0:00:00.788,0:00:02.415
Dnes bych tu rád mluvil o něčem trochu jiném,

0:00:02.415,0:00:05.280
než je v programu.

0:00:05.280,0:00:07.226
Zahraniční politiku vám večer v televizi okomentuje

0:00:07.226,0:00:10.260
třeba Rachel Maddow nebo tak někdo,

0:00:10.260,0:00:12.094
ale… (Smích)

0:00:12.094,0:00:15.656
Já bych chtěl mluvit o mladých lidech a řádu,

0:00:15.656,0:00:17.623
mladých lidech a řádu.

0:00:17.623,0:00:19.871
Tahle fotka je z minulé středy

0:00:19.871,0:00:22.375
z newyorské Střední školy Ježíše Krista Krále

0:00:22.375,0:00:25.309
v Brooklynu, kterou vedou jezuité.

0:00:25.309,0:00:29.146
Mluvil jsem tam k téhle skupince studentů a podívejte se na ně.

0:00:29.146,0:00:31.613
Byli kolem mě v půlkruhu.

0:00:31.613,0:00:34.409
Asi jste se všimli, že většina pochází z menšinového etnika.

0:00:34.409,0:00:36.254
Taky jste si asi všimli, že ta budova je poměrně strohá.

0:00:36.254,0:00:40.385
Je to stará newyorská školní budova, nic extra.

0:00:40.385,0:00:42.916
Pořád mají staré černé tabule a tak.

0:00:42.916,0:00:45.507
Do té školy chodí asi 300 dětí,

0:00:45.507,0:00:48.159
funguje už čtyři roky

0:00:48.159,0:00:51.113
a právě jim bude maturovat první ročník.

0:00:51.113,0:00:53.184
Bude maturovat dvacet dva dětí

0:00:53.184,0:00:55.427
a všech dvaadvacet jde na vysokou.

0:00:55.427,0:00:58.167
Všichni pochází z rodin, kde je většinou

0:00:58.167,0:01:00.690
jen jeden dospělý,

0:01:00.690,0:01:03.596
obvykle matka nebo babička, to je všechno,

0:01:03.596,0:01:06.083
a sem si přichází pro vzdělání

0:01:06.083,0:01:07.496
a řád.

0:01:07.496,0:01:10.304
Takže mě tady vyfotili a minulý týden se ta fotka

0:01:10.304,0:01:12.797
objevila na mém facebookovém profilu

0:01:12.797,0:01:14.431
a někdo to okomentoval:

0:01:14.431,0:01:19.417
„Proboha, proč ho nutí stát takhle v pozoru?“

0:01:19.417,0:01:23.788
A pak dodal: „Ale sekne mu to.“ (Smích)

0:01:23.788,0:01:26.498
Fakt mu to sekne, protože děti potřebují řád,

0:01:26.498,0:01:30.004
takže při všech svých vystoupeních ve školách používám takový fígl,

0:01:30.004,0:01:32.903
že když si odbudu kázání k dětem,

0:01:32.903,0:01:35.087
nechám je, aby se mě ptaly,

0:01:35.087,0:01:36.952
a když někdo zvedne ruku, řeknu: „Pojď sem,“

0:01:36.952,0:01:39.291
a dotyčný musí přijít dopředu a postavit se přede mě.

0:01:39.291,0:01:41.405
Postavím ho do pozoru jako vojáka.

0:01:41.405,0:01:43.187
Ruce rovně dolů podél boků,

0:01:43.187,0:01:46.639
dívej se zpříma, otevři oči, koukej přímo před sebe

0:01:46.639,0:01:50.074
a nahlas polož otázku tak, aby tě všichni slyšeli.

0:01:50.074,0:01:53.331
Žádné hrbení, žádné kalhoty u kolen, nic takového.

0:01:53.331,0:01:54.702
(Smích)

0:01:54.702,0:01:57.967
A tomu mladíkovi, který se jmenuje… příjmením Cruz,

0:01:57.967,0:02:01.804
se to hrozně líbilo. Má to teď všude na svém facebookovém profilu a lidi si to přeposílají.

0:02:01.804,0:02:03.991
(Smích)

0:02:03.991,0:02:06.734
Takže si lidi myslí, že jsem na toho kluka drsný.

