Co se ve skutečnosti stane s plastem, který vyhodíte - Emma Bryce

Prohlédněte si celou lekci: http://ed.ted.com/lessons/what-really-happens-to-the-plastic-you-throw-away-emma-bryce

Všichni dobře víme, že bychom měli recyklovat plastové lahve a nádoby. Ale co se vlastně s plastem stane, když ho jen tak zahodíme? Emma Bryce sleduje životní cyklus tří různých plastových lahví a upozorňuje na nebezpečí, které tyto výrobky na jedno použití pro náš svět představují.

Autorkou lekce je Emma Bryce, autorkou animací Sharon Colman.

Toto je příběh tří plastových lahví,

prázdných a odhozených.

Jejich cesty se brzy rozdělí

a jejich putování ovlivní něco
tak zásadního jako osud planety.

Ale takhle přece vždycky nevypadaly.

Abychom pochopili, kde tyto lahve skončí,
musíme se nejdříve podívat, kde se vzaly.

Hrdinky našeho příběhu
se zrodily v této ropné rafinérii.

Plast, ze kterého jsou vyrobeny,

vznikl chemickým navázáním
ropných a plynových molekul,

čímž vznikly monomery.

Dále se tyto monomery spojily
do dlouhých polymerových řetězců

a vytvořily tak plast
ve formě milionů granulí.

Ty se roztavily v továrnách
a vylisovaly do požadovaného tvaru.

Tím vznikl odolný materiál,
ze kterého jsou naše tři figurantky.

Stroje naplnily lahve
sladkým perlivým nápojem

a ty pak byly zabaleny, přepraveny,
koupeny, otevřeny, vypity

a bez cavyků zahozeny.

A teď tady tak leží,

připraveny na svou další cestu do neznáma.

První lahev, stejně jako stovky
milionů tun jejích souputnic,

skončí na skládce.

Tato obrovská hromada odpadků
se každý den rozrůstá,

jak přibývá více odpadu,
a zabírá stále víc místa.

Jak tam tak ty plasty leží,
zmáčknuté mezi vrstvami dalšího odpadu,

protéká odpadky dešťová voda

a vstřebává z nich sloučeniny
rozpustné ve vodě,

z nichž některé jsou prudce jedovaté.

Společně tvoří nebezpečnou tekutinu,
která se nazývá průsaková voda

a která se může dostat do spodních vod,
do půdy a do potoků

a tím otrávit ekosystémy
a poškodit divokou přírodu.

První lahvi to může trvat neuvěřitelných
1 000 let, než se rozloží.

Putování druhé lahve je dobrodružnější,
avšak bohužel není o nic šťastnější.

Unáší ji potůček, který se slije s říčkou,

říčka vyústí do řeky

a řeka se vlije do oceánu.

Po měsících, kdy je ztracena na moři,

ji pomalu přitáhne ohromný vír,
ve kterém se hromadí odpadky,

v místě zvaném
Velká tichomořská odpadková skvrna.

Zde oceánské proudy uvěznily
miliony kusů plastového odpadu.

Toto je jeden z pěti vodních vírů
z plastového odpadu ve světových mořích,

míst, kde se voda kvůli naplaveninám
mění na špinavou plastovou polévku.

Některá zvířata, například mořští ptáci,
se do toho nepořádku zamotají.

Jako mnozí další si spletou
pestrobarevné kousky plastu s potravou.

S plasty v břiše se cítí nasycení,
přestože tomu tak není,

takže vyhladoví

a jedy z plastů postoupí dál
do potravinového řetězce.

Například je sní lampovník,

lampovníka sní oliheň,

oliheň sní tuňák

a tuňáka sníme my.

Většina plastů nepodléhá
přirozenému rozkladu,

což znamená, že se pouze rozpadají
na menší a menší částečky,

kterým říkáme mikroplasty,

a ty mohou kroužit v moři navěky.

Ale třetí lahev je krutého osudu
svých kamarádek ušetřena.

Náklaďák ji zaveze do továrny,

kde je spolu s dalšími
společnicemi slisována

a stlačena do balíku.

No, to teda taky nezní
úplně růžově, ale vydržte.

Skončí to dobře.

Balíky se sešrotují na kousíčky,

které se vyperou a roztaví,

a tak se z nich stane surovina,
kterou je možné znovu zpracovat.

Jako mávnutím kouzelného proutku je
třetí lahev připravena začít nový život

v úplně jiné podobě.

Tenhle kousek plastu
s tak obyčejným původem

se teď může stát úplně čímkoliv.