The Most Dangerous Game: Joel McCrea, Fay Wray, Leslie Banks, Robert Armstrong (1932 Movie)

DVD: http://www.amazon.com/gp/product/0780022114/ref=as_li_tf_tl?ie=UTF8&tag=doc06-20&linkCode=as2&camp=217145&creative=399353&creativeASIN=0780022114 http://thefilmarchived.blogspot.com/

The Most Dangerous Game is a 1932 Pre-Code adaptation of the 1924 short story of the same name by Richard Connell, the first film version of that story. The plot concerns a big game hunter on an island who chooses to hunt humans for sport. The film stars Joel McCrea, Leslie Banks, and King Kong leads Fay Wray and Robert Armstrong, and was made by a team including Ernest B. Schoedsack and Merian C. Cooper, the co-directors of King Kong (1933).

Because it was so inexpensive to make, costing only $200,000, The Most Dangerous Game made more profit for RKO than the very expensive King Kong did.

Famous big game hunter and author Bob Rainsford (Joel McCrea) swims to a small, lush island, the sole survivor of a shipwreck. There, he becomes the guest of Russian Count Zaroff (Leslie Banks), a fellow hunting enthusiast. Zaroff remarks that Bob's misfortune is not uncommon; in fact, four people from the previous sinking are still staying with him: Eve Trowbridge (Fay Wray), her brother Martin (Robert Armstrong), and two sailors.

That night, Zaroff introduces Bob to the Trowbridges and reveals his obsession with hunting. During one of his hunts, a Cape buffalo inflicted a head wound on him. He eventually became bored of the sport, to his great consternation, until he discovered "the most dangerous game" on his island. Bob asks if he means tigers, but Zaroff denies it. Later, Eve shares her suspicions of Zaroff's intentions with the newcomer. The count took each sailor to see his trophy room, on different days, and both have mysteriously disappeared. She believes their host is responsible, but Bob is unconvinced.

Then Martin vanishes as well. In their search for him, Bob and Eve end up in Zaroff's trophy room, where they find a man's head mounted on the wall. Then, Zaroff and his men appear, carrying Martin's body. Zaroff expects Bob to view the matter like him and is gravely disappointed when Bob calls him a madman.

He decides that, as Bob refuses to be a fellow hunter, he must be the next prey. If Bob can stay alive until sunrise, Zaroff promises him and Eve their freedom. However, he has never lost the game of what he calls "outdoor chess". Eve decides to go with Bob.

Eventually, they are trapped by a waterfall. While Bob is being attacked by a hunting dog, Zaroff shoots, and the young man falls into the water. Zaroff takes Eve back to his fortress, to enjoy his prize. However, the dog was shot, not Bob. Bob fights first Zaroff, then his henchmen, killing them. As Bob and Eve speed away in a motor boat, a not-quite-dead Zaroff tries to shoot them, but he succumbs to his wounds and falls out of the window where below are his hunting dogs, it is assumed that the dogs kill him for good.

Cast (in credits order)

* Joel McCrea as Bob
* Fay Wray as Eve
* Robert Armstrong as Martin
* Leslie Banks as Zaroff
* Noble Johnson as Ivan
* Steve Clemente as Tartar
* William B. Davidson as Captain

Cast notes

* Buster Crabbe, who later played both Flash Gordon and Buck Rogers, has a small stunt part as a sailor who falls off the boat when it is sinking.
* Lon Chaney, Jr. reportedly has a part in the film, although this is unconfirmed.

The Richard Connell short story has been adapted for film a number of times, and its basic concept has been borrowed for numerous films and episodes of television series (Gilligan's Island, Lost in Space, Get Smart and Predators, among others).

The 1932 film was referenced in the plot of the 2007 David Fincher movie Zodiac. Jake Gyllenhaal's character recognizes quotes from the film in letters from the Zodiac Killer sent to the newspaper office where he works.

A loosely inspired remake is set to be filmed in 2011, based on real characters from Millbrook, New York. Written and Directed by Sean Flanagan.

Na mapě je kanál tady, stejně jako signalizační světla.

Co se Vám tedy nezdá?

Ta světla vypadají, jako by byla na nesprávném místě..

Jsou obě trochu mimo, podle této mapy..

Dvě světelné bóje značí bezpečný kanál ve světě okolo nás.

"Bezpečný kanál ve světě okolo nás" v těchto vodách neplatí.

Podívejte se sem. Uvidíte mělčinu směrem k ostrovu,

zatímco větší hloubka směřuje k pevnině.

