1
00:00:00,965 --> 00:00:04,468
Narodil jsem se a vyrostl jsem v Severní Koreji.

2
00:00:04,468 --> 00:00:09,268
Přestože má rodina neustále zápasila s chudobou,

3
00:00:09,268 --> 00:00:12,796
milovala mě vždy na prvním místě,

4
00:00:12,796 --> 00:00:14,947
protože jsem byl jediným synem

5
00:00:14,947 --> 00:00:18,117
a nejmladším ze dvou dětí v rodině.

6
00:00:18,117 --> 00:00:21,724
Pak ale v roce 1994 začal velký hladomor.

7
00:00:21,724 --> 00:00:24,183
Byly mi čtyři roky.

8
00:00:24,183 --> 00:00:27,980
Já a sestra jsme chodívali hledat dříví na topení

9
00:00:27,980 --> 00:00:29,956
začínajíce v pět ráno

10
00:00:29,956 --> 00:00:32,762
a vracejíce se po půlnoci.

11
00:00:32,762 --> 00:00:36,650
Toulával jsem se ulicemi hledajíc jídlo

12
00:00:36,650 --> 00:00:38,823
a pamatuji si, jak jsem viděl malé dítě

13
00:00:38,823 --> 00:00:41,645
přivázané k matčiným zádům, jak jí brambůrky,

14
00:00:41,645 --> 00:00:44,869
a jak jsem mu je chtěl ukrást.

15
00:00:44,869 --> 00:00:49,702
Hlad je ponížení. Hlad je beznaděj.

16
00:00:49,702 --> 00:00:52,905
Hladové dítě na politiku a svobodu

17
00:00:52,905 --> 00:00:55,657
ani nepomyslí.

18
00:00:55,657 --> 00:00:58,345
Na mé deváté narozeniny mi rodiče

19
00:00:58,345 --> 00:01:01,774
nemohli dát nic k jídlu.

20
00:01:01,774 --> 00:01:05,718
Ale i jako dítě jsem byl schopen pocítit tu tíhu

21
00:01:05,718 --> 00:01:08,753
v jejich srdcích.

22
00:01:08,753 --> 00:01:13,953
V té době přes milion Severních Korejců
zemřelo hladem

23
00:01:13,968 --> 00:01:17,664
a v roce 2003, když mi bylo 13,

24
00:01:17,664 --> 00:01:20,577
se jedním z nich stal můj otec.

25
00:01:20,577 --> 00:01:24,465
Viděl jsem svého otce chřadnout a umřít.

26
00:01:24,465 --> 00:01:28,597
V tom samém roce jednoho dne zmizela má matka

27
00:01:28,597 --> 00:01:30,402
a poté mi má sestra řekla,

28
00:01:30,402 --> 00:01:33,003
že odchází do Číny vydělat nějaké peníze,

29
00:01:33,003 --> 00:01:37,198
ale že se brzy vrátí s penězi a jídlem.

30
00:01:37,198 --> 00:01:40,149
Protože jsme nebyli nikdy odděleni

31
00:01:40,149 --> 00:01:43,119
a já si myslel, že spolu budeme napořád,

32
00:01:43,119 --> 00:01:46,992
ani jsem ji neobjal, když odcházela.

33
00:01:46,992 --> 00:01:51,205
Byla to ta největší chyba, 
jakou jsem kdy v životě udělal.

34
00:01:51,205 --> 00:01:52,916
Netušil jsem však,

35
00:01:52,916 --> 00:01:56,404
že se loučíme na hodně dlouhou dobu.

36
00:01:56,404 --> 00:02:01,341
Ani matku ani svou sestru jsem od té doby neviděl.

37
00:02:01,341 --> 00:02:05,560
Náhle se ze mě stal sirotek a bezdomovec.

38
00:02:05,560 --> 00:02:08,649
Můj denní život začal být hodně těžký,

39
00:02:08,649 --> 00:02:10,701
i když prostý.

40
00:02:10,701 --> 00:02:14,724
Mým cílem bylo najít špinavý kus chleba v koši.

41
00:02:14,724 --> 00:02:17,631
Ale tak se přežít nedá.

42
00:02:17,631 --> 00:02:22,349
Uvědomil jsem si, že žebrání není řešení.

43
00:02:22,349 --> 00:02:27,675
Začal jsem tedy krást z vozíků s jídlem
na nelegálních trzích.

44
00:02:27,675 --> 00:02:30,640
Někdy jsem našel drobné práce

45
00:02:30,640 --> 00:02:32,970
výměnou za jídlo.

