-
Po tom, co jsme skončili s
glykolýzou a Krebsovým cyklem,
-
nám zbývá 10 NADH a 2 FADH.
-
Řekl jsem vám, že budou použity v
elektronovém transportním řetězci,
-
a že jsou všichni usazeni v matrixu
naší mitochondrie.
-
A ještě jsem říkal,
že všechny použijeme
-
v elektronovém transportním řetězci,
abychom vygenerovali ATP.
-
Na to se tedy budu v tomto videu soustředit:
-
elektronový transportní řetězec
-
Hodně z toho je známo,
-
ale některé detaily jsou předmětem
současného výzkumu.
-
Lidé mají k dispozici modely
a snaží se je řádně doložit,
-
ale věci se tu dějí v hrozně
-
malém měřítku,
že se lidé mohou spoléhat jen na důkazy
-
které jsou někdy nepřímé,
a pak tvrdit, že je to to,
-
co se pravděpodobně děje.
Většina toho je velmi dobře prokázána,
-
ale některé z konkrétních mechanismů,
-
například jak přesně fungují některé proteiny
-
nejsou zcela pochopeny.
Proto si myslím, že je velice důležité,
-
Proto si myslím, že je velice důležité,
abyste pochopili
-
že už se dotýkáme oblastí
nejnovějšího výzkumu.
-
Základní myšlenkou je, že NADH,
a na toto se budu soustředit,
-
FADH2 funguje na téměř stejném principu,
ačkoliv
-
jejich elektrony mají o trochu menší energii,
-
takže neprodukují tolik ATP.
-
Každá NADH,
to možná radši napíšu,
-
každá NADH, jak uvidíte,
bude nepřímo zodpovědná
-
za produkci tří ATP
a každá
-
FADH2 ve velmi výkonné buňce,
v obou těchto případech,
-
bude nepřímo zodpovědná
za produkci dvou ATP.
-
A důvod, proč FADH2
produkuje méně ATP,
-
je ten, že jeho elektrony
-
které putují do elektronového transportního řetězce
-
mají trochu nižší energii než ty z NADH.
Takže,sice jsem vám právě nepřímo řekl,
-
jak celý tento proces vlastně funguje?
Celkově vzato
-
No, celkově vzato,
když se NADH oxiduje ...
-
Nezapomeňte,
že oxidace znamená ztrátu elektronů,
-
nebo vodíků,
ty totiž vlastně mají elektrony,
-
jejich redoxní reakci můžeme
zapsat takto:
-
jejich oxidační reakci takto:
-
máme NAD plus, které pak
můžete použít
-
opět v Krebsovu cyklu a v glykóze.
-
Máme NAD plus, pak tu máme proton,
-
kladně nabitý atom vodíku je prostě proton
-
a pak ještě dva elektrony.
-
Toto je oxidace NADH.
-
Znamená ztrátu dvou elektronů.
-
Oxidace je ztráta elektronů.
OIL RIG
-
Oxidace je ztráta elektronů,
můžete si představit,
-
že ztrácí vodíky,
z nichž by si mohl nabrat elektrony.
-
Obojí je totéž
-
Tak, tohle je vážně první krok v
elektronovém transportním řětězci.
-
Tyto elektrony jsou tranportovány
z NADH.
-
Poslední krok
v elektronovém transportním řetězci je,
-
že máte dva elektrony
-
dva elektrony plus dva protony.
-
Zřejmě, když sečtete tyto dva,
-
získáte dva atomy vodíku,
-
což je jen proton a elektron
-
plus jeden atom kyslíku,
nebo bych mohl říci,
-
polovinu molekulového kyslíku,
-
což by bylo stejné,
jako říci atom kyslíku
-
a tím vytvoříte...
-
Když budu mít jeden kyslík a dva
celé vodíky,
-
zbyde mi voda.
-
A můžete to vidět tak,
že přidáváme elektrony, nebo je získáváme
-
ke kyslíku.
Redukce je získávání elektronů.
-
Takže tohle je redukce kyslíku na vodu.
-
Tohle je oxidace NADH na NAD +.
