Proč bychom měli stavět dřevěné mrakodrapy

Postavit mrakodrap? Zapomeňte na ocel a beton, říká architekt Michael Green, a stavěte z... dřeva. Ve své úchvatné řeči přináší detaily nejen o tom, že je možné stavět bezpečné dřevěné konstrukce, vysoké až 30 pater (a jak doufá, i výš), ale že je to i nezbytné.

Tohle je můj děda.

A tohle můj syn.

Můj děda mě naučil pracovat s dřevem,

když jsem byl malý.

Také mě naučil, že

pokud pokácíte strom, abyste ho na něco použili,

važte si života toho stromu a udělejte z něj to nejkrásnější,

co jde.

Můj chlapec mi připomněl,

že přes všechnu technologii a všechny hračky na světě,

je někdy jen malý kus dřeva,

pokud ho narovnáte,

ve skutečnosti neuvěřitelně inspirující.

Toto jsou mé budovy.

Stavím po celém světě

z naší kanceláře ve Vancouveru a New Yorku.

Stavíme budovy různých velikostí a stylů

a z různých materiálů, podle toho, kde jsme.

Ale dřevo je materiál, který miluju nejvíc,

a chystám se vám říct příběh o dřevě.

Část důvodu, proč ho miluji, je to, že pokaždé,

když vejdou lidé do mých budov, které jsou dřevěné,

všimnu si, že se chovají úplně jinak.

Nikdy jsem neviděl, že by někdo vešel do některé z mých budov

a objal ocelový nebo betonový sloup,

ale už jsem doopravdy viděl, jak se to stalo s dřevěnou budovou.

Doopravdy jsem viděl, jak se lidé dotýkali dřeva,

a myslím, že je tu pro to důvod.

Stejně jako se sněhovými vločkami, žádné dva kousky dřeva

na zemi nejsou nikdy stejné.

Což je úžasná věc.

Rád si představuji, že dřevo

dává do našich budov otisky Matky přírody.

Jsou to právě otisky Matky přírody, které

naše budovy spojují s přírodou v zastavěném prostředí.

Já žiji ve Vancouveru, blízko lesa,

který dorůstá výšky 33 pater.

Dole na pobřeží tady v Kalifornii, sekvojový les

dorůstá 40 pater.

Ale dřevěné budovy, které máme na mysli,

jsou pouze 4 patra vysoké na většině míst Země.

Dokonce sám stavební kodex omezuje stavět nám

na mnoha místech mnohem výš než 4 patra,

to platí tady v USA.

Ale jsou výjimky,

které tu vždy nějaké musí být,

a věci se, doufám, budou měnit.

A důvod, proč si myslím, že se tak stane, je ten,

že dnes polovina lidí žije ve městech

a číslo vzroste na 75%.

Města a hustota zajistí, že naše budovy

budou nadále velké,

a myslím, že dřevo bude mít ve městech své místo.

A myslím si to proto, že 3 miliardy lidí

v dnešním světě bude za dalších 20 let

potřebovat nový domov.

To je 40% světa, který bude potřebovat,

aby se pro ně v příštích 20 letech postavily nové budovy.

Jeden ze tří lidí, kteří dnes ve městech žijí,

žije ve skutečnosti ve slumu.

To je jedna miliarda lidí na světě, co žije ve slumech.

Sto milionů lidí na světě je bez domova.

Rozsah těžkého úkolu architektů

a společnosti, se kterým se ve stavebnictví potýkají,

je najít řešení, jak ubytovat tyto lidi.

Výzvou je, že jak se stěhujeme do měst,

města jsou stavěna těmito dvěma materiály,

ocelí a betonem, což jsou skvělé materiály.

Materiály minulého století.

Ale zároveň se jedná o materiály s velmi vysokou energií

a velmi vysokými emisemi skleníkového plynu ve svém procesu.

Ocel představuje okolo tří procent

emisí skleníkového plynu člověka,

beton přesahuje 5 procent.

Takže, pokud se nad tím zamyslíte, 8%

našeho nynějšího přínosu skleníkovým plynům

pochází výlučně z těchto dvou materiálů.

Nepřemýšlíme nad tím dostatečně a naneštěstí

doopravdy nepřemýšlíme ani nad budovami tak, jak si myslím,

že bychom měli.

Toto je statistika USA týkající se dopadu skleníkových plynů.

Téměř polovina našich skleníkových plynů souvisí se stavebním průmyslem

a pokud se podíváme na energii, je to to samé.

Všimnete si, že doprava je na druhém místě na seznamu,

ale to je to, o čem většinou slyšíme.

A ačkoliv je hodně z toho o energii,

je to také stejně hodně o uhlíku.