Viděl někdo z vás dnes kapitána?

- Ne, nesešel dolů ani na večeři. - Ne, nepřišel ani na oběd.

Neopustil kapitánský můstek od doby, kdy jste rozhodl plavit se skrz kanál.

Kam tím míříte?

Už od doby, kdy jste mu dal pokyn plavit se těmito vodami,

je celý nervózní.

Něco se děje. I já sám začínám nervóznět.

Doktore, co doporučujete na nervy?

- Dejte mu panáka skotské. - Dejte mu celou lahev.

- Ne! Já mám taky nervy. - Tady máte, doktore.

Přesně to, co potřebujete.

- No, možná máte pravdu.

- Dobrý večer, kapitáne. - Dobrý večer, pane.

- Mohu s Vámi mluvit? - Proč? Samozřejmě, mluvte..

Směřujeme přímo do kanálu mezi ostrovem Branca a pevninou.

- Správně. - Ale světla jsou trochu mimo, podle mapy. 25 00:03:03,102 --> 00:03:05,969 V této části Pacifiku nejsou mapy úplně aktuální, víte to...

To vím, pane, ale...

Neříká vám náhodou něco jméno Branca?

- No, moc toho není. - Možná, kdybych si promluvil s panem Rainsfordem...

Bob ale není námořník, je to lovec.

Takovýchto výletů už podnikl spousty. Je mladý, ale myslí mu to.

Zavolám ho.

- Oh, Bobe. Bobe! - Co se děje?

- Přijď sem, ano? - Za chvilku.

Co Vás trápí, kapitáne?

Už tu nejsou žádné korálové útesy, jen voda zamořená žraloky.

Páni! Podívejte se na to.

Neprojevil jste se sice moc jako lovec, doktore, ale jako výborný fotograf

Kdybychom vás měli s sebou jako fotografa na našem výletu na Sumatru,

možná by má kniha byla uvěřitelná..

Kdybych byl s Vámi na výletu na Sumatru, nebyl bych teď s Vámi tady.

Podívejte se na tohle foto jedné z lodí.. Co se tu děje?

Tihle mořští vlci si tu vyprávějí pohádky pro děti

a nakonec jim sami začínají věřit..

Myslím, že by pan Rainsford měl vědět,

že ukazatele nejsou přesně v místech, ve kterých by podle mapy měly být.

Oh. No, co si myslíte, pánové?

Já myslím, že bychom se měli otočit a nabrat zpáteční kurs.

Poplujeme kupředu.

Dobře, pane. Je to Vaše loď..

Byl to škuner 'Hesperus, plavil se po ledových mořích.

Počkejte minutku, pánové. Promluvíme si..

- Není vhodná doba na riskování. - Riskování? A to slyším od člověka, který

se právě díval do tváře tygra.

Pořádně se na to podívejte.

A ten mluví o riskování..

A tady je doktor pozorující nepřítele s nenataženým fotoaparátem.

Podívej se na výraz doktorovy tváře, Bille.

Vypadá víc vyděšený než ten tygr.

- To je. - Na co jste zrovna myslel, doktore?

Povím vám, na co jsem myslel..

Myslel jsem na rozporuplnost civilizace.

Zvíře, které zabije v džungli jen proto, aby mohlo přežít, je považováno za kruté.

Ale muž, zabíjející pro sport, je považován za civilizovaného.

- To ano. - Je to trochu zvláštní, že?

Teď, chvilku mě poslouchejte... Proč si myslíte, že to zvíře

to nepovažuje také za sport, stejně jako ten muž?

Vezměme toho tygra tady, například..

Měl přece spoustu času, kdy mohl utéct pryč..

Ale on nechtěl. Začal ho zajímal můj lov..

Vůbec mě nenáviděl mě za to, že ho lovím,

a já mu neměl za zlé, že chtěl útočit na mě..

Ve skutečnosti jsme se vzájemně obdivovali..

Možná, ale vyměnil byste si s tím tygrem místo?

- No, teď ne..

Zase ta karta, která přináší smůlu.

Dnes večer už potřetí.

- Nechte je zamíchat mě... - Počkejte chvilku. Nevyhýbejte se odpovědi.

- Ano, povídejte. - Na něco jsem se Vás ptal..

- Vážně? Zapomněl jsem.. - Oh, ne, nezapomněl..

Ptal jsem se Vás, jestli byste to považovat rovněž za sport,

kdybyste byl ten tygr a ne lovec.

- No tak. - Co nám teď povíš, Bobe?

