1
00:00:00,788 --> 00:00:02,415
Dnes bych tu rád mluvil o něčem trochu jiném,

2
00:00:02,415 --> 00:00:05,280
než je v programu.

3
00:00:05,280 --> 00:00:07,226
Zahraniční politiku vám večer v televizi okomentuje

4
00:00:07,226 --> 00:00:10,260
třeba Rachel Maddow nebo tak někdo,

5
00:00:10,260 --> 00:00:12,094
ale… (Smích)

6
00:00:12,094 --> 00:00:15,656
Já bych chtěl mluvit o mladých lidech a řádu,

7
00:00:15,656 --> 00:00:17,623
mladých lidech a řádu.

8
00:00:17,623 --> 00:00:19,871
Tahle fotka je z minulé středy

9
00:00:19,871 --> 00:00:22,375
z newyorské Střední školy Ježíše Krista Krále

10
00:00:22,375 --> 00:00:25,309
v Brooklynu, kterou vedou jezuité.

11
00:00:25,309 --> 00:00:29,146
Mluvil jsem tam k téhle skupince studentů a podívejte se na ně.

12
00:00:29,146 --> 00:00:31,613
Byli kolem mě v půlkruhu.

13
00:00:31,613 --> 00:00:34,409
Asi jste se všimli, že většina pochází z menšinového etnika.

14
00:00:34,409 --> 00:00:36,254
Taky jste si asi všimli, že ta budova je poměrně strohá.

15
00:00:36,254 --> 00:00:40,385
Je to stará newyorská školní budova, nic extra.

16
00:00:40,385 --> 00:00:42,916
Pořád mají staré černé tabule a tak.

17
00:00:42,916 --> 00:00:45,507
Do té školy chodí asi 300 dětí,

18
00:00:45,507 --> 00:00:48,159
funguje už čtyři roky

19
00:00:48,159 --> 00:00:51,113
a právě jim bude maturovat první ročník.

20
00:00:51,113 --> 00:00:53,184
Bude maturovat dvacet dva dětí

21
00:00:53,184 --> 00:00:55,427
a všech dvaadvacet jde na vysokou.

22
00:00:55,427 --> 00:00:58,167
Všichni pochází z rodin, kde je většinou

23
00:00:58,167 --> 00:01:00,690
jen jeden dospělý,

24
00:01:00,690 --> 00:01:03,596
obvykle matka nebo babička, to je všechno,

25
00:01:03,596 --> 00:01:06,083
a sem si přichází pro vzdělání

26
00:01:06,083 --> 00:01:07,496
a řád.

27
00:01:07,496 --> 00:01:10,304
Takže mě tady vyfotili a minulý týden se ta fotka

28
00:01:10,304 --> 00:01:12,797
objevila na mém facebookovém profilu

29
00:01:12,797 --> 00:01:14,431
a někdo to okomentoval:

30
00:01:14,431 --> 00:01:19,417
„Proboha, proč ho nutí stát takhle v pozoru?“

31
00:01:19,417 --> 00:01:23,788
A pak dodal: „Ale sekne mu to.“ (Smích)

32
00:01:23,788 --> 00:01:26,498
Fakt mu to sekne, protože děti potřebují řád,

33
00:01:26,498 --> 00:01:30,004
takže při všech svých vystoupeních ve školách používám takový fígl,

34
00:01:30,004 --> 00:01:32,903
že když si odbudu kázání k dětem,

35
00:01:32,903 --> 00:01:35,087
nechám je, aby se mě ptaly,

36
00:01:35,087 --> 00:01:36,952
a když někdo zvedne ruku, řeknu: „Pojď sem,“

37
00:01:36,952 --> 00:01:39,291
a dotyčný musí přijít dopředu a postavit se přede mě.

38
00:01:39,291 --> 00:01:41,405
Postavím ho do pozoru jako vojáka.

39
00:01:41,405 --> 00:01:43,187
Ruce rovně dolů podél boků,

40
00:01:43,187 --> 00:01:46,639
dívej se zpříma, otevři oči, koukej přímo před sebe

41
00:01:46,639 --> 00:01:50,074
a nahlas polož otázku tak, aby tě všichni slyšeli.

42
00:01:50,074 --> 00:01:53,331
Žádné hrbení, žádné kalhoty u kolen, nic takového.

43
00:01:53,331 --> 00:01:54,702
(Smích)

44
00:01:54,702 --> 00:01:57,967
A tomu mladíkovi, který se jmenuje… příjmením Cruz,

45
00:01:57,967 --> 00:02:01,804
se to hrozně líbilo. Má to teď všude na svém facebookovém profilu a lidi si to přeposílají.

46
00:02:01,804 --> 00:02:03,991
(Smích)

47
00:02:03,991 --> 00:02:06,734
Takže si lidi myslí, že jsem na toho kluka drsný.