0:02:06.734,0:02:08.378
Naopak, jen se tak trochu bavíme.

0:02:08.378,0:02:10.792
Ono to je totiž tak, já to dělám už roky,

0:02:10.792,0:02:13.952
a čím mladší ty děti jsou, tím větší je to sranda.

0:02:13.952,0:02:16.892
Když se postavím před skupinu šesti- a sedmiletých dětí,

0:02:16.892,0:02:18.771
musím vymyslet, jak je udržet v klidu.

0:02:18.771,0:02:20.774
Protože dřív nebo později vždycky začnou kecat.

0:02:20.774,0:02:22.379
Takže s nimi hraju takovou hru,

0:02:22.379,0:02:23.951
než je postavím do pozoru.

0:02:23.951,0:02:26.224
Řeknu jim: „Teď poslouchejte. V armádě,

0:02:26.224,0:02:28.552
když chceme, abyste dávali pozor,

0:02:28.552,0:02:31.737
máme takový povel. Říká se mu „pohov“.

0:02:31.737,0:02:35.311
Znamená, že všichni musí být zticha a dávat pozor. Poslouchat.

0:02:35.311,0:02:36.449
Je to jasné?“

0:02:36.449,0:02:41.314
„Mhm, mhm, mhm.“ „Tak si to vyzkoušíme. Začněte se všichni bavit.“

0:02:41.314,0:02:44.611
Nechám je asi tak deset vteřin a pak zařvu: „Pohov!“

0:02:44.611,0:02:48.116
„Uáá!“ (Smích)

0:02:48.116,0:02:50.638
„Ano, pane generále. Ano, pane generále.“

0:02:50.638,0:02:53.041
Zkuste to se svými dětmi. Uvidíte, jestli to bude fungovat. (Smích)

0:02:53.041,0:02:56.094
Asi těžko.

0:02:56.094,0:02:59.108
Takže s nimi hraju tuhle hru, která samozřejmě

0:02:59.108,0:03:00.830
vychází z mé zkušenosti z armády.

0:03:00.830,0:03:04.259
Protože po většinu svého dospělého života

0:03:04.259,0:03:08.319
jsem pracoval s dětmi, říkám jim teenageři se zbraněmi.

0:03:08.319,0:03:10.764
Vezmeme je do armády

0:03:10.764,0:03:13.213
a nejdřív ze všeho je uvedeme

0:03:13.213,0:03:17.300
do prostředí řádu, dáme jim hodnost,

0:03:17.300,0:03:18.723
oblékneme je všechny do stejného oblečení,

0:03:18.723,0:03:21.217
ostříháme jim všechny vlasy, aby vypadali všichni stejně,

0:03:21.217,0:03:23.421
postavíme je do řady.

0:03:23.421,0:03:25.201
Učíme je, jak pochodovat napravo, nalevo,

0:03:25.201,0:03:27.118
aby uměli uposlechnout rozkazy

0:03:27.118,0:03:30.046
a znali důsledky svého neuposlechnutí.

0:03:30.046,0:03:31.511
Dává jim to řád.

0:03:31.511,0:03:35.691
A pak je představíme člověku, kterého začnou okamžitě nenávidět.

0:03:35.691,0:03:37.565
Výcvikovému poddůstojníkovi. A toho nenávidí.

0:03:37.565,0:03:39.913
Výcvikový poddůstojník na ně začne řvát

0:03:39.913,0:03:43.762
a přikazovat jim spoustu ohavností.

0:03:43.762,0:03:46.766
Ale pak se časem stane něco úžasného.

0:03:46.766,0:03:49.792
Jakmile si ten řád vybudují,

0:03:49.792,0:03:53.010
jakmile porozumí důvodu, proč něco dělají,

0:03:53.010,0:03:57.016
jakmile pochopí, že: „Maminka tady není, synu.

0:03:57.016,0:04:00.836
A já jsem vaše nejhorší noční můra. Já jsem váš tatínek i maminka.

0:04:00.836,0:04:03.448
Tak to prostě je. Je to jasné, synu?

0:04:03.448,0:04:06.286
A když se vás na něco zeptám, existují jen tři odpovědi:

0:04:06.286,0:04:08.682
ano, pane; ne, pane; nemám co říct, pane.

