Diana Laufenberg: Jak se učit? Z chyb.
-
0:00 - 0:03Učím už delší dobu
-
0:03 - 0:05a dospěla jsem
-
0:05 - 0:08přitom k jádru poznání týkajícího se dětí a učení,
-
0:08 - 0:11o kterém si přeji, aby mu rozumělo více lidí,
-
0:11 - 0:14co se možností studentů týče.
-
0:14 - 0:16Moje babička v roce 1931 –
-
0:16 - 0:18dole vlevo, kdyby to někoho zajímalo –
-
0:18 - 0:20ukončila osmiletou docházku.
-
0:20 - 0:22Chodila do školy, aby získala informace,
-
0:22 - 0:24protože tam se ty informace nacházely.
-
0:24 - 0:26Byly v knihách, byly v hlavách učitelů
-
0:26 - 0:29a musela tam chodit, aby ty informace získala,
-
0:29 - 0:31protože to byl způsob, jakým jste se učili.
-
0:31 - 0:33O generaci později:
-
0:33 - 0:35toto je jednotřídka, Oak Grove,
-
0:35 - 0:37kam chodil můj táta, do školy s jedinou třídou.
-
0:37 - 0:39A opět, musel cestovat do školy,
-
0:39 - 0:41aby si osvojil informace od učitele,
-
0:41 - 0:44uložil je do jediného dostupného přenosného paměťového média, tedy do své hlavy,
-
0:44 - 0:46a odnesl si je,
-
0:46 - 0:49protože takto se informace předávaly
-
0:49 - 0:52z učitele na studenta a pak využívaly ve světě.
-
0:52 - 0:54Když jsem byla malá,
-
0:54 - 0:56měli jsme doma sadu encyklopedií.
-
0:56 - 0:58Koupily se v roce mého narození
-
0:58 - 1:00a bylo to mimořádné,
-
1:00 - 1:03protože jsem nemusela čekat, až půjdu do knihovny nabýt informace;
-
1:03 - 1:05informace byly u nás doma
-
1:05 - 1:07a to bylo teda něco.
-
1:07 - 1:09Bylo to jiné,
-
1:09 - 1:11než co zažily obě generace předtím,
-
1:11 - 1:13a změnilo to způsob mé interakce s informacemi,
-
1:13 - 1:15i když jen o malý stupeň.
-
1:15 - 1:17Informace však byly blíže ke mně.
-
1:17 - 1:19Měla jsem k nim přístup.
-
1:19 - 1:21V době, která uplynula
-
1:21 - 1:23mezi tím, kdy jsem byla dítětem na střední škole
-
1:23 - 1:25a kdy jsem začala učit,
-
1:25 - 1:27došlo k nástupu internetu.
-
1:27 - 1:29Přesně v té době, kdy z internetu začínal být
-
1:29 - 1:31vzdělávací nástroj,
-
1:31 - 1:33jsem se z Wisconsinu
-
1:33 - 1:35přestěhovala do malého města v Kansasu,
-
1:35 - 1:37kde jsem měla možnost učit
-
1:37 - 1:39v malém hezkém městečku,
-
1:39 - 1:41ve škole ve venkovské části Kansasu,
-
1:41 - 1:43kde jsem učila svůj oblíbený předmět,
-
1:43 - 1:45americký vládní systém.
-
1:45 - 1:48Můj první rok – plná elánu – se chystám učit americký vládní systém,
-
1:48 - 1:50milovaný politický systém.
-
1:50 - 1:52Středoškoláci ve třeťáku
-
1:52 - 1:54nebyli až zas takovými příznivci
-
1:54 - 1:56amerického vládního systému.
-
1:56 - 1:59Rok druhý: naučila jsem se pár věcí – musela jsem změnit taktiku.
-
1:59 - 2:01Vystavila jsem je osobní zkušenosti,
-
2:01 - 2:04která jim umožnila naučit se něco samostatně.
-
2:04 - 2:06Neřekla jsem jim, co dělat či jak na to.
-
2:06 - 2:08Postavila jsem před ně zadání,
-
2:08 - 2:11šlo o to, uspořádat volby v jejich vlastním okolí.
-
2:12 - 2:14Vytvářeli plakáty, obvolávali úřady,
-
2:14 - 2:16kontrolovali termíny, měli schůzky s tajemníky,
-
2:16 - 2:18vytvořili volební brožurku
-
2:18 - 2:20pro celé město, aby představili své kandidáty.
-
2:20 - 2:22Pozvali všechny do školy
-
2:22 - 2:24na večerní diskusi
-
2:24 - 2:26o vládě a politice
-
2:26 - 2:28a zda ulice byly nebo nebyly opraveny dobře,
-
2:28 - 2:31prošli si vskutku ohromným zkušenostním učením.
