Srdeční choroby a infarkt

Základy ischemické choroby srdeční, infarktu, srdečního selhání, anginy pectoris a srdeční zástavy. Poděkování patří Edwardu J. Perperovi za pomoc při objasnění některých aspektů tohoto videa.

Myslím, že většina z nás tuší,
jakou funkci v našem těle srdce zastává.

Pumpuje krev a to konkrétně z celého těla,

což je zde označeno modře,
neb krev nenese žádný kyslík.

Krev je pumpována do plic, kde se okysličí.

Následně se z plic vrací,
nyní označena červeně a obsahuje kyslík.

Poté je okysličená krev pumpována do celého těla.

Určitě také máte ponětí o tom,
když se mluví o srdečních nemocech či infarktu,

což, jak se později dozvíme, jsou dvě různé věci –
úzce spojené, ale rozdílné –

a mají co dočinění s ucpáním tepen.

O ucpávání tepen jsem se dozvěděl už jako dítě.

A v této době jsem již znal základní funkci srdce,
kterou je pumpování krve.

Na základě toho jsem předpokládal,
že se mluví o těchto velkých tepnách,

které ze srdce vycházejí do celého těla
a nějakým způsobem se ucpaly.

Takže si to nakreslíme, ve více barvách,
ať vídíte rozdíl

Takže toto byla moje první myšlenka...

napadlo mě, že když se mluví o ucpávání tepen,

může dojít k takovému ucpání,
které zastaví průtok krve do celého těla,

a to by mohlo mít za následek smrt jedince.
Nyní si to ale vyjasníme.

Toto nejsou tepny, které se ucpávají,

když se bavíme o srdečních nemocech či infarktu.

Tepny, o kterých se bavíme, jsou tepny,
které dodávají krev srdečnímu svalu.

Srdce jako takové je sval a potřebuje kyslík.

Takže, tady máme tepny,
označeny jako červené trubičky

a tyto modré tady jsou žíly.

Žíly odvádí neokysličenou krev z tkání srdce.

Nazývají se koronární (věnčité) tepny.

Tady tato, minimálně z mého úhlu pohledu, je vpravo.

Ale z hlediska osoby, o jejíž srdce jde, je vlevo.

Ta vlevo se nazývá levá koronární tepna (ang. LCA).

A ta vpravo se nazývá pravá koronární tepna
(ang. RCA).

A tedy, když se mluví o blokaci nebo ucpávání,

jde o koronární tepny.

Mluvíme o cévách, které zásobují srdce krví.

Nyní si to trochu přiblížíme...
nakreslíme si zde část tepny.

Takže toto je trubice, kterou překresluji odsud –
ať se v tom neztratíme.

Nebudu příliš zacházet do detailů.
To je předmětem jiného videa.

Na stěnách tepen se vám můžou vytvářet pláty
(aterosklerotické pláty).

Pokud se daná osoba špatně stravuje
nebo je k tomu náchylná, může postupem času

dojít na stěnách tepen k vytvoření plátů.

Pláty jsou tvořeny lipidy,
tedy látkami jako jsou

tuky, cholesteroly a také mrtvé bílé krvinky.

Vznikne taková nevábná směs,
kterou nazýváme (aterosklerotický) plát.

Vznik těchto plátů,
které následně ucpávají tepny.

Nazýváme to... Trochu to zvýrazním,
ať je to zcela jasné... Nakreslím krev...

Vznik těchto plátů nazýváme aterosklerózou.

Takže si lze představit,
co se děje, když se tvoří pláty...

Dochází k zúžení průsvitu tepny,
snížení pružnosti její stěny a může se omezit tok krve.

Orgány nejsou zásobeny dostatečně kyslíkem
a dochází k jejich poškození.

Obecně mluvíme o omezení průtoku krve,
tedy o ischemii.

Jedná se o místní nedokrevnost
určité tkáně nebo orgánu.

A právě toto nazýváme ischemická choroba srdeční
nebo též ischemie myokardu. (myokard=srdeční sval)

Takže tímto je způsobena ischemická choroba srdeční.

Název "koronární choroba srdeční" by byl zbytečný, protože koronární již odkazuje k srdci.

Někdy ji také nazýváme ischemie myokardu.

Jistě si dokážete představit,
co se stane, pokud svalová tkáň

nedostává kyslík, který potřebuje...
A obzvlášť v případě,

kdy se člověk namáhá – potřebuje více kyslíku.
Srdce tedy musí pumpovat rychleji.

Pokud tyto buňky nedostávají potřebný kyslík,

pak lze předpokládat, že srdce nebude schopno zajistit všechny funkce,

které mělo vykonat.

A když k tomu dojde, mluvíme o srdečním selhání.

Takže ischemická choroba srdeční
je jednou z příčin srdečního selhání.

Abych to ujasnil, srdeční selhání neznamená,
že srdce se zastaví,

že se zastavilo a osoba je mrtvá.
Doslova to znamená,

že srdce selhává ve vykonávání svých funkcí.
Je to neschopnost zajistit potřeby této osoby.

Srdeční selhání tedy znamená, že srdce nepumpuje dostatečně rychle
nebo dobře, aby zajistilo potřeby dané osoby.