0:04:08.682,0:04:10.845
Nevykládejte mi, proč jste něco neudělali.

0:04:10.845,0:04:13.497
Je to ano, pane; ne, pane; nemám co říct, pane.“

0:04:13.497,0:04:14.620
„Neoholil jste se.“ „Ale, pane, …“

0:04:14.620,0:04:17.875
„Ne, neříkejte mi, kolikrát jste se dnes ráno pořezal.

0:04:17.875,0:04:19.615
Já vám říkam, že jste se neoholil.“

0:04:19.615,0:04:22.821
„Nemám co říct, pane.“ „Výborně, chlapče, učíte se rychle.“

0:04:22.821,0:04:25.209
Ale ohromilo by vás, co všechno s nimi dokážete,

0:04:25.209,0:04:27.663
jakmile si tenhle řád osvojí.

0:04:27.663,0:04:32.521
Po osmnácti týdnech něco umí. Dospěli.

0:04:32.521,0:04:35.638
A víte co? Oni toho poddůstojníka začnou obdivovat

0:04:35.638,0:04:37.536
a nikdy na něj nezapomenou.

0:04:37.536,0:04:40.171
Začnou ho respektovat.

0:04:40.171,0:04:44.086
A přesně takový řád a úctu

0:04:44.086,0:04:46.117
v životě našich dětí potřebujeme.

0:04:46.117,0:04:48.090
S mladými trávím hodně času

0:04:48.090,0:04:51.381
a ptám se lidí: „Kdy začíná proces vzdělávání?“

0:04:51.381,0:04:53.060
Pořád říkáme: „Zlepšeme školy.

0:04:53.060,0:04:56.807
Podporujme víc učitele. Nakupme pro školy víc počítačů.

0:04:56.807,0:04:59.748
Ať je všechno online.“

0:04:59.748,0:05:03.054
Ale to není celé řešení. Je to jen jeho část.

0:05:03.054,0:05:06.316
Opravdové řešení spočívá ze všeho nejdřív v tom,

0:05:06.316,0:05:10.924
že dítě přijde do školy s řádem v srdci i duši.

0:05:10.924,0:05:13.793
Takže kdy začíná proces vzdělávání? Začíná v první třídě?

0:05:13.793,0:05:15.976
Ne, ne, začíná, když se dítě

0:05:15.976,0:05:18.657
v matčině náručí poprvé

0:05:18.657,0:05:21.421
podívá na svou matku

0:05:21.421,0:05:24.785
a řekne si: „Aha, tak tohle musí být moje máma.

0:05:24.785,0:05:27.158
To ona mě krmí.

0:05:27.158,0:05:29.364
No jo, když mi nebude dobře,

0:05:29.364,0:05:31.878
postará se o mě.

0:05:31.878,0:05:34.901
Naučím se její řeč.“

0:05:34.901,0:05:37.650
A v té chvíli se uzavře všem ostatním jazykům,

0:05:37.650,0:05:40.006
které by se v tom věku mohlo učit,

0:05:40.006,0:05:42.955
a ve třech měsících pro ně existuje jen ona.

0:05:42.955,0:05:45.275
A s tou osobou, která tohle dělá,

0:05:45.275,0:05:47.268
ať je to matka nebo babička, kdokoliv,

0:05:47.268,0:05:49.482
tady začíná proces vzdělávání.

0:05:49.482,0:05:51.210
Tady začíná jazyk.

0:05:51.210,0:05:53.459
Tady začíná láska. Tady začíná řád.

0:05:53.459,0:05:55.947
Tady začínáte dítěti vštěpovat,

0:05:55.947,0:05:58.165
že „je výjimečné,

0:05:58.165,0:06:01.354
jiné, než všechny ostatní děti na světě.

0:06:01.354,0:06:03.438
A budeme ti číst.“

0:06:03.438,0:06:05.509
Dítě, kterému nikdo nečetl,

0:06:05.509,0:06:07.653
je při nástupu do školy v ohrožení.

