WEBVTT

00:00:00.965 --> 00:00:04.468
Narodil jsem se a vyrostl jsem v Severní Koreji.

00:00:04.468 --> 00:00:09.268
Přestože má rodina neustále zápasila s chudobou,

00:00:09.268 --> 00:00:12.796
milovala mě vždy na prvním místě,

00:00:12.796 --> 00:00:14.947
protože jsem byl jediným synem

00:00:14.947 --> 00:00:18.117
a nejmladším ze dvou dětí v rodině.

NOTE Paragraph

00:00:18.117 --> 00:00:21.724
Pak ale v roce 1994 začal velký hladomor.

00:00:21.724 --> 00:00:24.183
Byly mi čtyři roky.

00:00:24.183 --> 00:00:27.980
Já a sestra jsme chodívali hledat dříví na topení

00:00:27.980 --> 00:00:29.956
začínajíce v pět ráno

00:00:29.956 --> 00:00:32.762
a vracejíce se po půlnoci.

00:00:32.762 --> 00:00:36.650
Toulával jsem se ulicemi hledajíc jídlo

00:00:36.650 --> 00:00:38.823
a pamatuji si, jak jsem viděl malé dítě

00:00:38.823 --> 00:00:41.645
přivázané k matčiným zádům, jak jí brambůrky,

00:00:41.645 --> 00:00:44.869
a jak jsem mu je chtěl ukrást.

NOTE Paragraph

00:00:44.869 --> 00:00:49.702
Hlad je ponížení. Hlad je beznaděj.

00:00:49.702 --> 00:00:52.905
Hladové dítě na politiku a svobodu

00:00:52.905 --> 00:00:55.657
ani nepomyslí.

00:00:55.657 --> 00:00:58.345
Na mé deváté narozeniny mi rodiče

00:00:58.345 --> 00:01:01.774
nemohli dát nic k jídlu.

00:01:01.774 --> 00:01:05.718
Ale i jako dítě jsem byl schopen pocítit tu tíhu

00:01:05.718 --> 00:01:08.753
v jejich srdcích.

NOTE Paragraph

00:01:08.753 --> 00:01:13.953
V té době přes milion Severních Korejců
zemřelo hladem

00:01:13.968 --> 00:01:17.664
a v roce 2003, když mi bylo 13,

00:01:17.664 --> 00:01:20.577
se jedním z nich stal můj otec.

00:01:20.577 --> 00:01:24.465
Viděl jsem svého otce chřadnout a umřít.

00:01:24.465 --> 00:01:28.597
V tom samém roce jednoho dne zmizela má matka

00:01:28.597 --> 00:01:30.402
a poté mi má sestra řekla,

00:01:30.402 --> 00:01:33.003
že odchází do Číny vydělat nějaké peníze,

00:01:33.003 --> 00:01:37.198
ale že se brzy vrátí s penězi a jídlem.

00:01:37.198 --> 00:01:40.149
Protože jsme nebyli nikdy odděleni

00:01:40.149 --> 00:01:43.119
a já si myslel, že spolu budeme napořád,

00:01:43.119 --> 00:01:46.992
ani jsem ji neobjal, když odcházela.

00:01:46.992 --> 00:01:51.205
Byla to ta největší chyba, 
jakou jsem kdy v životě udělal.

00:01:51.205 --> 00:01:52.916
Netušil jsem však,

00:01:52.916 --> 00:01:56.404
že se loučíme na hodně dlouhou dobu.

00:01:56.404 --> 00:02:01.341
Ani matku ani svou sestru jsem od té doby neviděl.

NOTE Paragraph

00:02:01.341 --> 00:02:05.560
Náhle se ze mě stal sirotek a bezdomovec.

00:02:05.560 --> 00:02:08.649
Můj denní život začal být hodně těžký,

00:02:08.649 --> 00:02:10.701
i když prostý.

00:02:10.701 --> 00:02:14.724
Mým cílem bylo najít špinavý kus chleba v koši.

00:02:14.724 --> 00:02:17.631
Ale tak se přežít nedá.

00:02:17.631 --> 00:02:22.349
Uvědomil jsem si, že žebrání není řešení.

00:02:22.349 --> 00:02:27.675
Začal jsem tedy krást z vozíků s jídlem
na nelegálních trzích.

00:02:27.675 --> 00:02:30.640
Někdy jsem našel drobné práce

00:02:30.640 --> 00:02:32.970
výměnou za jídlo.

