1
00:00:00,591 --> 00:00:04,471
Celý svůj život jsem strávila

2
00:00:04,471 --> 00:00:08,878
ve škole, na cestě do školy

3
00:00:08,878 --> 00:00:12,643
nebo povídáním o tom, co se dělo ve škole.

4
00:00:12,643 --> 00:00:15,042
Oba mí rodiče byli učitelé,

5
00:00:15,042 --> 00:00:17,984
prarodiče z matčiny strany byli učitelé

6
00:00:17,984 --> 00:00:21,922
a já jsem posledních 40 let dělala to stejné.

7
00:00:21,922 --> 00:00:24,712
Netřeba říkat, že jsem během těch let

8
00:00:24,712 --> 00:00:28,228
měla možnost nahlížet na reformy vzdělávání

9
00:00:28,228 --> 00:00:30,059
z mnoha různých úhlů.

10
00:00:30,059 --> 00:00:32,013
Některé reformy byly fajn.

11
00:00:32,013 --> 00:00:34,282
Některé nebyly moc fajn.

12
00:00:34,282 --> 00:00:36,479
My víme, proč děcka končí se školou.

13
00:00:36,479 --> 00:00:37,958
Víme, proč se děcka neučí.

14
00:00:37,958 --> 00:00:40,813
Může za to chudoba, špatná docházka

15
00:00:40,813 --> 00:00:44,889
nebo se dostanou do špatné party. Víme proč.

16
00:00:44,889 --> 00:00:47,235
Ale jedna z věcí, o které se nikdy nebavíme,

17
00:00:47,235 --> 00:00:49,476
nebo jen výjimečně,

18
00:00:49,476 --> 00:00:53,745
je hodnota a důležitost lidského kontaktu,

19
00:00:53,745 --> 00:00:56,078
vztahů.

20
00:00:56,078 --> 00:00:59,675
James Comer tvrdí, že se žádné významné učení

21
00:00:59,675 --> 00:01:02,470
neobejde bez významných vztahů.

22
00:01:02,470 --> 00:01:05,247
George Washington Carver říká, že veškeré učení

23
00:01:05,247 --> 00:01:09,354
je porozumění vztahům.

24
00:01:09,354 --> 00:01:11,750
Každý v této místnosti byl někdy ovlivněn

25
00:01:11,750 --> 00:01:14,203
učitelem nebo dospělým.

26
00:01:14,203 --> 00:01:19,516
Celá léta jsem sledovala druhé lidi jak učí.

27
00:01:19,516 --> 00:01:22,899
Viděla jsem ty nejlepší i některé z nejhorších.

28
00:01:22,899 --> 00:01:24,720
Jedna kolegyně mi kdysi řekla:

29
00:01:24,720 --> 00:01:26,929
„Neplatí mě, abych měla ráda děti.

30
00:01:26,929 --> 00:01:29,002
Platí mě za odučení kapitoly.

31
00:01:29,002 --> 00:01:30,300
Děcka se to mají naučit.

32
00:01:30,300 --> 00:01:33,929
Já to mám odučit. Ony se to mají naučit. Šmitec.“

33
00:01:33,929 --> 00:01:35,819
No, řekla jsem jí toto:

34
00:01:35,819 --> 00:01:39,307
„Víš, děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády.“

35
00:01:39,307 --> 00:01:47,331
(Smích) (Potlesk)

36
00:01:47,331 --> 00:01:50,625
Řekla: „To je jen snůška keců.“

37
00:01:50,625 --> 00:01:53,865
A já na to: „Drahoušku, čeká tě dlouhý

38
00:01:53,865 --> 00:01:56,086
a náročný rok.“

39
00:01:56,086 --> 00:01:58,383
Jasně že byl. Někteří lidé si myslí,

40
00:01:58,383 --> 00:02:01,346
že schopnost budovat vztahy v sobě buď máte,

41
00:02:01,346 --> 00:02:02,970
nebo ne.

