Hyeonseo Lee: Jak jsem uprchla ze Severní Koreje
-
0:00 - 0:02Když jsem byla malá,
-
0:02 - 0:05myslela jsem si, že má země je ta nejlepší na světě,
-
0:05 - 0:08a celé dětství jsem zpívala písničku „Není co závidět“.
-
0:08 - 0:11Byla jsem na svou zemi velmi hrdá.
-
0:11 - 0:13Ve škole jsme hodně času věnovali
-
0:13 - 0:15studiu Kim Ir-sena,
-
0:15 - 0:19ale o světě kolem jsme se toho dozvídali jen málo,
-
0:19 - 0:24tedy kromě toho, že Amerika, Jižní Korea a Japonsko jsou nepřátelé.
-
0:24 - 0:27Ačkoliv jsem si často říkala, jaký asi okolní svět je,
-
0:27 - 0:31myslela jsem si, že v Severní Koreji strávím celý život.
-
0:31 - 0:35Dokud se najednou vše nezměnilo.
-
0:35 - 0:39Když mi bylo sedm, viděla jsem svou první veřejnou popravu,
-
0:39 - 0:43ale pořád jsem si myslela, že v Severní Koreji vedu normální život.
-
0:43 - 0:45Moje rodina nebyla chudá
-
0:45 - 0:48a já sama jsem hlad nikdy nezažila.
-
0:48 - 0:53Ale jednoho dne v roce 1995 přinesla maminka domů dopis
-
0:53 - 0:55od sestry své kolegyně.
-
0:55 - 1:00Psalo se v něm: „Až tohle budete číst, nikdo z pěti členů naší rodiny
-
1:00 - 1:03už nebude na tomto světě,
-
1:03 - 1:07protože jsme už dva týdny nejedli.
-
1:07 - 1:09Ležíme spolu na podlaze
-
1:09 - 1:18a naše těla jsou tak slabá, že brzy zemřeme.“
-
1:18 - 1:21Byla jsem v hrozném šoku.
-
1:21 - 1:23Poprvé v životě jsem slyšela o tom,
-
1:23 - 1:28že lidé v mé zemi trpí.
-
1:28 - 1:31Nedlouho poté jsem šla kolem nádraží
-
1:31 - 1:32a uviděla jsem něco strašného,
-
1:32 - 1:36co se mi už navždy vrylo do paměti.
-
1:36 - 1:39Na zemi leželo bezvládné tělo ženy
-
1:39 - 1:43a vyzáblé dítě v jejím náručí
-
1:43 - 1:47jen bezmocně zíralo na obličej své matky.
-
1:47 - 1:51Nikdo jim nepomohl. Všichni byli příliš zaměstnáni
-
1:51 - 1:56péčí o sebe a svou rodinu.
-
1:56 - 2:00V polovině 90. let zasáhl Severní Koreu obrovský hladomor.
-
2:00 - 2:03Zemřelo během něj více než milion Severokorejců
-
2:03 - 2:06a mnoho jich přežilo jen proto,
-
2:06 - 2:12že se živili trávou, brouky a kůrou ze stromů.
-
2:12 - 2:15Stále častější byly také výpadky proudu,
-
2:15 - 2:19takže v noci bylo všechno kolem mě zahaleno naprostou tmou.
-
2:19 - 2:22Jedinou výjimkou byla záplava světel,
-
2:22 - 2:24kterou jsme viděli přes řeku v Číně.
-
2:24 - 2:30Vždy jsem si říkala, proč oni mají světlo a my ne.
-
2:30 - 2:34Tady vidíte satelitní snímek noční Severní Koreje
-
2:34 - 2:37v porovnání s okolními státy.
-
2:37 - 2:39Toto je řeka Amrok,
-
2:39 - 2:42která tvoří část hranice
-
2:42 - 2:44mezi Severní Koreou a Čínou.
-
2:44 - 2:47Jak vidíte, řeka je v některých místech
-
2:47 - 2:53velmi úzká a dá se tajně přejít.
-
2:53 - 2:55Mnoho Severokorejců při tom ale zemře.
-
2:55 - 3:02Někdy jsem viděla po řece plout mrtvá těla.
-
3:02 - 3:07O svém útěku ze Severní Koreje nemohu prozradit mnoho detailů,
-
3:07 - 3:11takže jen řeknu, že během těch strašných let hladomoru
-
3:11 - 3:16mě poslali ke vzdáleným příbuzným do Číny.
-
3:16 - 3:18Tehdy jsem si myslela,
-
3:18 - 3:22že od rodiny odjíždím jen na chvíli.
