Když byl francouzský matematik Laurent Schwartz na střední škole, začal se bát, že není dost chytrý na vyřešení matematických úloh. Možná i vy znáte podobný pocit. Sednete si k testu z matematiky a cítíte, jak se vám zrychlí tep, a jak se vám začínají potit dlaně. Začnete být nervózní a nedokážete se soustředit. Tomuto fenoménu se říká „úzkost z matematiky“ a jestli se vám to stává, nejste sami. Badatelé si myslí, že jí trpí asi 20 % populace. Někteří psychologové to dokonce považují za zjistitelné onemocnění. Úzkost z matematiky však nemusí znamenat, že vám matematika nejde - ani zdaleka ne. Laurent Schwartz pokračoval a obdržel "Fieldsovu medaili“, nejvyšší ocenění v matematice. Lidé si možná myslí, že úzkostí trpí, protože jim matematika nejde, ale často je to spíš naopak. Špatně si v matematice vedou, protože z ní mají úzkost. Někteří psychologové to odůvodňují tím, že úzkost z matematiky zmenšuje kognitivní zdroj zvaný "pracovní paměť". Je to ten systém krátkodobé paměti, který vám pomáhá utřídit si informace, které potřebujete ke splnění úkolu. Strachovat se, že nedokážeme řešit matematické úlohy nebo že nezvládneme test, vyčerpává naší „pracovní paměť“, které tak zbývá méně k řešení matematiky samotné. Lidé náhle bojují i se základními matematickými dovednostmi, třeba s aritmetikou, kterou jinak ovládají. Fóbie v oblasti vzdělání se určitě netýká jen matematiky, ale zdá se, že v tomto předmětu k ní dochází častěji a způsobuje v něm více škod. Ale proč by tomu tak bylo? Výzkumníci si ještě nejsou jisti, ale některé studie ukazují, že velkou roli hraje způsob, jakým rodiče a učitelé děti matematice vystavují. Mluví-li rodiče o matematice jako o něčem náročném a cizím, děti postoj převezmou. Také učitelé s úzkostí z matematiky ji nejspíše přenášejí na své žáky. Tlak k rychlému řešení úloh ještě více stresuje. Být dobrý v matematice je v některých kulturách znakem celkové chytrosti. Když je toho tolik v sázce, není překvapující, že žáci jsou z toho nervózní. Dokonce i Maryam Mirzakhani, významná matematička, která jako první žena získala "Fieldsovu medaili", si nevěřila a ztratila zájem o matematiku, protože si její učitel na střední myslel, že na ni nemá talent. Co máte tedy dělat, když máte úzkost z matematiky? Relaxační techniky jako krátká dechová cvičení, zlepšily u žáků trpících touto úzkostí výkonnost při testech. Napsat si své obavy může také pomoci. Tato strategie vám dá možnost přehodnotit určitý stresový zážitek, čímž uvolní vaši „pracovní paměť“. A jestli máte tu možnost, fyzická činnost, jako rychlá chůze, prohlubuje dýchání a pomáhá zmírnit svalové napětí, čímž zamezuje narůstání úzkosti. Ke změně vašeho myšlení také můžete využít vaše znalosti o mozku. Mozek je „pružný“ a oblasti spojené s matematickými dovednostmi se vždy mohou rozvíjet a růst. Toto je psychologický princip zvaný „růstové myšlení“. Smýšlet o sobě jako o někom, kdo se může zlepšovat a růst, vám může skutečně pomoct lepšit se a růst. Jestli jste učitel nebo rodič mladších dětí, zkuste si s matematikou hrát a zaměřit se na její kreativní stránky. Může to upevnit početní dovednosti, které později pomáhají žákům přistupovat k matematice se sebedůvěrou. Důležité však je dát dětem čas a prostor k tomu, aby se propracovaly k odpovědím. A jestli pracujete ve správě, ujistěte se, že vaši učitelé mají k matematice potřebný pozitivní postoj a sebejistotu na to, aby u všech svých žáků vzbuzovali důvěru. Také nenechte nikoho rozšiřovat mýtus, podle kterého jsou kluci v matice od přírody lepší než holky. Tak to vůbec není. Trpíte-li úzkostí z matematiky, možná vám jen samotné vědomí o existenci fóbie z matematiky nepomůže. Nebo je možná uklidňující svůj problém pojmenovat. Nehledě na to, když se podíváte kolem sebe, existuje šance, že si všimnete někoho, kdo si prochází tím samým jako vy. Jen si zapamatujte, že ta úzkost není odrazem vaší způsobilosti, ale že nad ní můžete postupem času a vědomě zvítězit.