Proč jsou některé městské vlajky nejhůře navrženými věcmi, kterých jste si nikdy nevšimli

Roman Mars je posedlý vlajkami - poté, co zhlédnete toto video, budete možná také. Tyto všudypřítomné symboly občanské hrdosti jsou někdy navrženy dost příšerně. Ale nemusejí být. V této překvapivé a vtipné přednášce o vexilologii - nauce o vlajkách - odhaluje Mars pět základních principů navrhování vlajek a ukazuje, proč si myslí, že mohou být aplikovány téměř na vše.

Vím na co myslíte:

"Proč ten chlápek sedí?"

Protože jsme v rádiu.

(Hudba)

Vyprávím do rádia příběhy o designu,

podávám zprávy o všemožných příbězích:

stavbách a zubních kartáčcích,

maskotech, navigaci v prostoru
nebo typech písem.

Mým posláním je vtáhnout lidi
do designu, na kterém jim záleží,

čímž pak začnou věnovat pozornost
všem formám designu.

Když dešifrujete svět
se zaměřením design,

stane magickým místem.

Namísto nepovedených věcí,

vidíte malé kousky geniálnosti,

nad kterými se potili anonymní tvůrci,

aby nám vylepšili život.

A to je vlastně definice designu:

dělat život lepším a poskytovat radost.

Jen málo věcí mi udělá takovou radost,

jako dobře navržená vlajka.

(Smích) (Potlesk)

Ano!

"Vše nejlepší k padesátému
výročí tvé vlajky, Kanado!"

Je nádherná, zlatý standard.
Zbožňuji ji.

Jsem tak trochu posedlý vlajkami.

Někdy nadhodím téma vlajek

a lidé reagují: "Vlajky mě nezajímají".

Poté o nich začneme hovořit a věřte mi,

vlajky zajímají sto procent lidí.

Je v nich něco, co působí na naše emoce.

Tento rok mi rodina zabalila
vánoční dárky jako vlajky,

včetně modré dárkové tašky,

převlečené za vlajku Skotska.

Uveřejnil jsem tuto fotku na internet

a během prvních pár minut
ji někdo okomentoval:

"Můžete si ten skotský kříž vzít
a strčit si ho do pr...." (Smích)

Vidíte, lidé jsou zapáleni
do témat vlajek.

Tak to je.

Co mám na vlajkách rád je,

že pokud jednou porozumíte jejich designu,

co dělá dobrou a co špatnou vlajku,

můžete porozumět designu téměř čehokoliv.

Teď udělám to, že pustím
jednu episodu své rádiové show,

"Z 99% neviditelný",
a zrekonstruuji ji tady na pódiu.

Když stisknu tady toto tlačítko --

Hlas: Z pro Zvuk --

Roman Mars: Ozve se zvuk,

a tak kdykoliv slyšíte nějaký zvuk

nebo hlas, či úryvek skladby,

je to proto, že jsem stiskl tlačítko.

Hlas: Zzzzzvuk

RM: Dobře, pochopili jste? Jdeme na to.

Tři, dva.

Tohle je: Z 99% neviditelný.
Jsem Roman Mars.

Vypravěč: Pět základních principů
designu vlajek.

Roman Mars: Podle Severoamerické
vexilologické asociace.

Vexilologické.

Ted Kaye: Vexilologie je věda
zabývající se studiem vlajek.

RM: To "lol" navíc činí
to slovo zvláštním.

Vypravěč: Číslo jedna,
musí byt jednoduchá.

Vlajka by měla být tak jednoduchá,
aby ji dítě dokázalo nakreslit zpaměti.

RM: Než jsem se v roce 2005
přestěhoval do Chicaga,

netušil jsem, že města
mají své vlastní vlaky.

TK: Většina větších měst vlajku má.

RM: Já to nevěděl.
Mimochodem, to je Ted Kaye.

TK: Ahoj. RM: Je odborník na vlajky.

Je to úžasný chlap.

TK: Jsem Ted Kaye. Redigoval jsem odborný
časopis o nauce o vlajkách,

v současné době se angažuji v rámci
Portlandské asociace vlajek

a Severoamerické vexilologické asociace.

