Tajemství TEDu ke skvělým veřejným projevům

Na skvělou přednášku sice neexistuje jednotný vzorec, ale ty nejlepší projevy přeci jen mají něco společného. Kurátor konferencí TED Chris Anderson se o toto tajemství dělí – stejně jako o čtyři způsoby, jak je přetavit v úspěšnou řeč. Dokážete se podělit o myšlenku hodnou šíření?

Někteří lidé si myslí,
že na přednášku TED existuje vzorec:

„Přednášejte na kulatém, rudém koberci.“

„Podělte se o příhodu z dětství.“

„Odhalte osobní tajemství.“

„Završte to inspirativní výzvou k akci.“

Kdepak.

Takhle o přednáškách TED nepřemýšlejte.

Když to s těmito metodami přeženete,

vytvoříte nakonec jen klišé
nebo něco emočně manipulativního.

Existuje ovšem jedna věc,
kterou mají skvělé přednášky TED společné,

a já bych se o ni s vámi rád podělil,

protože už více jak 12 let
na TEDu naslouchám z první řady

stovkám skvělých řečníků,
jako jsou třeba tito.

Pomáhal jsem jim připravit
proslovy pro tisíce lidí

a přímo od nich jsem se naučil

tajemství, která tvoří skvělé přednášky.

A i když vám tito řečníci
a jejich témata budou připadat

naprosto rozdílná,

mají ve skutečnosti
jednu společnou složku.

A tou je:

Vaším úkolem číslo jedna jakožto řečníka

je přenést do myslí vašich posluchačů
neobyčejný dar –

zvláštní, avšak nádherný objekt,
kterému říkáme myšlenka.

Ukážu vám, co mám na mysli.

Toto je Haley.

Za chvíli přednese svou přednášku TED

a upřímně řečeno, je z toho vyděšená.

(Video) Moderátor: Haley Van Dyck!

(Potlesk)

Během 18 minut

1 200 lidí, z nichž se mnozí
nikdy předtím nepotkali,

začne zjišťovat, že se jejich mozky
synchronizují s mozkem Haley

a se všemi ostatními.

Všichni najednou doslova vysílají
stejný vzorec mozkových vln.

A nemyslím tím jen to,
že cítí stejné emoce.

Začíná se dít něco
mnohem překvapivějšího.

Podívejme se na chvíli
dovnitř mozku Haley.

Jsou zde neskutečně
propletené miliardy neuronů.

Ale když se podíváte sem –

pár milionů se jich propojilo do něčeho,

co vyjadřuje jedinou myšlenku.

A ač je to k neuvěření,
stejný vzorec se právě teď vytváří

v myslích kohokoli, kdo ji poslouchá.

Přesně tak: během pár minut

se vzorec z milionů neuronů

přenese do mysli 1 200 lidí,

kteří jen naslouchají
jejímu hlasu a pozorují její tvář.

Ale počkat: co je to vlastně myšlenka?

Můžete si ji představit
jako vzorek informace,

která vám pomáhá vyznat se ve světě.

Myšlenky přichází
v mnoha tvarech i velikostech,

od komplexních a analytických

po prosté a estetické.

Tady je jen pár příkladů z jeviště TEDu.

Sir Ken Robinson – kreativita je
klíčem k budoucnosti našich dětí.

(Video) Sir Ken Robinson:
Jsem přesvědčen, že kreativita

je nyní pro vzdělání
stejně podstatná jako gramotnost,

a že bychom k ní měli
přistupovat stejně vážně.

Chris Anderson: Elora Handy –
stavění z bambusu je nádherné.

(Video) Elora Hardy:
Roste všude kolem nás,

je silný, je elegantní,
odolá i zemětřesení.

ChA: Chimamanda Adichie –
lidé jsou víc než jen jedna identita.

(Video) Chimamanda Adichie:
Jeden jediný příběh tvoří stereotypy

a problém se stereotypy
není ten, že by nebyly pravdivé,

ale ten, že nejsou kompletní.

ChA: Vaše mysl se myšlenkami hemží,

a ne jen tak náhodně.

Jsou krásně propojené dohromady.

Společně tvoří úžasně komplexní strukturu,

kterou je váš osobní světonázor.

A ten je operačním systémem vašeho mozku.

Je to způsob, jakým se
protloukáte po světě.

A je poskládán z milionů
jednotlivých myšlenek.

Pokud je kupříkladu jednou
ze součástí vašeho světonázoru

myšlenka, že koťata jsou roztomilá,

kdykoli uvidíte toto,

budete reagovat takhle.

Pokud je ale jinou součástí
vašeho světonázoru

myšlenka, že leopardi jsou nebezpeční,

kdykoli uvidíte toto,

budete reagovat trošku jinak.