48
00:02:06,734 --> 00:02:08,378
Naopak, jen se tak trochu bavíme.

49
00:02:08,378 --> 00:02:10,792
Ono to je totiž tak, já to dělám už roky,

50
00:02:10,792 --> 00:02:13,952
a čím mladší ty děti jsou, tím větší je to sranda.

51
00:02:13,952 --> 00:02:16,892
Když se postavím před skupinu šesti- a sedmiletých dětí,

52
00:02:16,892 --> 00:02:18,771
musím vymyslet, jak je udržet v klidu.

53
00:02:18,771 --> 00:02:20,774
Protože dřív nebo později vždycky začnou kecat.

54
00:02:20,774 --> 00:02:22,379
Takže s nimi hraju takovou hru,

55
00:02:22,379 --> 00:02:23,951
než je postavím do pozoru.

56
00:02:23,951 --> 00:02:26,224
Řeknu jim: „Teď poslouchejte. V armádě,

57
00:02:26,224 --> 00:02:28,552
když chceme, abyste dávali pozor,

58
00:02:28,552 --> 00:02:31,737
máme takový povel. Říká se mu „pohov“.

59
00:02:31,737 --> 00:02:35,311
Znamená, že všichni musí být zticha a dávat pozor. Poslouchat.

60
00:02:35,311 --> 00:02:36,449
Je to jasné?“

61
00:02:36,449 --> 00:02:41,314
„Mhm, mhm, mhm.“ „Tak si to vyzkoušíme. Začněte se všichni bavit.“

62
00:02:41,314 --> 00:02:44,611
Nechám je asi tak deset vteřin a pak zařvu: „Pohov!“

63
00:02:44,611 --> 00:02:48,116
„Uáá!“ (Smích)

64
00:02:48,116 --> 00:02:50,638
„Ano, pane generále. Ano, pane generále.“

65
00:02:50,638 --> 00:02:53,041
Zkuste to se svými dětmi. Uvidíte, jestli to bude fungovat. (Smích)

66
00:02:53,041 --> 00:02:56,094
Asi těžko.

67
00:02:56,094 --> 00:02:59,108
Takže s nimi hraju tuhle hru, která samozřejmě

68
00:02:59,108 --> 00:03:00,830
vychází z mé zkušenosti z armády.

69
00:03:00,830 --> 00:03:04,259
Protože po většinu svého dospělého života

70
00:03:04,259 --> 00:03:08,319
jsem pracoval s dětmi, říkám jim teenageři se zbraněmi.

71
00:03:08,319 --> 00:03:10,764
Vezmeme je do armády

72
00:03:10,764 --> 00:03:13,213
a nejdřív ze všeho je uvedeme

73
00:03:13,213 --> 00:03:17,300
do prostředí řádu, dáme jim hodnost,

74
00:03:17,300 --> 00:03:18,723
oblékneme je všechny do stejného oblečení,

75
00:03:18,723 --> 00:03:21,217
ostříháme jim všechny vlasy, aby vypadali všichni stejně,

76
00:03:21,217 --> 00:03:23,421
postavíme je do řady.

77
00:03:23,421 --> 00:03:25,201
Učíme je, jak pochodovat napravo, nalevo,

78
00:03:25,201 --> 00:03:27,118
aby uměli uposlechnout rozkazy

79
00:03:27,118 --> 00:03:30,046
a znali důsledky svého neuposlechnutí.

80
00:03:30,046 --> 00:03:31,511
Dává jim to řád.

81
00:03:31,511 --> 00:03:35,691
A pak je představíme člověku, kterého začnou okamžitě nenávidět.

82
00:03:35,691 --> 00:03:37,565
Výcvikovému poddůstojníkovi. A toho nenávidí.

83
00:03:37,565 --> 00:03:39,913
Výcvikový poddůstojník na ně začne řvát

84
00:03:39,913 --> 00:03:43,762
a přikazovat jim spoustu ohavností.

85
00:03:43,762 --> 00:03:46,766
Ale pak se časem stane něco úžasného.

86
00:03:46,766 --> 00:03:49,792
Jakmile si ten řád vybudují,

87
00:03:49,792 --> 00:03:53,010
jakmile porozumí důvodu, proč něco dělají,

88
00:03:53,010 --> 00:03:57,016
jakmile pochopí, že: „Maminka tady není, synu.

89
00:03:57,016 --> 00:04:00,836
A já jsem vaše nejhorší noční můra. Já jsem váš tatínek i maminka.

90
00:04:00,836 --> 00:04:03,448
Tak to prostě je. Je to jasné, synu?

91
00:04:03,448 --> 00:04:06,286
A když se vás na něco zeptám, existují jen tři odpovědi:

92
00:04:06,286 --> 00:04:08,682
ano, pane; ne, pane; nemám co říct, pane.