46
00:02:32,970 --> 00:02:36,116
Jednou jsem dokonce strávil dva měsíce v zimě

47
00:02:36,116 --> 00:02:37,859
prací v uhelném dole,

48
00:02:37,859 --> 00:02:43,634
33 metrů v podzemí bez jakékoliv ochrany,

49
00:02:43,634 --> 00:02:47,067
16 hodin denně.

50
00:02:47,067 --> 00:02:49,431
Nebyl jsem neobvyklý.

51
00:02:49,431 --> 00:02:56,992
Spousta jiných sirotků přežívala takhle nebo hůře.

52
00:02:56,992 --> 00:03:01,128
Když jsem nemohl usnout kvůli mrazivé zimě

53
00:03:01,128 --> 00:03:02,595
nebo bolestem z hladu,

54
00:03:02,595 --> 00:03:05,443
doufal jsem, že se příští ráno

55
00:03:05,443 --> 00:03:08,006
vrátí sestra a probudí mě

56
00:03:08,006 --> 00:03:10,276
mým oblíbeným jídlem.

57
00:03:10,276 --> 00:03:13,426
Tato naděje mě držela naživu.

58
00:03:13,426 --> 00:03:16,224
Nemyslím tím velkou, obrovskou naději.

59
00:03:16,224 --> 00:03:19,346
Mám na mysli takovou naději, díky které jsem věřil,

60
00:03:19,346 --> 00:03:21,809
že v příštích odpadcích bude chleba,

61
00:03:21,809 --> 00:03:24,942
i přesto, že obvykle nebyl.

62
00:03:24,942 --> 00:03:28,385
Ale kdybych tomu nevěřil, ani bych to nezkusil

63
00:03:28,385 --> 00:03:30,478
a tak bych umřel.

64
00:03:30,478 --> 00:03:34,416
Naděje mě držela naživu.

65
00:03:34,416 --> 00:03:37,176
Každý den jsem si říkal,

66
00:03:37,176 --> 00:03:39,904
že nezáleží na tom, jak těžké to je,

67
00:03:39,904 --> 00:03:43,806
přesto musím žít.

68
00:03:43,806 --> 00:03:47,936
Po třech letech čekání na návrat mé sestry

69
00:03:47,936 --> 00:03:52,288
jsem se rozhodl odejít do Číny a najít ji sám.

70
00:03:52,288 --> 00:03:55,148
Uvědomil jsem si,

71
00:03:55,148 --> 00:03:58,798
že takto bych už moc dlouho nepřežil.

72
00:03:58,798 --> 00:04:01,603
Věděl jsem, že by cesta mohla být riskantní,

73
00:04:01,603 --> 00:04:04,500
ale riskoval jsem po celý svůj život tak jako tak.

74
00:04:04,500 --> 00:04:08,686
Mohl jsem zemřít hlady 
jako můj otec v Severní Koreji,

75
00:04:08,686 --> 00:04:12,144
nebo jsem se mohl aspoň pokusit o lepší život

76
00:04:12,144 --> 00:04:15,380
a utéct do Číny.

77
00:04:15,380 --> 00:04:18,610
Zjistil jsem, že se mnoho lidí pokusilo přejít

78
00:04:18,610 --> 00:04:23,397
hranice do Číny v noci, aby je nezpozorovali.

79
00:04:23,397 --> 00:04:27,355
Severokorejští pohraničníci často zastřelí lidi,

80
00:04:27,355 --> 00:04:30,728
kteří se snaží přejít hranice bez povolení.

81
00:04:30,728 --> 00:04:33,379
Čínští vojáci chytají

82
00:04:33,379 --> 00:04:35,233
Severní Korejce a posílají je zpět,

83
00:04:35,233 --> 00:04:39,573
kde čelí krutému potrestání.

84
00:04:39,573 --> 00:04:42,654
Rozhodl jsem se přejít během dne.

85
00:04:42,654 --> 00:04:48,087
Za prvé, protože jsem byl stále dítě 
a bál jsem se tmy,

86
00:04:48,087 --> 00:04:52,736
a za druhé, protože jsem věděl, že už tak riskuji,

87
00:04:52,736 --> 00:04:56,151
a jelikož ne moc lidí se pokoušelo přejít během dne,

88
00:04:56,151 --> 00:04:57,841
myslel jsem si, že bych mohl přejít,

89
00:04:57,841 --> 00:05:01,266
aniž by mě kdokoliv viděl.

90
00:05:01,266 --> 00:05:05,174
Dostal jsem se do Číny 15. února 2006.