Já vidím problém v tom, že nakonec

střet toho, jak řešíme tento problém

postarání se o 3 miliardy lidí, kteří potřebují domov,

a střet klimatických změn, je čelní srážkou,

která se stane, anebo už se děje.

Tato výzva způsobuje, že musíme začít myslet jinak a nově,

a já myslím, že dřevo bude součástí toho řešení,

a také vám řeknu proč.

Jako architekt, dřevo je jen materiál,

velký materiál, se kterým můžu stavět,

který už vyrostl díky síle slunce.

Když v lese roste strom a vydává kyslík

a pohlcuje oxid uhličitý

a umře a spadne v lese na zem,

dává ten oxid uhličitý zpět do atmosféry nebo do země.

Když shoří při lesním požáru, taky vydá ten oxid uhličitý

zpět do atmosféry.

Ale když vezmete to dřevo a dáte jej do budovy

nebo kusu nábytku nebo do dřevěné hračky,

má ve skutečnosti úžasnou kapacitu

na skladování oxidu uhličitého a poskytuje nám sekvestraci.

Jeden metr krychlový dřeva uchová

jednu tunu oxidu uhličitého.

A naše dvě řešení ohledně podnebí jsou pochopitelně

snížit naše emise a najít uskladnění.

Dřevo je jediným hlavním stavebním materiálem,

se kterým můžu stavět a které dělá obě dvě věci.

Tudíž věřím, že je tu

teorie, že Země produkuje naše jídlo,

a my se musíme posunout v tomto století k teorii,

že Země by měla produkovat naše domovy.

Ale jak to uděláme,

když urbanizace probíhá v tomto tempu

a my počítáme se dřevem jen na čtyřposchoďové budovy?

Musíme omezit beton a ocel a musíme

jít výš, to, na čem pracujeme,

jsou třicetiposchoďové budovy vyrobené ze dřeva.

Projektujeme je s inženýrem

Ericem Karshem, který na tom se mnou pracuje,

a děláme tuto novou práci, protože

tu jsou nové dřevěné produkty, které můžeme použít

- desky ze stavebního dřeva.

Jedná se o desky vyrobené z mladých stromů,

nízkých stromů, malých kousků dřeva,

slepených dohromady do desek, které jsou obrovské:

2,43 m široké, 19,50 m dlouhé a různé tloušťky.

Způsob, jakým to popsat nejlépe, je říct,

že jsme všichni zvyklí na konstrukci 0,6x1,21 m,

pokud mluvíme o dřevě.

To lidé mají jako závěr.

0,6x1,21 m je něco jako malá

8tečková cihla z lega, se kterou jsme si všichni jako malí hráli.

A z lega tohoto rozměru můžete vyrobit spoustu

supr věcí, a také z 0,6x1,21 m.

Ale vzpomeňte si, že jak jste byli malí

a prohrabovali jste se hromadou ve vašem suterénu

a našli jste tu 24tečkovou cihlu z lega

a řekli jste něco jako:

'Super, tohle je úžasné. Můžu postavit něco fakt velkého

a bude to skvělé.'

To je ta změna.

Desky ze stavebního dřeva jsou ty 24tečkové cihly.

Mění rozměr toho, co můžeme dělat,

a to, co jsme vytvořili je něco, co nazýváme FFTT,

což je řešení Creative Commons (druh licence k dílu, pozn. překl.),

abychom postavili velmi flexibilní systém

budov těmito deskami, kde budeme moci postavit

6 pater kdy budeme chtít.

Tato animace ukazuje, jak se budova staví

velice jednoduchým způsobem, ale tyto budovy jsou dostupné

pro architekty a inženýry, aby stavěli

pro jiné světové kultury,

jiné architektonické styly a ráz.

Abychom mohli stavět bezpečně,

naprojektovali jsme tyto budovy ve skutečnosti tak,

aby fungovaly v kontextu Vancouveru,

kde je vysoká seismická oblast,

dokonce ve výšce 30 pater.

Samozřejmě, vždy, když se o tomhle zmíním,

tak lidé dokonce i tady na konferenci říkají:

'Myslíte to vážně? 30 pater? Jak se to dá udělat?'

Je tu dost opravdu dobrých otázek, které se nás ptají,

a také důležitých otázek, nad kterými jsme strávili docela dost času,

vymýšlením odpovědí, když jsme dávali dohromady

naši zprávu a zprávu o vzájemném hodnocení.

Zaměřím se jen na pár z nich

a začněme s ohněm, protože podle mě je oheň

pravděpodobně první otázka, která vás teď všechny napadla.

Dobrá.

Odpovím na ni takto.