93
00:04:08,682 --> 00:04:10,845
Nevykládejte mi, proč jste něco neudělali.

94
00:04:10,845 --> 00:04:13,497
Je to ano, pane; ne, pane; nemám co říct, pane.“

95
00:04:13,497 --> 00:04:14,620
„Neoholil jste se.“ „Ale, pane, …“

96
00:04:14,620 --> 00:04:17,875
„Ne, neříkejte mi, kolikrát jste se dnes ráno pořezal.

97
00:04:17,875 --> 00:04:19,615
Já vám říkam, že jste se neoholil.“

98
00:04:19,615 --> 00:04:22,821
„Nemám co říct, pane.“ „Výborně, chlapče, učíte se rychle.“

99
00:04:22,821 --> 00:04:25,209
Ale ohromilo by vás, co všechno s nimi dokážete,

100
00:04:25,209 --> 00:04:27,663
jakmile si tenhle řád osvojí.

101
00:04:27,663 --> 00:04:32,521
Po osmnácti týdnech něco umí. Dospěli.

102
00:04:32,521 --> 00:04:35,638
A víte co? Oni toho poddůstojníka začnou obdivovat

103
00:04:35,638 --> 00:04:37,536
a nikdy na něj nezapomenou.

104
00:04:37,536 --> 00:04:40,171
Začnou ho respektovat.

105
00:04:40,171 --> 00:04:44,086
A přesně takový řád a úctu

106
00:04:44,086 --> 00:04:46,117
v životě našich dětí potřebujeme.

107
00:04:46,117 --> 00:04:48,090
S mladými trávím hodně času

108
00:04:48,090 --> 00:04:51,381
a ptám se lidí: „Kdy začíná proces vzdělávání?“

109
00:04:51,381 --> 00:04:53,060
Pořád říkáme: „Zlepšeme školy.

110
00:04:53,060 --> 00:04:56,807
Podporujme víc učitele. Nakupme pro školy víc počítačů.

111
00:04:56,807 --> 00:04:59,748
Ať je všechno online.“

112
00:04:59,748 --> 00:05:03,054
Ale to není celé řešení. Je to jen jeho část.

113
00:05:03,054 --> 00:05:06,316
Opravdové řešení spočívá ze všeho nejdřív v tom,

114
00:05:06,316 --> 00:05:10,924
že dítě přijde do školy s řádem v srdci i duši.

115
00:05:10,924 --> 00:05:13,793
Takže kdy začíná proces vzdělávání? Začíná v první třídě?

116
00:05:13,793 --> 00:05:15,976
Ne, ne, začíná, když se dítě

117
00:05:15,976 --> 00:05:18,657
v matčině náručí poprvé

118
00:05:18,657 --> 00:05:21,421
podívá na svou matku

119
00:05:21,421 --> 00:05:24,785
a řekne si: „Aha, tak tohle musí být moje máma.

120
00:05:24,785 --> 00:05:27,158
To ona mě krmí.

121
00:05:27,158 --> 00:05:29,364
No jo, když mi nebude dobře,

122
00:05:29,364 --> 00:05:31,878
postará se o mě.

123
00:05:31,878 --> 00:05:34,901
Naučím se její řeč.“

124
00:05:34,901 --> 00:05:37,650
A v té chvíli se uzavře všem ostatním jazykům,

125
00:05:37,650 --> 00:05:40,006
které by se v tom věku mohlo učit,

126
00:05:40,006 --> 00:05:42,955
a ve třech měsících pro ně existuje jen ona.

127
00:05:42,955 --> 00:05:45,275
A s tou osobou, která tohle dělá,

128
00:05:45,275 --> 00:05:47,268
ať je to matka nebo babička, kdokoliv,

129
00:05:47,268 --> 00:05:49,482
tady začíná proces vzdělávání.

130
00:05:49,482 --> 00:05:51,210
Tady začíná jazyk.

131
00:05:51,210 --> 00:05:53,459
Tady začíná láska. Tady začíná řád.

132
00:05:53,459 --> 00:05:55,947
Tady začínáte dítěti vštěpovat,

133
00:05:55,947 --> 00:05:58,165
že „je výjimečné,

134
00:05:58,165 --> 00:06:01,354
jiné, než všechny ostatní děti na světě.

135
00:06:01,354 --> 00:06:03,438
A budeme ti číst.“

136
00:06:03,438 --> 00:06:05,509
Dítě, kterému nikdo nečetl,

137
00:06:05,509 --> 00:06:07,653
je při nástupu do školy v ohrožení.