Tohle je něco, co nikdy nebudu muset rozhodnout.

Dobře mě teď poslouchejte, pánové.

Celý svět je rozdělený do dvou skupin - lovení a lovci.

Naštěstí, já jsem lovec.. A nic to nikdy nezmění..

Vydržte!

Haló, tam dole! Haló, strojovno!

- Podpalubí je zatopené! - Jestli se ta voda dostane až ke kotlům...

Pomoc!

Pomoc!

Chcete mě utopit?

Kde jsou ostatní?

Vidíte někoho?

Nikdo nezbyl, jen mi dva a ... tamten chlap.

Doktore, pomozte!

- Podívejte! - Žralok!

Ohh! Dostal mě!

Haló! Je tu někdo?

Ptám se, je tu někdo?

Zdravím Vás... Tohle je Váš dům?

Nechtěl jsem se sem vloupat, ale ztroskotal jsem.

Naše loď šla ke dnu s celou posádkou.

Já jsem se dostal na pevninu a náhodou narazil na tohle místo.

Nechci se sem vetřít, ale mám trochu potíže.

Vy vůbec nerozumíte anglicky?

Ivan nemluví žádným jazykem..

Má tu smůlu, že je němý.

Oh, zdravím Vás. Vy jste majitel tohoto domu?

Ano. Vítejte v mé skromné pevnosti..

- Pevnosti? - Alespoň to pevnost byla.

Postavili ji Portugalci, před mnoha lety.

Já jsem si nechal tu zříceninu opravit, abych tu mohl bydlet.

Jsem hrabě Zaroff.

Mé jméno je Robert Rainsford. Rád Vás poznávám.

Velmi rád.

Ivan je Kozák.

Obávám se, že stejně jako většina mých krajinů, i on je trochu barbarský.

Úsměv, Ivane.

Snažil jsem se mu vysvětlit, že při proplouvání kanálem ztroskotala naše loď.

Ale to je hrozné!

Chcete říct, že jste jediný, kdo přežil?

Ano, obávám se, že jen já.

Jste si jistý?

Nikdy bych je neopustil, kdyby tomu tak nebylo.

Nejlepší posádka na Zemi..... Moji nejlepší přátelé..

- To je neuvěřitelné. - Takové věci jsou vždy neuvěřitelné.

Ostatní zemřeli, Vy však nikoliv.

Takto se cítili i další moji hosté.

Další hosté? Chcete říct, že k tomu už dříve došlo?

Příteli, od poslední nehody máme dosud v domě několik dalších trosečníků.

Zdálo by se, že tento ostrov je prokletý..

Přesně to říkal i kapitán...

Ale myslel si, že je neobydlený..?

My Kozáci nacházíme naši inspiraci v samotě.

- No, i pro mě je to změna. - Můj dům je i Vaším domem.

Oh, mimochodem. Budete se asi co nejdřív chtít převléci do čistých šatů..

Ano. Tyhle vypadají přesně tak, jak se cítím..

Ano.

Mám tu nějaké lovecké šaty, které jsou určené pro mé hosty,

ty si můžete vzít.

Ivan Vám ukáže Váš pokoj.

- Díky. - Najdete tam i něco k pití.

Díky moc.

Potěšení je na mé straně.

Vstupte.

- Připraven, Rainsforde? - Všechno hotovo.

Obávám se, že už jsme po večeři,

ale něco jsem pro Vás objednal.

Díky. Beztak nemám zrovna náladu na jídlo.

Oh. No, možná později..

Teď tedy, co byste řekl posezení u kávy

v okouzlující společnosti?

Vím, že je těžké zapomenout na osud Vašich přátel,

ale žena, kterou hostím, je lehce rozrušena..

Kdybych vás mohl poprosit, mluvte o celé věci trochu odlehčeně.

Předpoklávám, že Vám dobrá nálada nebude vadit.

- Proč? Jistě. Samozřejmě. - Díky.

Slečno Trowbridgeová, představuji Vám pana Robera Rainsforda.

- Slečna Eve Trowbridge. - Těší mě.

- Těší mě? - A její bratr, pan Martin Trowbridge.

Jak se vede, příteli? Musí to být šok, co?

- Díky, už se z toho dostávám. - My víme, jaké to je, že Eve?

To skutečně ano.

Možná by si dal pan Rainsford trochu horké kávy..

Ano, samozřejmě. Pane Rainsforde, posaďte se, prosím.

Vodka, to je věc!

Jeden panák vás vysuší rychleji, než káva z celé Jávy.

