1
00:00:01,080 --> 00:00:03,786
Naposledy jsem slyšela synův hlas,

2
00:00:03,786 --> 00:00:07,326
když vycházel z domovních dveří,
na cestě do školy.

3
00:00:08,480 --> 00:00:12,080
Ve tmě zavolal:
„Ahoj.“

4
00:00:13,000 --> 00:00:16,000
Bylo 20. dubna 1999.

5
00:00:16,880 --> 00:00:19,936
Později toho rána,
na střední škole Columbine,

6
00:00:19,960 --> 00:00:22,896
můj syn Dylan a jeho kamarád Eric

7
00:00:22,920 --> 00:00:25,240
zabili 12 studentů a učitele

8
00:00:26,280 --> 00:00:29,960
a zranili více než 20 dalších, 
než si sami vzali život.

9
00:00:31,160 --> 00:00:34,216
Bylo zabito 13 nevinných lidí,

10
00:00:34,240 --> 00:00:37,440
což zanechalo jejich milované
truchlící a traumatizované.

11
00:00:38,320 --> 00:00:40,176
Jiní utrpěli zranění,

12
00:00:40,200 --> 00:00:44,240
některá z nich vyústila ve znetvoření
a trvalé následky.

13
00:00:45,840 --> 00:00:47,656
Ale závažnost té tragédie

14
00:00:47,680 --> 00:00:51,800
nemůže být měřena jen počtem úmrtí
a zranění, která se odehrála.

15
00:00:52,720 --> 00:00:56,136
Neexistuje způsob, jak kvantifikovat
psychologické škody těch,

16
00:00:56,160 --> 00:00:58,096
kteří byli v té škole

17
00:00:58,120 --> 00:01:01,480
nebo kteří se účastnili záchranářských
prací a likvidací škod.

18
00:01:02,280 --> 00:01:05,920
Neexistuje způsob, jak vyhodnotit
závažnost tragédie jako je Columbine,

19
00:01:06,680 --> 00:01:08,936
obzvláště když se může stát předlohou

20
00:01:08,960 --> 00:01:12,400
pro ostatní střelce, 
kteří sami páchají zvěrstva.

21
00:01:13,600 --> 00:01:17,500
Columbine byla jako přílivová 
vlna a když dozněla,

22
00:01:17,500 --> 00:01:21,416
trvalo komunitě a společnosti roky,

23
00:01:21,440 --> 00:01:23,160
než pochopila její dopad.

24
00:01:24,720 --> 00:01:28,840
Roky jsem se snažila přijmout
odkaz svého syna.

25
00:01:29,760 --> 00:01:32,896
Kruté chování, které definovalo
konec jeho života,

26
00:01:32,920 --> 00:01:36,480
mi ukázalo, že byl zcela jiným člověkem,
než kterého jsem znala.

27
00:01:37,600 --> 00:01:39,976
Lidé se poté ptali:

28
00:01:40,000 --> 00:01:44,280
„Jak to, že jste to nevěděla?
Co jste to za matku?"

29
00:01:45,240 --> 00:01:47,880
Stále se na tyto otázky sama sebe ptám.

30
00:01:49,080 --> 00:01:51,960
Před tou střelbou jsem si myslela,
že jsem dobrá máma.

31
00:01:52,760 --> 00:01:55,216
Pomáhat mým dětem, 
aby byli pečujícími,

32
00:01:55,240 --> 00:02:01,206
zdravými, zodpovědnými dospělými,
byla nejdůležitější role v mém životě.

33
00:02:01,760 --> 00:02:05,080
Ale ta tragédie mě přesvědčila,
že jsem jako rodič selhala

34
00:02:05,840 --> 00:02:09,560
a tento pocit selhání mě částečně
přivádí dnes sem.

35
00:02:11,240 --> 00:02:16,146
Kromě jeho otce jsem byla ten, 
kdo znal a miloval Dylana nejvíc.

36
00:02:16,800 --> 00:02:21,356
Jestli mohl někdo vědět, co se děje,
měla jsem to být já, ne?

37
00:02:22,000 --> 00:02:23,200
Ale nevěděla jsem to.