138
00:06:07,653 --> 00:06:09,713
Stejně tak dítě, které neumí barvy,

139
00:06:09,713 --> 00:06:12,727
neumí hodiny, neumí si zavázat tkaničky,

140
00:06:12,727 --> 00:06:14,126
neumí tohle všechno

141
00:06:14,126 --> 00:06:16,796
a neumí dělat všechny ty věci,

142
00:06:16,796 --> 00:06:19,672
které mi byly jako dítěti vštípeny jedním slovem: bacha.

143
00:06:19,672 --> 00:06:23,560
Bacha, jak se chováš! Bacha, jak se chováš k dospělým! Bacha na pusu!

144
00:06:23,560 --> 00:06:27,083
Takhle se děti správně vychovávají.

145
00:06:27,083 --> 00:06:29,878
Sleduju svoje vlastní malá vnoučata

146
00:06:29,878 --> 00:06:33,971
a k velkému znepokojení mých dětí se chovají úplně stejně,

147
00:06:33,971 --> 00:06:38,647
jako jsme se chovali my. Víte co? Jsou naším odrazem.

148
00:06:38,647 --> 00:06:43,872
A takhle musíte děti připravit na školu a na vzdělávání.

149
00:06:43,872 --> 00:06:46,131
Vynakládám veškerou svou energii na to,

150
00:06:46,131 --> 00:06:48,461
abych všechny přesvědčil o tom,

151
00:06:48,461 --> 00:06:52,340
že potřebujeme školky, potřebujeme programy na podporu dětí ze sociálně slabých rodin,

152
00:06:52,340 --> 00:06:54,860
potřebujeme předporodní péči.

153
00:06:54,860 --> 00:06:59,075
Vzdělávací proces začíná, ještě než se dítě vůbec narodí,

154
00:06:59,075 --> 00:07:01,783
a pokud si to neuvědomíte, tak máte problém.

155
00:07:01,783 --> 00:07:04,197
Máme problémy v mnoha komunitách,

156
00:07:04,197 --> 00:07:07,242
v mnoha školách, kde jdou děti

157
00:07:07,242 --> 00:07:09,553
do první třídy se zářícíma očima,

158
00:07:09,553 --> 00:07:13,164
mají připravené malé aktovky,

159
00:07:13,164 --> 00:07:16,565
ale pak si uvědomí, že nejsou jako jejich spolužáci,

160
00:07:16,565 --> 00:07:21,029
kteří znají knihy, někdo jim četl, umí abecedu.

161
00:07:21,029 --> 00:07:23,723
A nejdéle ve třetí třídě si tyto děti,

162
00:07:23,723 --> 00:07:27,869
kterým se na začátku nedostalo řádu a výchovy,

163
00:07:27,869 --> 00:07:29,779
uvědomí, že jsou pozadu. A co udělají?

164
00:07:29,779 --> 00:07:33,100
Dají to najevo. Dají to najevo, a míří buď

165
00:07:33,100 --> 00:07:36,186
do vězení nebo k vyhazovu ze školy.

166
00:07:36,186 --> 00:07:38,050
To se dá předvídat.

167
00:07:38,050 --> 00:07:41,016
Pokud neumíte ve třetí třídě dobře číst,

168
00:07:41,016 --> 00:07:45,093
jste v osmnácti na nejlepší cestě do vězení.

169
00:07:45,093 --> 00:07:47,330
Počet vězňů je u nás nejvyšší,

170
00:07:47,330 --> 00:07:50,258
protože našim dětem nedopřáváme správný start do života.

171
00:07:50,258 --> 00:07:52,474
Poslední kapitola v mé knize se jmenuje

172
00:07:52,474 --> 00:07:55,385
„Dar dobrého startu“.

173
00:07:55,385 --> 00:07:59,077
Dar dobrého startu. Každé dítě by mělo mít dobrý start do života.

174
00:07:59,077 --> 00:08:01,780
Já jsem měl to štěstí, že jsem takový dobrý start měl.

175
00:08:01,780 --> 00:08:03,671
Nebyl jsem žádný skvělý student.

176
00:08:03,671 --> 00:08:06,339
Chodil jsem do newyorské veřejné školy

177
00:08:06,339 --> 00:08:08,979
a vůbec mi to nešlo.

178
00:08:08,979 --> 00:08:12,791
Mám kompletní výpis svých školních výsledků

179
00:08:12,791 --> 00:08:15,234
od školky až po vysokou.

180
00:08:15,234 --> 00:08:17,504
Nechal jsem si ho udělat, když jsem psal první knihu.

181
00:08:17,504 --> 00:08:19,543
Chtěl jsem vědět, jestli si to pamatuju dobře,

182
00:08:19,543 --> 00:08:22,818
a taky že jo. (Smích)

183
00:08:22,818 --> 00:08:25,606
Samé trojky.