Takže ji do sebe musíte rychle vyklopit. Takhle.

Martine, nemusíš ji přece pít celou noc, nebo ano?

Nebuď směšná, sestřičko. Jsme oběti našeho osudu,

stejně jako pan Rainsford.

A jestli někdo má právo dát si panáka, je to právě oběť osudu.

- Není to tak, hrabě? - Samozřejmě, že ano..

- Vy jste také ztroskotali? - Ano.

Náš člun byl jediný, který vydržel.

Já, můj bratr a dva námořníci..

Hrabě nás našel na pláži, měli jsme u sebe jen naše oblečení..

Ty světelné bóje jsou určitě posunuté.

- Zajímalo by mě, jestli už to někdo ohlásil. - My to nahlásíme,

jakmile se dostaneme zpátky na pevninu.

Víte, hrabě má jen jednu loď, a ta

je zrovna v opravě.

Rusové nejsou právě nejlepší opraváři.

Obávám se, že to tu budete muset ještě pár dní vydržet.

To je v pořádku. Cítím, že se tu dobře odpočinu.

Když tak o tom mluvíte, možná byste nám teď mohl říct

něco málo o sobě..

Víte, jenom tak stručně... Kdy jste se narodil, oženil, něco o Vaší práci..

Ne, ne ne.. Moment, prosím..

Pan Rainsford nemusí vysvětlovat, kdo je.

Hostíme tu známou osobnost, slečno Trowbridgeová.

Počkejte, počkejte... Nic mi neříkejte, budu hádat...

Už vím. Hlídač majáku.

- Já vím. Napsal nějaké knihy... - Ne, on prožil nějaké knihy.

Jestli se nepletu, tak toto je pan Robert Rainsford,

pro kterého je lov velkou hrou.

Ano? Tak na tebe...

- Trochu jsem se tahal se zbraní. - "Trochu jsem se tahal se zbraní.. "

Ne, četl jsem všechny Vaše knihy. Čtu všechny knihy o lovu.

- Papírek? - Díky.

Jen u Vás jsem našel rozumný pohled na věc.

- Co tím myslíte, "rozumný"? - Cigaretu?

- Hmm? Jo. Díky. - Nemáte se za co styďet.

Moment... Jak že to bylo?

"Lov je stejná hra jako pánský poker,

jen omezení jsou vyšší. "

- Popsal jste naši zálibu dokonale. - Takže i Vy jste lovec?

My dva jsme spřízněné duše. Je to jediná moje vášeň.

Celý den spí a celou noc loví.

A co víc, Rainsforde, nechá tě dělat to samé.

Zalovíme si společně, doufám..

Moc ho nepovzbuzujte.

Nechal naše dva námořníky běhat po lese

za všelijakou faunou a florou, takže

už jsme je tři dny neviděli.

Ale co tu lovíte?

Povím Vám to. Určitě se Vám to bude líbit.

Uskutečnil jsem něco vyjímečného.

Vymyslel jsem skutečnou senzaci.

Jo, a nic nám o ní nechce říct..

Co je to za senzaci, pane hrabě?

Pane Rainsforde, Bůh učinil některé muže básníky.

Některé učinil králi, jiné žebráky.

Mě, mě stvořil lovcem.

Mé ruce byly určené pro lov, jak mi řekl můj otec.

Byl to skutečný boháč, se čtvrt milionem akrů na Krymu

A nadšený sportovec.

Dal mi moji první zbraň, když jsem byl malé dítě.

- To bylo od něho moudré. - Můj život byl jeden velký skvělý lov.

Určitě by Vás ohromilo, kdybych Vám řekl, kolik různých zvířat jsem zabil.

- Ale když přišel převrat... - Dávejte pozor...

Je mi to opravdu líto.

Hrabě Zaroff mluvil tak zajímavě, že jsem si

neuvědomila žádné nebezečí.

Oh, teď už je to v pořádku. Co jste to říkal o revoluci, hrabě?

Oh, pouze to, že se mi podařido uniknout s většinou mého majetku.

Pochopitelně jsem pokračoval s lovem, po celém světě..

V Africe mi královský buvol udělal tohle.

To muselo být těsné.

To ano. Dosud mi to trochu obtěžuje.

Ale i tak, za dva měsíce jsem byl na cestě do Amazonie.

Slyšel jsem, že místní jaguáři jsou neobvykle úskoční.

Ne, ne, ne. Vůbec žádný sport.

No, podmínky jsou v těchto dnes všude špatné..