Je tedy zřejmé,

proč jsou myšlenky, které utvářejí
váš světonázor, tak zásadní.

Chcete, aby byly tak
spolehlivé, jak jen to jde.

Aby byly průvodcem v děsivém,
ale nádherném světě tam venku.

Různí lidé ovšem mohou mít
dramaticky rozdílné náhledy na svět.

Například,

jak se váš světonázor tváří
při pohledu na tento snímek?

(Video) Dalia Mogahed:
Co si myslíte, když se na mě podíváte?

„Žena víry,“ „odbornice,“
možná dokonce „sestra“?

Anebo „utlačovaná,“
„s vymytým mozkem,“

„teroristka“?

ChA: Ať už odpovíte jakkoli,

najdou se miliony lidí,
kteří by reagovali úplně jinak.

A to je důvod, proč na myšlenkách záleží.

Když se sdělí pořádně,
jsou schopné změnit, navždycky,

jak někdo smýšlí o světě,

a jak bude jednat nyní
i v daleké budoucnosti.

Myšlenky jsou nejmocnější silou,
která utváří kulturu lidstva.

Když tedy přijmete za své,

že vaším úkolem číslo jedna
je zasít myšlenku

do myslí v publiku,

zde je pár rad, jak byste
k tomuto úkolu měli přistupovat:

Za prvé, omezte svou přednášku
jen na jednu hlavní myšlenku.

Myšlenky jsou komplexní záležitosti;

osekejte to, co chcete říct,
tak, abyste se mohli soustředit

na tu jedinou myšlenku,
která probouzí vaši vášeň,

a dopřejte si možnost tu jednu
jedinou věc vysvětlit pořádně.

Musíte ji zasadit do kontextu,
uvést příklady, vyložit ji živě.

Vyberte tedy jedinou myšlenku,

která se bude prolínat celou vaší řečí,

takže se k ní bude nějakým způsobem
vztahovat vše, co řeknete.

Za druhé, dejte posluchačům důvod,
proč by se o téma měli zajímat.

Než v myslích posluchačů
začnete cokoli budovat,

musíte nejprve získat
svolení ke vstupu dovnitř.

A jak toho nejlépe dosáhnout?

Zvědavostí.

Pošťouchněte zvědavost svého publika.

Využijte poutavé, provokativní otázky,

abyste vypíchli něco, co nedává smysl
a je potřeba to vysvětlit.

Když dokážete odhalit díru
v něčím názoru na svět,

budou chtít tu mezeru zaplnit.

A jakmile jste podnítili touhu,

bude mnohem snazší
poskládat vaši myšlenku.

Za třetí, poskládejte svou
myšlenku kousek po kousku,

na základech konceptů,
kterým vaše publikum již rozumí.

Využijte sílu jazyka,

abyste v myslích svých
posluchačů spřádali koncepty,

které již znají –

ale v jejich jazyce, ne v tom vašem.

Musíte začít u nich.

Řečníci často zapomínají, že mnoho
pojmů a konceptů, se kterými jsou sžití,

je jejich publiku dočista neznámých.

Metafory hrají hlavní roli v ukázce toho,
jak do sebe jednotlivé kousky zapadají,

protože poskytují základní
formu toho, co chcete říct,

v myšlenkách, kterým již posluchač rozumí.

Když například Jennifer Kahn

chtěla vysvětlit úžasnou
biotechnologickou novinku zvanou CRISPR,

řekla: „Je to, jak kdybyste konečně měli

textový procesor pro úpravy DNA.

CRISPR umožňuje velmi snadno
kopírovat a vkládat genetické informace.“

Takové barvité vysvětlení vede
k uspokojivému „aha!“,

se kterým informace
zapadne na správné místo.

Je proto důležité, abyste svou řeč
nacvičili na přátelích, kterým věříte,

abyste odhalili,
která místa publikum matou.

Za čtvrté, to je poslední tip:

Ať je vaše myšlenka hodná šíření.

Tím chci říct, zeptejte se sami sebe:

„Komu tato myšlenka prospěje?“

A chci, abyste k sobě
s odpovědí byli upřímní.

Pokud myšlenka prospěje
jen vám nebo vaší společnosti,

je mi líto, ale nejspíše
moc hodná šíření není.

A publikum vás prokoukne.

Pokud však věříte,
že vaše myšlenka má potenciál

někomu rozjasnit den

nebo změnit něčí vyhlídky k lepšímu

nebo někoho inspirovat,
aby něco dělali jinak,

pak jste našli klíčovou složku
opravdu skvělé přednášky,

která může být darem
pro ně i pro nás všechny.