184
00:08:25,606 --> 00:08:28,047
Když jsem konečně prolezl střední,

185
00:08:28,047 --> 00:08:30,126
šel jsem na City College of New York

186
00:08:30,126 --> 00:08:33,766
s průměrem 78,3 %, se kterým mě správně vůbec neměli vzít,

187
00:08:33,766 --> 00:08:36,505
a začal jsem dělat strojařinu

188
00:08:36,505 --> 00:08:39,063
a vydržel jsem jen šest měsíců. (Smích)

189
00:08:39,063 --> 00:08:43,076
Pak jsem šel na geologii, na sportovní stýpko. Ta je jednoduchá.

190
00:08:43,076 --> 00:08:45,078
A pak jsem objevil Sbor pro výcvik důstojníků.

191
00:08:45,078 --> 00:08:49,012
Objevil jsem něco, co mi šlo a co jsem miloval,

192
00:08:49,012 --> 00:08:52,906
a našel jsem taky kamarády jako já, kteří to měli stejně.

193
00:08:52,906 --> 00:08:56,892
Nakonec jsem Sboru a armádě zasvětil celý život.

194
00:08:56,892 --> 00:08:59,560
A tak všude říkám dětem, že když vyrůstají

195
00:08:59,560 --> 00:09:02,161
a budují si v sobě řád,

196
00:09:02,161 --> 00:09:05,197
musí hledat něco, co jim jde a co milují.

197
00:09:05,197 --> 00:09:08,334
A když najdou oboje najednou, jo, to je ono.

198
00:09:08,334 --> 00:09:10,698
U toho vydrží. A přesně to jsem já našel.

199
00:09:10,698 --> 00:09:13,352
Pak už jsem vedení univerzity svou přítomností začal dost otravovat.

200
00:09:13,352 --> 00:09:15,153
Byl jsem tam čtyři a půl roku, skoro pět,

201
00:09:15,153 --> 00:09:19,563
a moje známky nebyly zrovna nejlepší

202
00:09:19,563 --> 00:09:22,705
a občas jsem měl problémy s vedením.

203
00:09:22,705 --> 00:09:25,619
Takže řekli: „Ale ve Sboru mu to tak jde.

204
00:09:25,619 --> 00:09:28,969
Koukněte, tam má samé jedničky, ale bohužel v ničem jiném.“

205
00:09:28,969 --> 00:09:33,325
Takže řekli: „Hele, tak co kdybychom vzali jeho známky ze Sboru

206
00:09:33,325 --> 00:09:36,771
a zahrnuli je do celkového průměru? Uvidíme, co to udělá.“

207
00:09:36,771 --> 00:09:43,487
To taky udělali a vytáhli mě na 2,0. (Smích)

208
00:09:43,487 --> 00:09:47,221
Fakt. (Smích) (Potlesk)

209
00:09:47,221 --> 00:09:50,270
Řekli: „Pro státní správu to stačí.

210
00:09:50,270 --> 00:09:53,768
Pošlete ho do armády. Už ho nikdy neuvidíme. Už ho nikdy neuvidíme.“

211
00:09:53,768 --> 00:09:55,620
Takže mě šoupli do armády

212
00:09:55,620 --> 00:09:59,288
a, to se podržte, po těch letech

213
00:09:59,288 --> 00:10:03,594
mě teď považují za jednoho z největších synů, jaké kdy City College of New York měla. (Smích)

214
00:10:03,594 --> 00:10:06,796
Takže všude mladým lidem říkám,

215
00:10:06,796 --> 00:10:10,987
že nezáleží na tom, jaký start do života máte, záleží na tom, co se svým životem uděláte,

216
00:10:10,987 --> 00:10:14,598
to ovlivňuje, kde nakonec v životě skončíte.

217
00:10:14,598 --> 00:10:17,283
Máte velké štěstí, že žijete v zemi, kde,

218
00:10:17,283 --> 00:10:20,469
ať začnete kdekoliv, dostanete příležitosti,

219
00:10:20,469 --> 00:10:23,173
pokud budete věřit v sebe,

220
00:10:23,173 --> 00:10:26,164
v tuto společnost a tuto zemi

221
00:10:26,164 --> 00:10:29,583
a pokud budete věřit, že se můžete

222
00:10:29,583 --> 00:10:31,994
neustále zlepšovat a vzdělávat.

223
00:10:31,994 --> 00:10:34,227
To je klíčem k úspěchu.

224
00:10:34,227 --> 00:10:37,577
Ale všechno začíná s darem dobrého startu.

225
00:10:37,577 --> 00:10:40,050
Pokud tento dar nedáme každému z našich dětí,

226
00:10:40,050 --> 00:10:43,728
když do nich nebudeme investovat už v tom nejranějším věku,

227
00:10:43,728 --> 00:10:46,470
řítíme se do problémů.