Jednu noc, když jsem ležel ve stanu s tímhle.....

s touhle mou hlavou...

do mé hlavy se jako had vplížila hrozná myšlenka.

Lov mě začínal nudit.

To byla ta hrozná myšlenka, hrabě?

To ano, drahá slečno, když lov byl předtím bičem všech mých vášní..

Když jsem ztratil lásku k lovu,

ztratil jsem i lásku k životu.. A k lásce...

No, vypadá to, že jste se tomu dobře ubránil.

Dokonce jsem se pokoušel sám klesnout na úroveň barbarů.

Vycvičil jsem se k dokonalému ovládání tatarského válečného luku.

Tatarského čeho?

Tatarského válečného luku...

Tam je jeden.

Roztomilý.

Až to toho dne jsem upřednostňoval lov s lukem,

ale běda, i ten luk byl příliš smrtící.

To, co jsem potřeboval, nebyla nová zbraň,

ale nové zvíře.

- Nové zvíře? - Přesně tak.

Našel jste ho?

Ano.

Tady na mém ostrově

hraju tu nejnebezpečnější hru.

"Nejnebezpečnější hru"? Tím myslíte tygry?

Tygry? Ne...

Tygr nemá nic, kromě jeho drápů a tesáků.

Slyšel jsem nějaké šílené vřeštění, když jsme byli na moři. To bylo ono?

Nemá to smysl, Rainsforde.

Nepoví nám to.

Neukáže ti ani jeho místnost s trofejemi,

dokud nebude připravený vzít tě s sebou na lov.

Je to moje tajemství. Nechávám si to jako překvapení pro hosty,

aby se u mě nenudili.

Až mě do té hry zapojíte,

sázím se, že na to přijdu..

Víš, Rainsforde, ještě nikdy neprohrál.

Když říká, že je to dobrá věc, je to dobrá věc.

Je to znalec alkoholu, obchodní génius,

hráč na klavír, cokoliv chceš..

Stejně dobrý hostitel jako badatel, co, hrabě?

Ano, ano.

Chcete, abych šel na lov? Stačí říct, jsme přece přátelé..

Uděláme velký večírek, zlijeme se a vyrazíme na lov.

Tomu říkám civilizovaný pohled na věc.

Povím Vám, co dál.. Přijedete za mnou do Adirondacks, co?

Vezmeme si soukromé auto, pití a ženský,

a průvodce nám bude dělat jelena.

Myslím, že bychom radši měli změnit téma.

Dobrá, změníme téma..

Oh, už vím! Zahrajte nám na piano, huh?

Jak si přejete..

Dobrý nápad. Hra na klavír. Nechte to na mě a já všechno zařídím.

Možná, že hrabě nechce hrát..

No tak, sestřičko. nebuď tak upjatá.....

Nech mě být. Vím, kde je piano.

Jsem dokonale střízlivý.

Okouzlující jednoduchost...

"Civilizovaný pohled," říkal jste?

Mluvil o ženách a o víně v očekávání lovu.

My barbaři víme, že tohle následuje až po lovu

a veselí se vždy jen muži.

Opravdu to trochu vypadá jako předkrm před snídaní.

Samozřejmě. Víte, co říkají náčelníci v Ugandě..

"Napřed ulov nepřítele, potom ženu. "

Tenhle názor platí všude.

Je to přirozený instinct.

Co je to žena? Dokonce i takováto žena,

dokud nezačne téct krev?

- Oh, to nevím. - "Oh, to nevím. "

Vy Američané.

Jedna vášeň následuje druhou.

Zabij! Potom miluj..

Když znáte tohle,

poznáte extázi.

Oh, Martine!

Tady vidíte Zaroffa, krále kláves,

na jeho vystoupení na ostrově Blanca.

No tak, hrabě. Ukažte jim, jak hrajete.

- Co navrhujete? - Oh, nějakou pěknou melodii.

Ale ne moc intelektuálskou, jako včera v noci.

- Prostě pěknou melodii, chápete? - Chápu.

Oh, jeho lovečtí psi.

Nemluvte tak nahlas a poslouchejte.

To, o té lodi, která potřebuje opravu, není pravda..

Včera v noci jsem ji slyšela odplouvat. Dnes ráno se vrátila.

Myslíte, že vás tu drží, abyste se nemohli vrátit na pevninu?

Ano.

No, možná ho těší společnost dvou tak zábavných společníků.

Dvou, možná... Před týdnem jsme tu byli čtyři..

- Ti druzí dva zmizeli. - Co tím myslíte?

