-
Hodně jsme mluvili o poptávce,
-
teď se podívejme na nabídku!
-
A pro tento příklad použijeme hroznové víno.
-
Budeme předstírat, že jsme vinaři.
-
Pro začátek vám představím
-
(a možná to budu na počest hroznů psát fialově)
-
zákon nabídky,
který podobně jako zákon poptávky
-
dává intuitivně smysl.
-
Považujeme-li všechny
hodnoty za konstantní,
-
a v dalších videích
-
si řekneme, co se stane,
-
změníme-li některé z těch hodnot,
-
které teď považujeme za konstantní.
-
Ale pokud považujeme vše ostatní za konstantní
-
a jediná věc, kterou měníme,
-
je cena,
-
tak zákon nabídky říká,
-
že pokud cena roste,
-
budu používat P pro cenu,
-
pokud cena roste, tak nabídka,
-
tedy abych se opravil,
-
nabízené množství roste.
-
A můžete si představit,
-
že pokud cena klesá,
-
nabízené množství klesá.
-
Možná jste si již všimli,
-
že jsem si dal pozor na to, abych řekl nabízené množství.
-
Stejně jako tomu bylo u poptávky.
-
Když mluvíme o růstu či poklesu poptávky,
-
mluvíme o posunu vztahu cena/množství.
-
Pokud mluvíme o konkrétním poptávaném množství,
-
říkáme poptávané množství
-
a ne pouze poptávka.
-
To je naprosto stejné u nabídky.
-
Když mluvíme o konkrétním množství,
-
musíme zmínit množství.
-
Pokud mluvíme o zvýšení nabídky,
-
mluvíme o posunu celého vztahu,
-
ať už nahoru či dolů.
-
Ujistěme se, že nám to dává smysl,
-
a myslím, že dává.
-
Představme si, že jsme vinaři.
-
Zde nakreslím schéma nabídky.
-
Nabídka...
-
Schéma nabídky hroznů je ve skutečnosti přehled
-
ukazující vztah, pokud jsou ostatní hodnoty konstantní,
-
mezi cenou a nabízeném množství.
-
Ukážeme si několik scénářů,
-
jako jsme to udělali u poptávky.
-
Scénáře... Naši cenu dáme sem
-
a bude to cena za libru hroznů
-
a toto je množství vypěstované za časový úsek.
-
A pokaždé, když uděláme tyto
-
nabídková či poptávková schémata,
-
mluvíme o daném časovém úseku.
-
Může to být za den,
-
za měsíc
-
nebo třeba za rok.
-
Ale jenom s udáním času to bude dávat smysl.
-
Jaké množství bude vypěstované za den,
-
pokud toto je cena?
-
Neřekli jsme za den...
-
Nevíme tedy, o čem mluvíme.
-
Nabízené množství...
-
Řekněme scénář A.
-
Pokud je cena za libru hroznů 50 centů,
-
50 centů za libru.
-
Udělám to se zaokrouhlenými čísly.
-
Chápete proč.
-
Cena za libru je 1 dolar.
-
Považujme to
-
za relativně nízkou cenu.
-
Dále budeme uvažovat nejúrodnější půdu,
-
na které je snadné pěstovat hrozny
-
a možná úrodnou a levnou půdu,
aby ji
-
nikdo jiný nechtěl využít na jiné věci.
-
Je dobrá pouze na pěstování hroznů.
-
Poskytneme...
-
toto je cena za libru...
-
v této situaci vypěstujeme tento rok 1 000 liber.
-
Nikdy jsem víno nepěstoval,
-
vlastně nevím,
-
jestli je to přiměřené množství,
-
ale dejme tomu 1 000 liber.
-
Teď scénář B.
-
Řekněme, že cena vzroste na 2 dolary.
-
Nejenom, že nyní vypěstujeme
-
stejné množství jako předtím,
-
ale taky si můžeme chtít koupit další půdu.
-
Půdu, která může mít jiné využití,
-
půdu ne úplně vhodnou pro víno.
-
Ale koupíme ji, protože nyní můžeme za hrozny dostat více
-
a tak jsme možná nyní ochotni
vyprodukovat 2 000 liber.
