WEBVTT 00:00:00.000 --> 00:00:02.000 Takže před tím než jsem se stal dermatologem, 00:00:02.000 --> 00:00:05.000 začínal jsem - jako většina dermatologů v Británii - 00:00:05.000 --> 00:00:07.000 v praktickém lékařství. 00:00:07.000 --> 00:00:09.000 Před 20 lety, na konci tohoto období, 00:00:09.000 --> 00:00:11.000 jsem odjel do Austrálie. 00:00:11.000 --> 00:00:13.000 Když odjedete do Austrálie, zjistíte, 00:00:13.000 --> 00:00:16.000 že Australané jsou velmi soutěživí. 00:00:16.000 --> 00:00:18.000 A nejsou moc šlechetní vítězové. 00:00:18.000 --> 00:00:19.000 Toto se stávalo často: 00:00:21.000 --> 00:00:22.000 „Ty ‚pommy‘ (hanlivé označení příslušníka britské národnosti), neumíš hrát kriket ani rugby.“ 00:00:22.000 --> 00:00:25.000 To jsem ještě přetrpěl. NOTE Paragraph 00:00:25.000 --> 00:00:27.000 Ale zpět k práci -- 00:00:27.000 --> 00:00:29.000 každý týden jsme měli „časopisové sezení“, 00:00:29.000 --> 00:00:32.000 kdy se posadíte s ostatními doktory 00:00:32.000 --> 00:00:34.000 a studujete vědecké materiály 00:00:34.000 --> 00:00:36.000 spojené s lékařstvím. 00:00:36.000 --> 00:00:39.000 Po týdnu to bylo o úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, 00:00:39.000 --> 00:00:42.000 nudný předmět -- kolik lidí umře kvůli srdečním onemocněním, 00:00:42.000 --> 00:00:44.000 jaká je úmrtnost. 00:00:44.000 --> 00:00:46.000 A i v tomhle byli velmi soutěživí: 00:00:46.000 --> 00:00:49.000 „Vy ‚pommies‘, vaše úmrtnost kvůli onemocněním srdce je šokující.“ NOTE Paragraph 00:00:49.000 --> 00:00:51.000 A samozřejmě měli pravdu. 00:00:51.000 --> 00:00:55.000 Australané mají asi o třetinu méně srdečních onemocnění než my -- 00:00:55.000 --> 00:00:58.000 méně mrtvých kvůli infarktům, selháním srdce, méně mrtvic, 00:00:58.000 --> 00:01:00.000 obecně jsou mnohem zdravější parta. 00:01:00.000 --> 00:01:02.000 A samozřejmě říkají, že je to díky 00:01:02.000 --> 00:01:04.000 jejich dobrému životnímu postoji, cvičení, 00:01:04.000 --> 00:01:08.000 protože jsou Australané a my jsme malí a vyzáblí „pommies“ a tak dále. NOTE Paragraph 00:01:08.000 --> 00:01:13.000 Není to ale jen Austrálie, která má lepší zdravotní stav než Británie. 00:01:13.000 --> 00:01:17.000 Uvnitř Británie existuje gradient zdravotního stavu -- 00:01:17.000 --> 00:01:19.000 a zde je, co většinou nazýváme standardizovaná úmrtnost, 00:01:19.000 --> 00:01:21.000 v podstatě vaše šance na smrt. 00:01:21.000 --> 00:01:24.000 Tohle je pohled na data z materiálu zhruba před 20 lety, 00:01:24.000 --> 00:01:26.000 ale je to pravda i dnes. 00:01:26.000 --> 00:01:29.000 Srovnáme-li vaši úmrtnost na 50 stupních severní šířky 00:01:29.000 --> 00:01:31.000 to je na jihu, Londýn a okolí -- 00:01:31.000 --> 00:01:34.000 s místy na 55 stupních zeměpisné šířky -- 00:01:34.000 --> 00:01:37.000 špatná zpráva je, že tady je Glasgow. 