Jak se zbavit neznalosti o světě

Kolik toho víte o světě? Hans Rosling se svými slavnými grafy údajů o světové populaci, zdraví a příjmech (a obzvláště dlouhým ukazovátkem) předvádí, že se s vysokou pravděpodobností mýlíte v tom, co si myslíte, že víte. Udělejte si společně s jeho posluchači kviz - a potom se naučte od Hansova syna Oly čtyři způsoby, jak se rychle stát méně neznalým.

Hans Rosling: Dám vám na výběr

ze tří možností.

Použijte tohle zařízení.

První otázka je:

jak se za poslední století

změnil počet úmrtí

na následky přírodních katastrof?

Zdvojnásobil se,

zůstal na celém světě zhruba stejný,

nebo klesl na méně než polovinu?

Prosím vyberte A, B nebo C.

Vidím spoustu odpovědí. Jste mnohem
rychlejší než univerzitní studenti.

Ti jsou tak pomalí.
Jen pořád přemýšlejí.

Ano, výborně.

Tak jdeme na další otázku.

Jak dlouho chodily

třicetileté ženy do školy:

sedm let, pět let, tři roky?

A, B nebo C? Prosím odpovězte.

A jdeme na další otázku.

Jak se změnilo za posledních dvacet let

procento lidí na světě,

kteří žijí v extrémní chudobě?

Extrémní chudoba
- nemají dost jídla na den.

Skoro se zdvojnásobilo,

zůstalo víceméně stejné,

nebo se zmenšilo na polovinu?

A, B nebo C?

A teď odpovědi.

Na tomto grafu

můžete vidět úmrtí

na přírodní katastrofy

ve světě mezi léty 1900 a 2000.

V roce 1900 umíralo asi půl miliónu lidí

každoročně na přírodní katastrofy:

povodně, zemětřesení, sopečné výbuchy,
sucha - cokoliv.

A teď, jak se to změnilo?

Gapminder se zeptal lidí ve Švédsku.

A takhle odpověděli.

Švédové odpověděli takhle:

50 %, že se zdvojnásobilo,

38 %, že je stejné,

12 %, že se snížilo na polovinu.

Tady jsou nejlepší údaje
od odborníků na katastrofy,

jde to nahoru a dolů,

k druhé světové válce,

a po ní to začíná klesat a pořád to klesá

až k mnohem méně než polovině.

Jak ubíhají desetiletí,

svět je mnohem schopnější

uchránit lidi před těmito věcmi.

Takže jenom 12 procent Švédů to ví.

Šel jsem do zoo a zeptal se šimpanzů.

(Smích) (Potlesk)

Šimpanzi se nedívají na večerní zprávy,

takže vybírají náhodně

a Švédi odpovídají hůř než náhodně.

A teď jak jste si vedli vy?

Tady jste vy.

Šimpanzi vás porazili.

(Smích)

Ale jen těsně.

Byli jste třikrát lepší než Švédové,

ale to není dost.

Neměli byste se srovnávat se Švédy.

Musíte mít ve světě vyšší ambice.

Podívejme se na další otázku:
ženy ve škole.

Tady vidíte: muži chodili osm let.

Jak dlouho chodily do školy ženy?

Nuže, zeptali jsme se na to Švédů,

a to už vám pomáhá s odpovědí, ne?

Správnou odpověď vybralo

nejméně Švédů, ne?

(Smích)

Podívejme se. Tady to je.

Ano, ano. Ženy se jim skoro vyrovnaly.

Tohle jsou odpovědi v USA.

A to jste vy.

Ó, gratuluji,

jste dvakrát lepší než Švédové,

ale na to nepotřebujete mě…

Jak je to možné?
Podle mě je to tak,

že každý ví, že jsou země

a oblasti,

kde dívky mají velké těžkosti.

Brání se jim ve školní docházce

a to je ohavné.

Ale ve větší části světa,

kde žije většina lidí na světě,

ve většině zemí dnes dívky chodí do školy

stejně dlouho jako chlapci.

To neznamená, že bylo dosaženo

rovnosti pohlaví, vůbec ne.

Pořád jsou hrozně, hrozně omezeny,

ale dnes se ve světě do školy chodí.

Takže se nedíváme na většinu.

Odpovídáme podle nejhorších míst,

a tam je to správné,
ale chybí nám většina.

A co chudoba?

No, je jasné, že tady chudoba

klesla skoro na polovinu,

a když jsme se zeptali v USA,

jen pět procent lidí to mělo správně.

A vy?

No, skoro jste se vyrovnali šimpanzům.

(Smích) (Potlesk)

Tak málo, jen málo z vás!

