Když jsem vyrůstal,
rád jsem hrál na schovávanou.

Hrozně rád.

Jednou jsem si řekl, že na stromě
bude ideální skrýš,

ale spadl jsem

a zlomil si ruku.

První třídu jsem proto začal
s obří sádrou přes celý hrudník.

Za 6 týdnů mi ji sundali, ale ani pak
jsem ji nemohl v lokti natáhnout

a musel jsem rehabilitovat,
ohýbat a natahovat,

100krát denně, sedm dní v týdnu.

Moc jsem to nedělal.

Byla to nuda a bolelo to.

Proto se zlepšení dostavilo
až za dalších šest týdnů.

O několik let později se u mámy objevil
syndrom zmrzlého ramene,

který způsobuje bolest
a ztuhlost ramene.

Člověk, o kterém jsem půlku života myslel,
že má superschopnosti,

najednou potřeboval pomoct
s oblékáním nebo krájením jídla.

Každý týden chodila na rehabilitace,
ale stejně jako já,

málokdy cvičila doma, jak měla

a trvalo přes pět měsíců,
než se začala cítit lépe.

Oba jsme potřebovali rehabilitaci,

tedy proces
stále opakujících se cvičení tak,

aby se obnovil rozsah pohybu
do stavu před nehodou či zraněním.

Nejprve s pacientem pracuje fyzioterapeut,

ale pak už musí pacient
doma cvičit sám.

Ale pacienty rehabilitace nudí,
frustruje a mate,

protože dlouho nevidí žádné výsledky.

Bohužel, pacienti cvičení nedodržují

až v 70 % případů.

To znamená, že většina pacientů
svá cvičení nedělá

a trvá mnohem déle,
než se jejich stav zlepší.

Fyzioterapeuté se shodují,
že adekvátní cvičení

zkracuje dobu rekonvalescence,

ale pacientům k nim
chybí motivace.

Tak jsme si se třemi kamarády
všichni jsme ajťáci, říkali,

že by bylo fajn, kdyby mohli pacienti
brát uzdravování jako hru.

Pustili jsme se do projektu MIRA,
softwarové platformy,

která využívá zařízení Kinect,
kameru s pohybovým senzorem,

a z běžných cvičení udělá videohru.

Můj fyzioterapeut už mi vytvořil
cvičební program na míru.

Ukážu vám, jak to vypadá.

V první hře ovládám let včelky
nahoru a dolů,

sbírám tak pyl, který musím
zanést do úlu

a přitom se vyhýbat ostatnímu hmyzu.

Včelku ovládám natahováním
a ohýbáním ruky v lokti

přesně tak, jak jsem to dělával v sedmi,
když mi sundali sádru.

Při vymýšlení hry
se nejdřív obracíme na fyzioterapeuty,

abychom věděli, jaký pohyb
potřebuje pacient dělat.

Pak vytvoříme videohru,

díky které bude pacient motivován
plnit jednoduché úkoly.

Software jde ale snadno přizpůsobit

a fyzioterapeut může vytvářet
vlastí cvičení.

Má fyzioterapeutka se
pomocí softwaru

natočila, jak provádí upažování,

tedy jeden z pohybů,
které musela dělat máma

kvůli syndromu zmrzlého ramene.

Nalevo vidíte fyziterapeutku,
jejíž pohyb napodobuji

a napravo jsem já,
jak provádím doporučený cvik.

Takhle jsem víc zapojen a věřím si,

když cvičím společně s ní

ty cviky, které jsou podle ní nejlepší.

V zásadě jde o rozšíření aplikace,
které fyzioterapeutům umožňuje

vytvářet jakákoli cvičení, která jsou
podle nich nejlepší.

Toto je hra aukční síň
pro prevenci pádů,

která slouží k posílení svalů
a zlepšení rovnováhy.

Jako pacient si mám
sedat a vstávat,

když vstanu,

přihazuji na věc,
kterou chci koupit.

(smích)

Za dva dny bude mé babičce
82 let.

U lidí starších 80 let
je 50% pravděpodobnost,

že aspoň jednou za rok upadnou,

můžou si tak zlomit kyčel
nebo i hůř.

Slabé svalové napětí a poškozená rovnováha
jsou nejčastější příčinou pádů,

takže řešení těchto problémů
pomocí cíleného cvičení

napomůže, aby starším lidem,
jako mé babičce,

nehrozilo takové nebezpečí
a byli déle samostatní.

Když svůj plán dokončím,
MIRA mi ukáže,

jak jsem se během lekce zlepšoval.

Právě jste viděli
tři různé hry:

pro děti, dospělé a seniory.

Mohou je využít pacienti
na ortopedii a neurologii,

ale brzy to bude možné
i u dětí s autismem,

a pro terapii v rámci duševního zdraví
a řečovou terapii.

Fyzioterapeut se může podívat
na můj profil,

kde najde údaje
z mých lekcí.

Zjistí, jako moc jsem se hýbal,
kolik jsem získal bodů,

jak rychle jsem pohyboval klouby

a tak dále.

Na základě všech zjištění
může léčbu přizpůsobovat.

Jsem moc rád, že tuto verzi
už nyní používá

přes deset klinik
napříč Evropou a USA,

a pracujeme na verzi
pro domácí použití.

Chceme, aby fyzioterapeuti
mohli tuto digitální léčbu předepisovat

a pomoct tak pacientům, aby jejich
domácí zotavování bylo hrou.

Kdybychom s mámou měli
tenkrát takovou možnost,

šlo by nám snáze
dodržovat léčbu

a možná by nám bylo lépe
mnohem dřív.

Děkuji.

(potlesk)

Tom Rielly: Takže Cosmine,
co je to za přístroj,

který nám tak kvapně odnáší.

Z čeho je a kolik stojí?

Cosmin Milhau: Je to
Microsoft Surface Pro 3 pro demo,

ale člověk potřebuje jen počítač
a Kinect, to dělá 120 dolarů.

TR: Kinect je to, co lidi
používají u Xboxu

pro 3D hry, že?

CM: Přesně, ale Xbox nepotřebujete,
jen tu kameru.

TR: Takže řešení, co nestojí
ani 1000 dolarů.

CM: Rozhodně, 400 dolarů
a můžete to používat.

TR: A teď děláte
klinická hodnocení na klinikách.

CM: Ano.

TR: A pak byste chtěli udělat
domácí verzi,

abych mohl cvičit doma

a terapeutka na klinice
viděla, jak mi to jde a tak.

CM: Přesně tak.
TR: Super.

TR: Tak díky moc.
CM: Děkuju.

(potlesk)