38
00:02:25,280 --> 00:02:27,496
Dnes jsem tu, abych sdílela 
tuto zkušenost,

39
00:02:27,496 --> 00:02:31,080
jaké je být matkou někoho,
kdo zabíjí a ubližuje.

40
00:02:32,200 --> 00:02:36,056
Celé roky po té tragédii jsem 
procházela vzpomínkami

41
00:02:36,080 --> 00:02:39,680
a snažila se zjistit, kde přesně 
jsem jako rodič selhala.

42
00:02:40,280 --> 00:02:43,016
Ale neexistují jednoduché odpovědi.

43
00:02:43,040 --> 00:02:44,960
Nemůžu vám dát žádná řešení.

44
00:02:45,520 --> 00:02:50,430
Vše, co můžu udělat, je podělit se 
s vámi o to, co jsem se naučila.

45
00:02:51,440 --> 00:02:55,056
Když mluvím s lidmi, kteří mě 
neznali před tou střelbou,

46
00:02:55,080 --> 00:02:56,880
potýkám se se třemi problémy.

47
00:02:57,640 --> 00:03:00,840
Za prvé, když vejdu do takovéto místnosti,

48
00:03:01,480 --> 00:03:03,700
nikdy nevím, jestli je v ní někdo,

49
00:03:03,700 --> 00:03:06,800
kdo prožil ztrátu kvůli tomu, 
co udělal můj syn.

50
00:03:08,080 --> 00:03:12,216
Cítím potřebu vzít na vědomí utrpení
způsobené členem mé rodiny,

51
00:03:12,240 --> 00:03:14,440
který tu není, aby to udělal sám.

52
00:03:15,080 --> 00:03:19,660
Takže za prvé, z celého srdce se omlouvám,

53
00:03:19,660 --> 00:03:21,950
jestli vám můj syn způsobil bolest.

54
00:03:23,640 --> 00:03:25,400
Druhá obtíž, která mě čeká,

55
00:03:26,040 --> 00:03:29,760
je, že musím žádat o pochopení,
dokonce soucítění,

56
00:03:30,560 --> 00:03:33,800
když mluvím o smrti svého syna
jako o sebevraždě.

57
00:03:34,480 --> 00:03:40,726
Dva roky před smrtí napsal na 
kousek papíru v sešitě, že se řeže.

58
00:03:41,200 --> 00:03:42,816
Řekl, že prochází muky

59
00:03:42,840 --> 00:03:45,480
a chce si obstarat pistoli,
aby ukončil svůj život.

60
00:03:46,160 --> 00:03:49,920
Nevěděla jsem o ničem, až
měsíce po jeho smrti.

61
00:03:50,720 --> 00:03:54,136
Když mluvím o jeho smrti 
jako o sebevraždě,

62
00:03:54,160 --> 00:03:58,200
nesnažím se zlehčovat krutost,
kterou na konci svého života projevil.

63
00:03:58,840 --> 00:04:04,326
Snažím se pochopit, jak jeho 
sebevražedné myšlenky vedly k vraždě.

64
00:04:05,080 --> 00:04:09,986
Po rozsáhlé četbě a mluvení s experty
jsem došla k tomu,

65
00:04:10,000 --> 00:04:14,720
že jeho účast na této střelbě
byla zakořeněna ne v jeho touze zabít,

66
00:04:15,480 --> 00:04:17,160
ale v jeho touze zemřít.

67
00:04:18,320 --> 00:04:23,616
Třetí obtíž, se kterou se potýkám,
když mluvím o synově vraždění-sebevraždě,

68
00:04:23,640 --> 00:04:26,560
je, že mluvím o duševním zdraví --

69
00:04:27,680 --> 00:04:31,536
pardon --
je, že mluvím o duševním zdraví

70
00:04:31,560 --> 00:04:35,736
nebo zdraví mozku, jak tomu raději říkám,
protože je to konkrétnější.

71
00:04:35,760 --> 00:04:39,496
A stejným dechem mluvím o násilí.

72
00:04:39,520 --> 00:04:43,096
Poslední, co chci udělat, 
je přispět k nedorozumění,

73
00:04:43,120 --> 00:04:46,336
které již v oblasti duševních 
onemocnění existuje.

