1
00:00:01,015 --> 00:00:03,200
Dr. Martin Luther King, Jr.

2
00:00:03,200 --> 00:00:06,956
v projevu z roku 1986, ve kterém 
poukazuje na hnutí za lidská práva,

3
00:00:06,956 --> 00:00:09,330
konstatuje: "Nakonec

4
00:00:09,330 --> 00:00:12,413
si nebudeme pamatovat 
slova našich nepřátel,

5
00:00:12,413 --> 00:00:15,280
ale mlčení našich přátel."

6
00:00:15,280 --> 00:00:17,800
Jako učitel jsem přijal tuto 
zprávu za vlastní.

7
00:00:17,800 --> 00:00:19,780
Každý den, všude kolem sebe

8
00:00:19,780 --> 00:00:21,456
vidíme následky mlčení

9
00:00:21,456 --> 00:00:23,893
projevující se ve formě diskriminace

10
00:00:23,893 --> 00:00:27,701
násilí, genocidy a války.

11
00:00:27,701 --> 00:00:29,897
Ve třídě vyzývám studenty,

12
00:00:29,897 --> 00:00:32,328
aby zkoumali mlčení ve svých 
vlastních životech

13
00:00:32,328 --> 00:00:34,178
skrze poezii.

14
00:00:34,178 --> 00:00:36,550
Pracujeme společně, 
abychom zaplnili tato místa,

15
00:00:36,550 --> 00:00:39,308
poznali je, pojmenovali je,

16
00:00:39,308 --> 00:00:42,740
abychom pochopili, 
že nemusí být zdrojem studu.

17
00:00:42,740 --> 00:00:45,203
Ve snaze vytvořit ve své třídě atmosféru,

18
00:00:45,203 --> 00:00:47,301
kde se studenti nebojí sdílet intimnosti

19
00:00:47,301 --> 00:00:49,135
o svém mlčení,

20
00:00:49,135 --> 00:00:51,436
mám vyvěšeny čtyři základní 
principy, na tabuli,

21
00:00:51,436 --> 00:00:53,309
která visí vpředu třídy

22
00:00:53,309 --> 00:00:56,370
a kterou všichni studenti 
na začátku roku podepisují:

23
00:00:56,370 --> 00:00:58,543
Čti kriticky, piš vědomě,

24
00:00:58,543 --> 00:01:02,408
mluv jasně, říkej svou pravdu.

25
00:01:02,408 --> 00:01:04,972
Často se přistihnu, že přemýšlím 
nad posledním bodem:

26
00:01:04,972 --> 00:01:06,871
říkej svou pravdu.

27
00:01:06,871 --> 00:01:08,215
A uvědomil jsem si,

28
00:01:08,215 --> 00:01:10,876
že pokud po svých studentech 
budu chtít, aby se ozvali,

29
00:01:10,876 --> 00:01:13,014
musím povědět svou pravdu

30
00:01:13,014 --> 00:01:15,280
a být k nim upřímný o momentech,

31
00:01:15,280 --> 00:01:16,848
kdy jsem to neučinil.

32
00:01:16,848 --> 00:01:18,908
Tak jim říkám, že když jsem vyrůstal,

33
00:01:18,908 --> 00:01:21,576
v katolické rodině v New Orleans,

34
00:01:21,576 --> 00:01:23,988
během půstu jsem byl vždy učen,

35
00:01:23,988 --> 00:01:26,246
že ta nejsmysluplnější věc,
co může kdo udělat,

36
00:01:26,246 --> 00:01:27,788
je se něčeho vzdát,

37
00:01:27,788 --> 00:01:30,080
obětovat něco, v čem si většinou libujete,

38
00:01:30,080 --> 00:01:32,479
abyste dokázali Bohu, 
že rozumíte jeho svátosti.

39
00:01:32,479 --> 00:01:35,281
Vzdal jsem se limonády, 
McDonaldu, hranolek

40
00:01:35,281 --> 00:01:38,183
francouzáků a všeho mezi tím.

41
00:01:38,183 --> 00:01:42,071
Ale jednoho roku jsem se vzdal mluvení.

42
00:01:42,071 --> 00:01:44,674
Došlo mi, že nejcennější věc, 
kterou mohu obětovat

43
00:01:44,674 --> 00:01:48,375
je můj vlastní hlas. 
Neuvědomil jsem si ale,

44
00:01:48,375 --> 00:01:51,286
že toho jsem se vzdal už velmi dávno.

45
00:01:51,286 --> 00:01:53,105
Strávil jsem až moc svého času

46
00:01:53,105 --> 00:01:55,002
říkáním věcí, které lidé chtěli slyšet,

47
00:01:55,002 --> 00:01:56,758
místo věcí které potřebovali slyšet.

48
00:01:56,758 --> 00:01:59,274
Říkal jsem si, že mi nebylo 
určené být něčí svědomí,

49
00:01:59,274 --> 00:02:01,469
protože jsem musel stále přijít na to své.

