucení u něho hodně znamená ‒ -
12:22 - 12:25je to něco, co je zvlášť
pro něho příznačné. -
12:25 - 12:28Ale když se vzájemně víc démonizujeme,
-
12:28 - 12:32a opět podotýkám,
s manichejským pohledem na svět, -
12:32 - 12:36s vygradovanou představou,
že svět je bojem mezi dobrem a zlem, -
12:36 - 12:39už pravděpodobně neřekneme, že oni jen
nemají pravdu nebo že se nám nelíbí, -
12:39 - 12:42ale že jsou odporní, satanističtí,
-
12:42 - 12:43že jsou nechutní, že jsou hnusní.
-
12:44 - 12:46A pak s nimi nechceme mít nic společného.
-
12:47 - 12:50A proto si myslím,
že to vidíme například na školách. -
12:50 - 12:53Vnímáme teď větší potřebu
držet lidi mimo univerzitní půdu, -
12:53 - 12:55umlčovat je, držet je stranou.
-
12:55 - 12:57Obávám se, že se celá
generace mladých lidí, -
12:57 - 13:01pokud jejich seznámení se s politikou
doprovází spousta znechucení, -
13:01 - 13:05na ní nebude chtít podílet,
až budou starší. -
13:06 - 13:07CA: Takže, jak si s tím poradíme?
-
13:07 - 13:12Hnus. Jak se dá rozptýlit znechucení?
-
13:13 - 13:15JH: Vysvětlováním důvodů to nedokážete.
-
13:15 - 13:17Myslím…
-
13:18 - 13:21Dlouhá léta jsem se o znechucení učil
a myslím, že je to hodně o emocích. -
13:21 - 13:25Myslím, že opakem znechucení
je vlastně láska. -
13:26 - 13:29Celé je to o lásce, tak třeba…
-
13:29 - 13:32Znechucení izoluje, staví hranice.
-
13:32 - 13:34Láska hory přenáší.
-
13:35 - 13:38Takže myslím, že osobní vztahy
-
13:38 - 13:40jsou asi tím nejmocnějším, co máme.
-
13:41 - 13:44Můžete být znechucení skupinou lidí,
-
13:44 - 13:46ale pak potkáte konkrétního člověka
-
13:46 - 13:48a skutečně objevíte, jak je fajn.
-
13:49 - 13:53A pak postupně už nejste tak
rozhodní a taky tak kategoričtí. -
13:54 - 14:00Tragédie je, že Američané bývali
ve městech mnohem víc namíchaní -
14:00 - 14:02pravicovo-levicově nebo politicky.
-
14:02 - 14:04A když teď došlo
k velkému morálnímu rozdělení, -
14:05 - 14:07existuje spousta důkazů,
že tíhneme blíž k lidem -
14:08 - 14:09podobného politického smýšlení.
-
14:09 - 14:12Je těžší najít někoho,
kdo je na té druhé straně. -
14:12 - 14:15Jsou tam kdesi, jsou daleko.
Je těžší dostat se k tomu je poznat. -
14:16 - 14:20CA: Co byste řekl někomu
nebo co byste řekl Američanům, -
14:20 - 14:24obecně všem lidem o tom,
co by měli o sobě pochopit, -
14:24 - 14:27aby nám to na chvilku pomohlo přehodnotit
-
14:27 - 14:29ten instinkt „znechucení“?
-
14:30 - 14:31JH: Ano.
-
14:31 - 14:33Je třeba mít na paměti
opravdu důležitou věc ‒ -
14:33 - 14:38existuje výzkum politologa
Alana Abramowitze, -
14:38 - 14:42který ukazuje, že americkou
demokracii stále více ovládá to, -
14:42 - 14:45čemu se říká „volba menšího zla“.
-
14:45 - 14:48To znamená, že si říkáte,
OK, máme kandidáta, -
14:48 - 14:50kandidát se vám líbí, hlasujete pro něj.
-
14:50 - 14:55Ale jak se probouzí negativní reklama
a sociální média a různé další proudy, -
14:55 - 14:57způsob, jakým se vede kampaň je takový,
-
14:57 - 15:01že se každá strana snaží
tu druhou tak očernit, tak pošpinit, -
15:01 - 15:03až dáte raději přednost svému člověku.
-
15:03 - 15:06A s tím, jak volíme spíš kvůli
odporu ke druhé straně -
15:06 - 15:08než kvůli vlastní straně,
-
15:08 - 15:13musíme mít na paměti,
že levicoví lidé uvažují takto: -
15:13 - 15:18„No, vždy jsem říkal, že Republikáni jsou
špatní a Donald Trump to jen potvrzuje. -
15:18 - 15:20A každého Republikána si teď
vybavuji v těch samých barvách, -
15:21 - 15:22v jakých vidím Trumpa.“
-
15:22 - 15:23A to nemusí být nutně pravda.
