Proč si otevřít školu? Aby se zavřelo vězení

Děti jsou naše budoucnost a je zásadní, aby si věřily. Proto Nadia Lopez otevřela akademickou oázu v Brownsvillu v Brooklynu, v jedné z nejvíce opomíjených a násilných čtvrtí v New Yorku - protože věří, že každé dítě je brilantní a schopné. V této krátké a oživující řeči zakládající ředitelka Mott Hall Bridges Academy (a hvězda "Lidí v New Yorku") sdílí, jak pomáhá svým žákům představit si pro sebe i své rodiny lepší budoucnost.

Když jsem v roce 2010 otevřela
Mott Hall Bridges Academy,

měla jsem jednoduchý cíl:

otevřít školu, abych zavřela vězení.

Některým se to může zdát jako smělý cíl,

protože naše škola
je v brownsvillské části Brooklynu,

jedné z nejopomíjenějších
a násilných částí

z celého New Yorku.

Jako mnoho městských škol
s vysokou mírou chudoby

čelíme mnoha výzvám,

jako třeba najít učitele,
kteří porozumí

složitosti znevýhodněné komunity,

nedostatek financí na technologie,

nízké zapojení rodičů,

a gangy, které rekrutují děti
již od čtvrté třídy.

Tady jsem,

zakládající ředitelka základní školy,
která byla veřejnou školou ve čtvrti

a která začínala pouze se 45 dětmi.

30 procent z nich
potřebovalo zvláštní péči.

86 procent z nich nemělo
odpovídající znalosti

z angličtiny a z matematiky.

A 100 procent z nich
žilo pod hranicí chudoby.

Pokud děti nejsou ve škole,

jak se něco naučí?

A pokud se neučí,

jak asi skončí?

Bylo to jasné, když jsem se zeptala
svého 13letého syna:

"Mladý muži,

kde se vidíš za pět let?"

A jeho odpověď:

"Nevím, jestli tak dlouho budu žít."

Nebo když mi mladá žena řekla,

že měla jako životní cíl
pracovat ve fast-foodu.

To je pro mě nepřijatelné.

Bylo také jasné,
že nemají ani tušení,

že za hranicemi čtvrti existuje

moře příležitostí.

Říkáme našim studentům "učenci",
protože se učí celý život.

A dovednosti, které se naučí dnes,

je připraví pro vysokou školu
nebo do zaměstnání.

Vybrala jsem královské barvy,
purpurovou a černou,

protože jsem chtěla, aby jim to
připomínalo velikost předků

a že skrze vzdělání

se stanou inženýry,

vědeckými pracovníky,

podnikateli

nebo dokonce lídry,
kteří mohou a ovládnou svět.

K dnešnímu dni

máme tři absolventské ročníky

s 98…

(Potlesk)

s 98procentní úspěšností složení zkoušek.

To je skoro 200 dětí,

které teď chodí na některou
z lepších středních škol

v New Yorku.

(Potlesk)

Byl chladný lednový den,

když můj učenec Vidal Chastanet
potkal Brandona Stantona,

zakladatele populárního blogu
"Lidé v New Yorku."

Brandon sdílel příběh
mladého muže z Brownsvillu,

který byl přímým svědkem násilí,

když viděl, jak je člověk
shozen ze střechy.

Přesto ještě stále
může být ovlivněn ředitelkou,

která otevřela školu,
která věří ve všechny děti.

Vidal ztělesňuje příběh
tolika našich sociálně slabých dětí,

které zápasí o přežití,

a proto se vzdělání
musí stát naší prioritou.

Brandonův článek
vyvolal globální senzaci,

která se dotkla životů milionů lidí.

Vyústilo to v sesbírání
1,4 milionů dolarů,

aby naši učenci mohli
navštívit vysoké školy a univerzity,

letní STEAM programy,

stejně jako zaplatit
vysokoškolské školné.

Je třeba pochopit,

že když navštívilo Harvard
200 mladých lidí z Brownsvillu,

pochopili,

že si skutečně mohou
vybrat vysokou školu.

A že nemožnosti,
které jim byly vnuceny tím,

že jsou ze znevýhodněné komunity,

byly nahrazeny nadějí a cílem.

Revoluce ve vzdělávání
se děje na našich školách,

kde dospělí poskytují lásku,

strukturu,

podporu

a znalosti.

To jsou věci, co děti inspirují.

Není to ale snadný úkol.

Existují vysoké požadavky

vzdělávacího systému,
který není dokonalý.

Mám ale dynamickou skupinu učitelů,

kteří pracují jako tým,
aby určili ty nejlepší osnovy.

Tráví spolu čas mimo školu,

přicházejí o víkendu

a dokonce použijí svoje peníze,
aby často poskytli zdroje,

když my je nemáme.

Jako od ředitelky

se ode mne očekává,
že na vše dohlédnu.

Tak se objevuji ve třídách

na inspekci a poskytuji zpětnou vazbu,

protože chci,
aby moji učitelé byli tak úspěšní

jako jméno Mott Hall Bridges Academy.

Jsem jim každý den k dispozici,

proto mají číslo na můj soukromý mobil,

včetně mých učenců a absolventů,

což je nejspíš důvod,
proč mi volají a píšou

ve tři ráno.

(Smích)

Všichni ale chceme uspět

a dobří lídři to tak dělají.

Budoucnost mám sedí ve třídách.

Jsme za ně zodpovědní.

To znamená každý tady

i ti, kteří to sledují přes obrazovku.

Musíme věřit v jejich brilantnost

a tím, že je učíme, jim připomínat,

že vzdělání je mocné.

Děkuji.

(Potlesk)