42
00:02:02,970 --> 00:02:05,174
Myslím, že to skvěle vystihl Stephen Covey.

43
00:02:05,174 --> 00:02:08,716
Řekl, že byste měli začít s drobnostmi,

44
00:02:08,716 --> 00:02:11,022
jako třeba snažit se nejdříve chápat,

45
00:02:11,022 --> 00:02:13,263
než být pochopen,

46
00:02:13,263 --> 00:02:16,366
drobnostmi jako jsou omluvy.

47
00:02:16,366 --> 00:02:17,453
Přemýšleli jste o tom někdy?

48
00:02:17,453 --> 00:02:21,092
Když děcku řeknete „Promiň,“ jsou z toho mimo.

49
00:02:21,092 --> 00:02:23,522
Jednou jsem učila poměry.

50
00:02:23,522 --> 00:02:27,446
Nejsem v matice moc dobrá, ale pracovala jsem na tom.

51
00:02:27,446 --> 00:02:30,520
Hodina skončila a já koukla do učitelských poznámek v knížce.

52
00:02:30,520 --> 00:02:33,817
Celou lekci jsem odučila špatně. (Smích)

53
00:02:33,817 --> 00:02:35,774
Tak jsem další den vešla do třídy a řekla:

54
00:02:35,774 --> 00:02:38,224
„Hele, děcka, musím se vám omluvit.

55
00:02:38,224 --> 00:02:42,002
Odučila jsem to špatně. Omlouvám se.“

56
00:02:42,002 --> 00:02:43,380
A ony na to: „To je dobrý, paní Piersonová.

57
00:02:43,380 --> 00:02:45,843
Vy jste se tak rozjela, že jsme vás u toho nechali.“

58
00:02:45,843 --> 00:02:50,950
(Smích) (Potlesk)

59
00:02:50,950 --> 00:02:54,708
Měla jsem třídy, které byly tak nízko,

60
00:02:54,708 --> 00:02:58,554
tak akademicky zaostalé, že jsem brečela.

61
00:02:58,554 --> 00:03:01,506
Dumala jsem, jak tuhle skupinu během

62
00:03:01,506 --> 00:03:03,453
devíti měsíců

63
00:03:03,453 --> 00:03:06,477
dostanu odtamtud, kde jsou, tam, kde mají být.

64
00:03:06,477 --> 00:03:09,331
Bylo to obtížné. Bylo to zatraceně těžké.

65
00:03:09,331 --> 00:03:12,703
Jak mám dítěti zvednout sebevědomí

66
00:03:12,703 --> 00:03:15,646
a zároveň i výsledky ve škole?

67
00:03:15,646 --> 00:03:17,792
Jednoho roku mě napadla bezvadná myšlenka.

68
00:03:17,792 --> 00:03:19,637
Řekla jsem svým studentům:

69
00:03:19,637 --> 00:03:23,170
„Byli jste vybráni, abyste byli v mé třídě,

70
00:03:23,170 --> 00:03:24,826
protože jsem ta nejlepší učitelka

71
00:03:24,826 --> 00:03:26,373
a vy jste ti nejlepší studenti,

72
00:03:26,373 --> 00:03:27,817
takže nás dali dohromady,

73
00:03:27,817 --> 00:03:30,986
abychom všem ukázali, jak se to dělá.“

74
00:03:30,986 --> 00:03:33,291
A někdo se zeptal: „To jako fakt?“

75
00:03:33,291 --> 00:03:35,092
(Smích)

76
00:03:35,092 --> 00:03:38,342
A já: „To jako fakt. Musíme ostatním třídám ukázat,

77
00:03:38,342 --> 00:03:40,677
jak se to dělá, aby si nás při procházení chodbou

78
00:03:40,677 --> 00:03:43,406
lidi všimli, aniž byste na sebe museli upozorňovat.