Kdybych vás požádal, abyste si vzali sirku a zapálili ji,

zvedli poleno a pokusili se zapálit to poleno,

tak se tak nestane, že? To víme všichni.

Protože abyste založili oheň, začínáte malými kousky

dřeva a postupujete,

až nakonec můžete přidat do ohně poleno,

a když ho tam přidáte, tak samozřejmě

hoří, ale hoří pomalu.

No a desky ze stavebního dřeva, tyto nové produkty,

které používáme, jsou velice podobné polenu.

Je těžké je vznítit a když už se to stane,

ve skutečnosti hoří výjimečně předvídatelně

a my můžeme použít vědecké poznatky o ohni pro předpověď

a udělat tak tyto budovy stejně bezpečnými jako betonové

a stejně bezpečnými jako ocelové.

Další velkou otázkou je odlesňování.

80% našeho přínosu

do emisí skleníkového plynu na světě

pochází z odlesňování.

Poslední věc, co chceme, je kácet stromy.

Nebo poslední věc, co chceme, je kácet ty špatné stromy.

Existují modely pro dlouhodobě udržitelné lesnictví,

které nám dovolí kácet stromy správně,

a to jsou ty jediné vhodné stromy,

které se dají použít pro tento druh systému.

Doopravdy myslím, že tyto myšlenky

změní ekonomii odlesňování.

V zemích, kde je odlesňování problém,

potřebujeme najít způsob, jak poskytnout

lesům lepší hodnotu

a vlastně povzbudit lidi, aby vydělávali

ve velkých rychlerostoucích cyklech -

10-, 12-, 15leté stromy, které tvoří tyto produkty

a umožňují nám stavět v takovém měřítku.

Navrhli jsme 20poschoďovou budovu:

Každých 13 minut vyroste v severní Americe dostatek dřeva.

Jen tolik to potřebuje.

Co se týče oxidu uhličitého, tady je dobrý.

Kdybychom postavili 20patrovou budovu z cementu a betonu,

celý proces by měl za následek výrobu

toho cementu a 1200 tun oxidu uhličitého.

Když to uděláme ve dřevě, toto řešení

uskladní okolo 3100 tun,

s čistým rozdílem 4300 tun.

To je jako 900 aut,

odstraněných ze silnic za jeden rok.

Zamyslete se opět na ty 3 miliardy lidí,

které potřebují nový domov,

a možná tohle bude přínosem k omezení toho počtu.

Jak doufám, jsme na začátku revoluce toho,

jak stavíme, protože toto je první nový způsob,

jak postavit mrakodrap za celých 100 let nebo více.

Ale tato výzva mění ve společnosti vnímání

možností a to je obrovská výzva.

Projektování je na tom, upřímně, ta lehká část.

A já to popisuji takto.

První mrakodrap, technicky vzato -

a definice mrakodrapu je 10patrová budova, věřte tomu nebo ne -

ale první mrakodrap byl ten v Chicagu

a lidé se děsili chodit pod touto budovou.

Ale o pouhé 4 roky později,

Gustave Eiffel stavěl Eiffelovu věž

a když ji postavil,

změnil panorama měst na celém světě,

změnil a vytvořil konkurenci

mezi místy jako New York nebo Chicago,

kde vývojáři začali stavět větší a větší budovy

a posunovali se stále výš a výš

s lepším a lepším strojírenstvím.

Tento model v New Yorku jsme postavili vlastně

jako teoretický model na území

technické univerzity,

a důvod, proč jsme si vybrali toto místo

je, abychom vám ukázali, jak tyto budovy mohou vypadat,

protože vnějšek se může měnit.

Jde opravdu jen o strukturu.

Vybrali jsme si to, protože jde o technickou univerzitu,

a věříme, že dřevo je nejvíce

technicky vyspělý materiál, se kterým můžu stavět.

Jen patent na něj má Matka příroda,

což se nám moc nelíbí.

Ale je to tak, jak to má být,

stopy přírody ve stavebním prostředí.

Hledám možnost

vytvořit moment Eiffelovy věže, jak to nazýváme.

Budovy na světě se zvyšují.

V Londýně je 9patrová budova,

nová budova v Austrálii, která se právě dokončila,

má myslím 10 nebo 11 pater.

Začínáme posunovat výšku těchto dřevěných budov

a doufáme, a já doufám,

že mé rodné město Vancouver ve skutečnosti teoreticky

oznámí světovou nejvyšší budouvu s okolo 20 patry

v ne tak vzdálené budoucnosti.

Moment Eiffelovy věže rozbije strom,

tyto arbitrární stropy výšky,

a dovolí, aby se dřevěné budovy dostaly do konkurence.

A věřím, že závod konečně tady.

Děkuji vám.

(Potlesk)