Jednou v noci, po večeři, odvedl hrabě jednoho z našich námořníků...

dolů, aby mu ukázal místnost s trofejemi.

Na konci těch kamenných schodů..

- Ty železné dveře? - Ano.

O dvě noci později tam odvedl dalšího...

Oba dva jsme od té doby neviděli .

Ptali jste se ho, kde jsou?

Říká, že odjeli lovit.

Oh, opatrně. Pozoruje nás.

Mohl byste se usmívat, jako kdybych povídala něco veselého?

Podívejte se, určitě se pletete.

Teď ne.

Zatleskejte.

- Šikovný, šikovný! - Děkuji.

Co jsem vám říkal? Pěkně plácá do kláves, co, Rainsforde?

Bylo to úžasné. Hrajte dál, prosím..

Bojím se, že jsem selhal při udržování pozornosti našeho obecenstva..

No, myslím, že pro pana Rainsforda je obtížné se na cokoliv soustředit.

Po tom, co všechno má za sebou..

Moje drahá lady, vy prosíte především za sebe.

Vidím, jak se Vám klíží Vaše spanilá očka.

Promiňte...

Vidíte, hrabě je horší než vychovatelka.

Každou noc nás posílá do postele jako zlobivé děti..

Oh, ne, má drahá. Ne.

Okouzlující děti.

Tak, slyšela jsi, sestřičko?

Teď běž nahoru a už nás, dospělé, nevyrušuj.

No, myslím, že... Myslím, že musím jít.

- Dobrou noc, pane Rainsforde. - Dobrou noc.

Uvidíme se opět u snídaně.

- Dobrou noc. - Dobrou noc.

Dobrou noc, sestřičko. My se u snídaně neuvidíme.

Drahý Rainsforde, nebral jsem na Vás ohledy,

určitě se také potřebujete vyspat..

- Ano, už se také chystám. - Ivan Vás tedy vyprovodí do Vašeho pokoje.

Oh, Martine, jdi spát brzo, prosím.

Buď v klidu. Hrabě se o mě postará..

To skutečně ano.

- Tak dobrou noc. - Dobrou noc, pane.

Dobře se vyspěte.

No, tak, na dlouhý život.

Na dlouhý život.

Povězte mi, pane Trowbridgi,

jste také unavený?

Unavený? Já?

To víte, že ne.

Víte, Rainsford, My dva jsme úplně stejní.

Celou noc vzhůru a celý den prospat.

Tak, dobrou noc..

No, co teď budem dělat?

Co Vás napadá?

Myslím, že možná dnes v noci

byste chtěl vidět moji místnost s trofejemi..

Vaši místnost s trofejemi?

Věřím, že ji budete považovat za velice

zajímavou.

Tak, to je nápad.

Teď jsme přátelé. Už žádné tajnosti, co?

- Strávíme tím celou noc. - Také doufám, pane Trowbridgi.

Jen Vy a já..kamarádi. Pobavíme se spolu, co?

Přesně tak.

Pobavíme se spolu.

Pusťte mě dovnitř, prosím.

Promiňte, že Vás obtěžuji, ale jsem vyděšená.

- Co se děje? To ti psi? - Můj bratr.

Poslouchala jsem několik hodin, až přijde nahoru.

Před chvílí jsem vešla do jeho pokoje a nebyl tam!

- Možná je někde s hrabětem. - Toho se právě bojím.

Hrabě Zaroff něco zamýšlí.. Se mnou a mým bratrem.

Opravdu si myslíte, že se Vašemu bratrovi něco stalo?

Oh, já nevím, ale musíme ho najít.

Pomůžete mi?

Samozřejmě, že Vám pomůžu.

- Kam myslíte, že mohl jít? - Kam šli ti ostatní?

Železné dveře.

Ze pět minut se sejdeme dole.

Děkuji.

To je zvláštní. Jsou odemčené.

Zaroff! Jde dolů!

Sem dozadu, rychle!

Kde je můj bratr?

Zabil jste ho!

Zabil jste mého bratra!

Vy!

Proč, Vy...

No tak, drahý Rainsforde.

Nechci s Vámi jednat jako s ostatními hosty.

Vy a já, my jsme lovci.

Tak tohle je ta Vaše nejnebezpečnější hra.

Ano. Drahý příteli, chtěl jsem Vám to povědět už v noci,

ale víte, slečna Trowbridgeová...

Lovil jste je jako zvířata.

Vím, co si myslíte, ale mýlíte se.

Byl střízlivý a připravený, když jsem ho pustil ven.