Víte, tam musí být nějaké předsudky.

Mnoho lidí v bohatých zemích

si myslí, že nikdy nemůžeme
skoncovat s extrémní chudobou.

Samozřejmě si to myslí,

protože nevědí, co se stalo.

Když uvažujeme o budoucnosti,

musíme nejdřív znát přítomnost.

Tyto otázky byly mezi prvními

ve zkušební fázi projektu Nevědomost

v nadaci Gapminder, kterou řídíme.

Tento projekt loni zahájil

můj šéf a také můj syn Ola Rosling.
(Smích)

Ola je společník a ředitel

a řekl mi, že musíme být

systematičtější, když bojujeme

s otřesnou nevědomostí.

Už zkušební testy ukázaly,

že tolik lidí má výsledky horší
než nahodilé,

že musíme přemýšlet o předsudcích

a jeden z hlavních předsudků

je o rozdělování příjmů ve světě.

Podívejte se sem.
Tak to bylo v roce 1975.

To je počet lidí se všemi typy příjmů

od jednoho dolaru na den -

(Potlesk)

Vidíte, tady byl jeden hrb,

okolo jednoho dolaru na den,

a potom byl jeden hrb tady

někde mezi 10 a 100 dolary.

Svět byl rozdělen na dvě skupiny.

Byl to svět velblouda,
velblouda s dvěma hrby,

chudí a bohatí,

a jen málokteří mezi nimi.

Ale podívejte se, jak se to změnilo.

Jak jdu dál, co se změnilo,

světová populace vzrostla

a hrby začínají splývat.

Spodní hrby splynuly s vyšším,

dvouhrbý velbloud umírá a máme svět

velblouda s jediným hrbem.

Procento lidí v chudobě se zmenšilo.

Pořád je otřesné,

že tolik lidí zůstává v extrémní chudobě.

Pořád máme tady tuto skupinu,
skoro miliardu lidí,

ale teď to může skončit.

Výzva, která je před námi,

je - jak z toho ven,
pochopit, kde je většina,

a to je velmi jasně vidět na této otázce.

Ptali jsme se, kolik procent

jednoletých dětí na světě

má základní očkování
proti spalničkám a další,

které my máme mnoho let:

20, 50, nebo 80 procent?

Tohle odpověděli v USA a ve Švédsku.

Švédské výsledky:

vy víte, která odpověď je správná.

(Smích)

Kdo je ksakru v té zemi
profesor světového zdraví?

No, jsem to já.

(Smích)

Tohle je moc těžké. Moc těžké.

(Potlesk)

Nicméně, Ola opravdu měřil to, co víme,

a jeho přístup zaujal média,

CNN tyto výsledky zveřejnila na svém webu,

měli tam ty otázky,
milióny lidí odpověděly,

bylo tam myslím asi 2000 komentářů

a tohle je jeden z těch komentářů.

"Vsadím se, že nikdo z médií
ten test nezvládl."

Tak mi Ola řekl: "Vezmi si tohle zařízení.

Zvou tě na mediální konference.

Dej jim to a změř, co vědí."

Dámy a pánové,

poprvé vidíte neformální výsledky

z konference
se sdělovacími prostředky USA.

A potom, z poslední doby,
média Evropské unie.

(Smích)

Vidíte, není problém, že lidé nečtou

a neposlouchají sdělovací prostředky.

Problém je, že sdělovací prostředky
samy nevědí.

Co s tím budeme dělat, Olo?

Máme nějaké nápady?

(Potlesk)

Ola Rosling:
Ano, mám nápad, ale hlavně

je mi líto, že jste prohráli se šimpanzi.

Naštěstí vás budu moct utěšit,

ukážu vám, proč to opravdu
není vaše vina.

Potom vám ukážu nějaké triky,

abyste příště šimpanze porazili.

To v podstatě udělám.

Nejdřív se podívejme,
proč jsme nevědomí,

a to vše začíná v tomto místě.

To je Hudiksvall,
město v severním Švédsku.

To je čtvrť, kde jsem vyrostl,

a je to čtvrť s velkým problémem.

Skutečně, přesně tentýž problém

byl ve všech čtvrtích,

kde jste také vyrostli.

Nebyla typická. OK?

Nedala mi objektivní pohled na to,

jak vypadá život na této planetě.

Tak to je první dílek ze skládačky.

Máme osobní předsudky.

Všichni máme různé zkušenosti

od společenství a lidí,

které potkáváme,
a navíc začneme chodit do školy

a přidáme další problém.

No, já mám školy rád,

ale učitelé učí zastaralé názory,

protože se něco naučili,
když chodili do školy sami,

a teď ten svět - bez zlého úmyslu -

popisují studentům.