0:06:07.653,0:06:09.713
Stejně tak dítě, které neumí barvy,

0:06:09.713,0:06:12.727
neumí hodiny, neumí si zavázat tkaničky,

0:06:12.727,0:06:14.126
neumí tohle všechno

0:06:14.126,0:06:16.796
a neumí dělat všechny ty věci,

0:06:16.796,0:06:19.672
které mi byly jako dítěti vštípeny jedním slovem: bacha.

0:06:19.672,0:06:23.560
Bacha, jak se chováš! Bacha, jak se chováš k dospělým! Bacha na pusu!

0:06:23.560,0:06:27.083
Takhle se děti správně vychovávají.

0:06:27.083,0:06:29.878
Sleduju svoje vlastní malá vnoučata

0:06:29.878,0:06:33.971
a k velkému znepokojení mých dětí se chovají úplně stejně,

0:06:33.971,0:06:38.647
jako jsme se chovali my. Víte co? Jsou naším odrazem.

0:06:38.647,0:06:43.872
A takhle musíte děti připravit na školu a na vzdělávání.

0:06:43.872,0:06:46.131
Vynakládám veškerou svou energii na to,

0:06:46.131,0:06:48.461
abych všechny přesvědčil o tom,

0:06:48.461,0:06:52.340
že potřebujeme školky, potřebujeme programy na podporu dětí ze sociálně slabých rodin,

0:06:52.340,0:06:54.860
potřebujeme předporodní péči.

0:06:54.860,0:06:59.075
Vzdělávací proces začíná, ještě než se dítě vůbec narodí,

0:06:59.075,0:07:01.783
a pokud si to neuvědomíte, tak máte problém.

0:07:01.783,0:07:04.197
Máme problémy v mnoha komunitách,

0:07:04.197,0:07:07.242
v mnoha školách, kde jdou děti

0:07:07.242,0:07:09.553
do první třídy se zářícíma očima,

0:07:09.553,0:07:13.164
mají připravené malé aktovky,

0:07:13.164,0:07:16.565
ale pak si uvědomí, že nejsou jako jejich spolužáci,

0:07:16.565,0:07:21.029
kteří znají knihy, někdo jim četl, umí abecedu.

0:07:21.029,0:07:23.723
A nejdéle ve třetí třídě si tyto děti,

0:07:23.723,0:07:27.869
kterým se na začátku nedostalo řádu a výchovy,

0:07:27.869,0:07:29.779
uvědomí, že jsou pozadu. A co udělají?

0:07:29.779,0:07:33.100
Dají to najevo. Dají to najevo, a míří buď

0:07:33.100,0:07:36.186
do vězení nebo k vyhazovu ze školy.

0:07:36.186,0:07:38.050
To se dá předvídat.

0:07:38.050,0:07:41.016
Pokud neumíte ve třetí třídě dobře číst,

0:07:41.016,0:07:45.093
jste v osmnácti na nejlepší cestě do vězení.

0:07:45.093,0:07:47.330
Počet vězňů je u nás nejvyšší,

0:07:47.330,0:07:50.258
protože našim dětem nedopřáváme správný start do života.

0:07:50.258,0:07:52.474
Poslední kapitola v mé knize se jmenuje

0:07:52.474,0:07:55.385
„Dar dobrého startu“.

0:07:55.385,0:07:59.077
Dar dobrého startu. Každé dítě by mělo mít dobrý start do života.

0:07:59.077,0:08:01.780
Já jsem měl to štěstí, že jsem takový dobrý start měl.

0:08:01.780,0:08:03.671
Nebyl jsem žádný skvělý student.

0:08:03.671,0:08:06.339
Chodil jsem do newyorské veřejné školy

0:08:06.339,0:08:08.979
a vůbec mi to nešlo.

0:08:08.979,0:08:12.791
Mám kompletní výpis svých školních výsledků

0:08:12.791,0:08:15.234
od školky až po vysokou.

0:08:15.234,0:08:17.504
Nechal jsem si ho udělat, když jsem psal první knihu.

0:08:17.504,0:08:19.543
Chtěl jsem vědět, jestli si to pamatuju dobře,

0:08:19.543,0:08:22.818
a taky že jo. (Smích)

0:08:22.818,0:08:25.606
Samé trojky.