-
3:22 - 3:24Nikdy by mě nenapadlo,
-
3:24 - 3:29že bude trvat 14 let, než budeme znovu spolu.
-
3:29 - 3:33V Číně byl život mladé dívky bez rodiny těžký.
-
3:33 - 3:36Neměla jsem ponětí, jaký můj život
-
3:36 - 3:38jakožto severokorejské uprchlice bude,
-
3:38 - 3:42ale brzy jsem zjistila, že bude nejen nesmírně obtížný,
-
3:42 - 3:44ale také velmi nebezpečný.
-
3:44 - 3:49Severokorejští uprchlíci jsou totiž v Číně považováni
-
3:49 - 3:52za ilegální přistěhovalce.
-
3:52 - 3:54Žila jsem proto v neustálém strachu,
-
3:54 - 3:57že někdo odhalí mou pravou identitu
-
3:57 - 4:00a já budu navrácena hroznému osudu
-
4:00 - 4:03ve své vlasti.
-
4:03 - 4:06Jednoho dne se má nejhorší noční můra naplnila.
-
4:06 - 4:08Chytila mě čínská policie
-
4:08 - 4:12a předvedla mě k výslechu.
-
4:12 - 4:16Někdo mě obvinil, že jsem Severokorejka,
-
4:16 - 4:20a tak mě zkoušeli ze znalosti čínštiny
-
4:20 - 4:23a pokládali mi spoustu otázek.
-
4:23 - 4:25Měla jsem takový strach,
-
4:25 - 4:28že jsem si myslela, že mi pukne srdce.
-
4:28 - 4:32Pokud by se jim zdálo cokoliv podezřelé, mohli mě uvěznit
-
4:32 - 4:34a repatriovat.
-
4:34 - 4:36Myslela jsem, že můj život skončil,
-
4:36 - 4:40ale zvládla jsem své pocity usměrnit
-
4:40 - 4:41a odpověděla jsem na všechny otázky.
-
4:41 - 4:44Po výslechu řekl
-
4:44 - 4:46jeden policista druhému:
-
4:46 - 4:48„Byl to falešný poplach.
-
4:48 - 4:50Tohle není Severokorejka.“
-
4:50 - 4:54A nechali mě jít. Byl to zázrak.
-
4:54 - 4:57Někteří Severokorejci žádají v Číně o azyl
-
4:57 - 4:59na zahraničních ambasádách,
-
4:59 - 5:03ale mnoho jich chytí čínská policie
-
5:03 - 5:04a vrátí do vlasti.
-
5:04 - 5:06Tyto dívky měly velké štěstí.
-
5:06 - 5:08Ačkoliv je chytili,
-
5:08 - 5:09nakonec je po silném
-
5:09 - 5:12mezinárodním tlaku propustili.
-
5:12 - 5:16Tito Severokorejci takové štěstí neměli.
-
5:16 - 5:20Každý rok chytí v Číně nespočet Severokorejců
-
5:20 - 5:22a navrací je do vlasti,
-
5:22 - 5:26kde jsou mnohdy mučeni, uvězněni
-
5:26 - 5:29nebo veřejně popraveni.
-
5:29 - 5:32Já měla obrovské štěstí, když se mi podařilo uprchnout,
-
5:32 - 5:35mnoho Severokorejců to štěstí ale nemělo.
-
5:35 - 5:39Je tragické, že Severokorejci musí skrývat svou pravou identitu
-
5:39 - 5:43a tak těžce bojovat o pouhé přežití.
-
5:43 - 5:46I když se naučí nový jazyk a najdou si práci,
-
5:46 - 5:50celý svět se jim ve vteřině může otočit vzhůru nohama.
-
5:50 - 5:54Proto jsem se po 10 letech skrývání své identity
-
5:54 - 5:58rozhodla riskovat odchod do Jižní Koreje
-
5:58 - 6:01a znovu jsem začala nový život.
-
6:01 - 6:04Usadit se v Jižní Koreji bylo mnohem náročnější,
-
6:04 - 6:06než jsem čekala.
-
6:06 - 6:10Angličtina tam byla nutností,
-
6:10 - 6:13a tak jsem se začala učit svůj třetí jazyk.
-
6:13 - 6:16Uvědomila jsem si také, že mezi Severem a Jihem
-
6:16 - 6:18existuje propastný rozdíl.
-
6:18 - 6:20Všichni jsme Korejci, ale uvnitř
-
6:20 - 6:22jsme v důsledku 67 let odloučení
-
6:22 - 6:26velmi rozdílní.