00:01:37.000 --> 00:01:40.000 Já jsem z Edinburghu. Horší zpráva, je to dokonce Edinburgh. NOTE Paragraph 00:01:40.000 --> 00:01:44.000 (Smích) NOTE Paragraph 00:01:44.000 --> 00:01:47.000 Takže jaké jsou důvody pro tento strašlivý rozdíl zde 00:01:47.000 --> 00:01:49.000 mezi námi tady nahoře v jižním Skotsku 00:01:49.000 --> 00:01:50.000 a jihem? 00:01:50.000 --> 00:01:52.000 Víme o kouření, 00:01:52.000 --> 00:01:54.000 smažených tyčinkách Mars, hranolkách -- glasgowská strava. 00:01:54.000 --> 00:01:56.000 Všechny tyto věci. 00:01:56.000 --> 00:01:58.000 Ale tento graf počítá se všemi 00:01:58.000 --> 00:02:01.000 těmito známými rizikovými faktory. 00:02:01.000 --> 00:02:04.000 Počítá s kouřením, sociální třídou, stravou, 00:02:04.000 --> 00:02:06.000 všemi těmito známými rizikovými faktory. 00:02:06.000 --> 00:02:08.000 Zůstal nám zde tento chybějící prostor 00:02:08.000 --> 00:02:11.000 zvyšujícího se počtu úmrtí, čím dále na sever jdete. NOTE Paragraph 00:02:11.000 --> 00:02:14.000 Sluneční svit má na tom samozřejmě svou roli. 00:02:14.000 --> 00:02:17.000 A vitamín D na tom má taky velký podíl, 00:02:17.000 --> 00:02:19.000 a hodně lidí si s tím dělá starosti. 00:02:19.000 --> 00:02:23.000 Potřebujeme vitamín D, dnes je požadováno, aby ho děti dostaly určité množství. 00:02:23.000 --> 00:02:25.000 Moje babička vyrostla v Glasgow 00:02:25.000 --> 00:02:29.000 v dvacátých a třicátých letech 19. století, když byla křivice opravdový problém 00:02:29.000 --> 00:02:31.000 a tresčí olej z jater byl zaveden. 00:02:31.000 --> 00:02:35.000 A to opravdu zabránilo křivici, která bývala běžná v tomto městě. 00:02:35.000 --> 00:02:39.000 Má babička mě jako dítě také krmila olejem z tresčích jater. 00:02:39.000 --> 00:02:42.000 Zjevně -- nikdo nezapomene na olej z tresčích jater. NOTE Paragraph 00:02:42.000 --> 00:02:47.000 Souvislost je ale tato: čím větší je úroveň vitamínu D v lidské krvi, 00:02:47.000 --> 00:02:50.000 tím je méně srdečních onemocnění, méně onemocnění rakovinou. 00:02:50.000 --> 00:02:54.000 Zdá se, že mnoho dat nasvědčuje tomu, že vitamín D je pro nás velmi dobrý. 00:02:54.000 --> 00:02:56.000 Zabraňuje křivici a tak dále. 00:02:56.000 --> 00:02:59.000 Ale pokud dáte lidem doplňkový vitamín D, 00:02:59.000 --> 00:03:02.000 nezměníte ten vysoký počet srdečních chorob. 00:03:02.000 --> 00:03:06.000 A důkazy, že chrání před rakovinou, nejsou ještě stoprocentní. 00:03:06.000 --> 00:03:11.000 Takže se chystám navrhnout, že vitamín D není jediným hráčem. 00:03:11.000 --> 00:03:14.000 Není to jediný faktor, který chrání proti srdečním chorobám. 