-
A tak bychom mohli pokračovat,
-
to samé se děje pořád dokola.
-
Pokud by cena byla 3 dolary za libru,
-
chtěli bychom pěstovat ještě víc
-
a možná jsme dokonce ochotni více pracovat
-
nebo zasadit révu blízko sebe
-
nebo možná chci ještě více půdy pro víno,
-
kterou bych předtím využil na jiné plodiny.
-
A tak potom vypěstuji 2 500 liber.
-
Ukáži ještě jeden scénář.
-
Scénář D.
-
Cena vzroste na 4 dolary za libru.
-
Platí to samé, přestávám pěstovat jiné plodiny
-
a používám půdu pro víno,
-
protože cena hroznů je tak vysoká
-
a tak vyprodukuji 2 750 liber.
-
Nyní můžeme nakreslit křivku nabídky,
-
stejně jako jsme kreslili křivky poptávky.
-
A je tu přesně stejná dohoda, kterou nemám
-
moc rád, totiž že cena je na svislé ose.
-
Jak vidíte,
-
o ceně mluvíme jako o nezávisle proměnné.
-
Ne vždy o ní tak mluvíme
-
a v matematice a dalších vědách
-
se nezávislá proměnná umisťuje na vodorovnou osu.
-
Ale dohoda v ekonomii je
-
umístit ji na svislou osu.
-
Cena je na svislé ose
-
a je to cena za libru.
-
A na vodorovné ose je vypěstované množství (v tisících).
-
Napíšu sem "vypěstované množství".
-
Dejme tomu další rok,
-
předpokládáme, že toto vše je pro příští rok
-
a mluvíme o tisících librách.
-
Napíšu tisíc liber.
-
A tak vidíme, jak se od 1 000 blížíme ke 3 000.
-
Tohle je 1 000, je to 1 na 1 000 liber,
-
tohle jsou 2 000 a tohle jsou 3 000.
-
Cena roste až na 4 dolary,
-
1, 2, 3 a poté 4.
-
Můžeme propojit tyto body,
-
jde o konkrétní body na křivce nabídky.
-
Při ceně 1 dolar dodáme 1 000 liber.
-
To je scénář A.
-
Při ceně 2 dolary dodáme 2 000 liber.
-
To je scénář B.
-
Při ceně 3 dolary dodáme 2 500 liber.
-
3 dolary... omlouvám se...
-
Jak vidíte, spletl jsem si osy.
-
Toto je cena.
-
To je to, o čem jsme mluvili,
-
vidíme to jako věc, která se mění,
-
ačkoli ne vždy to musí být
tímto způsobem.
-
1 dolar - 1000 liber,
2 dolary - 2000 liber,
-
3 dolary - 2500 liber.
-
Asi zde.
-
To je zhruba 2 500.
-
Nakreslím to modře,
-
aby nás to nemátlo.
-
3 dolary - 2 500 liber.
-
Asi takhle.
-
Toto je scénář C.
-
A teď scénář D, 4 dolary.
-
Ještě to trochu upřesním,
-
protože jsme trochu blízko.
-
Těchto 2 500 liber nás dostane sem.
-
Toto je scénář C.
-
A nyní scénář D, 4 dolary - 2 750 liber.
-
2 750 je asi tady.
-
To jsou 4 dolary.
-
To je scénář D.
-
A pokud je spojíme,
-
měly by nám vytvořit naší křivku nabídky.
-
Bude to vypadat
-
asi takhle.
-
Je zde určitá minimální cena,
-
abychom vůbec dodali nějaké hrozny.
-
Nebudeme je přece dávat zadarmo,
-
ta minimální cena bude asi tady,
-
tak abychom vůbec začali produkovat hrozny.
-
Asi takhle
-
bude vypadat naše křivka nabídky.
-
Nyní si uvědomte, že jediná věc,
kterou tu měníme,
-
je cena.
-
Pokud by se měnila pouze cena,
-
pohybovali bychom se po této křivce.
-
V dalších videích
-
budu mluvit o věcech,
-
které jsme doposud považovali za konstantní,
-
a co by udělaly
-
při jakékoliv dané ceně s touto křivkou
-
nebo co by s touto křivkou udělaly obecně.