RM: Ted napsal celou knihu
zabývající se designem vlajek.

Vypravěč: "Dobrá vlajka, špatná vlajka."

RM: Spíše je to příručka o 16 stranách.

TK: Ano, jmenuje se:
"Dobrá vlajka, špatná vlajka:

Jak navrhnout skvělou vlajku."

RM: Ta první městská vlajka,
kterou jsem objevil v Chicagu,

je nádherná:

bílé pole, dva horizontální modré pruhy,

a čtyři šesticípé červené
hvězdy uprostřed.

Vypravěč: Číslo dva: použijte
smysluplnou symboliku.

TK: Ty modré pruhy představují
vodu, řeku a jezero.

Vypravěč: Obrazce na vlajce, barvy a vzory

by se měly vztahovat k tomu,
co symbolizují.

TK: Červené hvězdy představují významné
události v dějinách města.

RM: Založení pevnosti Dearborn
v oblasti dnešního města,

Velký chicagský požár,

Světovou kolumbijskou výstavu,
kterou si každý pamatuje

díky Bílému Městu,

a Výstavu století pokroku,

kterou si naopak nikdo nepamatuje.

Vypravěč: Číslo tři,
použijte dvě až tři základní barvy.

TK: Základní pravidlo pro barvy
je použít dvě až tři

ze základní barevné palety:

červenou, bílou, modrou,
zelenou, žlutou a černou.

RM: Design chicagské vlajky je oblíben

napříč celým městem.

Je všude;

na každé úřední budově vlaje tato vlajka.

Whet Moser: Na každé ulici, v okolí
mého pracoviště, je alespoň jeden obchod,

kde prodávají suvenýry
s motivem chicagské vlajky.

RM: To je Whet Moser
z chicagského magazínu.

WM: Například dnes jsem
se šel nechat ostříhat a kadeřník

měl všechny nástroje v krabici
s vlajkou Chicaga.

V zrcadle jsem viděl další vlajku,
která visela na zdi za mnou.

Jak jsem odcházel, minul mě chlápek, který
měl odznak s vlajkou Chicaga na batohu.

RM: Je různě využitelná.

Šesticípé hvězdy se objevují
na různých místech.

WM: Káva, kterou jsem si koupil,

na sobě měla právě chicagskou hvězdu.

RM: Je to výrazný symbol chicagské pýchy.

TK: Když v Chicagu zemře
policista či hasič,

na jeho/její rakvi nebývá
vlajka Spojených Států,

ale může to být právě vlajka
města Chicaga.

To vyjadřuje jak hluboko se v Chicagu
vlajka dostala do občanského povědomí.

RM: A není to jen o tom, že lidé milují
Chicago, a tak milují i vlajku.

Myslím si, že lidé milují Chicago tím víc,

že je jeho vlajka tak skvělá.

TK: Je zde znát pozitivní zpětná vazba
mezi symbolikou a občanskou pýchou.

RM: Když jsem se v roce 2008
stěhoval zpět do San Francisca,

zkoumal jsem vlajku tohoto města,

protože jsem ji v době, kdy jsem tam žil

nikdy neviděl.

A našel jsem ji. Nerad to říkám,

bohužel pokulhává.

(Smích)

Já vím.

Také mě to bolí.

(Smích)

TK: Začnu odshora.

Vypravěč: Za prvé, musí být jednoduchá.

TK: Ať je jednoduchá.

Vypravěč: Vlajka má být tak jednoduchá,
že ji dokáže zpaměti nakreslit dítě.

TK: Toto je poměrně složitá vlajka.

RM: Dobře, jdeme na to.

Hlavní částí vlajky San Francisca
je fénix,

představující město zvedající se z popela

po zničujících požárech
v 50. letech 19. století.

TK: Významný symbol pro San Francisco.

RM: Stále se mi ten fénix nelíbí.

Z hlediska designu je to zároveň
příliš nahrubo udělané

a zároveň to má příliš mnoho detailů.

Pokud byste se o to někdy pokoušeli,

nedokázali byste to.