00:03:14.000 --> 00:03:19.000 Myslím, že vysoké hodnoty vitamínu D jsou ukazatelem vystavení se slunečním paprskům 00:03:19.000 --> 00:03:22.000 a sluneční svit, v postupech, které vám ukáži, 00:03:22.000 --> 00:03:24.000 je dobrý proti srdečním chorobám. NOTE Paragraph 00:03:24.000 --> 00:03:26.000 Každopádně, vrátil jsem se z Austrálie 00:03:26.000 --> 00:03:30.000 a navzdory zřejmým zdravotním rizikům jsem se přestěhoval do Aberdeenu. 00:03:30.000 --> 00:03:32.000 (Smích) 00:03:32.000 --> 00:03:35.000 V Aberdeenu jsem začal svůj dermatologický trénink, 00:03:35.000 --> 00:03:37.000 ale také jsem se začal zajímat o výzkum 00:03:37.000 --> 00:03:41.000 a konkrétně jsem se začal zajímat o tuto látku, oxid dusnatý. 00:03:41.000 --> 00:03:42.000 Zde tito tři páni nahoře, 00:03:42.000 --> 00:03:44.000 Furchgott, Ignarro a Murad, 00:03:44.000 --> 00:03:47.000 získali Nobelovu cenu za medicínu v roce 1998. 00:03:47.000 --> 00:03:49.000 Byli první, kdo popsali 00:03:49.000 --> 00:03:52.000 tento nový chemický přenašeč, oxid dusnatý. 00:03:52.000 --> 00:03:55.000 Oxid dusíku rozšiřuje krevní cévy, 00:03:55.000 --> 00:03:57.000 takže snižuje krevní tlak. 00:03:57.000 --> 00:04:01.000 Také rozšiřuje koronární tepny, takže zabraňuje angině pectoris. NOTE Paragraph 00:04:01.000 --> 00:04:03.000 Pozoruhodné na tom bylo to, že 00:04:03.000 --> 00:04:07.000 když jsme v minulosti mysleli chemického posla uvnitř těla, 00:04:07.000 --> 00:04:10.000 měli jsme na mysli komplikované věci jako estrogen a insulin, 00:04:10.000 --> 00:04:11.000 nebo nervový přenos. 00:04:11.000 --> 00:04:15.000 Velmi komplexní procesy s velice komplexními chemikáliemi, 00:04:15.000 --> 00:04:17.000 které zapadají do velmi komplexních receptorů. 00:04:17.000 --> 00:04:19.000 A tady tato neuvěřitelně jednoduchá molekula, 00:04:19.000 --> 00:04:23.000 dusík a kyslík spojené dohromady, 00:04:23.000 --> 00:04:27.000 a přece jsou obrovsky důležité pro dosažení nízkého krevního tlaku, 00:04:27.000 --> 00:04:30.000 pro nervové přenosy, pro mnoho a mnoho věcí, 00:04:30.000 --> 00:04:33.000 ale zejména pro kardiovaskulární zdraví. NOTE Paragraph 00:04:33.000 --> 00:04:37.000 Začal jsem s výzkumem a objevili jsme, velmi překvapivě, 00:04:37.000 --> 00:04:39.000 že kůže produkuje oxid dusnatý. 00:04:39.000 --> 00:04:42.000 Takže se neobjevuje jen v kardiovaskulárním systému, 00:04:42.000 --> 00:04:44.000 ale objevuje se i v kůži. 00:04:44.000 --> 00:04:46.000 Když jsme toto zjistili a publikovali, 00:04:46.000 --> 00:04:48.000 přemýšlel jsem, jak se to děje? 00:04:48.000 --> 00:04:49.000 Jak vzniká nízký krevní tlak v kůži? 00:04:49.000 --> 00:04:52.000 To není srdce. Takže jak na to? 00:04:52.000 --> 00:04:56.000 Odjel jsme do USA, jako mnoho lidí, kteří chtějí dělat výzkum, 00:04:56.000 --> 00:04:59.000 a strávil jsem několik let v Pittsburghu. Toto je Pittsburgh. 00:04:59.000 --> 00:05:02.000 Zabýval jsem se velmi složitými systémy. 