Představte si, že jste členem posádky kosmonautů a cestujete na Mars nebo jinou vzdálenou planetu. Cesta může trvat rok nebo i déle. Prostor a zdroje na palubě budou omezené. Takže vy a posádka musíte vymyslet, jak produkovat jídlo s minimálními vstupy. Co když si s sebou můžete vzít jen pár sáčků semínek a vypěstovali byste úrodu během několika hodin? Co kdyby z úrody vzešlo ještě více semínek, které by vám umožnily nakrmit celou posádku pouze těmito několika sáčky semínek po celou dobu trvání cesty? Vědci z NASA vymysleli způsob, jak to udělat. Jejich řešení je velmi zajímavé, zahrnuje mikroorganismy, což jsou jednobuněčné organismy. Použili také vodík z vody. Použité mikroby se řadí mezi hydrogentrofní, a s těmito hydrogentrofními mikroby můžete vytvořit silný uhlíkový cyklus, který udrží život na palubě vesmírné lodi. Kosmonauti vydechují oxid uhličitý, který je zachytáván mikroby a přeměněn do výživné, na uhlík bohaté úrody. Kosmonauti sní tuto na uhlík bohatou úrodu a uhlík zase vydechnou ve formě oxidu uhličitého, který následně zachytí mikroby a zpracují na výživnou úrodu, z níž je uhlík vydechováním kosmonautů opět vrácen ve formě oxidu uhličitého. Takže tímto způsobem se vytvoří uzavřený uhlíkový cyklus. Proč je to důležité? Jako lidé potřebujeme uhlík, abychom přežili. A svůj uhlík získáváme z jídla. Při dlouhé kosmické cestě prostě nebudete schopni po cestě sbírat žádný uhlík, takže musíte vymyslet, jak ho recyklovat na palubě. Tohle je chytré řešení, že? Pointa je v tom, že tento výzkum se nikdy nevyužil. Zatím jsme necestovali na Mars nebo na žádnou jinou planetu. Výzkum byl proveden v 60. a 70. letech. Můj kolega, dr. John Reed, a já se zabýváme recyklací uhlíku tady na Zemi. Chtěli jsme najít technická řešení, která se věnují změně klimatu. A objevili jsme tento výzkum pročítáním článků z 60. let - 1967 a pozdějších - články o této práci. Zdálo se nám to to jako dobrý nápad. Tak jsme si řekli, dobrá, Země je jako kosmická loď. Jsme limitováni prostorem a omezenými zdroji, a tady na Zemi opravdu potřebujeme vymyslet, jak lépe recyklovat náš uhlík. Napadlo nás, mohli bychom vzít některé z nápadů NASA a aplikovat je tady na Zemi? Mohli bychom pěstovat tyto mikroby NASA, abychom získali cenné produkty tady na Zemi? Založili jsme pro to společnost. A zde jsme zjistili, že tyto mikroby, nazývám je přírodními superuhlíkovými recyklátory, jsou významnou třídou mikrobů, že byly přehlížené a málo prozkoumané, a že mohou vytvořit cenné produkty. Začali jsme pěstovat tyto mikroby v laboratoři a zjistili, že s nimi můžeme vytvořit základní aminokyseliny z oxidu uhličitého. A dokonce jsme vytvořili jídlo bohaté na proteiny, které má profil aminokyselin podobný některým zvířecím proteinům. Dále jsme je kultivovali a zjistili jsme, že můžeme vyrobit olej. Oleje jsou používány k výrobě mnoha produktů. Vyrobili jsme olej podobný citrusovému oleji, který se používá na dochucení a ve vůních, ale může být použit jako biologicky odbouratelný čistič nebo jako palivo pro trysky. Vyrobili jsme olej podobný palmovému oleji. Palmový olej se používá k výrobě širokého spektra spotřebního a průmyslového zboží. Začali jsme spolupracovat s výrobci na rozšíření technologii ve větším měřítku a momentálně s nimi pracujeme na uvedení některých produktů na trh. Věříme, že tato technologie může pomoci ekonomicky recyklovat oxid uhličitý do hodnotných produktů, něco, co je užitečné pro planetu, ale je užitečné i pro byznys. To je to, co dnes děláme. Ale zítra, tento typ technologie a používání tohoto druhu mikrobů nám může pomoci udělat něco ještě většího, pokud to dotáhneme do další fáze. Věříme, že tento typ technologie nám opravdu může pomoci řešit problém zemědělství. A umožní nám vytvořit typ udržitelného zemědělství, které se přizpůsobí tak, aby pokrylo budoucí poptávku. Proč bychom potřebovali udržitelné zemědělství? Ve skutečnosti se odhaduje, že v roce 2050 populace dosáhne 10 miliard a my počítáme s tím, že bude třeba zvýšit produkci potravin o 70 %. Navíc budeme potřebovat více zdrojů a surovin pro výrobu spotřebního a průmyslového zboží. Takže jak se přizpůsobíme poptávce? Moderní zemědělství nemůže udržitelně růst, aby poptávku pokrylo. Existuje spousta důvodu, proč tomu tak je. Například to, že moderní zemědělství patří k největším