91
00:05:05,174 --> 00:05:07,402
Bylo mi 16 let.

92
00:05:07,402 --> 00:05:10,322
Myslel jsem si, že to bude v Číně jednodušší,

93
00:05:10,322 --> 00:05:13,595
jelikož tam je více jídla.

94
00:05:13,595 --> 00:05:16,651
Myslel jsem si, že mi pomůže více lidí.

95
00:05:16,651 --> 00:05:20,664
Ale bylo to těžší než žít v Severní Koreji,

96
00:05:20,664 --> 00:05:22,359
protože jsem nebyl svobodný.

97
00:05:22,359 --> 00:05:25,104
Neustále jsem se obával, že mě chytí

98
00:05:25,104 --> 00:05:27,899
a pošlou zpět.

99
00:05:27,899 --> 00:05:31,170
Zázrakem, o několik měsíců později,

100
00:05:31,170 --> 00:05:32,613
jsem potkal někoho, kdo provozoval

101
00:05:32,613 --> 00:05:35,955
ilegální úkryt pro Severní Korejce;

102
00:05:35,955 --> 00:05:38,563
dovolili mi tam žít

103
00:05:38,563 --> 00:05:43,915
a pravidelně jíst, poprvé po mnoha letech.

104
00:05:43,915 --> 00:05:48,396
Později téhož roku mi jeden aktivista pomohl uprchnout z Číny

105
00:05:48,396 --> 00:05:52,617
a odejít do Spojených států jako uprchlík.

106
00:05:52,617 --> 00:05:55,917
Odešel jsem do Ameriky, aniž bych 
uměl jediné slůvko anglicky,

107
00:05:55,917 --> 00:06:00,296
přesto mi můj sociální pracovník řekl,
že musím na střední školu.

108
00:06:00,296 --> 00:06:04,495
Dokonce i v Severní Koreji jsem byl čtyřkař.

109
00:06:04,495 --> 00:06:05,879
(Smích)

110
00:06:05,879 --> 00:06:09,586
A stěží jsem dokončil základní školu.

111
00:06:09,586 --> 00:06:12,890
A pamatuji si, že jsem se ve škole pral víckrát 
než jednou denně.

112
00:06:12,890 --> 00:06:16,828
Učebnice a knihovna zrovna nebyly mé hřiště.

113
00:06:16,828 --> 00:06:20,573
Můj otec se velmi snažil mě motivovat ke studiu,

114
00:06:20,573 --> 00:06:23,124
ale nepomáhalo to.

115
00:06:23,124 --> 00:06:26,267
V jednu chvíli nade mnou otec zlomil hůl.

116
00:06:26,267 --> 00:06:30,236
Řekl: „Už nejsi mým synem.“

117
00:06:30,236 --> 00:06:34,988
Bylo mi pouhých 11 nebo 12,
ale hluboce mě to ranilo.

118
00:06:34,988 --> 00:06:37,649
Přesto se však má úroveň motivace

119
00:06:37,649 --> 00:06:42,356
do jeho smrti nezměnila.

120
00:06:42,356 --> 00:06:45,161
V Americe to bylo trochu absurdní,

121
00:06:45,161 --> 00:06:48,188
když mi řekli, že bych měl jít na střední.

122
00:06:48,188 --> 00:06:50,612
Nechodil jsem ani na druhý stupeň.

123
00:06:50,612 --> 00:06:53,996
Rozhodl jsem se jít jen proto, že mi to řekli,

124
00:06:53,996 --> 00:06:56,404
aniž bych se nějak snažil.

125
00:06:56,404 --> 00:06:59,817
Ale jednoho dne jsem přišel domů a má pěstounská

126
00:06:59,817 --> 00:07:03,026
matka udělala k večeři kuřecí křidélka.

127
00:07:03,026 --> 00:07:06,280
A během večeře jsem si chtěl jedno křidélko přidat,

128
00:07:06,280 --> 00:07:09,476
ale uvědomil jsem si, že nebylo dost pro každého,

129
00:07:09,476 --> 00:07:12,973
tak jsem se rozhodl, že ne.

130
00:07:12,973 --> 00:07:15,298
Když jsem se podíval na svůj talíř,

131
00:07:15,298 --> 00:07:20,434
uviděl jsem poslední kuřecí křidélko, 
které mi můj pěstounský otec dal.

132
00:07:20,434 --> 00:07:22,752
Byl jsem tak šťastný.

133
00:07:22,752 --> 00:07:25,015
Pohlédl jsem na něj, jak vedle mě sedí.