0:08:25.606,0:08:28.047
Když jsem konečně prolezl střední,

0:08:28.047,0:08:30.126
šel jsem na City College of New York

0:08:30.126,0:08:33.766
s průměrem 78,3 %, se kterým mě správně vůbec neměli vzít,

0:08:33.766,0:08:36.505
a začal jsem dělat strojařinu

0:08:36.505,0:08:39.063
a vydržel jsem jen šest měsíců. (Smích)

0:08:39.063,0:08:43.076
Pak jsem šel na geologii, na sportovní stýpko. Ta je jednoduchá.

0:08:43.076,0:08:45.078
A pak jsem objevil Sbor pro výcvik důstojníků.

0:08:45.078,0:08:49.012
Objevil jsem něco, co mi šlo a co jsem miloval,

0:08:49.012,0:08:52.906
a našel jsem taky kamarády jako já, kteří to měli stejně.

0:08:52.906,0:08:56.892
Nakonec jsem Sboru a armádě zasvětil celý život.

0:08:56.892,0:08:59.560
A tak všude říkám dětem, že když vyrůstají

0:08:59.560,0:09:02.161
a budují si v sobě řád,

0:09:02.161,0:09:05.197
musí hledat něco, co jim jde a co milují.

0:09:05.197,0:09:08.334
A když najdou oboje najednou, jo, to je ono.

0:09:08.334,0:09:10.698
U toho vydrží. A přesně to jsem já našel.

0:09:10.698,0:09:13.352
Pak už jsem vedení univerzity svou přítomností začal dost otravovat.

0:09:13.352,0:09:15.153
Byl jsem tam čtyři a půl roku, skoro pět,

0:09:15.153,0:09:19.563
a moje známky nebyly zrovna nejlepší

0:09:19.563,0:09:22.705
a občas jsem měl problémy s vedením.

0:09:22.705,0:09:25.619
Takže řekli: „Ale ve Sboru mu to tak jde.

0:09:25.619,0:09:28.969
Koukněte, tam má samé jedničky, ale bohužel v ničem jiném.“

0:09:28.969,0:09:33.325
Takže řekli: „Hele, tak co kdybychom vzali jeho známky ze Sboru

0:09:33.325,0:09:36.771
a zahrnuli je do celkového průměru? Uvidíme, co to udělá.“

0:09:36.771,0:09:43.487
To taky udělali a vytáhli mě na 2,0. (Smích)

0:09:43.487,0:09:47.221
Fakt. (Smích) (Potlesk)

0:09:47.221,0:09:50.270
Řekli: „Pro státní správu to stačí.

0:09:50.270,0:09:53.768
Pošlete ho do armády. Už ho nikdy neuvidíme. Už ho nikdy neuvidíme.“

0:09:53.768,0:09:55.620
Takže mě šoupli do armády

0:09:55.620,0:09:59.288
a, to se podržte, po těch letech

0:09:59.288,0:10:03.594
mě teď považují za jednoho z největších synů, jaké kdy City College of New York měla. (Smích)

0:10:03.594,0:10:06.796
Takže všude mladým lidem říkám,

0:10:06.796,0:10:10.987
že nezáleží na tom, jaký start do života máte, záleží na tom, co se svým životem uděláte,

0:10:10.987,0:10:14.598
to ovlivňuje, kde nakonec v životě skončíte.

0:10:14.598,0:10:17.283
Máte velké štěstí, že žijete v zemi, kde,

0:10:17.283,0:10:20.469
ať začnete kdekoliv, dostanete příležitosti,

0:10:20.469,0:10:23.173
pokud budete věřit v sebe,

0:10:23.173,0:10:26.164
v tuto společnost a tuto zemi

0:10:26.164,0:10:29.583
a pokud budete věřit, že se můžete

0:10:29.583,0:10:31.994
neustále zlepšovat a vzdělávat.

0:10:31.994,0:10:34.227
To je klíčem k úspěchu.

0:10:34.227,0:10:37.577
Ale všechno začíná s darem dobrého startu.

0:10:37.577,0:10:40.050
Pokud tento dar nedáme každému z našich dětí,

0:10:40.050,0:10:43.728
když do nich nebudeme investovat už v tom nejranějším věku,

0:10:43.728,0:10:46.470
řítíme se do problémů.

