Existuje jeden citát, který je 
obvykle připisován Marku Twainovi.

Zní "Lež oběhne půl světa,

zatímco pravda si teprve nasazuje boty."

Legrační na tom je,

že existuje pochybnost o tom, 
zda Mark Twain něco takové prohlásil,

což paradoxně tento citát potvrzuje.

Dnes je tento citát, nehledě na autora,
pravdivější než kdykoliv předtím.

V minulých desetiletích 
jen pár periodik a televizních sítí

mělo globální dosah

a dostatečné zdroje 
k přímému získávání informací.

Mediální korporace jako Reuters
a Associated Press,

které shromažďují a zprostředkovávají 
zprávy, byly vzácné.

Rychlost, se kterou se informace 
šíří dnes,

vytvořila ideální předpoklady pro fenomén,
kterému se říká kruhové zpravodajství.

Jedná se o situaci, kdy noviny A
vydají dezinformaci,

noviny B ji přetisknou

a noviny A pak citují B a označí
je za zdroj této informace.

Ke kruhovému nebo falešnému 
potvrzování zpráv

dochází v případě,

když je opakovaně zveřejněna 
původně nepravdivá zpráva,

kterou následně další autoři považují 
za ověřenou mnoha zdroji.

Třeba v roce 1998 publikování článku 
v jednom pseudovědeckém plátku,

tvrdící, že povinné očkování dětí
způsobuje autismus,

vedlo ke vzniku hnutí proti očkování,

bez ohledu na fakt, že původní zpráva

byla opakovaně zpochybněna vědeckou obcí.

Záměrně neočkované děti 
se v současnosti mohou nakazit nemocemi,

které byly v USA i Evropě téměř vymýceny.

Některá z těchto onemocnění
jsou navíc smrtelná.

Ukažme si však méně děsivý příklad,

kdy některé satirické články 
záměrně napodobují ty skutečné

a mohou být brány vážně.

Třeba žertovný článek v renomovaném
British Medical Journal s názvem

"Vynakládání energie adolescentů 
při hraní počítačových her nové generace"

byl zmíněn v seriózních odborných
periodikách více než 400 krát.

Obsah tvořený uživateli, například wiki,

je rovněž častým přispěvatelem
ke kruhovému zpravodajství.

Stále více autorů se spoléhá 
na tyto stránky při hledání odpovědí,

neověřená informace uvedená na wiki
nalezne svou cestu do zveřejněného článku,

který pak může posloužit dané stránce 
k potvrzení původní informace.

Následkem toho je mnohem těžší 
odhalit chybná fakta.

Současný rozvoj komunikačních technologií

má obrovský přínos pro odstranění bariér

a volný přístup občanů k informacím.

Avšak naše touha po rychlých odpovědích

může převládnout nad touhou
po jejich správnosti.

Když si toto zkreslení vynásobíme 
miliardami lidí po celém světě,

ke kterému navíc dochází okamžitě,
je na místě velká opatrnost.

Vyhýbání se senzacechtivým médiím,

hledání kritiky podezřelých informací

a vystopování původního zdroje zprávy
může pomoci zpomalit šíření lži,

a poskytnout pravdě více času 
k "nazutí bot"