00:02:32.970 --> 00:02:36.116
Jednou jsem dokonce strávil dva měsíce v zimě

00:02:36.116 --> 00:02:37.859
prací v uhelném dole,

00:02:37.859 --> 00:02:43.634
33 metrů v podzemí bez jakékoliv ochrany,

00:02:43.634 --> 00:02:47.067
16 hodin denně.

00:02:47.067 --> 00:02:49.431
Nebyl jsem neobvyklý.

00:02:49.431 --> 00:02:56.992
Spousta jiných sirotků přežívala takhle nebo hůře.

NOTE Paragraph

00:02:56.992 --> 00:03:01.128
Když jsem nemohl usnout kvůli mrazivé zimě

00:03:01.128 --> 00:03:02.595
nebo bolestem z hladu,

00:03:02.595 --> 00:03:05.443
doufal jsem, že se příští ráno

00:03:05.443 --> 00:03:08.006
vrátí sestra a probudí mě

00:03:08.006 --> 00:03:10.276
mým oblíbeným jídlem.

00:03:10.276 --> 00:03:13.426
Tato naděje mě držela naživu.

00:03:13.426 --> 00:03:16.224
Nemyslím tím velkou, obrovskou naději.

00:03:16.224 --> 00:03:19.346
Mám na mysli takovou naději, díky které jsem věřil,

00:03:19.346 --> 00:03:21.809
že v příštích odpadcích bude chleba,

00:03:21.809 --> 00:03:24.942
i přesto, že obvykle nebyl.

00:03:24.942 --> 00:03:28.385
Ale kdybych tomu nevěřil, ani bych to nezkusil

00:03:28.385 --> 00:03:30.478
a tak bych umřel.

00:03:30.478 --> 00:03:34.416
Naděje mě držela naživu.

00:03:34.416 --> 00:03:37.176
Každý den jsem si říkal,

00:03:37.176 --> 00:03:39.904
že nezáleží na tom, jak těžké to je,

00:03:39.904 --> 00:03:43.806
přesto musím žít.

NOTE Paragraph

00:03:43.806 --> 00:03:47.936
Po třech letech čekání na návrat mé sestry

00:03:47.936 --> 00:03:52.288
jsem se rozhodl odejít do Číny a najít ji sám.

00:03:52.288 --> 00:03:55.148
Uvědomil jsem si,

00:03:55.148 --> 00:03:58.798
že takto bych už moc dlouho nepřežil.

00:03:58.798 --> 00:04:01.603
Věděl jsem, že by cesta mohla být riskantní,

00:04:01.603 --> 00:04:04.500
ale riskoval jsem po celý svůj život tak jako tak.

00:04:04.500 --> 00:04:08.686
Mohl jsem zemřít hlady 
jako můj otec v Severní Koreji,

00:04:08.686 --> 00:04:12.144
nebo jsem se mohl aspoň pokusit o lepší život

00:04:12.144 --> 00:04:15.380
a utéct do Číny.

NOTE Paragraph

00:04:15.380 --> 00:04:18.610
Zjistil jsem, že se mnoho lidí pokusilo přejít

00:04:18.610 --> 00:04:23.397
hranice do Číny v noci, aby je nezpozorovali.

00:04:23.397 --> 00:04:27.355
Severokorejští pohraničníci často zastřelí lidi,

00:04:27.355 --> 00:04:30.728
kteří se snaží přejít hranice bez povolení.

00:04:30.728 --> 00:04:33.379
Čínští vojáci chytají

00:04:33.379 --> 00:04:35.233
Severní Korejce a posílají je zpět,

00:04:35.233 --> 00:04:39.573
kde čelí krutému potrestání.

00:04:39.573 --> 00:04:42.654
Rozhodl jsem se přejít během dne.

00:04:42.654 --> 00:04:48.087
Za prvé, protože jsem byl stále dítě 
a bál jsem se tmy,

00:04:48.087 --> 00:04:52.736
a za druhé, protože jsem věděl, že už tak riskuji,

00:04:52.736 --> 00:04:56.151
a jelikož ne moc lidí se pokoušelo přejít během dne,

00:04:56.151 --> 00:04:57.841
myslel jsem si, že bych mohl přejít,

00:04:57.841 --> 00:05:01.266
aniž by mě kdokoliv viděl.

NOTE Paragraph

00:05:01.266 --> 00:05:05.174
Dostal jsem se do Číny 15. února 2006.

00:05:05.174 --> 00:05:07.402
Bylo mi 16 let.