A ty učebnice, samozřejmě,

jsou zastaralé ve světě, který se mění.

A neexistuje postup,

jak učební materiál aktualizovat.

Tak na to se zaměřujeme.

Takže máme tahle zastaralá data

navrch k osobním předsudkům.

Co dále - to jsou zprávy, OK?

Vynikající novinář ví,
jak si vybrat příběh,

který se objeví v titulcích

a lidé ho budou číst,
protože je senzační.

Neobvyklé příběhy jsou zajímavější, ne?

A jsou přehnané,

zvlášť věci, kterých se bojíme.

Útok žraloka na Švéda

se bude držet v titulcích
ve Švédsku celé týdny.

Takže bylo opravdu těžké uniknout

těmto třem zkresleným zdrojům informací.

Jako by nás bombardovaly

a dodávaly naší mysli
spoustu divných myšlenek

a vrcholem je stejná věc,

která z nás dělá lidské bytosti,
naše lidská intuice.

Ta byla dobrá v evoluci.

Pomáhala nám generalizovat

a velmi rychle dospět k závěru.

Pomáhala nám zveličovat,
čeho jsme se báli,

a my pak hledáme
příčinu tam, kde není,

a získáme iluzi sebedůvěry,

když věříme, že jsme nejlepší řidiči,

nad průměrem.

Každý odpověděl:

"Jo, řídím líp."

OK, to bylo dobré v evoluci,

ale pokud jde o pohled na svět,

je to přesně ten důvod,
proč jsou věci naopak.

Vzrůstající trendy místo vzrůstání klesají

a naopak,

a v tomto případě šimpanzi používají
naši intuici proti nám

a místo síly se to stává naší slabostí.

Měla to být naše síla, ne?

Takže jak tento problém řešíme?

Nejdříve ho musíme změřit

a pak ho potřebujeme léčit.

Měřením můžeme pochopit,

jaký je systém nevědomosti.

Loni jsme začali pilotní projekt

a teď jsme si jisti, že se setkáme

se spoustou nevědomosti po celém světě,

a naše představa je rozšířit to

do všech oblastí

nebo stránek světového rozvoje,

jako jsou klima,
ohrožené druhy, lidská práva,

rovnost pohlaví, energie, finance.

Ve všech různých oblastech existují fakta

a jsou organizace, které se snaží

rozšířit vědomosti o těchto faktech.

Začal jsem skutečně kontaktovat
některé z nich,

např. WWF, Amnesty International a UNICEF,

a ptal jsem se jich,
která jsou jejich oblíbená fakta,

o nichž si myslí, že je lidé neznají.

OK, sbírám ta fakta.

Představte si dlouhý seznam,
dejme tomu 250 faktů.

A potom děláme průzkum

a vidíme, kde jsou nejhorší výsledky.

Tak dostaneme kratší seznam

s hroznými výsledky,

jako těch několik Hansových příkladů,

a nemáme problém najít tyhle druhy

hrozných výsledků.

OK, co budeme dělat
s tím krátkým seznamem?

No, měníme ho na vědomostní certifikát,

certifikát vědomostí o světě,

který můžou použít velké organizace,

školy, univerzity,
nebo možná zpravodajské agentury,

aby si ověřily, že jsou
dobře informované o světě.

V zásadě to znamená, že nenajímají lidi,

kteří mají výsledky jako šimpanzi.

Samozřejmě by neměly.

Takže možná za 10 let,

jestli tento projekt uspěje,

budete dělat pohovor do zaměstnání tak,

že budete muset vyplnit
tenhle šílený dotazník.

A teď přicházíme k těm praktickým trikům.

Jak se vám podaří uspět?

Samozřejmě je jeden způsob,

sedět dlouho do noci,

číst všechny tyhle zprávy

a učit se všechna ta fakta nazpaměť.

To se ve skutečnosti nikdy nestane.

Dokonce ani Hans si to nemyslí.

Lidé na to nemají čas.

Lidé mají rádi rychlejší způsoby
- a tady jsou.

Potřebujeme z naší intuice
znovu udělat naši sílu.

Musíme umět generalizovat.

Teď vám ukážu nějaké triky,

kde se mylné názory změní

na pravidla odhadu.

Začněme s prvním mylným názorem.

Ten je velmi rozšířen.

Všechno se zhoršuje.

Slyšeli jste to.
Sami jste si to mysleli.

Opačný názor je -
většina věcí se zlepšuje.

Tak před sebou máte otázku a nevíte.

Měli byste hádat "zlepšuje se."

OK? Nevybírejte si to horší.