00:05:02.000 --> 00:05:06.000 Domnívali jsme se, že oxid dusnatý možná ovlivňuje smrt buněk, 00:05:06.000 --> 00:05:08.000 jejich přežívání a odolnost vůči dalším faktorům. 00:05:08.000 --> 00:05:12.000 Začal jsem s buněčnými kulturami, pěstoval jsem buňky, 00:05:12.000 --> 00:05:14.000 a potom jsem používal myši s vypnutou schopností 00:05:14.000 --> 00:05:16.000 vytvářet tento gen. 00:05:16.000 --> 00:05:20.000 Zjistili jsme, že oxid dusnatý pomáhá buňkám přežít. 00:05:20.000 --> 00:05:24.000 Pak jsem se vrátil do Edinburghu. 00:05:24.000 --> 00:05:27.000 V Edinburghu je naším pokusným zvířetem student medicíny. 00:05:27.000 --> 00:05:29.000 Je to druh podobný člověku 00:05:29.000 --> 00:05:31.000 a oproti myším má několik výhod: 00:05:31.000 --> 00:05:34.000 jsou zadarmo, nemusíte je holit, krmí se sami 00:05:34.000 --> 00:05:36.000 a nikdo nedemonstruje a nevykřikuje: 00:05:36.000 --> 00:05:39.000 „Zachraňte pokusné studenty medicíny.“ 00:05:39.000 --> 00:05:42.000 Takže jsou opravdu vhodným modelem. 00:05:42.000 --> 00:05:45.000 Ale zjistili jsme, že u člověka nebylo možné reprodukovat 00:05:45.000 --> 00:05:48.000 ta data, která se ukázala u myší. 00:05:48.000 --> 00:05:52.000 Zdálo se, že není možné vypnout tvorbu 00:05:52.000 --> 00:05:55.000 oxidu dusnatého v lidské kůži. 00:05:55.000 --> 00:05:58.000 Aplikovali jsme krémy blokující enzymy, které ho tvoří, 00:05:58.000 --> 00:06:02.000 vstřikovali jsme jiné látky. Nešlo to vypnout. 00:06:02.000 --> 00:06:05.000 Po 2 - 3 letech práce se ukázalo, že důvodem 00:06:05.000 --> 00:06:09.000 jsou velké zásoby v kůži 00:06:09.000 --> 00:06:12.000 - ne oxidu dusnatého, protože to je plyn - 00:06:12.000 --> 00:06:16.000 a ten je prchavý - paf - za pár vteřin je pryč, 00:06:16.000 --> 00:06:19.000 ale může se přeměnit do těchto forem oxidu dusíku - 00:06:19.000 --> 00:06:22.000 nitrát, NO3, nitrit, nitrosothiol. 00:06:22.000 --> 00:06:24.000 Tyto formy jsou stabilnější, 00:06:24.000 --> 00:06:28.000 ve vaší kůži je opravdu ohromná zásoba NO. 00:06:28.000 --> 00:06:31.000 Říkali jsme si, takto velké zásoby, 00:06:31.000 --> 00:06:34.000 co když tyto zásoby aktivuje sluneční svit 00:06:34.000 --> 00:06:36.000 a uvolňuje je z kůže, 00:06:36.000 --> 00:06:39.000 kde jsou tyto zásoby 10 x vyšší než v krevním oběhu. 00:06:39.000 --> 00:06:42.000 Mohlo by slunce uvolňovat tyto zásoby do krevního oběhu, 00:06:42.000 --> 00:06:47.000 kde přináší prospěch pro kardiovaskulární systém? 00:06:47.000 --> 00:06:50.000 Jsem experimentální dermatolog, 00:06:50.000 --> 00:06:51.000 takže jsme si řekli, 00:06:51.000 --> 00:06:55.000 vystavíme naše pokusná zvířata slunečnímu svitu. 00:06:55.000 --> 00:06:59.000 Takže jsme vzali skupinu dobrovolníků 00:06:59.000 --> 00:07:01.000 a vystavili jsme je ultrafialovému záření. 