00:05:07.402 --> 00:05:10.322
Myslel jsem si, že to bude v Číně jednodušší,

00:05:10.322 --> 00:05:13.595
jelikož tam je více jídla.

00:05:13.595 --> 00:05:16.651
Myslel jsem si, že mi pomůže více lidí.

00:05:16.651 --> 00:05:20.664
Ale bylo to těžší než žít v Severní Koreji,

00:05:20.664 --> 00:05:22.359
protože jsem nebyl svobodný.

00:05:22.359 --> 00:05:25.104
Neustále jsem se obával, že mě chytí

00:05:25.104 --> 00:05:27.899
a pošlou zpět.

NOTE Paragraph

00:05:27.899 --> 00:05:31.170
Zázrakem, o několik měsíců později,

00:05:31.170 --> 00:05:32.613
jsem potkal někoho, kdo provozoval

00:05:32.613 --> 00:05:35.955
ilegální úkryt pro Severní Korejce;

00:05:35.955 --> 00:05:38.563
dovolili mi tam žít

00:05:38.563 --> 00:05:43.915
a pravidelně jíst, poprvé po mnoha letech.

00:05:43.915 --> 00:05:48.396
Později téhož roku mi jeden aktivista pomohl uprchnout z Číny

00:05:48.396 --> 00:05:52.617
a odejít do Spojených států jako uprchlík.

NOTE Paragraph

00:05:52.617 --> 00:05:55.917
Odešel jsem do Ameriky, aniž bych 
uměl jediné slůvko anglicky,

00:05:55.917 --> 00:06:00.296
přesto mi můj sociální pracovník řekl,
že musím na střední školu.

00:06:00.296 --> 00:06:04.495
Dokonce i v Severní Koreji jsem byl čtyřkař.

00:06:04.495 --> 00:06:05.879
(Smích)

00:06:05.879 --> 00:06:09.586
A stěží jsem dokončil základní školu.

00:06:09.586 --> 00:06:12.890
A pamatuji si, že jsem se ve škole pral víckrát 
než jednou denně.

00:06:12.890 --> 00:06:16.828
Učebnice a knihovna zrovna nebyly mé hřiště.

00:06:16.828 --> 00:06:20.573
Můj otec se velmi snažil mě motivovat ke studiu,

00:06:20.573 --> 00:06:23.124
ale nepomáhalo to.

00:06:23.124 --> 00:06:26.267
V jednu chvíli nade mnou otec zlomil hůl.

00:06:26.267 --> 00:06:30.236
Řekl: „Už nejsi mým synem.“

00:06:30.236 --> 00:06:34.988
Bylo mi pouhých 11 nebo 12,
ale hluboce mě to ranilo.

00:06:34.988 --> 00:06:37.649
Přesto se však má úroveň motivace

00:06:37.649 --> 00:06:42.356
do jeho smrti nezměnila.

00:06:42.356 --> 00:06:45.161
V Americe to bylo trochu absurdní,

00:06:45.161 --> 00:06:48.188
když mi řekli, že bych měl jít na střední.

00:06:48.188 --> 00:06:50.612
Nechodil jsem ani na druhý stupeň.

00:06:50.612 --> 00:06:53.996
Rozhodl jsem se jít jen proto, že mi to řekli,

00:06:53.996 --> 00:06:56.404
aniž bych se nějak snažil.

NOTE Paragraph

00:06:56.404 --> 00:06:59.817
Ale jednoho dne jsem přišel domů a má pěstounská

00:06:59.817 --> 00:07:03.026
matka udělala k večeři kuřecí křidélka.

00:07:03.026 --> 00:07:06.280
A během večeře jsem si chtěl jedno křidélko přidat,

00:07:06.280 --> 00:07:09.476
ale uvědomil jsem si, že nebylo dost pro každého,

00:07:09.476 --> 00:07:12.973
tak jsem se rozhodl, že ne.

00:07:12.973 --> 00:07:15.298
Když jsem se podíval na svůj talíř,

00:07:15.298 --> 00:07:20.434
uviděl jsem poslední kuřecí křidélko, 
které mi můj pěstounský otec dal.

00:07:20.434 --> 00:07:22.752
Byl jsem tak šťastný.

00:07:22.752 --> 00:07:25.015
Pohlédl jsem na něj, jak vedle mě sedí.

00:07:25.015 --> 00:07:28.331
Opětoval mi pohled velmi vlídně,

00:07:28.331 --> 00:07:31.003
ale nic neřekl.

