Někteří lidé si myslí, že na přednášku TED existuje vzorec: „Přednášejte na kulatém, rudém koberci.“ „Podělte se o příhodu z dětství.“ „Odhalte osobní tajemství.“ „Završte to inspirativní výzvou k akci.“ Kdepak. Takhle o přednáškách TED nepřemýšlejte. Když to s těmito metodami přeženete, vytvoříte nakonec jen klišé nebo něco emočně manipulativního. Existuje ovšem jedna věc, kterou mají skvělé přednášky TED společné, a já bych se o ni s vámi rád podělil, protože už více jak 12 let na TEDu naslouchám z první řady stovkám skvělých řečníků, jako jsou třeba tito. Pomáhal jsem jim připravit proslovy pro tisíce lidí a přímo od nich jsem se naučil tajemství, která tvoří skvělé přednášky. A i když vám tito řečníci a jejich témata budou připadat naprosto rozdílná, mají ve skutečnosti jednu společnou složku. A tou je: Vaším úkolem číslo jedna jakožto řečníka je přenést do myslí vašich posluchačů neobyčejný dar – zvláštní, avšak nádherný objekt, kterému říkáme myšlenka. Ukážu vám, co mám na mysli. Toto je Haley. Za chvíli přednese svou přednášku TED a upřímně řečeno, je z toho vyděšená. (Video) Moderátor: Haley Van Dyck! (Potlesk) Během 18 minut 1 200 lidí, z nichž se mnozí nikdy předtím nepotkali, začne zjišťovat, že se jejich mozky synchronizují s mozkem Haley a se všemi ostatními. Všichni najednou doslova vysílají stejný vzorec mozkových vln. A nemyslím tím jen to, že cítí stejné emoce. Začíná se dít něco mnohem překvapivějšího. Podívejme se na chvíli dovnitř mozku Haley. Jsou zde neskutečně propletené miliardy neuronů. Ale když se podíváte sem – pár milionů se jich propojilo do něčeho, co vyjadřuje jedinou myšlenku. A ač je to k neuvěření, stejný vzorec se právě teď vytváří v myslích kohokoli, kdo ji poslouchá. Přesně tak: během pár minut se vzorec z milionů neuronů přenese do mysli 1 200 lidí, kteří jen naslouchají jejímu hlasu a pozorují její tvář. Ale počkat: co je to vlastně myšlenka? Můžete si ji představit jako vzorek informace, která vám pomáhá vyznat se ve světě. Myšlenky přichází v mnoha tvarech i velikostech, od komplexních a analytických po prosté a estetické. Tady je jen pár příkladů z jeviště TEDu. Sir Ken Robinson – kreativita je klíčem k budoucnosti našich dětí. (Video) Sir Ken Robinson: Jsem přesvědčen, že kreativita je nyní pro vzdělání stejně podstatná jako gramotnost, a že bychom k ní měli přistupovat stejně vážně. Chris Anderson: Elora Handy – stavění z bambusu je nádherné. (Video) Elora Hardy: Roste všude kolem nás, je silný, je elegantní, odolá i zemětřesení. ChA: Chimamanda Adichie – lidé jsou víc než jen jedna identita. (Video) Chimamanda Adichie: Jeden jediný příběh tvoří stereotypy a problém se stereotypy není ten, že by nebyly pravdivé, ale ten, že nejsou kompletní. ChA: Vaše mysl se myšlenkami hemží, a ne jen tak náhodně. Jsou krásně propojené dohromady. Společně tvoří úžasně komplexní strukturu, kterou je váš osobní světonázor. A ten je operačním systémem vašeho mozku. Je to způsob, jakým se protloukáte po světě. A je poskládán z milionů jednotlivých myšlenek. Pokud je kupříkladu jednou ze součástí vašeho světonázoru myšlenka, že koťata jsou roztomilá, kdykoli uvidíte toto, budete reagovat takhle. Pokud je ale jinou součástí vašeho světonázoru myšlenka, že leopardi jsou nebezpeční, kdykoli uvidíte toto, budete reagovat trošku jinak. Je tedy zřejmé, proč jsou myšlenky, které utvářejí váš světonázor, tak zásadní. Chcete, aby byly tak