228
00:10:46,470 --> 00:10:50,736
Proto školu nedokončí zhruba 25 % dětí

229
00:10:50,736 --> 00:10:53,458
a skoro 50 % dětí z menšinových etnik,

230
00:10:53,458 --> 00:10:56,932
které žijí v sociálně slabých oblastech.

231
00:10:56,932 --> 00:10:59,713
Protože se jim nedostalo daru dobrého startu.

232
00:10:59,713 --> 00:11:03,691
Můj dar dobrého startu spočíval nejen v tom, že jsem měl slušnou,

233
00:11:03,691 --> 00:11:07,246
dobrou rodinu, ale také v tom, že mi moje rodina neustále říkala:

234
00:11:07,246 --> 00:11:11,193
„Poslouchej, připluli jsme do této země

235
00:11:11,193 --> 00:11:14,555
na nafukovacích člunech v roce 1920 a 1924.

236
00:11:14,555 --> 00:11:18,730
V šicích dílnách jsme každý den dřeli jako koně.

237
00:11:18,730 --> 00:11:22,256
A neděláme to proto, aby ses na všechno vykašlal

238
00:11:22,256 --> 00:11:26,636
nebo se dostal do průšvihu. Ať tě ani nenapadne nedodělat školu.“

239
00:11:26,636 --> 00:11:29,687
Kdybych někdy přišel domů a řekl těm přistěhovalcům:

240
00:11:29,687 --> 00:11:32,156
„Víte co, škola už mě nebaví, končím,“

241
00:11:32,156 --> 00:11:34,813
tak by mi na to řekli: „My končíme s tebou. Pořídíme si jiné dítě.“

242
00:11:34,813 --> 00:11:41,171
(Smích)

243
00:11:41,171 --> 00:11:43,697
Má rodina něco čekala od všech bratranců a sestřenic,

244
00:11:43,697 --> 00:11:47,280
od všech členů naší obrovské rodiny přistěhovalců v jižním Bronxu,

245
00:11:47,280 --> 00:11:50,439
ale jen očekáváním to nekončilo.

246
00:11:50,439 --> 00:11:54,350
Hluboko do srdcí nám vryli

247
00:11:54,350 --> 00:11:59,212
pocit hanby: „Neopovažuj se někdy tuto rodinu zostudit.“

248
00:11:59,212 --> 00:12:00,875
Někdy jsem měl průšvih,

249
00:12:00,875 --> 00:12:02,718
a když byli naši na cestě domů,

250
00:12:02,718 --> 00:12:06,199
seděl jsem v pokoji a čekal, co se stane,

251
00:12:06,199 --> 00:12:08,410
seděl jsem tam a říkal si: „Tak jo,

252
00:12:08,410 --> 00:12:13,185
klidně vytáhněte pásek a zbijte mě, ale hlavně proboha zas neomílejte to o zostuzení rodiny.“

253
00:12:13,185 --> 00:12:15,942
Ničilo mě, když mi tohle matka dělala.

254
00:12:15,942 --> 00:12:18,106
A taky jsem okolo sebe měl obrovskou společnost.

255
00:12:18,106 --> 00:12:21,094
Děti potřebují společnost. Potřebují být součástí kmene,

256
00:12:21,094 --> 00:12:22,975
rodiny, komunity.

257
00:12:22,975 --> 00:12:27,199
V mém případě to byly tetičky, které bydlely ve všech těch newyorských činžácích.

258
00:12:27,199 --> 00:12:29,055
Nevím, kolik z vás je z New Yorku,

259
00:12:29,055 --> 00:12:30,976
ale bývaly tu takové činžáky

260
00:12:30,976 --> 00:12:34,189
ženské se pořád koukaly ven z okna,

261
00:12:34,189 --> 00:12:35,811
opřené o polštář.

262
00:12:35,811 --> 00:12:38,570
Nezmizely ani na chvíli. (Smích)

263
00:12:38,570 --> 00:12:41,604
Takže, chraň mě Bůh, jsem vyrostl mezi těmito činžáky

264
00:12:41,604 --> 00:12:43,086
a ony se pořád koukaly.

265
00:12:43,086 --> 00:12:45,960
Nechodily na záchod. Ani nevařily. (Smích)

266
00:12:45,960 --> 00:12:48,506
Nedělaly vůbec nic.

267
00:12:48,506 --> 00:12:51,219
Ale díky nim jsme z toho nevypadli.

268
00:12:51,219 --> 00:12:53,505
Nevypadli jsme.

269
00:12:53,505 --> 00:12:55,763
Bylo jim fuk,

270
00:12:55,763 --> 00:13:00,510
jestli z vás bude doktor nebo právník nebo generál,

271
00:13:00,510 --> 00:13:03,603
toho v rodině nikdy nikdo nečekal,

272
00:13:03,603 --> 00:13:07,463
pokud jste vystudovali a našli si práci.