00:07:01.000 --> 00:07:03.000 Zde vidíte tyto sluneční lampy. 00:07:03.000 --> 00:07:06.000 Dali jsme pozor na to, 00:07:06.000 --> 00:07:09.000 že vitamín D je tvořen paprsky UVB, 00:07:09.000 --> 00:07:13.000 a my jsme chtěli oddělit náš pokus od vlivu vitamínu D. 00:07:13.000 --> 00:07:17.000 Takže jsme použili záření UVA, které netvoří vitamín D. 00:07:17.000 --> 00:07:19.000 Dali jsme lidi pod lampu 00:07:19.000 --> 00:07:24.000 na dobu odpovídající 30 min slunečního svitu v letním Edinburghu. 00:07:24.000 --> 00:07:27.000 Pozorovali jsme vzrůst 00:07:27.000 --> 00:07:29.000 oxidu dusnatého v krevním oběhu. 00:07:29.000 --> 00:07:31.000 Takže když dáme pacienty pod UV světlo, 00:07:31.000 --> 00:07:34.000 jejich hladina NO vzrůstá 00:07:34.000 --> 00:07:36.000 a jejich krevní tlak klesne. 00:07:36.000 --> 00:07:38.000 Ne příliš mnoho na úrovni jednotlivců, 00:07:38.000 --> 00:07:41.000 ale dostatečně na to, abychom na úrovni populace 00:07:41.000 --> 00:07:43.000 snížili riziko nemocí srdce. 00:07:45.000 --> 00:07:47.000 Když jsme na ně svítili UV lampou 00:07:47.000 --> 00:07:50.000 nebo když jsme je zahřáli stejně jako tato lampa, 00:07:50.000 --> 00:07:54.000 ale nenechali paprsky zasáhnout kůži, toto se nestalo. 00:07:54.000 --> 00:07:58.000 Zdá se, že je to vlastnost UV paprsků zasahujících kůži. 00:07:58.000 --> 00:07:59.000 Nyní stále shromažďujeme údaje. 00:07:59.000 --> 00:08:01.000 Ale mám několik dobrých poznatků: 00:08:01.000 --> 00:08:04.000 Zdá se, že u starších lidí je toto významnějsí. 00:08:04.000 --> 00:08:06.000 Nejsem si úplně jistý, jak moc. 00:08:06.000 --> 00:08:07.000 Jedním ze subjektů byla moje tchyně 00:08:07.000 --> 00:08:10.000 a já nepochybně neznám její věk. 00:08:10.000 --> 00:08:14.000 Ale zcela jistě u lidí, kteří jsou starší než moje žena, 00:08:14.000 --> 00:08:17.000 se tento efekt projevuje zřetelněji. 00:08:17.000 --> 00:08:18.000 Měl bych zmínit, 00:08:18.000 --> 00:08:20.000 že nenastala změna ve vitamínu D. 00:08:20.000 --> 00:08:22.000 Není zde souvislost s vitamínem D. 00:08:22.000 --> 00:08:24.000 Vitamín D je pro nás dobrý - zabraňuje křivici, 00:08:24.000 --> 00:08:26.000 chrání metabolismus vápníku, je důležitý. 00:08:26.000 --> 00:08:29.000 Tote je ale jiný mechanismus než vitamín D. 00:08:29.000 --> 00:08:32.000 Jedním z problémů při pohledu na krevní tlak 00:08:32.000 --> 00:08:33.000 je to, že tělo dělá všechno proto, 00:08:33.000 --> 00:08:35.000 aby tlak krve zůstal konstatní. 00:08:35.000 --> 00:08:37.000 Pokud vám něco usekne nohu a krvácíte, 00:08:37.000 --> 00:08:39.000 vaše tělo se stáhne, zvýší srdeční tep, 00:08:39.000 --> 00:08:42.000 dělá vše proto, aby tlak krve vzrostl. 00:08:42.000 --> 00:08:45.000 To je naprosto základní fyziologický princip. 