-
2:31 - 2:33Starší učitelé – ti zkušenější –
-
2:33 - 2:35mě sledovali a tvářili se jako:
-
2:35 - 2:38„Tady ji máme. To je milé. Ona to fakt zkouší.“
-
2:38 - 2:40(Smích)
-
2:40 - 2:42„Vůbec neví, do čeho se pouští.“
-
2:42 - 2:44Ale já věděla, že se děti vyšvihnou.
-
2:44 - 2:46A věřila jsem tomu.
-
2:46 - 2:49Každý týden jsem jim říkala, co od nich očekávám.
-
2:49 - 2:51A ten večer se všech 90 dětí
-
2:51 - 2:54vhodně obléklo a svědomitě dělalo svou práci.
-
2:54 - 2:56Stačilo, abych jen seděla a sledovala je.
-
2:56 - 2:58Bylo to jejich. Bylo to empirické. Bylo to autentické.
-
2:58 - 3:00Znamenalo to pro ně hodně.
-
3:00 - 3:02A oni se posunou dál.
-
3:02 - 3:05Z Kansasu jsem se přestěhovala do Arizony,
-
3:05 - 3:08kde jsem řádku let učila ve Flagstaff,
-
3:08 - 3:10tentokrát žáky druhého stupně.
-
3:10 - 3:12Naštěstí jsem je nemusela učit americký vládní systém.
-
3:12 - 3:15Měla jsem je učit něco mnohem zajímavějšího: zeměpis.
-
3:15 - 3:18Opět byli do učení celí žhaví.
-
3:19 - 3:21Na tomto mém postu
-
3:21 - 3:24v Arizoně však bylo zajímavé to,
-
3:24 - 3:26že jsem měla pracovat
-
3:26 - 3:28s opravdu mimořádně různorodou skupinou dětí
-
3:28 - 3:30v opravdové veřejné škole.
-
3:30 - 3:33A měly nám být dopřány chvilky, kdy jsme tyto příležitosti dostali.
-
3:33 - 3:35A jednou z příležitostí
-
3:35 - 3:38bylo setkání s Paulem Rusesabaginou,
-
3:38 - 3:40což je ten pán,
-
3:40 - 3:42podle kterého natočili film „Hotel Rwanda.“
-
3:42 - 3:44Chodil přednášet na střední školu vedle nás.
-
3:44 - 3:46Mohli jsme tam zajít, ani jsme nemuseli platit za autobus.
-
3:46 - 3:49Nic nás to nestálo. Skvělý tip na výlet.
-
3:49 - 3:51Nastal však problém
-
3:51 - 3:53jak zapojit naše sedmáky a osmáky do diskuse o genocidě
-
3:53 - 3:55a jak pojmout ten předmět
-
3:55 - 3:57s odpovědností a respektem,
-
3:57 - 3:59aby děti věděly, co s tím.
-
3:59 - 4:01Tak jsme se rozhodli nahlížet na Paula Rusesabagina
-
4:01 - 4:03jako na příklad ušlechtilého muže,
-
4:03 - 4:07jenž ojediněle využil svůj život, aby udělal něco pozitivního.
-
4:07 - 4:09Vyzvala jsem tedy děti, aby nalezly
-
4:09 - 4:12někoho v jejich vlastním životě, v jejich vlastním příběhu nebo světě,
-
4:12 - 4:14u něhož by odhalily, že udělal podobnou věc.
-
4:14 - 4:16Požádala jsem je, aby o tom natočily krátký film.
-
4:16 - 4:18Něco takového jsme dělali poprvé.
-
4:18 - 4:20Nikdo pořádně nevěděl, jak vytvořit krátký film na počítači.
-
4:20 - 4:23Ale děti se do toho daly. Požádala jsem je, aby to doprovodily vlastním hlasem.
-
4:24 - 4:29Byl to ten nejúchvatnější moment odhalení,
-
4:29 - 4:32tedy když požádáte děti, aby užily vlastní hlas
-
4:32 - 4:34a aby mluvily samy za sebe
-
4:34 - 4:36o tom, co si přejí sdílet.
-
4:36 - 4:38Poslední otázka tohoto zadání byla:
-
4:38 - 4:40jak plánujete využít svůj život
-
4:40 - 4:42k pozitivnímu vlivu na ostatní lidi?
-
4:42 - 4:44Věci, které děti řeknou,
-
4:44 - 4:47pokud je požádáte a dáte si čas je vyslechnout,
-
4:47 - 4:50jsou mimořádné.
-
4:50 - 4:53Přesuňme se do Pensylvánie, kde žiju teď.