74
00:04:46,360 --> 00:04:51,136
Jen velmi malé procento těch, kteří mají
duševní onemocnění,

75
00:04:51,160 --> 00:04:57,980
je násilných vůči druhým,
ale o těch, kteří spáchají sebevraždu,

76
00:04:57,980 --> 00:05:02,176
odhaduje se, že asi 75 až,
spíše více jak 90 procent,

77
00:05:02,200 --> 00:05:05,600
má nějaký druh diagnostikovatelné 
poruchy duševního zdraví.

78
00:05:06,680 --> 00:05:08,176
Jak všichni velmi dobře víte,

79
00:05:08,176 --> 00:05:11,610
náš systém péče o duševní zdraví
není vybaven, aby pomohl každému

80
00:05:12,000 --> 00:05:14,496
a ne každý s destruktivními myšlenkami

81
00:05:14,520 --> 00:05:18,586
se vejde do kritérií specifické diagnózy.

82
00:05:19,200 --> 00:05:24,976
Mnozí, kteří mají trvající pocity
strachu, vzteku, beznaděje,

83
00:05:25,006 --> 00:05:26,880
nejsou nikdy vyšetřeni a léčeni.

84
00:05:27,640 --> 00:05:32,280
Často získají naši pozornost, až když
dojdou k nějakému zkratu v chování.

85
00:05:33,400 --> 00:05:35,456
Pokud jsou odhady správné,

86
00:05:35,480 --> 00:05:41,326
jedno až dvě procenta všech sebevražd
zahrnují vraždu dalšího člověka.

87
00:05:42,080 --> 00:05:46,000
Když roste míra sebevražd, jako
je tomu teď u některých populací,

88
00:05:46,720 --> 00:05:49,400
poroste i míra vražd s nimi spojenými.

89
00:05:50,520 --> 00:05:56,016
Chtěla jsem pochopit, co se před Dylanovou
smrtí odehrávalo v jeho mysli,

90
00:05:56,040 --> 00:05:59,760
tak jsem hledala odpovědi u jiných
přeživších sebevražd.

91
00:06:01,640 --> 00:06:06,176
Dělala jsem průzkum a pomáhala
s akcemi na výběr peněz

92
00:06:06,200 --> 00:06:07,976
a kdykoli jsem mohla,

93
00:06:08,000 --> 00:06:13,616
mluvila jsem s těmi, kteří přežili
vlastní sebevražednou krizi nebo pokus.

94
00:06:14,610 --> 00:06:17,216
Jedna z nejužitečnějších konverzací,
kterou jsem měla,

95
00:06:17,216 --> 00:06:18,536
byla se spolupracovnicí,

96
00:06:18,560 --> 00:06:21,885
která mě zaslechla, jak se bavím 
s někým ve své kanceláři.

97
00:06:22,760 --> 00:06:26,176
Slyšela mě, jak říkám, že mě Dylan
nemohl milovat,

98
00:06:26,200 --> 00:06:28,960
když mohl udělat něco tak hrozného.

99
00:06:30,000 --> 00:06:31,800
Později, když mě našla o samotě,

100
00:06:32,760 --> 00:06:35,216
se mi omluvila, že ten 
rozhovor zaslechla,

101
00:06:35,240 --> 00:06:36,800
ale řekla mi, že se mýlím.

102
00:06:37,880 --> 00:06:42,266
Řekla, že když byla mladá svobodná 
matka se třemi malými dětmi,

103
00:06:42,600 --> 00:06:47,240
byla v těžké depresi a hospitalizována,
aby si neublížila.

104
00:06:48,000 --> 00:06:50,296
V té době si byla jistá,

105
00:06:50,320 --> 00:06:53,576
že se její děti budou mít 
lépe, pokud zemře,

106
00:06:53,600 --> 00:06:55,840
tak si naplánovala, že ukončí svůj život.

107
00:06:56,880 --> 00:07:00,936
Ujistila mě, že mateřská láska je
nejsilnější pouto na Zemi

108
00:07:00,960 --> 00:07:07,310
a že milovala své děti nadevše,
ale kvůli své nemoci si byla jistá,

109
00:07:07,310 --> 00:07:09,720
že se budou mít lépe bez ní.