00:07:31.003 --> 00:07:35.847
Náhle jsem si vzpomněl na svého biologického otce.

00:07:35.847 --> 00:07:38.820
Ten malý čin z lásky mého pěstounského otce

00:07:38.820 --> 00:07:41.041
mi připomněl mého vlastního otce,

00:07:41.041 --> 00:07:44.041
který se se mnou z lásky dělil o jídlo,

00:07:44.041 --> 00:07:48.678
když měl sám hlad, dokonce i když hladověl.

00:07:48.678 --> 00:07:53.010
Cítil jsem se přidušen tím,
že já mám v Americe tolik jídla

00:07:53.010 --> 00:07:56.477
a můj otec zemřel hlady.

00:07:56.477 --> 00:08:00.680
Mým jediným přáním tu noc bylo uvařit mu něco k jídlu

00:08:00.680 --> 00:08:04.171
a tu noc jsem přišel na ještě něco, čím bych ho

00:08:04.171 --> 00:08:06.387
mohl uctít.

00:08:06.387 --> 00:08:09.121
Mou odpovědí byl slib sobě samému,

00:08:09.121 --> 00:08:12.551
že budu pilně studovat a dosáhnu toho nejlepšího

00:08:12.551 --> 00:08:16.115
vzdělání v Americe, abych uctil jeho oběť.

NOTE Paragraph

00:08:16.115 --> 00:08:18.651
Vzal jsem školu vážně

00:08:18.651 --> 00:08:21.451
a poprvé v životě

00:08:21.451 --> 00:08:25.348
jsem obdržel akademické ocenění
za vynikající výsledky

00:08:25.348 --> 00:08:30.962
a stal se jedním z nejlepších studentů prvního semestru na střední.

NOTE Paragraph

00:08:30.962 --> 00:08:38.594
(Potlesk)

NOTE Paragraph

00:08:38.594 --> 00:08:41.324
To kuřecí křidélko mi změnilo život.

00:08:41.324 --> 00:08:45.381
(Smích)

NOTE Paragraph

00:08:45.381 --> 00:08:48.973
Naděje je osobní. Naděje je něco,

00:08:48.973 --> 00:08:51.482
co vám nemůže nikdo dát.

00:08:51.482 --> 00:08:54.402
Musíte si zvolit v naději věřit.

00:08:54.402 --> 00:08:57.569
Musíte to zvládnout sami.

00:08:57.569 --> 00:09:00.809
V Severní Koreji jsem to sám zvládl.

00:09:00.809 --> 00:09:03.522
Naděje mě přivedla do Ameriky.

00:09:03.522 --> 00:09:06.522
Ale v Americe jsem najednou nevěděl, co dělat,

00:09:06.522 --> 00:09:11.554
protože jsem měl tu ohromující svobodu.

00:09:11.554 --> 00:09:15.605
Můj pěstounský otec mi dal u večeře směr

00:09:15.605 --> 00:09:19.131
a motivoval mě a dal smysl mému

00:09:19.131 --> 00:09:23.058
životu v Americe.

NOTE Paragraph

00:09:23.058 --> 00:09:26.178
Nedošel jsem až sem jen díky sobě.

00:09:26.178 --> 00:09:31.132
Měl jsem naději, ale naděje samotná nestačí.

00:09:31.132 --> 00:09:35.286
Spousta lidí mi na mé cestě pomáhala.

00:09:35.286 --> 00:09:39.274
Severní Korejci tvrdě bojují o přežití.

00:09:39.274 --> 00:09:42.063
Musí nutit sami sebe, aby přežili,

00:09:42.063 --> 00:09:44.818
aby měli naději k přežití,

00:09:44.818 --> 00:09:49.579
ale bez pomoci to nezvládnou.

NOTE Paragraph

00:09:49.579 --> 00:09:51.925
Toto je mé poselství.

00:09:51.925 --> 00:09:54.634
Mějte naději pro sebe,

00:09:54.634 --> 00:09:57.746
ale také pomáhejte druhým.

00:09:57.746 --> 00:10:04.328
Život může být těžký pro každého, ať žijete kdekoliv.

00:10:04.328 --> 00:10:08.114
Můj pěstounský otec mi nezamýšlel změnit život.

00:10:08.114 --> 00:10:12.486
Stejným způsobem můžete změnit něčí život

00:10:12.486 --> 00:10:17.006
pouhým nepatrným skutkem z lásky.