-
4:53 - 4:55Učím na Science Leadership Academy,
-
4:55 - 4:58což je škola s partnerstvým mezi Franklin Institute
-
4:58 - 5:00a odborem školství ve Philadelphii.
-
5:00 - 5:03Tvoříme 9 až 12 veřejných škol,
-
5:03 - 5:06my ale učíme zcela jinak.
-
5:06 - 5:08Přišla jsem tam hlavně
-
5:08 - 5:10abych se stala součástí učebního prostředí,
-
5:10 - 5:12které potvrdilo způsob učení, o němž vím, že u dětí funguje,
-
5:12 - 5:14a který opravdu chtěl zkoumat,
-
5:14 - 5:16co je možné,
-
5:16 - 5:18když jste ochotni opustit
-
5:18 - 5:20některá paradigmata minulosti
-
5:20 - 5:23ohledně nedostatku informací od školních dob mé babičky
-
5:23 - 5:26a z doby, kdy můj otec a dokonce i já jsme byli ve škole,
-
5:26 - 5:28až po dobu, kdy zažíváme přebytek informací.
-
5:28 - 5:31Co tedy děláte, pokud jsou informace všude kolem vás?
-
5:31 - 5:33Proč by děti měly chodit do školy,
-
5:33 - 5:36pokud už nadále nebude třeba chodit tam pro informace?
-
5:36 - 5:39V Philadelphii máme program „laptop jedna ku jedné,“
-
5:39 - 5:42takže děti nosí laptopy tak či tak s sebou,
-
5:42 - 5:45berou si je domů, aby měly přístup k informacím.
-
5:45 - 5:48A to je ta věc, se kterou je potřeba se smířit,
-
5:48 - 5:50pokud vlastníte ten nástroj
-
5:50 - 5:52k osvojení informací studenty,
-
5:52 - 5:54takže byste se měli smířit s touto myšlenkou
-
5:54 - 5:56nechat studenty chybovat
-
5:56 - 5:59jako součást učebního procesu.
-
5:59 - 6:01Právě teď máme co dělat se vzdělávacím prostředím
-
6:01 - 6:03v poblouznění
-
6:03 - 6:05kulturou jediné správné odpovědi,
-
6:05 - 6:08které může probublat do obyčejného zaškrtávacího testu,
-
6:08 - 6:10a já jsem zde, abych vám řekla,
-
6:10 - 6:12že toto není učení.
-
6:12 - 6:15Je to nesmírně špatné požadovat,
-
6:15 - 6:17říkat dětem, aby se nikdy nemýlily.
-
6:17 - 6:20Požadavek, aby vždy znaly správnou odpověď,
-
6:20 - 6:22jim nedovolí se učit.
-
6:22 - 6:24Takže jsme vytvořili tento projekt
-
6:24 - 6:26a toto je jeden z výstupů projektu.
-
6:26 - 6:28Téměř nikdy se jím nechlubím
-
6:28 - 6:30kvůli té věci s představou o selhání.
-
6:30 - 6:32Mí studenti vytvořili tuto infografiku
-
6:32 - 6:35jako výsledek látky, které jsme se rozhodli věnovat na konci roku
-
6:35 - 6:37v souvislosti s únikem ropy.
-
6:37 - 6:40Požádala jsem se, aby si vzali příklad z toho, co jsme viděli
-
6:40 - 6:42na infografikách zveřejněných
-
6:42 - 6:44ve spoustě masových médií,
-
6:44 - 6:47a aby se podívali na jejich zajímavé části
-
6:47 - 6:49a vytvořili svou vlastní
-
6:49 - 6:51k jiné člověkem způsobené katastrofě v americké historii.
-
6:51 - 6:53Museli splnit jistá kritéria.
-
6:53 - 6:55Nebyli si moc jistí v kramflecích,
-
6:55 - 6:57protože nikdy dřív něco takového nedělali a nevěděli přesně, jak na to.
-
6:57 - 6:59Umí mluvit – velmi plynule,
-
6:59 - 7:01umí také psát velmi, velmi dobře,
-
7:01 - 7:04ale chtít po nich, aby myšlenky vyjádřili jiným způsobem
-
7:04 - 7:07pro ně nebylo příliš příjemné.
-
7:07 - 7:10Dala jsem jim však prostor to prostě udělat.
-
7:10 - 7:12Jděte tvořit. Přijděte na to.
-
7:12 - 7:14Ukažme, co dokážeme.
-
7:14 - 7:16A student, který neustále
-
7:16 - 7:19tvořil nejlepší vizuální díla, nezklamal.
-
7:19 - 7:21Tohle bylo hotové za dva nebo tři dny.