273
00:13:07,463 --> 00:13:09,454
„Nevykládej nám tu ty žvásty o seberealizaci.

274
00:13:09,454 --> 00:13:12,269
Tím nemůžeme ztrácet čas.

275
00:13:12,269 --> 00:13:14,747
Najdeš si práci a vypadneš z domu.

276
00:13:14,747 --> 00:13:18,322
A pak nás budeš moct podporovat. To je, děti, vaším úkolem.“

277
00:13:18,322 --> 00:13:23,844
A je moc důležité, aby se nám povedlo vrátit tuhle kulturu

278
00:13:23,844 --> 00:13:28,126
do rodin, do všech rodin.

279
00:13:28,126 --> 00:13:31,461
Je to tak důležité, že ačkoliv vy všichni, kdo jste dnes tady,

280
00:13:31,461 --> 00:13:34,137
jste jistě úspěšní lidé

281
00:13:34,137 --> 00:13:38,692
a určitě máte skvělé rodiny, děti a vnoučata,

282
00:13:38,692 --> 00:13:40,430
tak to nestačí. Musíme podat pomocnou ruku,

283
00:13:40,430 --> 00:13:43,081
najít děti jako je mladý pan Cruz,

284
00:13:43,081 --> 00:13:46,451
které mají šanci to zvládnout, pokud se jim dostane řádu,

285
00:13:46,451 --> 00:13:48,438
když jim pomůžete, když jim budete radit,

286
00:13:48,438 --> 00:13:50,812
když budete přispívat klubům mládeže,

287
00:13:50,812 --> 00:13:52,703
když budete spolupracovat se školním systémem

288
00:13:52,703 --> 00:13:53,977
a pracovat na tom, aby to byl ten nejlepší systém,

289
00:13:53,977 --> 00:13:58,800
a to se týká nejen školy, kam chodí vaše dítě, ale i školy někde v Harlemu,

290
00:13:58,800 --> 00:14:01,622
nejenom prestižní Montessori školy na West Side.

291
00:14:01,622 --> 00:14:05,775
My všichni se k něčemu takovému musíme zavázat.

292
00:14:05,775 --> 00:14:08,425
Neinvestujeme jen do svých dětí.

293
00:14:08,425 --> 00:14:10,478
Investujeme do své budoucnosti.

294
00:14:10,478 --> 00:14:13,299
V příští generaci se z nás stane

295
00:14:13,299 --> 00:14:15,292
menšinovo-většinová společnost.

296
00:14:15,292 --> 00:14:18,661
Z těch, kterým dnes říkáme menšina, se stane většina.

297
00:14:18,661 --> 00:14:21,241
A musíme zajistit, že na to budou připraveni.

298
00:14:21,241 --> 00:14:23,472
Musíme zajistit, že budou připraveni stát se vůdci

299
00:14:23,472 --> 00:14:26,424
této naší skvělé země,

300
00:14:26,424 --> 00:14:29,900
země jako žádná jiná,

301
00:14:29,900 --> 00:14:31,585
země, která mě každičký den udivuje,

302
00:14:31,585 --> 00:14:34,205
země, která je tak popudlivá. Pořád se spolu hádáme.

303
00:14:34,205 --> 00:14:37,177
Tak má ten systém taky fungovat.

304
00:14:37,177 --> 00:14:40,756
Je to země mnoha rozporů, ale je to také národ národů.

305
00:14:40,756 --> 00:14:44,752
Dotýkáme se každého národa. Každý národ se dotýká nás.

306
00:14:44,752 --> 00:14:46,437
Jsme národem přistěhovalců.

307
00:14:46,437 --> 00:14:49,581
A proto potřebujeme rozumnou imigrační politiku.

308
00:14:49,581 --> 00:14:52,816
Je nesmysl nemít rozumnou imigrační politiku,

309
00:14:52,816 --> 00:14:55,899
abychom zde mohli přivítat ty, kteří sem chtějí přijít a být součástí tohoto skvělého národa,

310
00:14:55,899 --> 00:14:58,052
nebo které můžeme poslat zpátky domů s příslušným vzděláním,

311
00:14:58,052 --> 00:15:01,433
které jejich národu pomůže povstat z chudoby.

312
00:15:01,433 --> 00:15:05,276
Jedna má oblíbená historka je o tom,

313
00:15:05,276 --> 00:15:06,673
jak rád jezdím domů do New Yorku,

314
00:15:06,673 --> 00:15:08,467
v nádherný den se procházím po Park Avenue

315
00:15:08,467 --> 00:15:10,948
a všechno obdivuji a pozoruji kolem

316
00:15:10,948 --> 00:15:12,402
lidi z celého světa.

