-
Jedním z důvodů, proč řada malých místních
konfliktů přerostla do světové války,
-
jako například regionální konflikt
v jihovýchodní Evropě,
-
je systém aliancí, který se vyvinul
v desetiletích před 1. světovou válkou.
-
Pro lepší porozumění jsem
vypsal několik aliancí,
-
které se vytvořily ve dvou
desetiletích před 1. světovou válkou.
-
Je to jenom základní přehled, existovaly
další aliance, které byly propojené.
-
Já jsem sem vypsal ty,
-
které přímo souvisely se začátkem
1. světové války v roce 1914,
-
a vedly k tomu, že nakonec všechny
země skončily ve válce jedna s druhou.
-
Abychom tomu porozuměli,
tak se musíme vrátit o 75 let zpátky.
-
Tedy 1. světová válka začala v roce 1914,
-
a 75 let předtím, v roce 1839,
byla podepsána Londýnská smlouva,
-
která obsahovala mnoho věcí,
-
ale hlavně článek 7 byl
relevantní pro vznik 1. světové války.
-
Británie se v něm zavázala
chránit neutralitu Belgie.
-
Pokud jste skeptici, můžete se ptát,
-
jaký tato 75 let stará smlouva
mohla mít ještě význam v roce 1914
-
a je to vlastně velmi dobrá otázka.
-
O všech těchto aliancích
můžete vést zdravé debaty,
-
například jestli jsou to přímé
příčiny vyhlášení války nějakým státem,
-
nebo jestli sloužily jen jako omluvy,
něco jako právnické záminky pro to,
-
aby mohly říct, že musí vyhlásit válku,
-
když vlastně válku
vyhlásit z mnoha důvodů chtěli.
-
Například proto, aby držely
v šachu nějakou jinou říši,
-
aby procvičili své bojové schopnosti,
aby zabrali více území pro impérium.
-
Kdo ví, proč to dělali.
-
Ale rok 1839 byl právním základem
pro Britské impérium k ochraně Belgie.
-
Když přeskočíme 40 let,
dostaneme se k roku 1879,
-
kdy po Prusko-Francouzské válce
vznikla roku 1871 nová německá říše.
-
V podstatě jde o rozšíření Pruska
na základech starého německého království.
-
Německo válčilo s Francií,
aby získalo od Francie cenná území.
-
Němci se báli, že Francie
bude chtít ta území zpět,
-
jsou také strachy bez sebe z Ruska,
Němci mají nějaké kontakty s Rakušany,
-
tedy s Rakousko-Uherským mocnářstvím,
-
tak Německý senát v roce 1979 uzavírá
dvoustrannou smlouvu s Rakousko-Uherskem.
-
Smlouva byla o vzájemné ochraně
před možným útokem Ruska.
-
Měli tady toho
společného nepřítele: Rusko.
-
Pojďme si je tady označit jinou barvou.
-
Chtějí se navzájem chránit.
-
Smlouva umožní se nově vzniklému
Německu cítit trochu lépe,
-
se silnější pozicí v případě, že by
muselo do války s někým z těchto hráčů.
-
Potom v roce 1892…
-
Pokud jste někdy hráli hru Risk,
nebo hru Diplomacie,
-
která je vlastně inspirovaná
1. světovou válkou…
-
Když lidé, se kterými můžete být
ve válečném stavu se začínají přátelit,
-
tak se taky rozhlížíte po
spojencích a aliancích,
-
kdyby vám vyhlásili válku.
-
Tak tedy v roce 1992 tady máme
alianci mezi Francií a Ruskem:
-
Francouzsko-Ruskou válečnou konvenci.
-
To je tato aliance,
označíme ji fialově.
-
Je to tedy spojení mezi Francií a Ruskem.
-
A začátkem 20. století, 1904 až 1907,
-
se vyrojila série dohod
mezi Britským královstvím a Francií
-
a mezi Britským královstvím a Ruskem,
-
kteří si tím chtěli upevnit dobré vztahy
a dohoda nebyla zavazující.
-
Nedohodli se, že při napadení jedné
země zbylé přijdou na pomoc,
-
ale vyřešili nějaké otázky
ohledně mocenských vlivů.
-
A tak vytvořili něco, čemu se
říká Trojdohoda mezi Anglií,
-
Britským impériem a já
tady zakroužkuji Spojené království,
-
Francií a Ruskem.
-
Na druhé straně máme Trojdohodu mezi
Německem, Rakouskem-Uherskem a Itálií.
-
Ačkoliv byla na začátku 1.světové války v
trojdohodě s Německem a Rakouskem-Uherskem
-
a existovala smlouva o tomto
spojenectví mezi Německem a Itálii,
-
tak se na ni nezaměřuji,
protože po začátku války se Itálie,
-
i přes dohodu, nepostavila na
stranu Německa ani Rakouska-Uherska.
-
Itálie se postavila
na stranu druhou - Aliance.
-
To vám dá obrázek toho,
-
jak zdánlivě naoko malá šarvátka na jihu
Evropy může přerůst ve střet evropského,
-
a pak světového formátu.