-
7:21 - 7:24A je to práce toho studenta, který si stále vedl dobře.
-
7:24 - 7:27Když se studenti posadili, zeptala jsem se: „Která je ta nejlepší?“
-
7:27 - 7:29A oni hned na to: „Tady ta.“
-
7:29 - 7:31Nic nečetli. „Tady ta.“
-
7:31 - 7:33Zeptala jsem se: „Co je na ní tak dobrého?“
-
7:33 - 7:35A oni že „Oh, je to hezky nakreslené a používá dobré barvy.
-
7:35 - 7:38A tady je…“ Nahlas jsme si to prošli.
-
7:38 - 7:40Pak jsem řekla: „Přečtěte si to.“
-
7:40 - 7:43A najednou: „Oh, tamta vůbec nebyla tak úžasná.“
-
7:43 - 7:45Pak jsme přešli k další –
-
7:45 - 7:47neměla skvělou grafiku, ale byla plná informací –
-
7:47 - 7:50a strávili jsme hodinu v hovoru o procesu učení,
-
7:50 - 7:52protože nezáleželo na tom, jestli to bylo nebo nebylo perfektní
-
7:52 - 7:54nebo jestli bych to dokázala vytvořit nebo ne;
-
7:54 - 7:57chtělo se po nich, aby tvořili pro sebe.
-
7:57 - 7:59Dovolilo jim to selhat,
-
7:59 - 8:01zpracovat, učit se z toho.
-
8:01 - 8:03Když začneme nové kolo tohoto projektu letos v mé třídě,
-
8:03 - 8:05budou v tom tentokrát lepší.
-
8:05 - 8:07Protože učení
-
8:07 - 8:10musí obsahovat jistou dávku selhání,
-
8:10 - 8:12protože selhání je v tomto
-
8:12 - 8:14procesu naučné.
-
8:14 - 8:17Existují miliony obrázků,
-
8:17 - 8:19kterými bych se mohla proklikat
-
8:19 - 8:22a pečlivě vybrat – tento patří mezi mé oblíbené –
-
8:22 - 8:24učící se studenty,
-
8:24 - 8:26jak učení může vypadat
-
8:26 - 8:29v končinách, kde se vzdáme myšlenky,
-
8:29 - 8:31že děti musí chodit do školy, aby získaly informace,
-
8:31 - 8:33ale že se místo toho budeme ptát, co s nimi dokážou.
-
8:33 - 8:35Klást jim opravdu zajímavé otázky.
-
8:35 - 8:37To nezklame.
-
8:37 - 8:39Chtít po nich, aby někam chodily,
-
8:39 - 8:41aby všechno viděly na vlastní oči,
-
8:41 - 8:43aby si učení opravdu zažily,
-
8:43 - 8:46hrály, zkoumaly.
-
8:46 - 8:48Toto je jedna z mých oblíbených fotek,
-
8:48 - 8:50protože byla pořízena v úterý,
-
8:50 - 8:52kdy jsem studenty požádala, aby šli k volbám.
-
8:52 - 8:55Toto je Robbie a byl to jeho první den u voleb,
-
8:55 - 8:57chtěl se o tom podělit se všemi a opravdu volit.
-
8:57 - 8:59Ale to je také učení,
-
8:59 - 9:02protože jsme je požádali, aby šli do opravdových míst.
-
9:05 - 9:07To hlavní je,
-
9:07 - 9:10že když budeme stále nahlížet na vzdělání
-
9:10 - 9:13jako kdyby spočívalo v chození do školy,
-
9:13 - 9:15aby se získaly informace,
-
9:15 - 9:17a ne jako na zážitkové učení,
-
9:17 - 9:20umožnění projevu studentům a přijímání selhání,
-
9:20 - 9:22budeme úplně mimo.
-
9:22 - 9:24A všechno o čem se dnes mluví
-
9:24 - 9:27nebude možné, když si budeme hýčkat současný vzdělávací systém,
-
9:27 - 9:30který tyto hodnoty neoceňuje,
-
9:30 - 9:32protože se k nim nedopracujeme jednotnými testy
-
9:32 - 9:34a nedopracujeme se k nim s kulturou jediné správné odpovědi.
-
9:34 - 9:36Víme, jak to dělat lépe –
-
9:36 - 9:38a je na čase to lépe i dělat.
-
9:38 - 9:43(Potlesk)
- Title:
- Diana Laufenberg: Jak se učit? Z chyb.
- Speaker:
- Diana Laufenberg
- Description:
-
Diana Laufenberg představuje 3 překvapivé poznatky, k nimž dospěla při svém vyučování – včetně klíčového zjištění ohledně učení se z chyb.
- Video Language:
- English
- Team:
- closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 09:45