-
Pokud se díváte na nebe,
-
vidíte hvězdy,
-
a pokud se podíváte dále,
uvidíte více hvězd,
-
a dále, galaxie a více galaxií.
-
Ale pokud budete pokračovat hlouběji,
-
nakonec po dlouhou chvíli neuvidíte nic,
-
a teprve poté konečně uvidíte slabý,
slábnoucí dosvit,
-
a to je dosvit velkého třesku.
-
Velký třesk byla éra na počátku vesmíru,
-
kde vše, co vidíme na noční obloze
-
bylo soustředěno v neuvěřitelně malé,
-
neuvěřitelně horké a rotující mase,
-
a z ní se vytvořilo vše, co vidíme.
-
My jsme se pustili do mapování
tohoto dosvitu
-
s velkou přesností,
-
a když říkám my, myslím lidi, kteří nejsou já.
-
Mapujeme tento dosvit
-
s nesmírnou přesností,
-
a jedno z šokujících zjištění je,
-
že je téměř zcela rovnoměrný.
-
14 bilionů světelných let tamtím směrem
-
a 14 bilionů světelných let opačným směrem,
-
všude má stejnou teplotu.
-
Tedy je to 14 bilionů let
-
od velkého třesku
-
a tak je ten dosvit slabý a chladný.
-
Má teď 2,7 stupňů.
-
Není to tedy přesně 2,7 stupňů.
-
Je to 2,7 stupňů tak
-
v 10 případech z milionu.
-
Tady je trošku teplejší,
-
támhle zase trošku chladnější,
-
ale co je neuvěřitelně důležité,
-
protože tam, kde byl teplejší,
-
tam bylo také více hmoty,
-
a kde bylo více hmoty,
-
tam jsou galaxie a klastry galaxií,
-
a super klastry
-
a všechny struktury, které vidíme
ve vesmíru.
-
A ty malé nesourodosti
-
20 částí na milion
-
ty byly vytvořeny kvantovými vlnami
-
v raném vesmíru, a roztáhly se
-
napříč celým kosmem.
-
To je neobyčejné,
-
a to ještě není ten pondělní objev;
-
ten je ještě lepší.
-
Tak co objevili v pondělí:
-
Představte si, že uchopíte zvon,
-
a do toho zvonu udeříte kladivem.
-
Co se stane? Zvoní.
-
Pokud počkáte, tak zvonění bude
-
postupně slábnout a slábnout,
-
až jej už neuslyšíte.
-
Mladý vesmír byl neuvěřitelně hustý,
-
jako kov, jen mnohem hustější,
-
a kdybychom do něj udeřili,
tak bude zvonit,
-
jen, to zvonění by představovalo
-
strukturu časoprostoru samotnou,
-
a kladivo by bylo kvantová mechanika.
-
Pondělní objev
-
je důkazem zvonění
-
časoprostoru mladého vesmíru,
-
tomu, čemu říkáme gravitační vlny
-
z tohoto základního období,
-
a zde je, jak to objevili.
-
Tyto vlny již dávno zeslábly.
-
Pokud půjdete na procházku,
-
už se nekroutíte.
-
Gravitační vlny ve struktuře vesmíru
-
jsou již zcela neviditelné
z mnoha různých důvodů.
-
Ale dříve, když se vesmír utvářel,
-
poslední dosvity,
-
gravitační vlny
-
vložily malé uzlíky do struktury
-
světla, které vidíme.
-
Takže díváním se hlouběji a hlouběji
do nočního nebe,
-
v reálu tito chlapíci strávili
tři roky na jižním pólu
-
koukáním skrze nejstudenější, nejčistší
-
vzduch jaký mohli nalézt,
-
hluboko do noční oblohy a studovali
-
tento svit a hledali ty nejslabější uzlíky,
-
které jsou symbolem, signálem,
-
gravitačních vln,
-
zvonění mladého vesmíru.
-
A v pondělí oznámili,
-
že je objevili.
-
A věc, která je pro mně na tom tak úžasná
-
je, že úžasné není jen to zvonění.
-
Ta opravdu fantastická věc je,
-
tady důvod, proč jsem dnes tady,
-
že nám to říká něco nového,
podstatného o mladém vesmíru.
-
Říká nám to, že my
-
a vše, co kolem sebe vidíme,
-
je v podstatě jedna velká bublina -
-
a to je myšlenka rozpínání se -
-
jedna velká bublina, obklopená
něčím jiným.
-
Toto není zcela jasný důkaz
rozpínání vesmíru,
-
ale cokoli, co tímto jevem není,
-
bude vypadat stejně.
-
Je to teorie, myšlenka,
-
která je tady už nějakou dobu,
-
ale nemysleli jsme si, že ji uvidíme.
-
Z dobrých důvodů jsme si mysleli, že
-
nespatříme stoprocentní důkaz, a on je tady!
-
Ale ta skutečně šílená myšlenka je,
-
že naše bublina je jen jednou z mnoha
-
mnohem většího, vířícího hrnce
vesmírné hmoty.
-
Nikdy neuvidíme hmotu venku,
-
ale odchodem na jižní pól a strávením tří let
-
studováním detailní struktury nočního nebe
-
můžeme zjistit,
-
že jsme možná ve vesmíru, který vypadá
asi nějak takto.
-
A to je to, co mně ohromuje.
-
Děkuji Vám.
-
(potlesk)