79
00:03:43,406 --> 00:03:46,460
Stačilo by jen projít.“

80
00:03:46,460 --> 00:03:49,228
A dala jsem jim motto: „Jsem někdo.

81
00:03:49,228 --> 00:03:50,593
Byl jsem někdo, když jsem přišel.

82
00:03:50,593 --> 00:03:52,717
Budu lepší někdo, až odejdu.

83
00:03:52,717 --> 00:03:54,710
Jsem mocný, jsem silný.

84
00:03:54,710 --> 00:03:57,400
Zasloužím si vzdělání, které tady dostanu.

85
00:03:57,400 --> 00:03:59,637
Mám věci na práci, lidi k udivení

86
00:03:59,637 --> 00:04:01,326
a místa k poznání.“

87
00:04:01,326 --> 00:04:04,336
A ony: „Jo!“

88
00:04:04,336 --> 00:04:05,757
Když si to říkáte dost často,

89
00:04:05,757 --> 00:04:09,523
stane se to vaší součástí.

90
00:04:09,523 --> 00:04:15,560
A tak – (Potlesk)

91
00:04:15,560 --> 00:04:19,607
Dala jsem jim test, 20 otázek.

92
00:04:19,607 --> 00:04:22,317
Jeden student měl špatně 18.

93
00:04:22,317 --> 00:04:27,529
Napsala jsem na jeho test +2 body a velkého smajlíka.

94
00:04:27,529 --> 00:04:31,276
Přišel a: „Paní Piersonová, to má být pětka?“

95
00:04:31,276 --> 00:04:33,785
A já: „Ano.“

96
00:04:33,785 --> 00:04:37,081
A on: „Tak proč jste tam nakreslila smajlíka?“

97
00:04:37,081 --> 00:04:39,329
Odpověděla jsem: „Protože válíš.

98
00:04:39,329 --> 00:04:43,401
Máš dvě otázky dobře. Nezvorals to všechno.“

99
00:04:43,401 --> 00:04:45,201
Povídám mu: „A když si to zopakujeme,

100
00:04:45,201 --> 00:04:46,820
zvládneš to líp, ne?“

101
00:04:46,820 --> 00:04:49,349
A on: „Ano, madam. Zvládnu to lépe.“

102
00:04:49,349 --> 00:04:52,981
Víte, „-18“ vás srazí na kolena.

103
00:04:52,981 --> 00:04:55,063
„+2“ říká „Úplně jsem to neprojel.“

104
00:04:55,063 --> 00:05:00,835
(Smích) (Potlesk)

105
00:05:00,835 --> 00:05:03,976
Roky jsem pozorovala svou matku,

106
00:05:03,976 --> 00:05:06,810
jak o přestávkách věnuje čas opakování,

107
00:05:06,810 --> 00:05:09,634
jak odpoledne chodí na návštěvy k žákům,

108
00:05:09,634 --> 00:05:12,653
jak kupuje hřebeny a kartáčky a burákové máslo a sušenky

109
00:05:12,653 --> 00:05:15,387
do zásob v šuplíku v katedře pro děti, co se potřebují najíst,

110
00:05:15,387 --> 00:05:18,616
a ručníky a mýdlo pro ty, co zrovna dvakrát nevoní.

111
00:05:18,616 --> 00:05:22,323
Víte, je dost těžké učit děti, které smrdí.

112
00:05:22,323 --> 00:05:24,770
A že děti umí být zlé.

113
00:05:24,770 --> 00:05:27,403
A tohle všechno měla ve svém stole

114
00:05:27,403 --> 00:05:30,523
a po letech, když odešla do důchodu,

115
00:05:30,523 --> 00:05:33,545
jsem viděla, jak některá ta děcka přišla

116
00:05:33,545 --> 00:05:35,529
a řekla jí: „Paní Walkerová,

117
00:05:35,529 --> 00:05:37,951
změnila jste mi život.