Hodina nebo dvě, po které tu byl svázaný, ho zase přivedly k rozumu.

Vy šílenče!

Ano, ano, ano. Nechám toho, až to spolu zakončíme.

Ten blázen se pokoužel uniknout skrze mlhavou bažinu.

Víte, když jsem začínal na tomto ostrově,

spousta hostů si myslela, že žertuji,

proto jsem si zařídil tuhle místnost..

Před lovem jsem sem zavedl každého z nich.

Stačila hodina s mými trofejemi

a každý z nich udělal vše, co bylo v jeho silách, aby mi unikl.

Jak jste ke všem těm chudákům přišel?

Prozřetelnost je poslala na útesy mého ostrova.

Ale tam jsou přece bóje, které značí místa s bezpečnou hloubkou.

Ale vždycky je neoznačí správně.

- Vy jste je přesunuli. - Přesně tak.

Škoda, že utrpěla i Vaše jachta,

ale alespoň nás dva svedla dohromady.

Vytáhl jste poloutopené muže z lodi, která právě ztroskotala

a vyhnal jste je ven, abyste je mohl lovit..

Všem jsem poskytl dobré zacházení,

dobré jídlo, vycvičil je...

Vše, aby byli ve výborné formě.

- Abyste je mohl nemilosrdně zastřelit. - Oh, ne, ne.

No, připouštím, že s tímhle otravným chlapem..

Ale obvykle jsem všem poskytl lovecký oblek,

lovecký nůž a výhodu celého dne..

Vždy jsem čekal až do půlnoci, aby měli výhodu temnoty.

Ten, komu by se podařilo unikat mi až do svítání,

by zvítězil ve hře.

Předpokládám, že odmítl nechat se lovit.

Ivan je s tímhle skutečný umělec..

Vždycky, pane Rainsforde, vždycky se rozhodli pro lov.

A když vyhráli..?

Dosud jsem neprohrál.

Oh, Rainsforde, zjistíte, že tahle hra stojí za to.

Až dorazí další loď, užijeme si téhle skvělé hry spolu.

Vy jedna kryso! Já jsem lovec, ne vrah!

No, Rainsforde. Řekněte, že budete lovit se mnou.

Lovit muže?

Řekněte, že budete lovit se mnou!

Ne?

Kdo si myslíte, že jsem?

Obávám se, že někdo, kdo odmítá následovat své přesvědčení

k jeho logickému závěru.

Obávám se, že v tomto případě, pane Rainsforde,

budete možná nucen následovat ostatní.

Co tím myslíte?

Nebudu čekat na další loď.

Čtyři hodiny. Slunce právě vychází.

Pojďte, pane Rainsforde. Nebudeme plýtvat časem.

Ivane.

Vaše drápy a tesáky, pane Rainsforde.

Bobe! Bobe!

Ivan.

Bobe! Bobe, co s Vámi chtějí dělat?

- Budou mě lovit. - Oh, ne. Ne, slečno Trowbridgeová.

Venkovní šachy.

Jeho mozek proti mému.

Jeho umění proti mému.

- A odměna? - Odměna?

Možná si pamatujete, co jsem říkal včera večer..

Jen po vraždě muž pozná

skutečnou extázi lásky.

Počítejte s tím, že prohrajete.

Ale když ne..

Co mám říct..? Jestli Vás nenajdu

mezi půlnocí a svítáním, čeká Vás svoboda.

- Půjdu s Vámi. - Ne. Zabije Vás taky.

Určitě ne. Nikdo nezabíjí samičky.

Jestli prohrajete, mohu ji jednoduše vrátit život.

Dobrá. Vezmu ji tedy s sebou.

Připravíme mu cestu, na jakou nezapomene.

Je jenom fér poradit Vám, abyste se vyhnoul té zamlžené bažině.

Venkovní šachy, pane Rainsforde.

Neklesejte na mysli. Tohle zvládneme.

- Ostatní to nezvládli. - My to zvládnem.

Tak, půjdeme...

Vypadá to, jako kdybychom už ušli tolik mil.

Ano, ale v takové džungli člověk za tři hodiny daleko nedojde..

No tak, půjdeme dál...

Jdeme...

Ještě chvilku, a potom už půjdeme z kopce.

Brzo budeme v bezpečí.

Není divu, že si byl tak jistý.

Tenhle ostrov není větší než park pro jeleny.

Oh, Bobe!

No tak..

Ale co budeme dělat?

Když jsme přežili ztroskotání, nebudeme se trápit jedním šíleným lovcem.

