O jednom z nejobtížněji přeložitelných slov - Krystian Aparta

Celou lekci najdete na http://ed.ted.com/lessons/one-of-the-most-difficult-words-to-translate-krystian-aparta

Jakkoli to může vypadat jednoduše, bez znalosti kontextu je přesný překlad anglického slůvka „you“, osobního zájmena pro 2. osobu, často nemožný. Krystian Aparta popisuje konkrétní důvody, proč je to tak obtížné, a ukáže vám přitom příklady z mnoha různých jazyků.

Lekce: Krystian Aparta
Animace: Avi Ofer

Které ze slov v této větě
je nejtěžší přeložit?

„Know“ je lehké přeložit.

„Pep rally“ nemá v mnoha
jazycích a kulturách ekvivalent,

ale můžete si pomoci opisem.

Největší potíž je vlastně
s jedním z nejkratších slov: „you“.

Vypadá to jednoduše,

ale často je nemožné
„you“ přesně přeložit,

pokud neznáte kontext,
ve kterém je to slovo použito.

Jen pro začátek: jak dobře
znáte člověka, se kterým mluvíte?

Mnohé kultury rozlišují
různé stupně formálnosti:

blízký přítel,

někdo mnohem starší nebo výrazně mladší,

cizinec, nadřízený.

Každého z nich můžete
oslovovat malinko jinak.

Ve spoustě jazyků
ta zájmena vyjadřují rozdíly

pomocí takzvaného T-V rozlišení.

Kupříkladu ve francouzštině

řeknete „tu“ (ty),
když se ve škole bavíte s kamarádem,

ale „vous“ (vy), když oslovíte učitele.

Dokonce i angličtina to dříve rozlišovala.

Pamatujete na shakespearovské „thou“?

Paradoxně to bylo neformální zájmeno
určené lidem blízkým,

zatímco „you“ bylo
formální a zdvořilou verzí.

Přestalo se to rozlišovat,

když se Angličané rozhodli
být prostě zdvořilí už napořád.

Tím ale problémy
při překládání „you“ nekončí.

V jazycích, jako je
hauština nebo koranština,

záleží správný překlad „you“
na pohlaví posluchače.

V mnoha dalších jazycích
to závisí na počtu lidí.

Jako „du“ (ty) a „ihr“ (vy) v němčině.

I v angličtině

se v některých dialektech obdobně
užívají slova jako „y'all“ a „youse“.

Formy množného čísla,
jako je francouzské „vous“

a ruské „Вы“
(či české Vy),

mohou být použity
k oslovení jednotlivce,

abychom ukázali, že má
mnohem významnější postavení,

asi jako královské „My“.

Pár jazyků má dokonce zvláštní slovo

pro oslovení přesně dvou osob,

jako třeba slovinské „vidva“.

A aby toho nebylo málo,

mohou se úroveň formálnosti,
počet osob a pohlaví uplatnit současně.

Ve španělštině se v jednotném čísle
pro obě pohlaví používá neformální „tú“

a „usted“ jako formální vyjádření,

v množném čísle se užívá
neformální „vosotros“ v mužském rodě,

neformální „vosotras“ v rodě ženském

a formální „ustedes“
bez ohledu na pohlaví.

Uf!

Po tom všem je ohromnou úlevou,

že některé jazyky
zájmeno druhé osoby vynechávají.

Jako třeba rumunština a portugalština,

kde lze zájmeno vynechat,

protože je osoba jasná z časování slovesa.

A v jazycích jako je
korejština, thajština a čínština

lze zájmeno vynechat
bez jakékoli jiné gramatické nápovědy.

Mluvčí často nechají na posluchači,
aby zájmeno raději odhadl z kontextu,

než aby použili špatnou formu
a dopustili se nezdvořilosti.

Pokud tedy někdy v roli překladatele

narazíte bez bližšího kontextu na větu:

„You and you, no, not you, you,

your job is to translate
'you' for yourselves" …

no, přeji hodně štěstí.

A komunitě dobrovolníků,

kteří budou překládat toto video
do spousty jazyků:

Omlouvám se za to!