-
6:26 - 6:30Prodělala jsem dokonce krizi identity.
-
6:30 - 6:33Jsem Jihokorejka nebo Severokorejka?
-
6:33 - 6:36Odkud jsem? Kdo jsem?
-
6:36 - 6:38Najednou jsem neměla žádnou zemi,
-
6:38 - 6:43které bych s hrdostí mohla říkat domov.
-
6:43 - 6:47Ačkoliv nebylo jednoduché přizpůsobit se životu v Jižní Koreji,
-
6:47 - 6:48vypracovala jsem si plán.
-
6:48 - 6:52Začala jsem se připravovat na přijímací zkoušky na univerzitu.
-
6:52 - 6:56A když už jsem si začínala na nový život zvykat,
-
6:56 - 6:58přišel další šok v podobě telefonátu.
-
6:58 - 7:00Severokorejské úřady
-
7:00 - 7:03zachytily peníze, které jsem posílala rodině,
-
7:03 - 7:05a za trest měli být
-
7:05 - 7:08nuceně vystěhováni
-
7:08 - 7:11kamsi do pustiny.
-
7:11 - 7:14Museli se odtamtud rychle dostat,
-
7:14 - 7:17takže jsem začala plánovat, jak jim pomoci utéct.
-
7:17 - 7:21Severokorejci musí na své cestě za svobodou
-
7:21 - 7:24urazit neuvěřitelnou vzdálenost.
-
7:24 - 7:26Je prakticky nemožné přejít hranici
-
7:26 - 7:29mezi Severní a Jižní Koreou,
-
7:29 - 7:33takže jsem paradoxně musela odletět zpět do Číny
-
7:33 - 7:36a vydat se k hranici se Severní Koreou.
-
7:36 - 7:39Protože má rodina nemluví čínsky,
-
7:39 - 7:41musela jsem je nějak přepravit
-
7:41 - 7:45více než 3000 km přes Čínu
-
7:45 - 7:48a dál do jihovýchodní Asie.
-
7:48 - 7:51Cesta autobusem trvala týden
-
7:51 - 7:54a několikrát nás málem chytili.
-
7:54 - 7:57Jednou náš autobus
-
7:57 - 8:01zastavila policie
-
8:01 - 8:03a ode všech si brali doklady.
-
8:03 - 8:06Policista všem cestujícím pokládal spoustu otázek,
-
8:06 - 8:09a protože má rodina čínsky nerozuměla,
-
8:09 - 8:14myslela jsem, že je zatknou.
-
8:14 - 8:17Když přišel k nám,
-
8:17 - 8:19bez rozmyslu jsem vstala a řekla,
-
8:19 - 8:22že to je skupina hluchoněmých lidí,
-
8:22 - 8:24které doprovázím.
-
8:24 - 8:26Podezíravě se na mě podíval,
-
8:26 - 8:30ale naštěstí mi uvěřil.
-
8:30 - 8:33Podařilo se nám dostat až k hranici s Laosem,
-
8:33 - 8:38ale skoro všechny své peníze jsem musela použít
-
8:38 - 8:40na podplacení laoských celníků.
-
8:40 - 8:43Ale i poté, co jsme přešli hranici,
-
8:43 - 8:46mou rodinu zatkli a uvěznili
-
8:46 - 8:49pro nedovolené překročení hranic.
-
8:49 - 8:51Měsíc potom, co jsem zaplatila pokutu a úplatek,
-
8:51 - 8:55byla má rodina propuštěna,
-
8:55 - 8:58ale brzy nato je opět zatkli a uvěznili,
-
8:58 - 9:01tentokrát v laoském hlavním městě.
-
9:01 - 9:05To byl jeden z nejhorších momentů mého života.
-
9:05 - 9:11Udělala jsem vše pro to, aby se má rodina dostala na svobodu,
-
9:11 - 9:13dostali jsme se tak blízko,
-
9:13 - 9:15ale pak je uvěznili
-
9:15 - 9:19jen kousek od jihokorejské ambasády.
-
9:19 - 9:22Chodila jsem sem a tam mezi imigračním
-
9:22 - 9:24a policejní stanicí
-
9:24 - 9:27a zoufale jsem se je snažila dostat z vězení ven,
-
9:27 - 9:28ale na úplatky ani pokuty
-
9:28 - 9:31jsem už neměla peníze.
-
9:31 - 9:33Ztratila jsem veškerou naději.