110
00:07:11,680 --> 00:07:14,056
Ona říkala, a dozvěděla jsem se
to i od ostatních,

111
00:07:14,080 --> 00:07:20,416
že neděláme takzvané rozhodnutí 
nebo volbu spáchat sebevraždu

112
00:07:20,440 --> 00:07:23,296
stejným způsobem, jakým se
rozhodujeme, jaké řídit auto

113
00:07:23,320 --> 00:07:25,440
nebo kam jít v sobotu večer.

114
00:07:26,360 --> 00:07:29,456
Když je někdo v extrémně
sebevražedném stavu,

115
00:07:29,480 --> 00:07:34,000
jsou ve čtvrtém stupni
lékařské pohotovosti.

116
00:07:34,680 --> 00:07:39,160
Mají narušené myšlení a ztratili
nástroje pro sebeovládání.

117
00:07:40,320 --> 00:07:43,496
Přestože dokáží vytvořit plán
a chovat se logicky,

118
00:07:43,520 --> 00:07:47,456
jejich smysl pro pravdu je narušen
filtrem bolesti,

119
00:07:47,480 --> 00:07:50,080
skrze který interpretují realitu.

120
00:07:50,880 --> 00:07:54,536
Někteří lidé umí velice dobře
tento stav skrývat


121
00:07:54,560 --> 00:07:56,920
a často k tomu mají dobré důvody.

122
00:07:58,840 --> 00:08:02,016
Mnozí z nás mají v určité momenty
sebevražedné myšlenky,

123
00:08:02,040 --> 00:08:05,536
ale neodbytné, vytrvalé myšlenky
na sebevraždu

124
00:08:05,560 --> 00:08:07,776
a vymýšlení způsobu, jak zemřít,

125
00:08:07,800 --> 00:08:11,876
jsou symptomy patologie
a jako mnohé nemoci

126
00:08:12,080 --> 00:08:17,180
musí být tento stav rozpoznán
a léčen, než je ztracen život.

127
00:08:18,600 --> 00:08:21,440
Ale smrt mého syna nebyla
jen čistá sebevražda.

128
00:08:22,200 --> 00:08:23,960
Zahrnovala masovou vraždu.

129
00:08:25,080 --> 00:08:30,960
Chtěla jsem zjistit, jak se jeho
sebevražedné myšlenky staly vražednými.

130
00:08:31,920 --> 00:08:35,630
Ale výzkumů je málo a neexistují
žádné jednoduché odpovědi.

131
00:08:36,240 --> 00:08:39,159
Ano, pravděpodobně měl trvající depresi.

132
00:08:40,679 --> 00:08:46,240
Měl osobnost, která byla 
perfekcionistická a soběstačná,

133
00:08:47,120 --> 00:08:50,880
což způsobilo, že by s menší 
pravděpodobností vyhledal pomoc druhých.

134
00:08:51,880 --> 00:08:55,336
Ve škole zažil spouštěcí události,

135
00:08:55,360 --> 00:09:00,760
které ho zanechaly degradovaného,
zesměšněného a naštvaného.

136
00:09:02,160 --> 00:09:06,286
A měl komplikované kamarádství s chlapcem,

137
00:09:06,286 --> 00:09:09,776
který sdílel jeho pocity 
vzteku a odcizení,

138
00:09:09,800 --> 00:09:14,956
a který byl vážně narušený,
kontrolující s vražednými sklony.

139
00:09:16,280 --> 00:09:22,756
A ještě k tomu, v této době
extrémní zranitelnosti a křehkosti,

140
00:09:23,280 --> 00:09:25,656
našel Dylan přístup ke zbraním,

141
00:09:25,680 --> 00:09:27,840
přestože jsme nikdy doma
žádnou nevlastnili.

142
00:09:28,800 --> 00:09:34,016
Bylo děsivě jednoduché,
aby si 17letý kluk koupil zbraně,

143
00:09:34,040 --> 00:09:38,680
legálně i nelegálně,
bez mého svolení nebo vědomí.

144
00:09:39,880 --> 00:09:44,400
A dosud, 17 let a mnoho
školních střeleb poté,

145
00:09:45,080 --> 00:09:47,220
je to stále děsivě jednoduché.