134
00:07:25,015 --> 00:07:28,331
Opětoval mi pohled velmi vlídně,

135
00:07:28,331 --> 00:07:31,003
ale nic neřekl.

136
00:07:31,003 --> 00:07:35,847
Náhle jsem si vzpomněl na svého biologického otce.

137
00:07:35,847 --> 00:07:38,820
Ten malý čin z lásky mého pěstounského otce

138
00:07:38,820 --> 00:07:41,041
mi připomněl mého vlastního otce,

139
00:07:41,041 --> 00:07:44,041
který se se mnou z lásky dělil o jídlo,

140
00:07:44,041 --> 00:07:48,678
když měl sám hlad, dokonce i když hladověl.

141
00:07:48,678 --> 00:07:53,010
Cítil jsem se přidušen tím,
že já mám v Americe tolik jídla

142
00:07:53,010 --> 00:07:56,477
a můj otec zemřel hlady.

143
00:07:56,477 --> 00:08:00,680
Mým jediným přáním tu noc bylo uvařit mu něco k jídlu

144
00:08:00,680 --> 00:08:04,171
a tu noc jsem přišel na ještě něco, čím bych ho

145
00:08:04,171 --> 00:08:06,387
mohl uctít.

146
00:08:06,387 --> 00:08:09,121
Mou odpovědí byl slib sobě samému,

147
00:08:09,121 --> 00:08:12,551
že budu pilně studovat a dosáhnu toho nejlepšího

148
00:08:12,551 --> 00:08:16,115
vzdělání v Americe, abych uctil jeho oběť.

149
00:08:16,115 --> 00:08:18,651
Vzal jsem školu vážně

150
00:08:18,651 --> 00:08:21,451
a poprvé v životě

151
00:08:21,451 --> 00:08:25,348
jsem obdržel akademické ocenění
za vynikající výsledky

152
00:08:25,348 --> 00:08:30,962
a stal se jedním z nejlepších studentů prvního semestru na střední.

153
00:08:30,962 --> 00:08:38,594
(Potlesk)

154
00:08:38,594 --> 00:08:41,324
To kuřecí křidélko mi změnilo život.

155
00:08:41,324 --> 00:08:45,381
(Smích)

156
00:08:45,381 --> 00:08:48,973
Naděje je osobní. Naděje je něco,

157
00:08:48,973 --> 00:08:51,482
co vám nemůže nikdo dát.

158
00:08:51,482 --> 00:08:54,402
Musíte si zvolit v naději věřit.

159
00:08:54,402 --> 00:08:57,569
Musíte to zvládnout sami.

160
00:08:57,569 --> 00:09:00,809
V Severní Koreji jsem to sám zvládl.

161
00:09:00,809 --> 00:09:03,522
Naděje mě přivedla do Ameriky.

162
00:09:03,522 --> 00:09:06,522
Ale v Americe jsem najednou nevěděl, co dělat,

163
00:09:06,522 --> 00:09:11,554
protože jsem měl tu ohromující svobodu.

164
00:09:11,554 --> 00:09:15,605
Můj pěstounský otec mi dal u večeře směr

165
00:09:15,605 --> 00:09:19,131
a motivoval mě a dal smysl mému

166
00:09:19,131 --> 00:09:23,058
životu v Americe.

167
00:09:23,058 --> 00:09:26,178
Nedošel jsem až sem jen díky sobě.

168
00:09:26,178 --> 00:09:31,132
Měl jsem naději, ale naděje samotná nestačí.

169
00:09:31,132 --> 00:09:35,286
Spousta lidí mi na mé cestě pomáhala.

170
00:09:35,286 --> 00:09:39,274
Severní Korejci tvrdě bojují o přežití.

171
00:09:39,274 --> 00:09:42,063
Musí nutit sami sebe, aby přežili,

172
00:09:42,063 --> 00:09:44,818
aby měli naději k přežití,

173
00:09:44,818 --> 00:09:49,579
ale bez pomoci to nezvládnou.

174
00:09:49,579 --> 00:09:51,925
Toto je mé poselství.

175
00:09:51,925 --> 00:09:54,634
Mějte naději pro sebe,

176
00:09:54,634 --> 00:09:57,746
ale také pomáhejte druhým.

177
00:09:57,746 --> 00:10:04,328
Život může být těžký pro každého, ať žijete kdekoliv.

178
00:10:04,328 --> 00:10:08,114
Můj pěstounský otec mi nezamýšlel změnit život.

179
00:10:08,114 --> 00:10:12,486
Stejným způsobem můžete změnit něčí život

180
00:10:12,486 --> 00:10:17,006
pouhým nepatrným skutkem z lásky.