-
Tyhle elektrony, které vyskakují
-
které vyskakují z této NADH.
-
Když jsou v NADH, jsou ve velmi stavu energie.
-
A to, co se děje v rámci
elektronového transportního řetězce je to,
-
že tyto elektrony jsou
-
přeneseny do sérií přechodných molekul.
-
Ale tyto přechodné molekuly,
-
tím jak elektrony putují od jednoho k druhému,
se dostanou do trochu nižších fází energie.
-
Nebudu se pouštět do detailů
ohledně těchto molekul,
-
Koenzym Q, Cytochrom C
-
A ty pak nakonec skončí tady.
-
Obvykle redukují kyslík na vodu.
-
Pokaždé se elektron z vyššího energetického stavu
-
dostane do nižšího stavu, a to,
co se tu děje,
-
je uvolňování energie
-
Energie se uvolňuje, když se dostanete
z vyššího stavu do nižšího stavu.
-
Když byly elektrony v NADH,
-
nacházely se ve vyšším stavu,
-
než v jakém byly v koenzymu Q.
Uvolnily tedy energii
-
a poté přešly do cytochromu C, aby uvolnily energii.
-
Nyní je tato energie použita na pumpování
protonů skrze krista,
-
vnitřní membránu mitochondrie,
-
vím, že to zní komplikovaně,
ale víte,
-
dotýkáme se téměř hranic současných znalostí,
takže by to asi mělo znít komplikovaně
-
Nakresleme tedy malou mitochondrii,
abyste věděli, kde se nacházíme.
-
Toto je vnější membrána,
-
a vnitřní membrána nebo krista budou vypadat takto
-
Přibližme si membránu.
-
Pokud se pozorně podívám sem,
-
bude to vypadat takto:
Krista se nachází zde,
-
nakreslím je tlustě a vybarvím zeleně.
-
A pak tu máme vnější membránu
-
a tuto membránu tady prostě vybarvím.
-
Ani nepotřebujete vnějšek vnější membrány.
-
Zde je vnější část mitochondrie a,
-
jak jsme se naučili v minulém videu,
-
tady je hmota matrix.
-
Právě tady probíhá Krebsův cyklus
-
a nachází se zde opravdu mnoho našich NADH.
-
Pokaždé, když je NADH oxidováno na NAD+,
-
a elektrony jsou přenášeny
z jedné molekuly na druhou,
-
děje se to právě v těchto velkých
komplexech bílkovin
-
a nebudu zacházet do podrobností,
-
takže každý z těchto
komplexů bílkovin je tam,
-
kde probíhá první oxidační reakce a
-
uvolňuje energii
a pak tu máme další komplex bílkovin,
-
kde probíhá druhá oxidace
-
a uvolňování energie.
-
Tyto bílkoviny jsou schopné
využít tuto energii k pumpování vodíků
-
ke vnější membráně.
Skutečně pumpují vodíky
-
do vnější membrány
a každá taková reakce
-
vypumpuje určité množství vodíkových protonů.
-
Takže na konci
elektronového transportního řetězce,
-
pokud jsme prostě sledovali
jednu skupinu elektronů,
-
poté, co se z vysokoenergetického stavu
v NADH dostaly do nižšího stavu ve vodě,
-
poté, co toto udělaly,
-
dodaly energii těmto komplexům bílkovin,
-
které pumpují vodík z matrix
-
do vnější membrány.
Tedy skutečně jediným produktem
-
oxidace z NADH do vody,
-
neboli oxidace NADH a redukce kyslíku do vody
-
není ještě ATP.
Je to pouze gradient
-
mezi vysokou koncentrací protonů
v mezimembránovém prostoru
-
a malou koncentrací v matrix.
-
A tak se vnější část stává kyselejší.
-
Pamatujte,
kyselost je pouze koncentrace protonů.
-
Takže vedlejší produkt veškeré energie
je použit opravdu pouze
-
k přenesení protonů do vnější membrány
-
Vnější část se stává kyselejší než matrix,
-
proto jí říkáme zásaditá