-
9:33 - 9:36V té chvíli se mě jakýsi mužský hlas zeptal:
-
9:36 - 9:38„Co se stalo?“
-
9:38 - 9:39Úplně jsem zkoprněla úžasem,
-
9:39 - 9:43že úplnému cizinci něco takového není jedno.
-
9:43 - 9:46Lámanou angličtinou a za pomoci slovníku
-
9:46 - 9:50jsem mu vysvětlila situaci a on bez zaváhání
-
9:50 - 9:52zašel k bankomatu
-
9:52 - 9:55a zaplatil zbytek peněz za propuštění mé rodiny
-
9:55 - 9:59a dalších dvou Severokorejců.
-
9:59 - 10:02Z celého srdce jsem mu děkovala a ptala se ho:
-
10:02 - 10:05„Proč mi pomáháte?“
-
10:05 - 10:07„Já nepomáhám Vám,“ řekl.
-
10:07 - 10:10„Pomáhám severokorejskému lidu.“
-
10:10 - 10:15Uvědomila jsem si, že toto byla v mém životě symbolická chvíle.
-
10:15 - 10:18Ten laskavý cizinec symbolizoval pro mě i severokorejský lid
-
10:18 - 10:22novou naději ve chvíli, kdy jsme ji nejvíc potřebovali.
-
10:22 - 10:25Ukázal mi, že laskavost cizinců
-
10:25 - 10:28a podpora mezinárodní komunity
-
10:28 - 10:33jsou skutečně těmi paprsky naděje, které my Severokorejci potřebujeme.
-
10:33 - 10:35Po této dlouhé cestě jsme s mou rodinou
-
10:35 - 10:39nakonec opět začali žít spolu v Jižní Koreji,
-
10:39 - 10:42ale dostat se na svobodu znamená vyhrát jen půlku bitvy.
-
10:42 - 10:46Mnoho Severokorejců je od svých rodin odříznuto,
-
10:46 - 10:49a když přijedou do nové země,
-
10:49 - 10:52mají jen málo peněz nebo dokonce žádné.
-
10:52 - 10:55Proto potřebujeme mezinárodní pomoc,
-
10:55 - 10:58abychom mohli získat vzdělání, naučit se anglicky,
-
10:58 - 11:01projít rekvalifikačními kurzy a podobně.
-
11:01 - 11:03Můžeme také sloužit jako most
-
11:03 - 11:05mezi lidmi v Severní Koreji
-
11:05 - 11:07a vnějším světem,
-
11:07 - 11:10protože mnoho z nás udržuje kontakt
-
11:10 - 11:12se členy rodiny, kteří v zemi zůstali,
-
11:12 - 11:15a posíláme jim informace a peníze,
-
11:15 - 11:19které pomáhají měnit Severní Koreu zevnitř.
-
11:19 - 11:22Měla jsem velké štěstí a v životě se mi dostalo
-
11:22 - 11:24obrovské pomoci a inspirace.
-
11:24 - 11:28Proto bych, s mezinárodní podporou, ráda pomohla
-
11:28 - 11:31dodat mladým nadějným Severokorejcům
-
11:31 - 11:34naději na lepší život.
-
11:34 - 11:36Jsem si jistá, že ve světě uvidíte
-
11:36 - 11:39čím dál více úspěšných Severokorejců,
-
11:39 - 11:41a to včetně konferencí TED.
-
11:41 - 11:44Děkuji.
-
11:44 - 11:53(Potlesk)
- Title:
- Hyeonseo Lee: Jak jsem uprchla ze Severní Koreje
- Speaker:
- Hyeonseo Lee
- Description:
-
Jako dítě si Hyeonseo Lee myslela, že Severní Korea, její domovina, je „tou nejlepší zemí na světě“. Pochybovat začala až v 90. letech, kdy Koreu zasáhl hladomor. Ve 14 letech ze země utekla a v Číně začala život uprchlice plný skrývání. Vypráví zde svůj vlastní hrůzyplný příběh o přežití a naději, jenž je zároveň silnou připomínkou těch, kteří žijí v neustálém nebezpečí, i když nechali hranice daleko za sebou.
- Video Language:
- English
- Team:
- closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 12:15
Jan Kadlec approved Czech subtitles for My escape from North Korea | ||
Jan Kadlec commented on Czech subtitles for My escape from North Korea | ||
Ondra Koupil accepted Czech subtitles for My escape from North Korea | ||
Ondra Koupil commented on Czech subtitles for My escape from North Korea | ||
Ondra Koupil edited Czech subtitles for My escape from North Korea | ||
Ondra Koupil edited Czech subtitles for My escape from North Korea | ||
Radka Malá added a translation |