0:10:46.470,0:10:50.736
Proto školu nedokončí zhruba 25 % dětí

0:10:50.736,0:10:53.458
a skoro 50 % dětí z menšinových etnik,

0:10:53.458,0:10:56.932
které žijí v sociálně slabých oblastech.

0:10:56.932,0:10:59.713
Protože se jim nedostalo daru dobrého startu.

0:10:59.713,0:11:03.691
Můj dar dobrého startu spočíval nejen v tom, že jsem měl slušnou,

0:11:03.691,0:11:07.246
dobrou rodinu, ale také v tom, že mi moje rodina neustále říkala:

0:11:07.246,0:11:11.193
„Poslouchej, připluli jsme do této země

0:11:11.193,0:11:14.555
na nafukovacích člunech v roce 1920 a 1924.

0:11:14.555,0:11:18.730
V šicích dílnách jsme každý den dřeli jako koně.

0:11:18.730,0:11:22.256
A neděláme to proto, aby ses na všechno vykašlal

0:11:22.256,0:11:26.636
nebo se dostal do průšvihu. Ať tě ani nenapadne nedodělat školu.“

0:11:26.636,0:11:29.687
Kdybych někdy přišel domů a řekl těm přistěhovalcům:

0:11:29.687,0:11:32.156
„Víte co, škola už mě nebaví, končím,“

0:11:32.156,0:11:34.813
tak by mi na to řekli: „My končíme s tebou. Pořídíme si jiné dítě.“

0:11:34.813,0:11:41.171
(Smích)

0:11:41.171,0:11:43.697
Má rodina něco čekala od všech bratranců a sestřenic,

0:11:43.697,0:11:47.280
od všech členů naší obrovské rodiny přistěhovalců v jižním Bronxu,

0:11:47.280,0:11:50.439
ale jen očekáváním to nekončilo.

0:11:50.439,0:11:54.350
Hluboko do srdcí nám vryli

0:11:54.350,0:11:59.212
pocit hanby: „Neopovažuj se někdy tuto rodinu zostudit.“

0:11:59.212,0:12:00.875
Někdy jsem měl průšvih,

0:12:00.875,0:12:02.718
a když byli naši na cestě domů,

0:12:02.718,0:12:06.199
seděl jsem v pokoji a čekal, co se stane,

0:12:06.199,0:12:08.410
seděl jsem tam a říkal si: „Tak jo,

0:12:08.410,0:12:13.185
klidně vytáhněte pásek a zbijte mě, ale hlavně proboha zas neomílejte to o zostuzení rodiny.“

0:12:13.185,0:12:15.942
Ničilo mě, když mi tohle matka dělala.

0:12:15.942,0:12:18.106
A taky jsem okolo sebe měl obrovskou společnost.

0:12:18.106,0:12:21.094
Děti potřebují společnost. Potřebují být součástí kmene,

0:12:21.094,0:12:22.975
rodiny, komunity.

0:12:22.975,0:12:27.199
V mém případě to byly tetičky, které bydlely ve všech těch newyorských činžácích.

0:12:27.199,0:12:29.055
Nevím, kolik z vás je z New Yorku,

0:12:29.055,0:12:30.976
ale bývaly tu takové činžáky

0:12:30.976,0:12:34.189
ženské se pořád koukaly ven z okna,

0:12:34.189,0:12:35.811
opřené o polštář.

0:12:35.811,0:12:38.570
Nezmizely ani na chvíli. (Smích)

0:12:38.570,0:12:41.604
Takže, chraň mě Bůh, jsem vyrostl mezi těmito činžáky

0:12:41.604,0:12:43.086
a ony se pořád koukaly.

0:12:43.086,0:12:45.960
Nechodily na záchod. Ani nevařily. (Smích)

0:12:45.960,0:12:48.506
Nedělaly vůbec nic.

0:12:48.506,0:12:51.219
Ale díky nim jsme z toho nevypadli.

0:12:51.219,0:12:53.505
Nevypadli jsme.

0:12:53.505,0:12:55.763
Bylo jim fuk,

0:12:55.763,0:13:00.510
jestli z vás bude doktor nebo právník nebo generál,

0:13:00.510,0:13:03.603
toho v rodině nikdy nikdo nečekal,

0:13:03.603,0:13:07.463
pokud jste vystudovali a našli si práci.