317
00:15:12,402 --> 00:15:16,040
A pokaždé se musím zastavit na nějakém rohu

318
00:15:16,040 --> 00:15:19,426
a koupit si hot dog od jednoho z těch přistěhovalců s pojízdným vozíkem.

319
00:15:19,426 --> 00:15:22,577
Prostě si musím dát párek z té nechutně špinavé vody. (Smích)

320
00:15:22,577 --> 00:15:25,557
Je jedno, kde jsem nebo co dělám,

321
00:15:25,557 --> 00:15:26,832
musím si ho dát.

322
00:15:26,832 --> 00:15:29,497
Chodil jsem na něj, i když jsem byl ministrem zahraničí.

323
00:15:29,497 --> 00:15:32,398
Vyšel jsem ze svého apartmá v hotelu Waldorf Astoria,

324
00:15:32,398 --> 00:15:35,478
(Smích)

325
00:15:35,478 --> 00:15:38,789
šel jsem po ulici, zabočil na 55. ulici

326
00:15:38,789 --> 00:15:41,100
a hledal jsem prodejce s pojízdným vozíkem.

327
00:15:41,100 --> 00:15:43,299
Tenkrát kolem mě bývalo pět bodyguardů

328
00:15:43,299 --> 00:15:46,193
a po ulici za námi jela tři policejní auta,

329
00:15:46,193 --> 00:15:51,013
aby mě náhodou při procházce po Park Avenue někdo něčím nepraštil. (Smích)

330
00:15:51,013 --> 00:15:52,681
Objednal jsem si od toho přistěhovalce hot dog,

331
00:15:52,681 --> 00:15:55,127
on ho začal připravovat, pak se rozhlédnul,

332
00:15:55,127 --> 00:15:56,804
uviděl bodyguardy, uviděl policejní auta –

333
00:15:56,804 --> 00:15:58,886
„Já mám zelenou kartu! Já ji mám!“ (Smích)

334
00:15:58,886 --> 00:16:03,222
„To je dobrý, to je dobrý.“

335
00:16:03,222 --> 00:16:05,670
Teď už chodím sám. Chodím sám.

336
00:16:05,670 --> 00:16:08,461
Nemám už žádné bodyguardy. Žádná policejní auta. Nic.

337
00:16:08,461 --> 00:16:11,123
Ale musím mít svůj hot dog.

338
00:16:11,123 --> 00:16:14,887
Šel jsem na hot dog zrovna minulý týden. Bylo to v úterý večer

339
00:16:14,887 --> 00:16:17,187
nedaleko Columbus Circle.

340
00:16:17,187 --> 00:16:20,042
Ta scéna, která následovala, se opakuje pořád dokola.

341
00:16:20,042 --> 00:16:23,396
Přijdu k prodejci, požádám o hot dog,

342
00:16:23,396 --> 00:16:25,758
on mi ho připraví a jak mi ho podává,

343
00:16:25,758 --> 00:16:28,460
říká: „Já vás znám. Vídám vás v televizi.

344
00:16:28,460 --> 00:16:30,354
Vy jste, no, vy jste generál Powell.“

345
00:16:30,354 --> 00:16:33,044
„Ano, ano.“ „Páni…“

346
00:16:33,044 --> 00:16:34,195
Podávám mu peníze.

347
00:16:34,195 --> 00:16:39,120
„Ne, pane generále. Vy mi nemůžete platit. Už jste mi zaplatili.

348
00:16:39,120 --> 00:16:42,883
Amerika mi zaplatila. Nikdy nezapomenu, odkud jsem přišel.

349
00:16:42,883 --> 00:16:46,073
Ale teď jsem Američan. Pane, děkuju.“

350
00:16:46,073 --> 00:16:48,341
Přijmu tuto velkorysou nabídku, jdu dál po ulici

351
00:16:48,341 --> 00:16:50,570
a pak mě zaplaví ten pocit,

352
00:16:50,570 --> 00:16:54,588
že toto je, proboha, ta samá země, která takto před 90 lety přivítala mé rodiče.

353
00:16:54,588 --> 00:16:56,775
Pořád jsme tou úžasnou zemí,

354
00:16:56,775 --> 00:16:59,550
ale pohání ji mladí lidé,

355
00:16:59,550 --> 00:17:02,554
kteří přicházejí ze všech koutů světa,

356
00:17:02,554 --> 00:17:06,081
a naší povinností jako obyvatel přispívajících

357
00:17:06,081 --> 00:17:07,867
této naší báječné zemi je zajistit,

358
00:17:07,867 --> 00:17:11,014
aby žádné dítě nezůstalo pozadu.

359
00:17:11,014 --> 00:17:13,092
Mockrát vám děkuji.

360
00:17:13,092 --> 00:17:25,199
(Potlesk)