00:10:17.006 --> 00:10:22.124
Kus chleba zažene hlad

00:10:22.124 --> 00:10:25.225
a naděje vám přinese chléb,

00:10:25.225 --> 00:10:27.510
který vás udrží naživu.

00:10:27.510 --> 00:10:30.727
Ale s jistotou věřím tomu,

00:10:30.727 --> 00:10:34.185
že váš čin z lásky a péče

00:10:34.185 --> 00:10:37.589
může zachránit život dalšímu Josephovi

00:10:37.589 --> 00:10:43.031
a změnit tisíce dalších Josephů,

00:10:43.031 --> 00:10:47.033
kteří mají stále naději v přežití.

NOTE Paragraph

00:10:47.033 --> 00:10:48.340
Děkuji vám.

NOTE Paragraph

00:10:48.340 --> 00:10:57.438
(Potlesk)

NOTE Paragraph

00:11:24.561 --> 00:11:27.386
Adrian Hong: Josephe, děkujeme ti za sdílení

00:11:27.386 --> 00:11:30.568
tohoto velmi osobního a speciálního příběhu s námi.

00:11:30.568 --> 00:11:33.793
Vím, že jsi neviděl svou sestru téměř, říkal jsi,

00:11:33.793 --> 00:11:36.253
že to je skoro přesně deset let;

00:11:36.253 --> 00:11:38.670
kdyby se čistě náhodou na tohle dívala,

00:11:38.670 --> 00:11:40.497
chtěli jsme ti dát příležitost

00:11:40.497 --> 00:11:42.725
jí poslat vzkaz.

NOTE Paragraph

00:11:42.725 --> 00:11:43.861
Joseph Kim: V korejštině?

NOTE Paragraph

00:11:43.861 --> 00:11:46.469
AH: Můžeš anglicky a poté klidně korejsky.

NOTE Paragraph

00:11:46.469 --> 00:11:50.377
(Smích)

NOTE Paragraph

00:11:50.377 --> 00:11:52.718
JK: Dobrá, nebudu to říkat v korejštině,

00:11:52.718 --> 00:11:55.459
protože si nemyslím, že bych to zvládl

00:11:55.459 --> 00:11:59.115
bez toho, abych se nerozbrečel.

NOTE Paragraph

00:11:59.115 --> 00:12:03.836
Nuno, je to už deset let,

00:12:03.836 --> 00:12:10.357
co jsem tě neviděl.

00:12:10.357 --> 00:12:13.749
Jen jsem chtěl říct,

00:12:13.749 --> 00:12:17.933
že mi chybíš a že tě mám rád,

00:12:17.933 --> 00:12:22.276
a prosím vrať se ke mně a zůstaň naživu.

00:12:22.276 --> 00:12:27.162
A… panejo.

00:12:27.162 --> 00:12:31.482
Stále jsem nevzdal naděje, že tě uvidím.

00:12:33.591 --> 00:12:38.253
Budu žít šťastný život

00:12:38.253 --> 00:12:41.572
a budu pilně studovat,

00:12:41.572 --> 00:12:43.649
dokud tě neuvidím,

00:12:43.649 --> 00:12:48.228
a slibuji, že už nebudu znovu brečet.

00:12:48.228 --> 00:12:49.785
(Smích)

00:12:49.785 --> 00:12:52.373
Ano, prostě se jen těším, až tě uvidím,

00:12:52.373 --> 00:12:54.644
a jestli mě nenajdeš,

00:12:54.644 --> 00:12:57.716
budu tě také hledat

00:12:57.716 --> 00:13:00.452
a doufám, že tě jednoho dne uvidím.

00:13:00.452 --> 00:13:03.788
Mohu taky poslat malý vzkaz mé matce?

NOTE Paragraph

00:13:03.788 --> 00:13:05.439
AH: Jistě, prosím.

NOTE Paragraph

00:13:05.439 --> 00:13:08.228
JK: Nestrávil jsem s tebou moc času,

00:13:08.228 --> 00:13:10.140
ale vím, že mě stále miluješ

00:13:10.140 --> 00:13:13.084
a že se za mě stále modlíš

00:13:13.084 --> 00:13:16.204
a myslíš na mě.

00:13:16.204 --> 00:13:18.356
Jen jsem ti chtěl poděkovat,

00:13:18.356 --> 00:13:21.890
že jsi mi umožnila být na tomto světě.

00:13:21.890 --> 00:13:23.359
Děkuji.

NOTE Paragraph

00:13:23.359 --> 00:13:28.683
(Potlesk)