Koloseum (Amphitheatrum Flavium), asi 70-80 n. l., Řím

Koloseum (Amphitheatrum Flavium), asi 70-80 n. l., Řím

Hovoří: Valentina Follo (s laskavým přispěním Context Travel), Dr. Beth Harris, Dr. Steven Zucker
Úvodní foto: Julia Avra Ugoretz

Pohledy na Koloseum byly převzaty z modelu znovuzrozeného starověkého Říma (the Rome Reborn model of ancient Rome) se svolením The Rome Reborn Project (www.romereborn.virginia.edu). Licence modelu: copyright 2004, autor: The Regents of the University of California. Všechna práva vyhrazena. Toto video ilustruje poslední verzi modelu (2.1), která byla vytvářena od ledna do května 2010. Je dostupná ve vyšším rozlišení; pro kopii, prosím pište na: http://[e-mail]

[Intro klavírní hudba]

Představte si, jak nádherné to
muselo být, toto náměstí,

se všemi těmito monumentálními oblouky
obloženými travertinem

a všemi těmi sochami a nádhernými
fontánami, ze kterých se vylévá voda,

která odráží světla na travertin.

Takže bychom to spíše mohli brát jako

dnes bereme Lincolnovo centrum (přesně) --

s fontánami uprostřed a lesknoucími
se kameny.

Řekneme nejdříve něco

o konstrukci a jak to vše bylo stavěno?

Musíme si představit Koloseum jako
obrovskou kruhovou koblihu.

Máme zde vnitřek areny.

Arena původně v latině znamenala "písek".

Na zemi, kde bojovali gladiátoři,

používali písek, aby se do něj vsákla
krev a tělní tekutiny.

Vlastně je to jako stelivo pro kočky,
když o tom přemýšlíte.

takže mezi jednotlivými boji

to mohli velice jednoduše vyčistit.

Původní název této budovy nebyl Koloseum.

Koloseum je přezdívka, kterou
budova získala později.

Ne proto, že to byl kolosální monument,

ale protože bylo umístěno v blízkosti

kolosální sochy -- původně Nerovy --

která byla součástí výzdoby jeho domu.

A díky jeho blízkosti vznikla
tato přezdívka.

Původní název byl ve skutečnosti
Flaviánský amfiteátr.

Což je vcelku typický postup

i když vezmete v úvahu americké monumenty.

Máte Lincolnovo centrum,

máte Rockefellerovo centrum.

Jsou spojeny se jménem rodiny, která
zaplatila jejich stavbu.

Flaviovská rodina zaplatila
za stavbu Kolosea.

Flaviánský amfiteátr je pouze technický
název pro tvar.

V řečtině to znamená "dvojité divadlo".

Původní řecká divadla byla
stavěna do půlkruhů

s plochým koncem u jeviště.

Zde máme tyto dva aspekty spojeny.

Díky použití oblouků a betonu,

byli Římané schopni postavit amfiteátr

dokonce i dvojité divadlo se sedadly
na plochém povrchu.

Inženýrství, které za tímto monumentem
stojí, je absolutně udivující,

když vezmeme v úvahu, že bylo
postaveno za deset let.

Do Kolosea se vešlo mezi
50 000 a 80 000 lidmi.

A když se podíváte na horní část
každého z přízemních oblouků,

uvidíte římské číslo.

Jsou velice tmavá a omšelá. (Á, vidím!)

Vidíte zde 23 (XXIII).

Pak tam je 24 (XXIV).

A pak tam je 25 (XXV).

Jdou za sebou.

A tato čísla by byla napsána na lístcích,
které byly dávány lidem.

Jako na moderním stadionu,
měli jste přidělené sedadlo ...

Číslo brány. Také sedadla.

Protože to bylo pro Římany
extrémně důležité.

Dokonce i sedadla byla rozdělena
podle jejich postavení.

Takže jste měli důležité osobnosti
blízko k areně

a nejméně důležité - a to je ženy -
na horním podlaží.

Zde vidíme styl Kolosea.

Máme tu tři patra oblouků,

a pak ještě další patro -
čtvrté patro s okny,

takže je to uzavřeno a jsou tam malá okna.

A když se podíváte na tyto oblouky,

oblouky jsou orámovány sloupy.

A ve spodní části máme něco, čemu
se říká toskánský sloh.

Je podobný dórskému,

ale je to více místní - italský styl.

Zdá se, že je ještě jednodušší,
než dórský.

Ano, je tu také patka.

Myslím tím, že dórské sloupy
nemají patku,

zatímco toskánské sloupy patku mají.

A také nejsou žlábkované, že? Ne.

A pak jdeme k ionským sloupům
v druhém patře.

A ionské sloupy vlastně jsou...

jsou považovány za nejvíce
ženské ze všech sloupů.

Protože jejich proporce byly štíhlejší

a s volutami nahoře.

A ženy seděly také výše... přesně.

A ve vrchním patře máme korintské.

Jsou založeny na paznehtíku
(známý jako akant),

je původem z Říma, můžete ji najít
v mnoha zahradách.

Je velice hezká a má zelené listy.

Takže je to imitace kusu kamene

pokrytého listy trav.

Uvnitř každého z oblouků na
druhém a třetím patře

by byla socha.

A na vrchním patře by byly

pravděpodobně nahoře bronzové štíty,
střídavě s okny.