To vám pomůže lépe bodovat
v našich testech.

(Potlesk)

Tak to bylo první.

Jsou bohatí a chudí

a propast mezi nimi roste.

Je hrozná nerovnost.

Ano, svět je nerovný,

ale ty údaje ukazují,
že je jeden hrb.

OK? Když si nejste jisti,

vyberte "většina lidí je uprostřed."

To vám pomůže odpovědět správně.

A teď, další předsudek je,

že nejprve země a lidé musí být
velmi, velmi bohatí,

aby došlo k sociálnímu rozvoji,

např. školní docházka dívek
nebo připravenost na přírodní katastrofy.

Ne ne, to je špatně.

Podívejte se: v tom velkém hrbu uprostřed

už dívky do školy chodí.

Takže když si nejste jisti, vyberte

"většina už tohle má,"

jako elektřinu, dívky ve škole a podobně.

Jsou to jen pravidla odhadu,

samozřejmě se to nevztahuje na všechno,

ale tak můžete generalizovat.

Podívejme se na poslední příklad.

Ano, ten je dobrý,

žraloci jsou nebezpeční.

Dobrá, ano -
ale ve světových statistikách

nejsou tak důležití - to chci říct.

Já se třeba moc bojím žraloků.

Takže jakmile vidím otázku o věcech,
kterých se bojím,

což mohou být zemětřesení,
jiná náboženství,

možná mám strach z teroristů nebo žraloků,

cokoliv vzbuzuje city,

budu zveličovat ten problém.

To je pravidlo odhadu.

Jasně, existují věci
nebezpečné i významné.

Žraloci zabíjejí velmi málo lidí.
Tak byste měli uvažovat.

S těmito čtyřmi pravidly
byste pravděpodobně

mohli odpovědět lépe než šimpanzi,

protože šimpanzi tohle nedovedou.

Neumějí zevšeobecnit tato pravidla.

A doufejme, že můžeme obrátit svět,

a porazíme šimpanze, OK?

(Potlesk)

To je systematický přístup.

A teď je otázka - je to důležité?

Jo, je důležité porozumět chudobě,

extrémní chudobě a jak s ní bojovat,

a jak přivést dívky do školy.

Když si představíme, že se to opravdu
povede, můžeme tomu porozumět.

Ale je to důležité pro všechny další,

komu záleží na bohatém konci té škály?

Řekl bych, že ano, je to nesmírně důležité

ze stejného důvodu.

Jestliže máte přehled o dnešním světě
podložený fakty,

můžete mít šanci pochopit,

co se stane v budoucnosti.

Vrátíme se zpátky k dvěma hrbům
z roku 1975.

Tehdy jsem se narodil

a vybral jsem Západ.

To jsou současné země
Evropské unie a Severní Ameriky.

Podívejme se na srovnání
ostatních zemí a Západu

pokud jde o bohatství.

Tady jsou lidé, kteří si mohou dovolit

letět na dovolenou do ciziny letadlem.

V roce 1975 jen 30 % z nich žilo

mimo Evropskou unii a Severní Ameriku.

Ale to se změnilo, OK?

Tak nejprve se podívejme na změnu
doteď, do roku 2014.

Dnes je to 50 na 50.

Západní převaha je ke dnešku pryč.

To je hezké. Co se stane dál?

Vidíte ten velký hrb?
Viděli jste, jak se hýbe?

Udělal jsem malý experiment. Šel jsem
na stránky Mezinárodního měnového fondu.

Mají předpověď hrubého domácího produktu
na hlavu na příštích pět let.

Tak to můžu použít, abych se dostal
pět let do budoucnosti,

za předpokladu, že příjmová nerovnost
každé země bude stejná.

Udělal jsem to, a šel jsem dokonce dál.

Použil jsem těch pět let
pro dalších 20 let

se stejnou rychlostí, jen jako
experiment, co by se mohlo opravdu stát.

Přesuňme se do budoucnosti.

V roce 2020 je to 57 % ve zbytku světa.

V roce 2025 - 63 %. 2030 - 68.

A v roce 2035 Západ ztrácí početní
převahu na bohatém spotřebitelském trhu.

To jsou jen odhady hrubého domácího
produktu na hlavu v budoucnosti.

Sedmdesát tři procenta
bohatých spotřebitelů

budou žít mimo Severní Ameriku a Evropu.

Ano, myslím, že je to dobrá myšlenka,
aby firma použila tento certifikát,

aby dělala v budoucnu rozhodnutí
podložená fakty.

Děkuji mnohokrát.

(Potlesk)

Bruno Giussani: Hans a Ola Roslingovi!