Prostě to z dálky nevypadá dobře.

Ale má hluboký význam, což je plus.

Pozadí za fénixem je téměř výhradně bílé

a okraj je orámován
výrazným zlatým pruhem.

TK: Což je velice líbivý designový prvek.

RM: Myslím, že je to dobré. Ale... (Smích)

Tady narážíme na velkou chybu
při navrhování vlajek.

Vypravěč: Za čtvrté,
žádná písmena či pečetě.

Nikdy neužívejte písmo jakéhokoliv druhu.

RM: Pod fénixem je na stuze napsáno motto,

které se překládá:
"zlato v míru, železo ve válce".

Navíc - a to je ten velký problém -

dole je napsáno San Francisco.

TK: Pokud je třeba napsat jméno

onoho subjektu, který
bude vlajka představovat,

symbolika se nepovedla.

(Smích) (Potlesk)

RM: Vlajka Spojených států
na sobě nemá napsáno "USA".

Vlastně, vlajky zemí jsou většinou
spíše konzervativní.

Klobouk dolů před Jižní Afrikou,
Tureckem, Izraelem,

Somálskem, Japonskem a Gambií.

Existuje množství opravdu krásných vlajek,

které dodržují principiální pravidla,
protože rizika jsou vysoká.

Jsou na mezinárodním poli.

Ale městské a regionální vlajky,

to je jiný příběh.

(Smích)

Existuje něco jako mor,
který představují špatné vlajky,

a ten se musí zastavit.

(Smích) (Potlesk)

Je to pravda a také výzva.

Prvním krokem je rozpoznat,

že máme problém.

Mnoho lidí má sklony si myslet,
že dobrý design

je otázkou vkusu.

Upřímně, tak tomu někdy je.

Ale někdy ne.

Zde je celý seznam pravidel
navrhování vlajek NAVA.

Vypravěč: Pět základních principů
navrhování vlajek.

Za prvé. TK: Musí být jednoduchá.

Vypravěč: Za druhé.
TK: Použijte smysluplnou symboliku.

Vypravěč: Za třetí.
TK: Užijte dvě až tři základní barvy.

Vypravěč: Za čtvrté.
TK: Žádná písmena či pečetě.

Vypravěč: Nikdy nepoužívejte
jakékoli písmo.

TK: Protože je na dálku nepřečtete.

Vypravěč: Za páté. TK: Buďte originální.

RM: Ty nejlepší vlajky se drží
těchto zásad.

A jak jsem již řekl, většina
státních vlajek je v pořádku.

Ale je tu problém:

pokud ukážete tento seznam zásad
jakémukoliv designérovi téměř čehokoliv,

vyjmenuje tyto zásady:
jednoduchost, hluboký význam,

užití málo barev,
či být při jejich užití rozumný,

jedinečnost, nepište to,
co nelze přečíst.

Všechny zmíněné zásady pro ně také platí.

Ale bohužel, dobré designérské
zásady jsou zřídkakdy uplatněny

u vlajek měst Spojených států.

Naším největším problémem
se zdá být čtvrtá zásada.

Nemůžeme si pomoct

a dáváme na vlajky jména měst,

nebo malé městské pečetě
s drobným písmem.

Problém s městskými pečetěmi je ten,

že byly navrženy, aby byly na papíře,

kde jdou přečíst,

ne na vlajkách vlajících
30 metrů nad zemí.

Máme tu opět velké množství vlajek.

Vexilologové je nazývají zkratkou PNP:

pečetě na povlečení -- (Smích) --

a pokud nedokážete určit,
k jakému městu patří,

to je přesně ten problém,

tedy kromě města Anaheim,
evidentně.

Tam si to pojistili. (Smích)

Podobné vlajky jsou všude
napříč Spojenými státy.

Evropským protějškem městské pečeti,

je městský erb,

a na tomto příkladu se
můžeme mnoho naučit.

Takže toto je erb Amsterdamu.

Pokud by to bylo ve Spojených státech,

ta vlajka by pravděpodobně vypadala takto.

Však víte. (Smích)

Ale místo toho vlajka Amsterdamu

vypadá takto.