00:08:45.000 --> 00:08:46.000 Takže jako další věc 00:08:46.000 --> 00:08:50.000 jsme se zaměřili na dilataci krevních cév. 00:08:50.000 --> 00:08:52.000 Mířili jsme - zde ho máme opět -- 00:08:52.000 --> 00:08:57.000 všimněte si, že nemá ocas ani srst, toto je student medicíny. 00:08:57.000 --> 00:09:00.000 Měřili jsme tlak krve v paži, 00:09:00.000 --> 00:09:03.000 jak moc oteče, když do ní proudí krev. 00:09:03.000 --> 00:09:06.000 A ukázali jsme, že předstíraným ozářením - 00:09:06.000 --> 00:09:08.000 to je ta silná čára zde - 00:09:08.000 --> 00:09:10.000 svítíme UV na paži, takže se zahřívá, 00:09:10.000 --> 00:09:13.000 ale je zakrytá, takže paprsky nezasáhnou kůži. 00:09:13.000 --> 00:09:17.000 Nedochází k žádné změně v proudění krve, žádné dilataci cév. 00:09:17.000 --> 00:09:19.000 Ale během aktivním ozáření 00:09:19.000 --> 00:09:22.000 a celou hodinu poté 00:09:22.000 --> 00:09:24.000 pozorujeme dilataci krevních cév. 00:09:24.000 --> 00:09:27.000 Toto je mechanismus snižování tlaku krve, 00:09:27.000 --> 00:09:29.000 kdy dochází také k rozšíření srdečních tepen 00:09:29.000 --> 00:09:31.000 a srdce je zásobováno krví. 00:09:31.000 --> 00:09:35.000 Takže máme další data, že UV záření, tedy sluneční svit - 00:09:35.000 --> 00:09:40.000 má příznivé účinky na krevní oběh a kardiovaskulární systém. 00:09:40.000 --> 00:09:42.000 Zkusili jsme vytvořit model - 00:09:42.000 --> 00:09:49.000 v různé roční době dopadá na Zemi rozdílné množství UV, 00:09:49.000 --> 00:09:53.000 takže zjišťujeme, že tyto zásoby oxidů dusíku - 00:09:53.000 --> 00:09:55.000 nitráty, nitrity, nitrosotioly v kůži - 00:09:55.000 --> 00:09:58.000 se rozkládají a produkují NO. 00:09:58.000 --> 00:10:02.000 Různé vlnové délky světla mají různé účinky. 00:10:02.000 --> 00:10:04.000 Takže zkoumáme účinek vlnových délek. 00:10:04.000 --> 00:10:08.000 A vidíme, že když žijete na rovníku, slunce svítí přímo nad hlavou 00:10:08.000 --> 00:10:10.000 a prochází velmi tenkou vrstvou atmosféry. 00:10:10.000 --> 00:10:12.000 V zimě nebo v létě je to pořád stejné množství světla. 00:10:12.000 --> 00:10:15.000 Pokud žijete zde na severu, 00:10:15.000 --> 00:10:17.000 v létě svítí slunce docela přímo dolů, 00:10:17.000 --> 00:10:20.000 ale v zimě musí projít mohutnou vrstvou atmosféry 00:10:20.000 --> 00:10:24.000 a mnoho UV záření je odstíněno. 00:10:24.000 --> 00:10:26.000 Rozsah vlnové délky, která dopadá na Zemi, 00:10:26.000 --> 00:10:28.000 je v zimě odlišný od léta. 00:10:28.000 --> 00:10:30.000 Takže když násobíme tato data 00:10:30.000 --> 00:10:32.000 množstvím NO, který se uvolňuje, 00:10:32.000 --> 00:10:36.000 vypočítáme, kolik oxidu dusnatého 00:10:36.000 --> 00:10:39.000 se z kůže uvolní do krevního oběhu. 