Jak počítače překládají lidský jazyk - Ioannis Papachimonas

Sledujte celou lekci na: http://ed.ted.com/lessons/how-computers-translate-human-language-ioannis-papachimonas

Může univerzální překladač existovat ve skutečném světě? Již máme mnoho programů, které se pyšní tím, že vezmou slovo, větu, nebo celou knihu v jednom jazyce a přeloží je do téměř kteréhokoliv jiného. Skutečnost je však trochu komplikovanější. Ioannis Papachimonas ukazuje, jak tyto strojové překladače pracují a vysvětluje, proč často něco popletou.

Lekce: Ioannis Papachimonas, animace: NOWAY Video Club.

Jak je možné, že se tolika mezigalaktickým
druhům ve filmech a televizi

daří mluvit perfektní angličtinou?

Jednoduchá odpověď je,
že nikdo nechce vidět hvězdnou posádku,

jak roky sestavuje vesmírný slovník.

Ale buďme důslední,

tvůrci Star Treku a dalších sci-fi světů

představili myšlenku
univerzálního překladače,

přenositelného zařízení pro okamžitý
překlad mezi jakýmikoliv jazyky.

Může univerzální překladač
existovat v reálném světě?

Dnes již máme mnoho programů,
které tvrdí, že to umí,

vezmou slovo, větu nebo celou knihu
v jednom jazyce

a přeloží je do téměř kteréhokoliv jiného,

ať už je to moderní angličtina
nebo starověký sanskrt.

A kdyby překládání bylo pouze
o vyhledávání slov ve slovníku,

tyto programy by předčily lidi.

Skutečnost je však trochu komplikovanější.

Pravidlový překladač
využívá slovní databázi

zahrnující všechna slova ze slovníku

ve všech jejich gramatických formách

a sadu pravidel k rozpoznání základních
lingvistických složek ve vstupním jazyce.

Pro zdánlivě jednoduchou větu jako
"Děti jedí muffiny",

program nejprve rozebere její syntax,
či gramatickou strukturu,

rozpozná "děti" jako podmět

a zbytek věty jako přísudek

sestávající ze slovesa "jíst"

a přímého předmětu "muffiny".

Potom potřebuje rozpoznat morfologii

či jak může být jazyk rozebrán
na své nejmenší významové jednotky,

jako slovo "muffin"

a přípona "y" užívaná
pro vyjádření množného čísla.

Nakonec potřebuje porozumět sémantice,

pro pochopení významu
jednotlivých částí ve větě.

Pro správné přeložení věty

by musel program odkazovat
na různou sadu slov a pravidel

pro každé slovo v cílovém jazyce.

Ale právě to je ta ošidná část.

Syntax v některých jazycích povoluje
použití jakéhokoliv slovosledu,

zatímco v jiných
by mohl muffin jíst dítě.

I morfologie může představovat problém.

Slovinština rozlišuje mezi
dvěma dětmi a třemi či více,

užíváním dvojné přípony
neexistující v mnoha dalších jazycích,

zatímco nepřítomnost určitého členu
v ruštině může vyvolat nejasnost,

jestli děti jedí nějaké konkrétní muffiny,

nebo jen jedí muffiny obecně.

Nakonec, přestože je sémantika
technicky správně,

program mohl opomenout
jemnější záležitosti,

např. zda děti
"mangiano" (jedí) muffiny,

nebo je "divorano" (hltají).

Jinou metodou je
statistický strojový překlad,

který analyzuje databázi
knih, článků a dokumentů,

které již byly přeloženy lidmi.

Nalezením protějšků
mezi zdrojem a přeloženým textem,

které nejspíš nejsou náhodné,

může program identifikovat
odpovídající fráze a vzorce

a užít je pro budoucí překlad.

Nicméně kvalita tohoto typu překladu

závisí na velikosti počáteční databáze

a dostupnosti vzorků pro určité jazyky

nebo styly psaní.

Problémy, které může mít počítač
s výjimkami, nepravidelnostmi

a odstíny významu,
patrně pocházejícími z lidského instinktu,

vedly některé výzkumníky k přesvědčení,
že naše porozumění jazyka

je jedinečný výsledek
biologické struktury našeho mozku.

Ve skutečnosti jeden z nejslavnějších
fiktivních univerzálních překladačů,

babylónská rybka z knih
"Stopařův průvodce Galaxií",

není vůbec přístroj,
ale malé stvoření

překládající vibrace
z mozku a nervů

prostřednictvím jakési formy telepatie.

V současnosti vám učení se jazyků
staromódní cestou

dá stále lepší výsledky
než dostupné počítačové programy.

Ale toto není lehký úkol

a naprosto všechny jazyky na světě,

stejně jako zvyšující se množství
interakcí mezi lidmi, kteří jimi mluví,

budou nadále vyžadovat větší pokroky
v automatickém překladu.

Možná, že v době, kdy potkáme
mezigalaktické formy života,

budeme schopni komunikovat
pomocí malého "udělátka",

jinak bychom museli začít sestavovat
vesmírný slovník.