Raději než plácnout celý erbu na vlajku

na jednotné pozadí a napsat
"Amsterdam" do spodní části,

použili klíčové prvky štítu,

a proměnili ho v prvotřídní vlajku.

(Smích) (Potlesk)

A protože je tak prvotřídní,

můžete ji vidět po celém Amsterdamu.

Tak jako v Chicagu.

Třebaže jsou "pečetě na povlečení"
obzvláště hrozné,

a osobně mě urážejí,

nic vás nemůže připravit

na jednu z největších pohrom
v dějinách vexilologie.

Jste připraveni?

Jedná se o vlajku města Milwaukee
ve státě Wisconsin.

(Smích)

Chci říct, je hodně osobitá.

To uznávám.

Steve Kodis: Byla přijata v roce 1955.

RM: Město pořádalo soutěž

a shromáždilo množství návrhů,

různých designů.

SK: A jeden městský radní,
jménem Fred Steffan,

dal dohromady části těch návrhů,

z nichž vytvořil to, co je
dnešní vlajkou Milwaukee.

RM: Je to přeplácaná vlajka.

Je na ní velké ozubené kolo,
představující průmysl,

dále loď na znamení místního přístavu,

obří stéblo pšenice,

které znázorňuje pivovarnický průmysl.

Je to hotový chaos.

Steve Kodis, grafický designér
z Milwaukee to chce změnit.

SK: Je to opravdu hrozné.

Byl to krok špatným směrem

mírně řečeno.

RM: Ale co už je opravdu moc,

téměř sebe parodie,

je znázornění válečné vlajky místního
regimentu z Občanské války.

SK: To je ten poslední prvek,

který to ještě více zesměšňuje.

V rámci vlajky Milwaukee
je návrh jiné vlajky.

RM: Na vlajce. Jo. Jo. (Smích)

Jo.

(Hudba)

Milwaukee je ale báječné město.

Byl jsem tam. Miluji ho.

Nejdepresivnější část
historie této vlajky je,

že doteď byly vypsány
dvě soutěže na "předesignování".

Poslední se konala v roce 2001.

Bylo obdrženo 105 návrhů.

TK: Ale nakonec členové uměleckého
výboru rozhodli,

že ani jeden z přijatých návrhů
si nezaslouží vlát nad městem.

RM: Nemohli souhlasit se změnou
té současné! (Smích)

To je dostatečně odrazující,
až si začnete říkat,

že dobrý design a demokracie

prostě nejdou dohromady.

Ale Steve Kotas se ještě jednou pokusí

upravit vlajku Milwaukee.

SK: Věřím, že Milwaukee je skvělé město.

Každé báječné město zasluhuje
báječnou vlajku.

RM: Steve ještě není připraven
odhalit svůj návrh.

Jedna z věcí, když prosazujete
něco takového,

je získat pro svůj návrh příznivce

a teprve poté ho zveřejnit.

Existuje jedna pomůcka:

Jestli chcete navrhnout krásnou vlajku,

něco úžasného, jako vlajka Chicaga nebo
Washingtonu D. C., která je také krásná,

začněte nakreslením obdélníku o rozměrech
1 X 1,5 palce.

Váš návrh se musí vměstnat
do tohoto malého obdélníku.

Důvod je tento.

TK: Vlajka o velikosti 3 X 5 stop

na sloupu více než třicet metrů vzdáleném

vypadá přibližně stejně velká jako

obdélník 1 X 1,5 palce

ve vzdálenosti zhruba
15 palců od obličeje.

Byli byste překvapení, jak podmanivý
a jednoduchý může být design,

pokud se udržíte v rámci těchto hranic.

RM: Mezitím, zpět v San Franciscu.

Je něco, co můžeme udělat?

TK: Rád říkávám, že každá špatná vlajka

má v sobě dobrou vlajku,
která se snaží dostat ven. (Smích)

Způsob, jak vylepšit vlajku San Francisca,

je odstranit to motto,

protože ho z dálky nepřečtete.

Odstranit nápis SAN FRANCISCO

a žlutý okraj může být o něco tlustší,

stane se tak více součástí vlajky.

