Začíná to trochou nepohodlí
a brzy se z toho stává naléhavý pocit,
který není možné ignorovat.
Ve finále nemyslíte na nic jiného
a z čirého zoufalství
hledáte nejbližší záchod
až do konečného... „ách”.
Lidé by měli močit nejméně
čtyřikrát až šestkrát denně,
ale čas od času nás zrychlená doba,
ve které žijeme, nutí zatnout a držet.
Jak špatné to je a jak dlouho
to můžou naše těla snášet?
Odpověď se skrývá ve fungování
močového měchýře,
oválného vaku umístěného uvnitř pánve.
Obklopuje ho několik dalších orgánů,
které dohromady tvoří celé močové ústrojí.
Dvě ledviny, dva močovody,
dva svěrače močové trubice
a močová trubice.
Z ledvin neustále stéká
nažloutlá kapalina známá jako moč.
Ledviny tvoří moč ze směsi
vody a odpadních látek těla
a nežádoucí tekutinu posílají do dvou
svalových trubic, které nazýváme močovody.
Ty tekutinu odvádí směrem dolů
do orgánu známého jako močový měchýř.
Tento orgán je tvořen hladkou
svalovinou ‒ musculus detrusor,
která se při plnění měchýře natahuje
a dovoluje mu se nafouknout se jako balón.
Jakmile se močový měchýř zaplní,
svalovina se stáhne.
Vnitřní svěrač močové trubice se
automaticky a mimovolně otevře
a dojde k uvolnění moči.
Moč stéká dolů
a vstupuje do močové trubice
kde se zastaví u vnějšího svěrače.
Ten funguje jako vodovodní kohoutek.
Když chcete močení oddálit,
držíte svěrač uzavřený.
Pokud jej chcete uvolnit,
můžete „stavidla” dobrovolně otevřít.
Ale jak poznáte, že je váš močový
měchýř plný a že máte jít na záchod?
Uvnitř vrstev hladké svaloviny
močového měchýře
jsou miliony elastických receptorů,
které jsou aktivovány jeho plněním.
Tyto receptory vysílají signály podél
nervů do bederní oblasti vaší míchy.
Reflexní signál putuje zpět
do vašeho močového měchýře,
díky čemuž se začne svalovina stahovat
a zvyšovat tlak v močovém měchýři,
takže jste si vědomi, že se zaplňuje.
Současně se otevírá
vnitřní svěrač močové trubice.
To se nazývá reflex močení.
Pokud na močení není ten správný čas
může mozek reagovat tím,
že pošle další signál ke stažení
vnějšího svěrače močové trubice.
Pokud v močovém měchýři máte přibližně
150 až 200 mililitrů moči,
je svalová stěna močového měchýře
roztažená natolik, že už to pocítíte.
Když je v něm 400 až 500 mililitrů,
stává se tlak už nepříjemným.
Močový měchýř se může natahovat,
ale jen do určité míry.
Nad 1000 mililitrů může prasknout.
Většina lidí by pak močový měchýř
přestala ovládat,
ale ve velmi vzácných případech,
například když člověk necítí
potřebu močit,
může měchýř bolestivě prasknout,
a to poté vyžaduje operaci.
Ale za normálních okolností
vaše rozhodnutí močit zastaví signál
mozku do vnějšího svěrače močové trubice,
což způsobí, že se uvolní
a močový měchýř se vyprázdní.
Vnější svěrač močové trubice
je jedním ze svalů pánevního dna,
podpírá močovou trubici
a krček močového měchýře.
Můžeme být rádi,
že svaly pánevního dna máme,
protože tlakem, který vyvíjíme
při kašlání, kýchání, smíchu
nebo při skákání,
by mohlo dojít k úniku moči.
Místo toho „utěsní” svaly pánevního dna
oblast do té doby, než najdete záchod.
Pokud močení zadržujete příliš dlouho
nebo příliš tlačíte
nebo nemáte řádnou oporu,
může to časem vést k oslabení
nebo přepínání tohoto podpůrného svalu.
To může vést k hyperaktivitě
pánevního dna,
bolestem močového měchýře,
k nutkání k močení nebo inkontinenci.
Takže v zájmu dlouhodobého zdraví
není dobré močení zadržovat.
Ale krátkodobě se aspoň můžete
spolehnout na svoje tělo a mozek,
takže si okamžik příjemného uvolnění
můžete pohodlně vybrat.