0:13:07.463,0:13:09.454
„Nevykládej nám tu ty žvásty o seberealizaci.

0:13:09.454,0:13:12.269
Tím nemůžeme ztrácet čas.

0:13:12.269,0:13:14.747
Najdeš si práci a vypadneš z domu.

0:13:14.747,0:13:18.322
A pak nás budeš moct podporovat. To je, děti, vaším úkolem.“

0:13:18.322,0:13:23.844
A je moc důležité, aby se nám povedlo vrátit tuhle kulturu

0:13:23.844,0:13:28.126
do rodin, do všech rodin.

0:13:28.126,0:13:31.461
Je to tak důležité, že ačkoliv vy všichni, kdo jste dnes tady,

0:13:31.461,0:13:34.137
jste jistě úspěšní lidé

0:13:34.137,0:13:38.692
a určitě máte skvělé rodiny, děti a vnoučata,

0:13:38.692,0:13:40.430
tak to nestačí. Musíme podat pomocnou ruku,

0:13:40.430,0:13:43.081
najít děti jako je mladý pan Cruz,

0:13:43.081,0:13:46.451
které mají šanci to zvládnout, pokud se jim dostane řádu,

0:13:46.451,0:13:48.438
když jim pomůžete, když jim budete radit,

0:13:48.438,0:13:50.812
když budete přispívat klubům mládeže,

0:13:50.812,0:13:52.703
když budete spolupracovat se školním systémem

0:13:52.703,0:13:53.977
a pracovat na tom, aby to byl ten nejlepší systém,

0:13:53.977,0:13:58.800
a to se týká nejen školy, kam chodí vaše dítě, ale i školy někde v Harlemu,

0:13:58.800,0:14:01.622
nejenom prestižní Montessori školy na West Side.

0:14:01.622,0:14:05.775
My všichni se k něčemu takovému musíme zavázat.

0:14:05.775,0:14:08.425
Neinvestujeme jen do svých dětí.

0:14:08.425,0:14:10.478
Investujeme do své budoucnosti.

0:14:10.478,0:14:13.299
V příští generaci se z nás stane

0:14:13.299,0:14:15.292
menšinovo-většinová společnost.

0:14:15.292,0:14:18.661
Z těch, kterým dnes říkáme menšina, se stane většina.

0:14:18.661,0:14:21.241
A musíme zajistit, že na to budou připraveni.

0:14:21.241,0:14:23.472
Musíme zajistit, že budou připraveni stát se vůdci

0:14:23.472,0:14:26.424
této naší skvělé země,

0:14:26.424,0:14:29.900
země jako žádná jiná,

0:14:29.900,0:14:31.585
země, která mě každičký den udivuje,

0:14:31.585,0:14:34.205
země, která je tak popudlivá. Pořád se spolu hádáme.

0:14:34.205,0:14:37.177
Tak má ten systém taky fungovat.

0:14:37.177,0:14:40.756
Je to země mnoha rozporů, ale je to také národ národů.

0:14:40.756,0:14:44.752
Dotýkáme se každého národa. Každý národ se dotýká nás.

0:14:44.752,0:14:46.437
Jsme národem přistěhovalců.

0:14:46.437,0:14:49.581
A proto potřebujeme rozumnou imigrační politiku.

0:14:49.581,0:14:52.816
Je nesmysl nemít rozumnou imigrační politiku,

0:14:52.816,0:14:55.899
abychom zde mohli přivítat ty, kteří sem chtějí přijít a být součástí tohoto skvělého národa,

0:14:55.899,0:14:58.052
nebo které můžeme poslat zpátky domů s příslušným vzděláním,

0:14:58.052,0:15:01.433
které jejich národu pomůže povstat z chudoby.

0:15:01.433,0:15:05.276
Jedna má oblíbená historka je o tom,

0:15:05.276,0:15:06.673
jak rád jezdím domů do New Yorku,

0:15:06.673,0:15:08.467
v nádherný den se procházím po Park Avenue

0:15:08.467,0:15:10.948
a všechno obdivuji a pozoruji kolem

0:15:10.948,0:15:12.402
lidi z celého světa.