spolehlivé, jak jen to jde. Aby byly průvodcem v děsivém, ale nádherném světě tam venku. Různí lidé ovšem mohou mít dramaticky rozdílné náhledy na svět. Například, jak se váš světonázor tváří při pohledu na tento snímek? (Video) Dalia Mogahed: Co si myslíte, když se na mě podíváte? „Žena víry,“ „odbornice,“ možná dokonce „sestra“? Anebo „utlačovaná,“ „s vymytým mozkem,“ „teroristka“? ChA: Ať už odpovíte jakkoli, najdou se miliony lidí, kteří by reagovali úplně jinak. A to je důvod, proč na myšlenkách záleží. Když se sdělí pořádně, jsou schopné změnit, navždycky, jak někdo smýšlí o světě, a jak bude jednat nyní i v daleké budoucnosti. Myšlenky jsou nejmocnější silou, která utváří kulturu lidstva. Když tedy přijmete za své, že vaším úkolem číslo jedna je zasít myšlenku do myslí v publiku, zde je pár rad, jak byste k tomuto úkolu měli přistupovat: Za prvé, omezte svou přednášku jen na jednu hlavní myšlenku. Myšlenky jsou komplexní záležitosti; osekejte to, co chcete říct, tak, abyste se mohli soustředit na tu jedinou myšlenku, která probouzí vaši vášeň, a dopřejte si možnost tu jednu jedinou věc vysvětlit pořádně. Musíte ji zasadit do kontextu, uvést příklady, vyložit ji živě. Vyberte tedy jedinou myšlenku, která se bude prolínat celou vaší řečí, takže se k ní bude nějakým způsobem vztahovat vše, co řeknete. Za druhé, dejte posluchačům důvod, proč by se o téma měli zajímat. Než v myslích posluchačů začnete cokoli budovat, musíte nejprve získat svolení ke vstupu dovnitř. A jak toho nejlépe dosáhnout? Zvědavostí. Pošťouchněte zvědavost svého publika. Využijte poutavé, provokativní otázky, abyste vypíchli něco, co nedává smysl a je potřeba to vysvětlit. Když dokážete odhalit díru v něčím názoru na svět, budou chtít tu mezeru zaplnit. A jakmile jste podnítili touhu, bude mnohem snazší poskládat vaši myšlenku. Za třetí, poskládejte svou myšlenku kousek po kousku, na základech konceptů, kterým vaše publikum již rozumí. Využijte sílu jazyka, abyste v myslích svých posluchačů spřádali koncepty, které již znají – ale v jejich jazyce, ne v tom vašem. Musíte začít u nich. Řečníci často zapomínají, že mnoho pojmů a konceptů, se kterými jsou sžití, je jejich publiku dočista neznámých. Metafory hrají hlavní roli v ukázce toho, jak do sebe jednotlivé kousky zapadají, protože poskytují základní formu toho, co chcete říct, v myšlenkách, kterým již posluchač rozumí. Když například Jennifer Kahn chtěla vysvětlit úžasnou biotechnologickou novinku zvanou CRISPR, řekla: „Je to, jak kdybyste konečně měli textový procesor pro úpravy DNA. CRISPR umožňuje velmi snadno kopírovat a vkládat genetické informace.“ Takové barvité vysvětlení vede k uspokojivému „aha!“, se kterým informace zapadne na správné místo. Je proto důležité, abyste svou řeč nacvičili na přátelích, kterým věříte, abyste odhalili, která místa publikum matou. Za čtvrté, to je poslední tip: Ať je vaše myšlenka hodná šíření. Tím chci říct, zeptejte se sami sebe: „Komu tato myšlenka prospěje?“ A chci, abyste k sobě s odpovědí byli upřímní. Pokud myšlenka prospěje jen vám nebo vaší společnosti, je mi líto, ale nejspíše moc hodná šíření není. A publikum vás prokoukne. Pokud však věříte, že vaše myšlenka má potenciál někomu rozjasnit den nebo změnit něčí vyhlídky k lepšímu nebo někoho inspirovat, aby něco dělali jinak, pak jste našli klíčovou složku opravdu skvělé přednášky, která může být darem pro ně i pro nás všechny.