146
00:09:49,160 --> 00:09:51,880
To, co Dylan ten den udělal, 
mi zlomilo srdce

147
00:09:53,240 --> 00:09:55,096
a jak to u traumat často chodí,

148
00:09:55,120 --> 00:09:58,080
podepsalo se to na mém těle i mysli.

149
00:09:59,360 --> 00:10:01,800
Dva roky po té střelbě jsem 
dostala rakovinu prsu

150
00:10:03,200 --> 00:10:06,560
a dva roky poté jsem začala mít
problémy s duševním zdravím.

151
00:10:08,480 --> 00:10:11,896
Kromě neustálého, věčného zármutku

152
00:10:11,920 --> 00:10:17,456
jsem se děsila toho, že potkám
člena rodiny někoho, koho Dylan zabil

153
00:10:17,600 --> 00:10:21,946
nebo mě bude obtěžovat tisk
nebo naštvaný občan.

154
00:10:22,920 --> 00:10:25,496
Bála jsem se zapnout zprávy,

155
00:10:25,520 --> 00:10:30,480
že uslyším, jak mě nazývají hrozným
rodičem nebo nechutným člověkem.

156
00:10:33,320 --> 00:10:35,360
Začala jsem mít záchvaty paniky.

157
00:10:37,240 --> 00:10:44,006
První vlna přišla 4 roky po střelbě,
když jsem se chystala na písemné výpovědi

158
00:10:44,006 --> 00:10:46,800
a měla se tváří v tvář setkat
s rodinami obětí.

159
00:10:47,600 --> 00:10:50,976
Druhá vlna přišla 6 let po střelbě,

160
00:10:51,000 --> 00:10:54,456
když jsem se poprvé chystala 
veřejně mluvit

161
00:10:54,480 --> 00:10:56,480
o vraždě-sebevraždě na konferenci.

162
00:10:57,520 --> 00:10:59,920
Obě epizody trvaly několik týdnů.

163
00:11:02,160 --> 00:11:04,296
Záchvaty se odehrávaly všude:

164
00:11:04,320 --> 00:11:09,886
v železářství, v kanceláři,
dokonce i posteli, když jsem si četla.

165
00:11:10,600 --> 00:11:15,656
Moje mysl se najednou uzamkla
v točícím se kruhu teroru

166
00:11:15,680 --> 00:11:17,776
a přes to, jak moc jsem se snažila

167
00:11:17,800 --> 00:11:23,386
se zklidnit nebo si to vymluvit,
nedokázala jsem to.

168
00:11:24,440 --> 00:11:27,000
Cítila jsem se, jako kdyby mě
chtěl můj mozek zabít

169
00:11:27,920 --> 00:11:32,896
a potom pohltilo všechny mé myšlenky,
když jsem se bála, že se budu bát.

170
00:11:33,200 --> 00:11:37,856
Tehdy jsem z první ruky zjistila,
jaké to je, mít špatně fungující mysl

171
00:11:38,640 --> 00:11:42,120
a tehdy jsem se opravdu stala
obhájcem zdravého mozku.

172
00:11:43,760 --> 00:11:48,626
Pomocí terapie, léků a péče o samu sebe
se postupně život vrátil k tomu,

173
00:11:48,626 --> 00:11:52,080
co se za těchto okolností 
dá označit za normál.

174
00:11:53,240 --> 00:11:55,606
Když jsem se zpětně podívala 
na vše, co se stalo,

175
00:11:55,606 --> 00:11:58,880
viděla jsem, že se synova spirála
do nemoci

176
00:11:59,680 --> 00:12:03,176
odehrávala pravděpodobně po
dobu asi dvou let,

177
00:12:03,200 --> 00:12:05,360
kdy byla spousta času mu pomoci,

178
00:12:06,280 --> 00:12:09,296
kdyby jen někdo věděl, 
že potřebuje pomoc

179
00:12:09,320 --> 00:12:10,640
a věděl, co udělat.

180
00:12:15,680 --> 00:12:18,256
Pokaždé když se mě někdo zeptá:

181
00:12:18,280 --> 00:12:22,956
„Jak to, že jsi to nevěděla?“,
cítím to, jako ránu do břicha.