181
00:10:17,006 --> 00:10:22,124
Kus chleba zažene hlad

182
00:10:22,124 --> 00:10:25,225
a naděje vám přinese chléb,

183
00:10:25,225 --> 00:10:27,510
který vás udrží naživu.

184
00:10:27,510 --> 00:10:30,727
Ale s jistotou věřím tomu,

185
00:10:30,727 --> 00:10:34,185
že váš čin z lásky a péče

186
00:10:34,185 --> 00:10:37,589
může zachránit život dalšímu Josephovi

187
00:10:37,589 --> 00:10:43,031
a změnit tisíce dalších Josephů,

188
00:10:43,031 --> 00:10:47,033
kteří mají stále naději v přežití.

189
00:10:47,033 --> 00:10:48,340
Děkuji vám.

190
00:10:48,340 --> 00:10:57,438
(Potlesk)

191
00:11:24,561 --> 00:11:27,386
Adrian Hong: Josephe, děkujeme ti za sdílení

192
00:11:27,386 --> 00:11:30,568
tohoto velmi osobního a speciálního příběhu s námi.

193
00:11:30,568 --> 00:11:33,793
Vím, že jsi neviděl svou sestru téměř, říkal jsi,

194
00:11:33,793 --> 00:11:36,253
že to je skoro přesně deset let;

195
00:11:36,253 --> 00:11:38,670
kdyby se čistě náhodou na tohle dívala,

196
00:11:38,670 --> 00:11:40,497
chtěli jsme ti dát příležitost

197
00:11:40,497 --> 00:11:42,725
jí poslat vzkaz.

198
00:11:42,725 --> 00:11:43,861
Joseph Kim: V korejštině?

199
00:11:43,861 --> 00:11:46,469
AH: Můžeš anglicky a poté klidně korejsky.

200
00:11:46,469 --> 00:11:50,377
(Smích)

201
00:11:50,377 --> 00:11:52,718
JK: Dobrá, nebudu to říkat v korejštině,

202
00:11:52,718 --> 00:11:55,459
protože si nemyslím, že bych to zvládl

203
00:11:55,459 --> 00:11:59,115
bez toho, abych se nerozbrečel.

204
00:11:59,115 --> 00:12:03,836
Nuno, je to už deset let,

205
00:12:03,836 --> 00:12:10,357
co jsem tě neviděl.

206
00:12:10,357 --> 00:12:13,749
Jen jsem chtěl říct,

207
00:12:13,749 --> 00:12:17,933
že mi chybíš a že tě mám rád,

208
00:12:17,933 --> 00:12:22,276
a prosím vrať se ke mně a zůstaň naživu.

209
00:12:22,276 --> 00:12:27,162
A… panejo.

210
00:12:27,162 --> 00:12:31,482
Stále jsem nevzdal naděje, že tě uvidím.

211
00:12:33,591 --> 00:12:38,253
Budu žít šťastný život

212
00:12:38,253 --> 00:12:41,572
a budu pilně studovat,

213
00:12:41,572 --> 00:12:43,649
dokud tě neuvidím,

214
00:12:43,649 --> 00:12:48,228
a slibuji, že už nebudu znovu brečet.

215
00:12:48,228 --> 00:12:49,785
(Smích)

216
00:12:49,785 --> 00:12:52,373
Ano, prostě se jen těším, až tě uvidím,

217
00:12:52,373 --> 00:12:54,644
a jestli mě nenajdeš,

218
00:12:54,644 --> 00:12:57,716
budu tě také hledat

219
00:12:57,716 --> 00:13:00,452
a doufám, že tě jednoho dne uvidím.

220
00:13:00,452 --> 00:13:03,788
Mohu taky poslat malý vzkaz mé matce?

221
00:13:03,788 --> 00:13:05,439
AH: Jistě, prosím.

222
00:13:05,439 --> 00:13:08,228
JK: Nestrávil jsem s tebou moc času,

223
00:13:08,228 --> 00:13:10,140
ale vím, že mě stále miluješ

224
00:13:10,140 --> 00:13:13,084
a že se za mě stále modlíš

225
00:13:13,084 --> 00:13:16,204
a myslíš na mě.

226
00:13:16,204 --> 00:13:18,356
Jen jsem ti chtěl poděkovat,

227
00:13:18,356 --> 00:13:21,890
že jsi mi umožnila být na tomto světě.

228
00:13:21,890 --> 00:13:23,359
Děkuji.

229
00:13:23,359 --> 00:13:28,683
(Potlesk)