118
00:05:37,951 --> 00:05:39,280
Zařídila jste, aby fungoval.

119
00:05:39,280 --> 00:05:41,319
Díky vám se cítím jako někdo,

120
00:05:41,319 --> 00:05:44,878
o kom vím, že jsem jím dřív nebyl.

121
00:05:44,878 --> 00:05:46,663
A chci, abyste viděla, kým jsem se stal.“

122
00:05:46,663 --> 00:05:49,955
Když moje máma před dvěma roky v 92 letech zemřela,

123
00:05:49,955 --> 00:05:52,788
na pohřeb jí došlo tolik bývalých studentů,

124
00:05:52,788 --> 00:05:55,612
až mi to vehnalo slzy do očí. Ne proto, že odešla navěky,

125
00:05:55,612 --> 00:05:59,280
ale proto, že po sobě zanechala odkaz plný vztahů,

126
00:05:59,280 --> 00:06:01,788
který nikdy nezmizí.

127
00:06:01,788 --> 00:06:06,314
Zvládneme mít více vztahů? Určitě.

128
00:06:06,314 --> 00:06:10,991
Budete mít rádi všechny své děti? Jistěže ne.

129
00:06:10,991 --> 00:06:15,049
A vy víte, že ty nejhorší nikdy nebudou chybět.

130
00:06:15,049 --> 00:06:17,041
(Smích)

131
00:06:17,041 --> 00:06:20,139
Nikdy. Nebudete je mít rádi všechny

132
00:06:20,139 --> 00:06:23,549
a ty nejhorší si vždycky najdou způsob.

133
00:06:23,549 --> 00:06:26,483
Je to propojení. Jsou to vztahy.

134
00:06:26,483 --> 00:06:28,118
Ale i když nikdy nebudete mít rádi všechny,

135
00:06:28,118 --> 00:06:32,230
hlavní je, aby to nikdy, nikdy nepoznaly.

136
00:06:32,230 --> 00:06:36,021
Učitelé se stávají skvělými herci a herečkami,

137
00:06:36,021 --> 00:06:38,172
chodíme do práce, i když nám není nejlíp,

138
00:06:38,172 --> 00:06:41,334
řídíme se předpisy, které mnohdy nedávají smysl,

139
00:06:41,334 --> 00:06:44,515
ale stejně učíme.

140
00:06:44,515 --> 00:06:48,579
Učíme, protože to je to, co děláme.

141
00:06:48,579 --> 00:06:51,729
Výuka a poznávání by měly přinášet radost.

142
00:06:51,729 --> 00:06:54,279
Jak mocný by svět mohl být,

143
00:06:54,279 --> 00:06:58,029
kdyby tu byly děti, které se nebojí podstoupit riziko,

144
00:06:58,029 --> 00:06:59,297
které se nebojí přemýšlet

145
00:06:59,297 --> 00:07:00,790
a které mají své hrdiny?

146
00:07:00,790 --> 00:07:03,255
Každé dítě si zaslouží hrdinu,

147
00:07:03,255 --> 00:07:05,465
dospěláka, který nad nimi nikdy nezlomí hůl,

148
00:07:05,465 --> 00:07:08,178
který chápe sílu vztahů

149
00:07:08,178 --> 00:07:12,093
a trvá na tom, aby se staly tak dobrými, jak to jen dokážou.

150
00:07:12,093 --> 00:07:16,863
Je to těžká práce? Si pište. Můj ty bože, to si pište.

151
00:07:16,863 --> 00:07:20,096
Ale není to práce nemožná.

152
00:07:20,096 --> 00:07:21,852
Všichni to můžeme zvládnout. Jsme učitelé.

153
00:07:21,852 --> 00:07:24,136
Jsme zrozeni k tomu, abychom věci měnili k lepšímu.

154
00:07:24,136 --> 00:07:25,527
Mnohokrát vám děkuji.

155
00:07:25,527 --> 00:07:30,820
(Potlesk)