00:10:39.000 --> 00:10:41.000 Zde na rovníku - 00:10:41.000 --> 00:10:44.000 to jsou tyto dvě linky - červená a fialová - 00:10:44.000 --> 00:10:48.000 množství uvolněného oxidu duxíku je oblast pod křivkou, 00:10:48.000 --> 00:10:51.000 to je ta oblast zde. 00:10:51.000 --> 00:10:53.000 Na rovníku, ať je prosinec nebo červen, 00:10:53.000 --> 00:10:56.000 se z kůže uvolňuje spousta NO. 00:10:56.000 --> 00:10:59.000 Ventura je v jižní Kalifornii. 00:10:59.000 --> 00:11:01.000 V létě je to tam jako na rovníku. 00:11:01.000 --> 00:11:03.000 Skvělé. Uvolňuje se spousta NO. 00:11:03.000 --> 00:11:07.000 Ventura uprostřed zimy, docela dobré množství. 00:11:07.000 --> 00:11:11.000 Edinburgh v létě, oblast pod křivkou je docela dobrá, 00:11:11.000 --> 00:11:15.000 ale v zimě v Edinburghu se množství NO, které se uvolňuje, 00:11:15.000 --> 00:11:19.000 blíží nule, je to jen málo. 00:11:19.000 --> 00:11:21.000 Takže co my na to? 00:11:21.000 --> 00:11:23.000 Stále na tom pracujeme, 00:11:23.000 --> 00:11:25.000 stále to rozvíjíme a doplňujeme. 00:11:25.000 --> 00:11:26.000 Myslíme, že je to velmi důležité. 00:11:26.000 --> 00:11:30.000 Myslíme si, že to asi hodně ovlivňuje zdravotní rozdělení Británie na sever a jih. 00:11:30.000 --> 00:11:31.000 Má to pro nás velký význam. 00:11:31.000 --> 00:11:33.000 Víme, že kůže 00:11:33.000 --> 00:11:36.000 obsahuje hodně velké zásoby 00:11:36.000 --> 00:11:38.000 oxidů dusíku v těchto rozličných formách. 00:11:38.000 --> 00:11:40.000 Odhadujeme, že velký podíl pochází ze stravy. 00:11:40.000 --> 00:11:42.000 Listová zeleniná, řepa, salát 00:11:42.000 --> 00:11:46.000 obsahuje hodně oxidů dusíku, který se dostává do kůže. 00:11:46.000 --> 00:11:48.000 Myslíme, že se pak v kůži ukládají, 00:11:48.000 --> 00:11:50.000 a myslíme, že jsou pak uvolňovány sluncem, 00:11:50.000 --> 00:11:53.000 což má obecně prospěšné účinky. 00:11:53.000 --> 00:11:55.000 Ještě na tom pracujeme, ale dermatologové - 00:11:55.000 --> 00:11:57.000 a já jsem dermatolog. 00:11:57.000 --> 00:11:58.000 Můj denní chléb je říkat lidem: „Máte rakovinu kůže, 00:12:00.000 --> 00:12:01.000 zavinilo ji slunce, nechoďte na slunce.“ 00:12:01.000 --> 00:12:04.000 Ve skutečnosti si myslím, že mnohem důležitější je, 00:12:04.000 --> 00:12:08.000 že slunce má jak rizika, tak i prospěšné účinky. 00:12:08.000 --> 00:12:13.000 Ano, slunce je hlavním měnitelným rizikovým faktorem pro rakovinu kůže, 00:12:13.000 --> 00:12:16.000 ale na nemoci srdce umíráme stokrát častěji 00:12:16.000 --> 00:12:18.000 než na rakovinu kůže. 00:12:18.000 --> 00:12:21.000 A myslím, že tomu musíme věnovat pozornost 00:12:21.000 --> 00:12:23.000 a musíme hledat správný poměr rizik a přínosů. 00:12:23.000 --> 00:12:24.000 Kolik slunečního záření je bezpečné, 00:12:24.000 --> 00:12:29.000 a jak to můžeme nejlépe využít pro naše zdraví? 00:12:29.000 --> 00:12:31.000 Velice vám děkuji. 00:12:31.000 --> 00:12:38.000 (Potlesk)