Ano, představujeme si Koloseum jako
[prstencový] koblih.

Vnější kruh byl vytvořen bloky travertinu.

Vnitřek koblihu byl vytvořen
jádrem z betonu.

Staří Římané měli již zvládnutý beton

a byli skutečně první, kdo ho používal
jako stavební materiál.

A to bylo klíčové pro jejich schopnost
vytvořit stavby této velikosti.

Také něco jako Panteon.

Vývoj betonu byl zásadní ze
dvou hlavních důvodů.

První je, že když pracujete s
lámaným kamenem:

mramorem, travertinem, dokonce i pěnovcem,

potřebujete specializované pracovníky,

protože potřebujete vědět,
jak kámen opracovat.

Když to uděláte špatným způsobem,

kámen se vám bude drolit v ruce, že ano?

S betonem je možné, aby
nespecializovaní dělníci

vyráběli něco, co je více bytelné.

Zároveň je to méně drahé.

Lámat bloky mramoru není nejlevnější.

Beton se také mohl vytvořit všude.
Potřebujete jen trochu malty

a několik kusů kamene,
aby se to spojilo a nakonec vodu.

Takže je to velice jednoduché, ale
současně je to více přizpůsobivé.

S betonem získáváte jistou pružnost
a můžete tvarovat prostor.

Jedná se o tekutou hmotu,
kterou tedy můžete různě tvarovat.

Takže byste vzali dřevěnou konstrukci,

která by ohraničila vybraný prostor

a pak byste nalili beton do dřevěné formy.

Přesně, posléze to můžete
překrýt dekoracemi.

Mohou to být cihly, štuková omítka,
cokoliv chcete.

Takže to skutečně dovolilo daleko
monumentálnější stavby,

a bylo to ekonomicky a
fyzicky proveditelné.

A také levnější a rychlejší.

Víte, deset let na stavbu Kolosea
je docela velký úspěch,

protože používali hlavně beton.

A také to znamenalo přemýšlení
o architektuře novým způsobem,

co se týče tvaru vnitřního prostoru.

Zejména interiéru.

Protože, když se podíváte na
řeckou architekturu,

díváte se na chrámy,

jejichž vnitřek je vcelku úzký,

Když si vezmete Panteon,
jste v této úžasné sféře.

A proto přišli

s myšlenkou tvarování ne vnějšku,
ale vnitřku

aby byli schopni vytvořit klenutí,

které by dovolilo mít volný prostor
bez stojících sloupů

uprostřed, které podpírají střechu.

Vzdalují se od architektury podpěr
a pilířů a orientuje se na interiér,

který vlastně jistým způsobem téměř
zdvojnásobil objem dnešních slovníků

a vytvořil pokrok ve vztahu k systému,

který existoval po tisíce let.

Římané využili beton v takovém měřítku,

že jim dovolil postavit cokoliv chtěli.

Nebyli omezováni prostorem.

Řekové nemohli postavit
divadlo kdekoliv chtěli.

Potřebovali svah.

A když jste žili ve městě bez svahů?

Žádné divadlo jste neměli, že?

Římané byli schopni vytvořit
divadlo, amfiteátr,

nebo cirkus, nebo lázeňské komplexy
kdekoliv chtěli.

Je pravda, že Řekové, zdá se, používali
přírodní rysy pasivnějším způsobem,

zatímco Římané, jak se zdá, tvarovali
krajinu daleko agresivněji.

Mluvila jste o tom, že zde bylo jezero.

Vysušme to jezero. Uděláme zde budovu.

Příroda se dostala do služeb člověka
spíše než naopak.

To je vlastně velice důležité.

Ve skutečnosti chtěli být schopní
tvarovat svůj prostor.

Takže myšlenka urbanistického plánování,

mohli jste postavit město tak,
jak jste chtěli

a nebýt závislí na krajině,
která tam byla.

Ale myslím si, že to je ten
důležitý způsob,

jakým o sobě Římané smýšleli --

jako vládci krajiny, kteří mají
tuto dominanci.

Zdá se mi, že Římané byli
utvářeni způsobem,

který je výmluvný pro pro
jejich jim vlastní sílu.

Co bylo jiné v Římské společnosti,

je, že nebyli rasisté ve smyslu

že by se dívali na barvu vaší kůže.

O to se vůbec nestarali.

Byla to multikulturní společnost.

Byli tam Římané z Afriky,

Římané z Turecka, Římané z
germánských zemí.

Rozdílem bylo, zda jste měli či neměli
občanství.

Když jste nebyl občan, nebyl jste nikdo.

Ale když jste byl občan, barva
vaší pleti nebyla důležitá.

Ale byly jemné rozdíly i mezi občany.

Samozřejmě, že byly společenské třídy.

Zajímavým aspektem byl fakt, že jste se
mohli po společenském žebříčku posunovat.

Zatímco u Řeků jste nemohli
ani získat občanství.

Bylo velice vzácné získat občanství.

U Římanů se dokonce i otrok mohl stát
nejprve svobodným člověkem,

a pak se jeho děti staly plnoprávnými
občany Říma.

Je to jako Amerika.
Když si vezmete Ameriku,

je to jako druhá generace imigrantů,
to je stejný koncept.

Uvědomili si, že možnost se stěhovat a

možnost dát lidem jistou šanci v životě

může hodně znamenat pro ekonomiku.

[Závěrečná klavírní hudba]