0:15:12.402,0:15:16.040
A pokaždé se musím zastavit na nějakém rohu

0:15:16.040,0:15:19.426
a koupit si hot dog od jednoho z těch přistěhovalců s pojízdným vozíkem.

0:15:19.426,0:15:22.577
Prostě si musím dát párek z té nechutně špinavé vody. (Smích)

0:15:22.577,0:15:25.557
Je jedno, kde jsem nebo co dělám,

0:15:25.557,0:15:26.832
musím si ho dát.

0:15:26.832,0:15:29.497
Chodil jsem na něj, i když jsem byl ministrem zahraničí.

0:15:29.497,0:15:32.398
Vyšel jsem ze svého apartmá v hotelu Waldorf Astoria,

0:15:32.398,0:15:35.478
(Smích)

0:15:35.478,0:15:38.789
šel jsem po ulici, zabočil na 55. ulici

0:15:38.789,0:15:41.100
a hledal jsem prodejce s pojízdným vozíkem.

0:15:41.100,0:15:43.299
Tenkrát kolem mě bývalo pět bodyguardů

0:15:43.299,0:15:46.193
a po ulici za námi jela tři policejní auta,

0:15:46.193,0:15:51.013
aby mě náhodou při procházce po Park Avenue někdo něčím nepraštil. (Smích)

0:15:51.013,0:15:52.681
Objednal jsem si od toho přistěhovalce hot dog,

0:15:52.681,0:15:55.127
on ho začal připravovat, pak se rozhlédnul,

0:15:55.127,0:15:56.804
uviděl bodyguardy, uviděl policejní auta –

0:15:56.804,0:15:58.886
„Já mám zelenou kartu! Já ji mám!“ (Smích)

0:15:58.886,0:16:03.222
„To je dobrý, to je dobrý.“

0:16:03.222,0:16:05.670
Teď už chodím sám. Chodím sám.

0:16:05.670,0:16:08.461
Nemám už žádné bodyguardy. Žádná policejní auta. Nic.

0:16:08.461,0:16:11.123
Ale musím mít svůj hot dog.

0:16:11.123,0:16:14.887
Šel jsem na hot dog zrovna minulý týden. Bylo to v úterý večer

0:16:14.887,0:16:17.187
nedaleko Columbus Circle.

0:16:17.187,0:16:20.042
Ta scéna, která následovala, se opakuje pořád dokola.

0:16:20.042,0:16:23.396
Přijdu k prodejci, požádám o hot dog,

0:16:23.396,0:16:25.758
on mi ho připraví a jak mi ho podává,

0:16:25.758,0:16:28.460
říká: „Já vás znám. Vídám vás v televizi.

0:16:28.460,0:16:30.354
Vy jste, no, vy jste generál Powell.“

0:16:30.354,0:16:33.044
„Ano, ano.“ „Páni…“

0:16:33.044,0:16:34.195
Podávám mu peníze.

0:16:34.195,0:16:39.120
„Ne, pane generále. Vy mi nemůžete platit. Už jste mi zaplatili.

0:16:39.120,0:16:42.883
Amerika mi zaplatila. Nikdy nezapomenu, odkud jsem přišel.

0:16:42.883,0:16:46.073
Ale teď jsem Američan. Pane, děkuju.“

0:16:46.073,0:16:48.341
Přijmu tuto velkorysou nabídku, jdu dál po ulici

0:16:48.341,0:16:50.570
a pak mě zaplaví ten pocit,

0:16:50.570,0:16:54.588
že toto je, proboha, ta samá země, která takto před 90 lety přivítala mé rodiče.

0:16:54.588,0:16:56.775
Pořád jsme tou úžasnou zemí,

0:16:56.775,0:16:59.550
ale pohání ji mladí lidé,

0:16:59.550,0:17:02.554
kteří přicházejí ze všech koutů světa,

0:17:02.554,0:17:06.081
a naší povinností jako obyvatel přispívajících

0:17:06.081,0:17:07.867
této naší báječné zemi je zajistit,

0:17:07.867,0:17:11.014
aby žádné dítě nezůstalo pozadu.

0:17:11.014,0:17:13.092
Mockrát vám děkuji.

0:17:13.092,0:17:25.199
(Potlesk)