-
15:24 - 15:26Obecně lidé nebývají
spokojení se svým kandidátem. -
15:26 - 15:31V těchhle volbách se volí menší zlo
vůbec nejvíc v celé americké historii. -
15:32 - 15:35Takže nejdřív musíte oddělit
své pocity o kandidátovi -
15:35 - 15:38od pocitů o lidech,
kteří jsou na kandidátce. -
15:38 - 15:41A pak si to musíte uvědomit,
-
15:41 - 15:44protože všichni žijeme
v oddělených morálních světech ‒ -
15:44 - 15:47metafora, kterou užívám v knize, zní,
že jsme všichni uvězněni v „Matrixu“, -
15:47 - 15:51že každé mravní společenství je matrix,
konsensuální halucinace. -
15:51 - 15:53Pokud jste v modrém matrixu,
-
15:53 - 15:56všechno naprosto nasvědčuje tomu,
že druhá strana ‒ -
15:56 - 16:00je zaostalá, jsou to rasisti,
nejhorší lidé na světě -
16:00 - 16:02a vy že máte všechno podloženo fakty.
-
16:02 - 16:04Ale někdo další vedle v domě
-
16:04 - 16:06žije v jiném morálním matrixu.
-
16:06 - 16:08Žijí v jiné videohře
-
16:08 - 16:11a vidí úplně jiný soubor faktů.
-
16:11 - 16:13A každý vidí jiné věci,
které ohrožují zemi. -
16:13 - 16:17A když jsem nezúčastněně pozoroval
a snažil se pochopit obě strany, -
16:17 - 16:18zjistil jsem, že obě mají pravdu.
-
16:18 - 16:20Tuto zemi ohrožuje spousta věcí
-
16:20 - 16:24a žádná strana je přirozeně
nemůže vidět všechny. -
16:25 - 16:31CA: Takže říkáte,
že potřebujeme nový druh empatie? -
16:32 - 16:34Empatie je tradičně pojímána jako:
-
16:34 - 16:36„Ach, cítím vaši bolest.
Dokážu se vžít do vaší kůže.“ -
16:36 - 16:39Empatii cítíme k chudým,
potřebným, těm, kteří trpí. -
16:40 - 16:44Obvykle ji necítíme k lidem,
u kterých máme pocit, že jsou odlišní -
16:44 - 16:45nebo kterými jsme znechuceni.
-
16:45 - 16:47JH: Ano. To je pravda.
-
16:47 - 16:51CA: Jak by měl takový typ empatie vypadat?
-
16:52 - 16:54JH: Já si myslím…
-
16:54 - 16:56Empatie je hodně horkým
tématem v psychologii -
16:56 - 16:59a je to velmi populární slovo
zejména u levice. -
16:59 - 17:03Empatie je dobrá věc
a zvlášť u preferovaných typů obětí. -
17:03 - 17:05Je důležité vcítit se do myšlení skupin,
-
17:05 - 17:07o kterých si my nalevo myslíme,
že jsou důležité. -
17:08 - 17:10Vcítit se je snadné,
protože za to máte body. -
17:10 - 17:14Ale za empatii byste měli být odměněni
jen v případech, kdy vcítit se je těžké. -
17:15 - 17:16A já myslím…
-
17:16 - 17:21Víte, zažili jsme dlouhé 50leté období,
kdy jsme se potýkali s rasovými problémy -
17:21 - 17:23a právní diskriminací,
-
17:24 - 17:27a dlouhou dobu to byla naše nejvyšší
priorita a ještě pořád je to důležité. -
17:27 - 17:29Ale letos myslím,
-
17:29 - 17:31stále doufám v to, že lidé uvidí,
-
17:31 - 17:34že nad námi visí existenciální hrozba.
-
17:34 - 17:36Věřím, že rozdělení na pravici a levici
-
17:36 - 17:39není zdaleka nejdůležitějším
rozdělením, jakému čelíme. -
17:39 - 17:42Pořád máme problémy týkající se
ras a pohlaví a problémy s LGBT, -
17:42 - 17:45ale to jsou věci, které je nutno
naléhavě řešit v příštích 50 letech -
17:45 - 17:48a věci se nezlepší samy od sebe.
-
17:49 - 17:51Budeme potřebovat spoustu
institucionálních reforem -
17:51 - 17:55a můžeme se o tom bavit, ale byla
by to dlouhá, nikam nevedoucí debata. -
17:56 - 17:59Myslím si, že změnu nastartují lidé,
kteří si uvědomují, že toto je bod zvratu. -
18:00 - 18:02A ano, potřebujeme nový druh empatie.