50
00:02:01,469 --> 00:02:04,701
Někdy jsem prostě neřekl nic,

51
00:02:04,701 --> 00:02:07,150
uchlácholil ignoranci svým tichem,

52
00:02:07,150 --> 00:02:09,547
nevědom si toho, že uznání 
nepotřebuje slova

53
00:02:09,547 --> 00:02:11,167
k podpoře své existence.

54
00:02:11,167 --> 00:02:13,125
Když byl křesťan bit, protože byl gay,

55
00:02:13,125 --> 00:02:14,223
dal jsem ruce do kapes

56
00:02:14,223 --> 00:02:17,000
a odešel se svěšenou hlavou,
jako bych si toho ani nevšiml.

57
00:02:17,000 --> 00:02:20,275
Nemohl jsem týdny používat svou skříňku, 
protože mi západka na zámku

58
00:02:20,275 --> 00:02:22,326
připomínala tu, kterou 
jsem si dal na ústa,

59
00:02:22,326 --> 00:02:23,930
když se na mě bezdomovec na rohu

60
00:02:23,930 --> 00:02:26,030
podíval očima hledajícíma ujištění,

61
00:02:26,030 --> 00:02:27,502
že stojí za pohled.

62
00:02:27,502 --> 00:02:29,957
Víc jsem se staral o dotýkání
displeje svého Applu,

63
00:02:29,957 --> 00:02:31,560
než abych mu skutečné jablko dal.

64
00:02:31,560 --> 00:02:33,337
Když žena na benefičním večeru řekla:

65
00:02:33,337 --> 00:02:34,449
"Jsem na tebe pyšná.

66
00:02:34,449 --> 00:02:36,940
Musí být těžké učit tyto
chudé, neinteligentní děti."

67
00:02:36,940 --> 00:02:40,149
Nic jsem neřekl, protože jsme očividně
potřebovali její peníze více,

68
00:02:40,149 --> 00:02:41,699
než mí studenti svou důstojnost.

69
00:02:41,699 --> 00:02:43,640
Trávíme tolik času

70
00:02:43,640 --> 00:02:47,540
posloucháním věcí, které lidé říkají,

71
00:02:47,540 --> 00:02:50,878
že výjimečně věnujeme 
pozornost tomu, co neříkají.

72
00:02:50,878 --> 00:02:54,139
Mlčení je pozůstatek strachu.

73
00:02:54,139 --> 00:02:55,689
Cítí vaše nedostatky,

74
00:02:55,689 --> 00:02:57,615
nevolností stíná váš jazyk.

75
00:02:57,615 --> 00:02:59,527
Je to vzduch, který prchá z vaši hrudi,

76
00:02:59,527 --> 00:03:01,669
protože se necítí bezpečně 
ve vašich plicích.

77
00:03:01,669 --> 00:03:04,553
Mlčení je genocida ve Rwandě. 
Mlčení je Katrina.

78
00:03:04,553 --> 00:03:07,661
To je to, co slyšíte, když už nezbyl
dostatek pytlů na těla.

79
00:03:07,661 --> 00:03:10,062
Je to zvuk poté, co už je uvázána oprátka.

80
00:03:10,062 --> 00:03:13,409
Je to spálení. Jsou to řetězy. 
Je to privilegium. Je to bolest.

81
00:03:13,409 --> 00:03:15,164
Není čas vybírat si bitvy,

82
00:03:15,164 --> 00:03:16,897
když si bitvy už vybrali vás.

83
00:03:16,897 --> 00:03:19,960
Nedovolím mlčení ovinout se 
kolem mé nerozhodnosti.

84
00:03:19,960 --> 00:03:21,927
Řeknu křesťanovi, že je lev,

85
00:03:21,927 --> 00:03:24,287
útočiště odvahy a geniality.

86
00:03:24,287 --> 00:03:26,683
Zeptám se bezdomovce, jak se jmenuje

87
00:03:26,683 --> 00:03:28,393
a jaký měl den, protože někdy,

88
00:03:28,393 --> 00:03:30,340
vše co lidé chtějí, je být člověkem.

89
00:03:30,340 --> 00:03:32,826
Řeknu té ženě, že moji 
studenti mohou hovořit o

90
00:03:32,826 --> 00:03:35,552
transcendentalismu, jako by 
jejich příjmení bylo Thoreau,

91
00:03:35,552 --> 00:03:37,856
a jen proto, že viděla jednu 
epizodu "The WIre"

92
00:03:37,856 --> 00:03:39,665
neznamená, že ví něco o mých dětech.

93
00:03:39,665 --> 00:03:41,338
Takže tento rok,

94
00:03:41,338 --> 00:03:43,485
místo vzdávání se něčeho,

95
00:03:43,485 --> 00:03:45,897
budu žít každý den, jako bych měl mikrofon

96
00:03:45,897 --> 00:03:47,820
zastrčený pod svým jazykem,

97
00:03:47,820 --> 00:03:51,825
jeviště stojící na rubu mých zábran.

98
00:03:51,825 --> 00:03:53,968
Protože kdo potřebuje pódium,

99
00:03:53,968 --> 00:03:58,207
když vše, co jste kdy potřebovali, 
je váš hlas?

100
00:03:58,207 --> 00:03:59,822
Děkuji.

101
00:03:59,822 --> 00:04:05,528
(Potlesk)