A z fénixe bych udělal jeden hlavní prvek

a umístil ho do středu.

RM: Ale ten současný musí pryč.

TK: Zjednodušil bych ho nebo stylizoval.

Zobrazit velkého fénixe s křídly doširoka

vystupujícího z plamenů.

Zdůraznit ty plameny.

RM: Tato vlajka San Francisca
byla navržena Frankem Chimerem,

podle návrhu Teda Kaye.

Nevím, co by dělal, kdyby nebyl omezován,

a neaplikoval osvědčené postupy.

Fanoušci mé radiové show a podcastů,

mě slyšeli stěžovat si na špatné vlajky.

Poslali mi další návrhy.

Tento je od Neila Mussetta.

Oba jsou o tolik lepší.

A myslím, že pokud by byly přijaty,

viděli bychom je po městě.

V mé kampani, zaměřené na vylepšování
vlajek po celém světě,

se mnoho posluchačů ujalo úkolu

předesignovat své vlajky
a zjistit možnosti,

jak by mohly být oficiálně přijaty.

Pokud vidíte vlajku svého města
a líbí se vám,

vyvěste ji.

I kdyby porušovala zásadu či dvě
pro navrhování vlajek.

Nevadí mi to.

Ale pokud svou městkou vlajku nevídáte,

možná neexistuje, možná ano

a stojí za houby.

A já vás vyzývám ke snaze to změnit.

Jak se stěhujeme více a více do měst,

městská vlajka se stane

nejen symbolem toho města jako místa,

ale může se stát symbolem toho,

jak město vnímá design samotný.

Obzvláště dnes, kdy lidé jsou více
"designově uvědomělí".

A domnívám se, že vnímání designu je
na svém dosavadním vrcholu.

Dobře navržená vlajka by mohla
být viděna jako ukazatel toho,

jak město uvažuje o svém
designovém systému:

svém veřejném dopravním systému,

parcích, systému městského značení.

Může se to zdát zbytečné, ale není.

TK: Často, když vedení města říká:

"Máme důležitější věci na práci,
než se starat o městskou vlajku."

mou odpovědí je:

"Kdybyste měli skvělou vlajku,

měli byste pro občany transparent,
pod kterým by se mohli scházet,

aby čelili těm důležitějším záležitostem."

RM: Viděl jsem na vlastní oči,
co dobrá vlajka umí

v případě Chicaga.

Snoubení dobrého vzhledu a občanské pýchy

potřebujeme všude.

Nejlepší na městských vlajkách je,

že je vlastníme.

Jsou otevřeným zdrojem,

veřejně vlastněným obrazovým
jazykem komunity.

Když jsou dobře navrženy,

jsou různě využitelné a mocné.

Mohli bychom ovládat
grafickou obrazotvornost

našich měst skrz dobrou vlajku,

ale namísto toho, se špatnou vlajkou,
kterou nepoužíváme,

přenecháváme tuto oblast sportovním týmům,

komerci, a oddělením cestovního ruchu.

Sportovní týmy mohou odejít, zklamat nás.

Kromě toho, někteří z nás
se o sport nezajímají.

Kampaně na podporu cestovního ruchu
mohou být laciné.

Ale krásná vlajka města

je něco, co město představuje pro své lidi

a tyto lidi pak pro celý svět.

A když je vlajka krásná,

je krásné i to spojení.

Možná všechny městské vlajky mohou
být stejně inspirující jako ta Hong Kongu,

Portlandu, nebo Trondheimu.

A můžeme skoncovat se všemi
těmi nepovedenými

jako San Francisco, Milwaukee,

Cedar Rapids,

a když bude konečně hotovo,

můžeme udělat něco pro Pocatello v Idaho,

zhodnocené Severoamerickou
vexilologickou asociací

jako nejhorší vlajka v Severní Americe.

(Smích) (Potlesk)

Ano.

Ta věc má na sobě ochrannou známku, lidi.
(Smích)

Cítím bolest jen se na ni podívám.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk)

(Hudba: Melodium a Keegan DeWitt)