Další příznak, který se může objevit při ischemické chorobě srdeční,

když dojde k ucpání nebo nedokrevnosti.

Nedostatek kyslíku může zapříčinit
svíravou bolest na hrudi.

Toto se nazývá angina pectoris nebo jen angina.

Velmi málo lidí říká pectoris.
Občas je můžete slyšet říct něco jako: "jo, angina".

Když si anginu pectoris rozebereme,
tak slovo angina znamená něco jako svíravá bolest

a pectoris je hrudní. Tedy svíravá bolest na hrudi.

A to je příznak ischemické choroby srdeční.
Situace, do které se určitě nechcete dostat,

protože vaše tělo již není schopno
fungovat tak dobře, jak by mělo.

Takže toto tady jsem označil jako plát.

A tyto pláty jsou v podstatě velmi nestabilní.
Neustále rostou a rostou a rostou...

A to značně zhoršuje riziko srdečních nemocí,
srdečního selhání a anginy pectoris.

Jak jsem již řekl, pláty jsou nestabilní.
V podstatě mohou prasknout.

Jak plát roste,
dochází kolem plátu k víření krevního toku.

Skrze tyto úzké části musí téct opravdu rychle
a dochází k víření (turbulentnímu proudění).

Díky tomu dochází k tření, až je plát nestabilní natolik,

že může prasknout.
Vlevo si teď nakreslím stejnou trubici, když praskne.

Takže tento velký plát praskl. Možná tomu napomohl
právě vířivý proud krve nebo cokoliv jiného.

Zkrátka z nějakého důvodu dojde k prasknutí.

Trochu to zjednoduším... takže plát praskne

a jeho celý obsah: lipidy, tuky,
cholesterol, mrtvé bíle krvinky

je náhle vystaven proudění krve.
Zejména pak srážecím faktorům v krvi.

Jde o velice trombogenní materiál.
Trombogenní se zdá být nóbl slovíčkem.

Ale v podstatě to znamená,
že má tendenci způsobit krevní sraženiny.

Tromby jsou krevní sraženiny.

Teď si ukážeme, co následuje hned po prasknutí.
Může k tomu dojít v řádu sekund nebo minut.

Díky srážecím faktorům se začnou tvořit
sraženiny přímo na plátu.

A jakmile k tomu dojde,
celá věc začne velmi silně blokovat průtok krve.

Někdy může dojít k úplnému zablokování.

Tedy dochází k omezení průtoku krve.

A dokonce může dojít k tomu,
že buňky za blokádou nebudou dostávat žádný kyslík.

A následně zemřou. Tento jev se nazývá infarkt.
Infarkt vlastně představuje mrtvou tkáň srdce.

Když začne tkáň srdce odumírat,

jedná se o závažnější problém,
než jakým je ischemická choroba srdeční.

Už nejde jen o to, že buňky nedostávají
potřebné množství kyslíku, ale jsou již mrtvé.

Mění se v mrtvou tkáň.

Proces, kdy dojde k částečnému nebo úplnému
nedostatku kyslíku v buňce do té míry, že umře,

se nazývá infarkt.

Nyní to tady celé uzavřu krevní sraženinou,
aby to bylo zcela jasné – toto je infarkt.

Jde tedy o hlavní příčinu infarktu.

Méně pravděpodobné je utržení sraženiny
a její vmetení dál do cévy.

Tento trombogenní materiál se sraženinami kolem

by v podstatě mohl zablokovat tepnu
nejen v místě vzniku plátu a to je embolie.

Toto by tedy taktéž mohlo způsobit blokaci
a následné odumírání buněk.

Hlavní příčinou je ale intenzivní srážení,
ke kterému dochází velmi rychle

a zcela zablokuje tepny.
A ještě je tady jedna věc, kterou bych chtěl nastínit...

Někdy může dojít k záměně slov, resp. významu,
že jde o srdeční zástavu.

To se stává,
jelikož tyto slova užíváme ve stejném kontextu.

Jedna věc může vést k další.
Infarkt není zástava srdce.

Zástava znamená umírání srdce.

Lidé tedy mohou dostat infarkt.
Bude jim odumírat jistá část srdeční tkáně.

Infarkt znamená, že část svaloviny srdce odumírá.

Toto se občas nazývá infarkt myokardu.
Ale nejde o zástavu srdce.

Odumření části srdeční svaloviny můžete přežít.
Vaše srdce bude poškozeno.

Nadále ale budete žít.
Srdeční zástava je doslova zastavení srdce.

Což by vedlo ke smrti osoby.

Záleží především na tom, jak je infarkt silný.

Pokud je postižen nedostatkem kyslíku,
tedy infarktem, velký kus svaloviny,

může to vést k srdeční zástavě, ale není to pravidlem.

Upřímně řečeno srdeční infarkt není jediná věc,
která může způsobit srdeční zástavu.

Nakonec bych chtěl odlišit srdeční zástavu a srdeční
selhání, protože zní stejně – srdce přestává pracovat.

Srdeční zástava představuje kompletní ztrátu
mechanické funkce srdce.

Srdeční selhání znamená, že srdce nemůže
zabezpečit dostatečný výdej pro potřeby těla.