-
18:02 - 18:05Potřebujeme si uvědomit,
že je to pro naši zemi nutnost -
18:05 - 18:08a že je to to, co potřebujete ‒
-
18:08 - 18:11přihlaste se, kdo chcete být
další čtyři roky naštvaní a v obavách -
18:11 - 18:13jako poslední rok ‒ přihlaste se.
-
18:13 - 18:16Takže pokud se tomu chcete vyhnout,
-
18:16 - 18:18čtěte Buddhu, čtěte Ježíše,
čtěte Marka Aurelia. -
18:18 - 18:24Mají skvělé rady všeho druhu, jak se
zbavit strachu, jak pojmenovat věci jinak, -
18:24 - 18:26jak přestat vidět ostatní
jako své nepřátele. -
18:26 - 18:29Starověká moudrost má hodně návodů,
jak takové empatie docílit. -
18:29 - 18:31CA: Mám ještě jednu otázku:
-
18:31 - 18:35Co může každý z nás udělat,
aby pomohl Americe k uzdravení? -
18:35 - 18:39JH: Je velmi těžké se prostě rozhodnout,
že překonáte své nejhlubší předsudky. -
18:39 - 18:41Existuje výzkum, který ukazuje,
-
18:41 - 18:47že u nás jsou teď politické předsudky
hlubší a silnější než předsudky rasové. -
18:47 - 18:51Myslím, že je potřeba vynaložit snahu ‒
to je to nejdůležitější. -
18:51 - 18:53Snažte se, abyste se potkávali.
-
18:53 - 18:55Každý má blízkého příbuzného, švagra,
-
18:55 - 18:57někoho, kdo je na druhé straně.
-
18:57 - 18:59Po těchto volbách ‒
-
18:59 - 19:01počkejte týden nebo dva,
-
19:01 - 19:03protože jeden z vás se
asi bude cítit hrozně ‒ -
19:03 - 19:07ale pár týdnů počkejte a pak
jim nabídněte, že si chcete promluvit. -
19:08 - 19:11A než to uděláte, přečtěte si
„Jak získat přátele a ovlivňovat lidi“ -
19:11 - 19:12od Dalea Carnegieho ‒
-
19:12 - 19:13(smích)
-
19:13 - 19:14Myslím to vážně.
-
19:14 - 19:18Naučíte se techniky, jak začínat
s uznáním, jak začínat větou: -
19:18 - 19:19„Víš, v mnohém se neshodneme,
-
19:20 - 19:22ale jednou z věcí, které si na tobě
fakt vážím, strýčku Bobe…“ -
19:22 - 19:24nebo „… na vás konzervativcích, je…“
-
19:24 - 19:26A dokážete něco najít.
-
19:26 - 19:28Pokud začnete uznáním,
je to jako kouzlo. -
19:29 - 19:32Tohle je to hlavní, co jsem se naučil
a co zavádím ve svých vztazích. -
19:32 - 19:35Ještě pořád dělám spoustu hloupých chyb,
-
19:35 - 19:37ale neuvěřitelně jsem se
teď zlepšil v omluvách -
19:37 - 19:39a v uznání, že má někdo v něčem pravdu.
-
19:39 - 19:40A když to uděláte,
-
19:40 - 19:43pak jde konverzace opravdu hladce
a je to vlastně opravdu zábava. -
19:45 - 19:47CA: Jone, je naprosto
fascinující si s vámi povídat. -
19:47 - 19:51Opravdu se zdá, že půda,
na které se nacházíme, -
19:51 - 19:56je plná nevyzpytatelných otázek
o lidské morálce a povaze. -
19:56 - 19:59A nikdo tak znalý jako vy,
nemohl být povolanějším. -
19:59 - 20:01Velice vám děkuji,
že jste nám věnoval svůj čas. -
20:01 - 20:02JH: Díky, Chrisi.
-
20:02 - 20:03JH: Díky, všem.
-
20:03 - 20:04(potlesk)
- Title:
- Dokáže se rozdělená Amerika uzdravit?
- Speaker:
- Jonathan Haidt
- Description:
-
Jak se mohou Spojené státy zotavit z negativní, fanatické volby prezidenta v roce 2016? Sociální psycholog Jonathan Haidt studuje morálku, která tvoří základ našich politických rozhodnutí. V rozhovoru s kurátorem TEDu Chrisem Andersonem popisuje vzory myšlení a historické příčiny, které vedly v Americe k tak ostrým rozkolům, a poskytuje vizi, jak by se země mohla posunout vpřed.
- Video Language:
- English
- Team:
- closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 20:17
Kateřina Jabůrková approved Czech subtitles for Can a divided America heal? | ||
Alena Novotná accepted Czech subtitles for Can a divided America heal? | ||
Alena Novotná edited Czech subtitles for Can a divided America heal? | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Can a divided America heal? | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Can a divided America heal? | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Can a divided America heal? | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Can a divided America heal? | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Can a divided America heal? |