producentům skleníkových plynů. Ve skutečnosti produkuje více skleníkových plynů než naše auta, náklaďáky, naše letadla a naše vlaky dohromady. Dalším důvodem je, že moderní zemědělství jednoduše zabírá hodně místa. Zabrali jsme 19,4 milionů čtverečních mílí pro plodiny a dobytek. Jak to vypadá? No, je to přibližně stejná velikost jako součet rozlohy Jižní Ameriky a Afriky. Dám vám konkrétní příklad. V Indonésii byla vymýcena plocha panenských pralesů odpovídající přibližně rozloze Irska a to jen mezi lety 2000 a 2012. Pomyslete na to množství druhů, na diverzitu, která byla tímto procesem zničena, ať už jde o životy rostlin, hmyzu nebo živočichů. A přírodní úložiště uhlíku bylo také zničeno. Dovolte mi ukázat, co to znamená pro vás. Mýcení udělalo místo pro nové palmové plantáže. A jak jsem již zmínila, palmový olej se používá k výrobě mnoha produktů. Ve skutečnosti se odhaduje, že 50 % spotřebního zboží využívá při výrobě palmový olej. Zahrnuje to věci jako zmrzlinu, sušenky... Zahrnuje to oleje na vaření. Také čisticí prostředky, mýdla, toaletní vody. Vy a já pravděpodobně máme v kuchyních a koupelnách celou řadu položek, vyrobených s použitím palmového oleje. Takže vy i já přímo těžíme z mýcení pralesů. Moderní zemědělství má problémy a my potřebujeme řešení pokud chceme růst udržitelně. Věřím, že mikroby mohou být částečnou odpovědí - obzvláště tyto super uhlíkové recyklátory. Tyto super uhlíkové recyklátory, podobně jako rostliny nám slouží jako přírodní recyklátor ve svých ekosystémech, kde mohou prosperovat. Daří se jim na exotických místech na Zemi, třeba v hydrotermálních průduších nebo v horkých pramenech. V těchto ekosystémech si berou uhlík a recyklují ho na živiny potřebné pro tyto ekosystémy. A jsou bohaté na živiny jako: oleje, proteiny, minerály a karbohydráty. Mikroby jsou již nyní nedílnou součástí našeho života. Když si vychutnáváte sklenici vína pinot noir v pátek večer po dlouhé a těžké práci přes týden, vychutnáváte si produkci mikrobů. Když si dáte pivo z místního pivovaru, je to produkt mikrobů. Stejně tak chleba, sýr nebo jogurt. Všechno to jsou produkty mikrobů. Ale krása a síla spojená s těmito super uhlíkovými recyklátory spočívá ve faktu, že dokáží vyrábět během hodin oproti měsícům. To znamená, že vyprodukujeme úrodu mnohem rychleji než dnes. Rostou ve tmě, takže mohou růst v jakémkoli ročním období, v jakékoliv geografické či jiné lokalitě. Dokáží růst v kontejnerech, vyžadují minimum místa. Můžeme se dostat k modelu vertikálního zemědělství. Místo našeho tradičního horizontálního zemědělství, které vyžaduje spoustu místa, můžeme růst vertikálně. A zvýšit tak produkci na jednotku plochy. Pokud zavedeme tento přístup a budeme používat recyklátory uhlíku, pak nebudeme muset vymýtit už žádné pralesy, abychom vyrobili potraviny a spotřební zboží. Protože ve velkém měřítku, ve skutečnosti svůj výnos můžete zvýšit 10 tisíc krát - například ve srovnání se sójou, když zasejete sójové boby na stejnou plochu půdy během jednoho roku. Deset tisíckrát během jednoho roku. Toto myslím novým typem zemědělství. Toto mám na mysli, když hovořím o systému, který nám umožní trvale udržitelně růst a uspokojit poptávku 10 miliard. A co bude produktem tohoto nového typu zemědělství? Už jsme vyrobili proteinové jídlo, tak si můžete představit něco podobného sójovému masu nebo jídlu z obilovin nebo pšeničné mouky. Už jsme vyrobili oleje, tak si můžete představit něco podobného kokosovému oleji nebo olivovému oleji nebo sójovému. Tento typ úrody může skutečně produkovat živiny, které nám dávají těstoviny a chléb, koláče, mnoho druhů živin. Navíc, protože olej se používá k výrobě mnoha dalšího zboží, průmyslového i spotřebního zboží, můžete si představit, že dokážeme vyrobit detergenty, mýdla, emulze atd, za použití tohoto typu úrody. Nejen, že nám dochází prostor, ale pokud nadále budeme fungovat v rámci statusu quo s moderním zemědělstvím riskujeme, že okrademe své potomky na této nádherné planetě. Nemusí to tak skončit. Dokážeme si představit hojnou budoucnost. Dovolte nám vytvořit systémy, které zabrání naší planetě, naší vesmírné lodi, havarovat. Dovolte nám také rozvinout systémy a způsoby života, které budou přínosné pro životy nás všech a pro oněch 10 miliard, které zde budou v roce 2050. Děkuji mnohokrát. (potlesk)