Neměla jsem s tebou chodit. Možná bys ho porazil, kdybys byl sám...

Sám? A nechat tě tam s tím šílencem?

To ani náhodou.

Teď musíme přijít na něco, co bude trápit jeho...

Nikdy se k němu nedostaneš. Okamžitě by vystřelil.

Zbraně nejsou v džungli všechno...

Viděla jsi dole ten nakloněný strom?

- Ten, který jsme právě minuli? - Ano. Něco ti chci ukázat.

Vidíš? Kdybychom odřízli tamtu větev,

ten padající strom by posloužil jako Malajské beranidlo.

Malajské beranidlo? Co je to?

Vražedné zařízení, které používají domorodci.

To by mohlo to ho šílence zastavit, ano?

Potíž je, že stavba pár hodin zabere..

Říkal, že nezačne s hledáním před půlnocí.

Správně. Jestli mi pomůžeš, tak myslím, že máme čas..

Pojď. Nasekáme spolu liány.

Tak. Skoro hotovo.

Tvůj náramek výborně osloužil jako vodící kroužek pro mou kravatu.

Teď už je možná hodinu na cestě...

Dávej pozor! Nedotýkej se toho provázku,

jinak ti spadne na záda dvoutunový strom.

- Tohle dřevo váží jako železo. - Opravdu to bude fungovat?

Nevím o nikom, kdo by se přes tohle dostal živý.

Podívej. Když se dotkneš nášlapného provázku,

uvolní se spoušť.

Jakmile bude volná, nic už nebude tu kládu brzdit.

Ta spadne dolů a zabije cokoliv, co bude pod ní.

Podívej.

Jsme připraveni, nech ho jít.

Dej mi ten nůž.

Vyjděte ven, Rainsforde.

Proč to protahovat?

Já ten výstřel nezpackám,

ani to neucítíte.

Ale jistě si nemyslíte, že někdo, kdo lovil leopardy,

by se nechal nachytat takovou pastí?

Oh, tak dobře. Jestliže si chcete hrát na leoparda,

budu vás lovit jako leoparda..

Počkej. Možná je to lest.

Evo.

Proč odešel?

Hraje si s námi jako kočka s myší..

Jak to myslíš?

Slyšela jsi ho přece říkal, že nás bude lovit, jako kdyby lovil leoparda.

To znamená, že odešel pro svoji pušku.

Jeho pušku? Oh, Bobe, musíme odtud zmizet!

- Poběž, rychle! - Evo, počkej.

- Ne, říkám ti, ne! - Nezastavuj! Ne!

Počkej. Tohle je ta zamlžená bažina.

- Zamlžená bažina? - Močál, kde dostal všechny ostatní.

Nebudeme mít žádnou šanci, když se tam vydáme.

- Ale tady už není jiné místo kam utéct. - Na to on přesně spoléhá.

Máme ještě dvě hodiny do úsvitu. Místo nohou musíme použít naše hlavy.

Ale on bude mít zbraň.

A my na něj zase past. Podívej.

Motá se mi z toho hlava.

Zakryjeme to.

Až tam pan Zaroff spadne, bude po lovu.

Rychle. Obstarej trávu a listí. Já nařežu větve.

Ano. Velmi dobře, Rainsforde.

Velmi dobře.

Ještě nemáte vyhráno.

Podívejte se na hodinky.

Vidíte je?

Zbývá hodina a půl do úsvitu.

Můžeme před ním vydržet utíkat, bažina, nebažina.

Jak si teď jistě říkáte, všechno je proti mně..

V mlze mi bude moje puška k ničemu..

Nemůžete mi mít za zlé, když tuhle překážku obejdu.

Všechna ta zvířata, která jsem zahnal do úzkých... Teď už vím, jak se cítila.

Achmede, slečna Trowbridgeová...

Přiveď ji sem.

Teď!

Drahý Rainsforde, gratuluju Vám.

Porazil jste mě.

Ještě ne..

Oh, ale samozřejmě. Trvám na tom.

Proč, Vy...

Nejste ani zraněný.

Trefil jste toho psa, ne mě.

Zariskoval jsem a spadl dolů společně s ním.

Chytrý trik, Rainsforde.

S radostí uznávám porážku.

Tady je klíč od stanoviště lodí.

Dveře k němu jsou v mojí místnosti s trofejemi.

Vy i slečna Trowbridgeová můžete ihned odejít.

Ne!

Bobe!

Eve!

Loď! Rychle!

Nemožné.