Aliance vedou ke světové válce I

Jedním z důvodů, proč řada malých místních
konfliktů přerostla do světové války,

jako například regionální konflikt
v jihovýchodní Evropě,

je systém aliancí, který se vyvinul
v desetiletích před 1. světovou válkou.

Pro lepší porozumění jsem
vypsal několik aliancí,

které se vytvořily ve dvou
desetiletích před 1. světovou válkou.

Je to jenom základní přehled, existovaly
další aliance, které byly propojené.

Já jsem sem vypsal ty,

které přímo souvisely se začátkem
1. světové války v roce 1914,

a vedly k tomu, že nakonec všechny
země skončily ve válce jedna s druhou.

Abychom tomu porozuměli,
tak se musíme vrátit o 75 let zpátky.

Tedy 1. světová válka začala v roce 1914,

a 75 let předtím, v roce 1839,
byla podepsána Londýnská smlouva,

která obsahovala mnoho věcí,

ale hlavně článek 7 byl
relevantní pro vznik 1. světové války.

Británie se v něm zavázala
chránit neutralitu Belgie.

Pokud jste skeptici, můžete se ptát,

jaký tato 75 let stará smlouva
mohla mít ještě význam v roce 1914

a je to vlastně velmi dobrá otázka.

O všech těchto aliancích
můžete vést zdravé debaty,

například jestli jsou to přímé
příčiny vyhlášení války nějakým státem,

nebo jestli sloužily jen jako omluvy,
něco jako právnické záminky pro to,

aby mohly říct, že musí vyhlásit válku,

když vlastně válku
vyhlásit z mnoha důvodů chtěli.

Například proto, aby držely
v šachu nějakou jinou říši,

aby procvičili své bojové schopnosti,
aby zabrali více území pro impérium.

Kdo ví, proč to dělali.

Ale rok 1839 byl právním základem
pro Britské impérium k ochraně Belgie.

Když přeskočíme 40 let,
dostaneme se k roku 1879,

kdy po Prusko-Francouzské válce
vznikla roku 1871 nová německá říše.

V podstatě jde o rozšíření Pruska
na základech starého německého království.

Německo válčilo s Francií,
aby získalo od Francie cenná území.

Němci se báli, že Francie
bude chtít ta území zpět,

jsou také strachy bez sebe z Ruska,
Němci mají nějaké kontakty s Rakušany,

tedy s Rakousko-Uherským mocnářstvím,

tak Německý senát v roce 1979 uzavírá
dvoustrannou smlouvu s Rakousko-Uherskem.

Smlouva byla o vzájemné ochraně
před možným útokem Ruska.

Měli tady toho
společného nepřítele: Rusko.

Pojďme si je tady označit jinou barvou.

Chtějí se navzájem chránit.

Smlouva umožní se nově vzniklému
Německu cítit trochu lépe,

se silnější pozicí v případě, že by
muselo do války s někým z těchto hráčů.

Potom v roce 1892…

Pokud jste někdy hráli hru Risk,
nebo hru Diplomacie,

která je vlastně inspirovaná
1. světovou válkou…

Když lidé, se kterými můžete být
ve válečném stavu se začínají přátelit,

tak se taky rozhlížíte po
spojencích a aliancích,

kdyby vám vyhlásili válku.

Tak tedy v roce 1992 tady máme
alianci mezi Francií a Ruskem:

Francouzsko-Ruskou válečnou konvenci.

To je tato aliance,
označíme ji fialově.

Je to tedy spojení mezi Francií a Ruskem.

A začátkem 20. století, 1904 až 1907,

se vyrojila série dohod
mezi Britským královstvím a Francií

a mezi Britským královstvím a Ruskem,

kteří si tím chtěli upevnit dobré vztahy
a dohoda nebyla zavazující.

Nedohodli se, že při napadení jedné
země zbylé přijdou na pomoc,

ale vyřešili nějaké otázky
ohledně mocenských vlivů.

A tak vytvořili něco, čemu se
říká Trojdohoda mezi Anglií,

Britským impériem a já
tady zakroužkuji Spojené království,

Francií a Ruskem.

Na druhé straně máme Trojdohodu mezi
Německem, Rakouskem-Uherskem a Itálií.

Ačkoliv byla na začátku 1.světové války v
trojdohodě s Německem a Rakouskem-Uherskem

a existovala smlouva o tomto
spojenectví mezi Německem a Itálii,

tak se na ni nezaměřuji,
protože po začátku války se Itálie,

i přes dohodu, nepostavila na
stranu Německa ani Rakouska-Uherska.

Itálie se postavila
na stranu druhou - Aliance.

To vám dá obrázek toho,

jak zdánlivě naoko malá šarvátka na jihu
Evropy může přerůst ve střet evropského,

a pak světového formátu.