182
00:12:23,840 --> 00:12:28,376
Nese to s sebou obvinění
a nasedá na můj pocit viny,

183
00:12:28,400 --> 00:12:33,356
kterého se, bez ohledu na množství
terapie, nikdy nezbavím.

184
00:12:33,880 --> 00:12:38,510
Ale něco jsem se naučila:
pokud by stačila láska,

185
00:12:38,600 --> 00:12:40,896
aby zabránila někomu se 
sebevražednými sklony,

186
00:12:40,896 --> 00:12:45,480
aby si ublížil, k sebevraždám 
by téměř nedocházelo.

187
00:12:46,320 --> 00:12:51,260
Ale láska nestačí a 
sebevražda je rozšířená.

188
00:12:51,680 --> 00:12:56,936
Je to druhá nejčastější příčina smrti
u lidí ve věku 10 až 34

189
00:12:57,640 --> 00:13:00,706
a 15 % americké mládeže udává,

190
00:13:00,706 --> 00:13:04,756
že si během posledního roku
vytvořilo plán sebevraždy.

191
00:13:06,160 --> 00:13:10,280
Naučila jsem se, že bez ohledu na to,
jak moc chceme věřit, že to dokážeme,

192
00:13:11,000 --> 00:13:13,816
nedokážeme vědět a kontrolovat

193
00:13:13,840 --> 00:13:16,230
všechno, co si naši blízcí 
myslí nebo cítí

194
00:13:16,760 --> 00:13:19,880
a zaryté přesvědčení, že jsme nějak jiní,

195
00:13:20,560 --> 00:13:23,976
že někdo, koho milujeme, by nikdy
nepomyslel na to ublížit sobě

196
00:13:24,000 --> 00:13:25,200
nebo někomu jinému,

197
00:13:26,080 --> 00:13:30,446
může způsobit, že nám unikne,
co se ukrývá přímo před námi.

198
00:13:31,840 --> 00:13:35,280
A pokud dojde na nejhorší scénář,

199
00:13:36,520 --> 00:13:40,416
musíme se naučit si odpustit,
že jsme to nevěděli,

200
00:13:40,440 --> 00:13:46,126
že jsme se neptali na ty správné otázky,
nebo nenašli správnou léčbu.

201
00:13:47,080 --> 00:13:48,716
Vždycky bychom měli předpokládat,

202
00:13:48,716 --> 00:13:51,860
že někdo, koho milujeme, může trpět,

203
00:13:51,880 --> 00:13:56,036
bez ohledu na to, co říkají 
nebo jak se chovají.

204
00:13:56,720 --> 00:13:58,840
Měli bychom poslouchat celou svou bytostí,

205
00:13:59,800 --> 00:14:03,920
bez hodnocení, bez nabízení řešení.

206
00:14:07,360 --> 00:14:10,576
Vím, že budu žít s touto tragédií,

207
00:14:10,600 --> 00:14:14,306
s těmito četnými tragédiemi,
po zbytek svého života.

208
00:14:15,320 --> 00:14:17,320
Vím, že v myslích mnohých

209
00:14:21,080 --> 00:14:24,840
se nemůže moje ztráta vyrovnat
ztrátě jiných rodin.

210
00:14:26,240 --> 00:14:29,420
Vím, že moje potíže jim jejich
neusnadňují.

211
00:14:31,000 --> 00:14:36,376
Vím, že existují i tací, kteří si myslí,
že nemám nárok na žádnou bolest,

212
00:14:36,400 --> 00:14:39,240
jen na život plný věčného pokání.

213
00:14:41,800 --> 00:14:44,480
Ve finále jsem dospěla k tomuto:

214
00:14:45,320 --> 00:14:51,496
tragickou skutečností je, že ani ti
nejbdělejší a nejzodpovědnější z nás

215
00:14:51,520 --> 00:14:59,220
nemusí umět pomoci, ale proboha,
nikdy se nesmíme přestat snažit

216
00:14:59,240 --> 00:15:00,720
poznat nepoznatelné.

217
00:15:01,560 --> 00:15:02,776
Děkuji.

218
00:15:02,800 --> 00:15:04,960
(Potlesk)