Jak mohou knížky otevřít vaši mysl

Co se stane, když sen, který jste měli od dětství… není naplněn? Jak se Lisa Bu přizpůsobovala životu v USA, obrátila se na knihy, aby si rozšířila obzory a vytvořila pro sebe novou cestu. V této krásné, osobní přednášce o kouzlu knih sdílí svůj jedinečný přístup ke čtení.

Dva roky jsem trénovala, abych se stala gymnastkou,

v Huanu, v Číně v 70. letech.

Když jsem byla v první třídě, úřady

mě chtěly přemístit do školy pro atlety,

s pokrytím všech nákladů.

Ale moje striktní matka řekla: „Ne.“

Moji rodiče chtěli, abych se stala

inženýrkou, jako oni.

Po přežití kulturní revoluce

pevně věřili, že existuje jenom jedna jistá cesta ke štěstí:

bezpečná a dobře placená práce.

Není důležité, jestli tu práci máte rádi nebo ne.

Ale mým snem bylo stát se čínskou operní pěvkyní.

To jsem já, jak hraji na pomyslný klavír.

Operní pěvec musí začít s trénováním brzy,

aby se naučil perfektně ovládat svůj hlas,

takže jsem zkusila všechno možné, abych mohla chodit do operní školy.

Dokonce jsem napsala řediteli školy

a moderátorovi rádiového pořadu.

Ale žádnému z dospělých se ten nápad nelíbil.

Žádný z dospělých nevěřil, že jsem to myslela vážně.

Podporovali mě jenom mí kamarádi, ale byli jenom dětmi,

stejně bezmocnými, jako já.

Když mi bylo 15, věděla jsem, že jsem příliš stará na to, aby mě trénovali.

Můj sen se nikdy nesplní.

Bála jsem se, že po zbytek mého života

bude nějaká druhořadá radost

tím nejlepším, v co mohu doufat.

Ale to je tak nefér.

Tak jsem byla odhodlaná najít jiné poslání.

Že kolem není nikdo, kdo by mě učil? Nevadí.

Obrátila jsem se na knihy.

Uspokojila jsem svůj hlad po rodičovských radách

díky knížce napsané rodinou spisovatelů a hudebníků. [„Correspondence in the Family of Fou Lei“]

Našla jsem svůj vzor nezávislé ženy

místo poslušnosti, kterou vyžaduje konfuciánská tradice. [„Jana Eyrová“]

A naučila jsem se být výkonnou díky této knížce. [„Cheaper by the Dozen“]

A po jejich přečtění jsem byla inspirována ke studiu v zahraničí.

[„Complete Works of Sanmao“ (alias Echo Chan)] [„Lessons From History“ od Nan Huaijin]

Když jsem přišla do Spojených Států v roce 1995,

které knížky jsem tu četla jako první?

Knížky zakázané v Číně, samozřejmě.

„The Good Earth“ je o životě čínských venkovanů.

To prostě není vhodné pro prapagandu. Chápu.

Bible je zajímavá, ale podivná.

(Smích)

To je téma na jiný den.

Ale páté přikázání mi dalo náhlé prozření:

„Cti otce svého i matku svou.“

„Cti,“ řekla jsem si. „To je tak odlišné

a lepší, než poslouchej.“

A tak se to stalo mým nástrojem pro cestu

z konfuciánské pasti viny

a pro nový začátek vztahu s mými rodiči.

Setkáním s novou kulturou také začal můj zvyk

komparativního čtení.

Nabízí to mnoho poznání.

Například tato mapa se mi zpočátku zdála podivná,

protože čínští studenti vyrůstají s touto.

Nikdy mě nenapadlo,

že Čína nemusí být ve středu světa.

Mapa ve skutečnosti nese něčí pohled.

Komparativní čtení vlastně není ničím novým.

V akademickém světě je to standardní praktika.

Existují dokonce výzkumné oblasti

jako komparativní religionistika a komparativní literatura.

Porovnání a odlišnosti dávají vědcům

ucelenější porozumění tématu.

Tak jsem si říkala, no, když komparativní čtení

funguje ve výzkumu, proč ho nedělat i v každodenním životě?

Tak jsem začala číst knížky ve dvojicích.

Takže mohou být o lidech,

které spojuje stejná událost,

nebo přátelé se sdílenými zkušenostmi.

[„Personal History“ od Katharine Graham] [„Sněhová koule: Warren Buffett and škola života“ od Alice Schroeder]

Také porovnávám stejné příběhy v různých žánrech -- (Smích)

[Bible: Verze krále Jakuba] [„Lamb“ od Christophera Moore] --

nebo podobné příběhy z různých kultur,

jak to udělal Joseph Campbell ve své úžasné knížce. [„Síla mýtu“ od Josepha Campbella]

Například Kristus i Buddha

prošli skrze tři pokušení.

Pro Krista byla tato pokušení

ekonomická, politická a duchovní.

Pro Buddhu byla všechna psychická:

chtíč, strach a sociální povinnost -- zajímavé.

A když znáte cizí jazyk, je také zábava

číst vaše oblíbené knížky ve dvou jazycích.

[„The Way of Chuang Tzu“ Thomas Merton] [“Tao: The Watercourse Way“ Alan Watts]

Namísto ztracení v překladu jsem objevila, že existuje mnoho, co z toho lze získat.

Díky překladu jsem například zjistila, že

„štěstí“ v čínštině znamená doslova „rychlá radost“. Hm!

Nevěsta v čínštině doslova znamená „nová matka“. Ojoj.

(Smích)

Knížky mi daly magický průchod ke spojení s lidmi

z minulosti i současnosti.

Vím, že se již nikdy nebudu znovu cítit osamělá nebo bezmocná.

Mít rozbitý sen je opravdu ničím,

ve srovnání s tím, čím mnoho jiných lidí musí projít.

Začala jsem věřit, že naplnění

není jediným smyslem snu.

Jeho nejdůležitějším smyslem je dostat nás do kontaktu s místem,

z něhož sny pocházejí,

z něhož pochází nadšení a radost.

A to pro vás může udělat i rozbitý sen.

Takže díky knížkám tu dnes jsem,

šťastná, žijící znovu se smyslem a jasností

po většinu času.

Takže nechť jsou knížky vždycky s vámi.

Děkuji vám.

(Potlesk)

Děkuji. (Potlesk)

Děkuji. (Potlesk)