-
Význam smrti
-
Stephen Jenkinson vedl pět let tým doprovázejících
v největším domácím paliativním programu v Kanadě.
-
Při své práci se stovkami umírajících a jejich rodinami
byl svědkem "hluboké úzkosti", která obestírá smrt.
-
Víte, mockrát mě žádali, když jsem byl na titulních stránkách
-
- vlastně ne - když si lidé z prostředí umírání mysleli,
že je dobrý nápad mě pozvat,
-
abych přišel a mluvil o tom,
jak hledat smysl na konci života.
-
To byl velmi běžný požadavek.
-
Takže můžete vnímat, že za tímto požadavkem,
-
je jakási představa, že smysl je nezachytitelný,
-
nebo dokonce prchavý, takže musí být násilně vydolován
z daných okolností.
-
Hledání významu či smyslu je velmi moderní dilema,
-
ale skutečným problémem je vytváření čehosi,
co je třeba nalézt.
-
Už jazyk sám naznačuje, že jde o něco skrytého,
-
nebo že nehledáme na správném místě,
-
nebo že nám v jeho vnímání brání
jakási hanebná překážka,
-
nebo že --přece chápete--
-
nebo že se prostě jen potřebujete utéct
ke svému osobnímu spasiteli, víte...
-
Ale co když ten význam není skrytý?
-
Co když to není něco, co je možné nalézt?
-
Co když to není to, o co tu jde?
-
Co když jde o to, že význam není možné nalézt,
protože je tvořen?
-
Je tvořen ochotou jít dál s tím, jak věci jsou
a potřebují být;
-
protože je to život, který potřebuje jít dál, ne "vy",
-
že život není jen délka vašeho vlastního života, nebo délka
života vašich dětí nebo někoho, kdo je vám drahý.
-
Co kdybychom vnímali jako drahou skutečnost,
že nic, co je nám drahé, netrvá?
-
Co kdybychom to drželi blízko své hrudi?
-
Tak můžeme vytvářet smysl konce života.
Ochotou to takto vnímat.
-
Není to napsáno na nebi, kde by to každý mohl vidět,
aby nezapomněl.
-
Vidíte, jak zvláštní je celá tahle záležitost,
-
a je možné o tom mluvit jedině tehdy, když to prožijeme,
aby to bylo skutečné.
-
Víte, není na to žádný předpis, ani donucovací prostředky.
-
Prostě se to nestane, pokud tomu nedovolíte,
aby se to stalo.
-
A jaké to má důsledky?
-
Není třeba se něco domnívat, stačí se podívat kolem sebe.
Náš způsob života je toho důsledkem.
-
Život neživí život.
-
Život znamená přijímání konce života. Neustále.
-
Je to tedy smrt, která živí život.
-
Je to konec života, který dává životu šanci.
-
A je to bolestně uklidňující,
že hlavní kulturní proud Severní Ameriky
-
je v jakémsi počátečním stadiu
konečného omdlení.
-
Protože na začátku je jen těžké říct,
jaký je rozdíl mezi tímto a tancem,
-
nebo dobrou zábavou. Jenže tohle je konec,
-
to znamená, že není cesty zpět.
Není to možné odčinit, vrátit zpátky.
-
A co je ještě horší, když o tom mluvíme jako o trestu.
-
Není to trest.
Umírání není trest za to, že jsme se narodili.
-
Myslím, že jednou z našich výzev
je snažit se uvědomit si,
-
že to, co po nás vesmír žádá,
není, abychom už konečně zmizeli,
-
něco ve stylu "proč prostě všichni neumřete
a pak se vrátíme tam, kde jsme byli."
-
Ne. Myslím, že svět šeptá:
-
"To jediné, co od vás potřebujeme je, abyste byli lidmi.
To je vše."
-
Ta výzva či dilema je tedy ve významu slova "lidský".
-
To, co potřebuje zemřít, je váš odpor vůči smrti.
Váš odpor vůči tomu, že věci končí.
-
Když to zemře, život může jít dál.
-
Nejde tedy o trest, ale o připomínku.
-
Nejde o to, abyste se cítili špatně, že jste zapomněli.
Ale abyste byli vnímavější, citlivější.
-
Chápete? Je to pozvání...
