1
00:00:01,136 --> 00:00:04,389
Ve skvělém filmu z roku 1980,
"Bratři Bluesovi,"

2
00:00:04,389 --> 00:00:09,183
je scéna, kde John Belushi
poprvé navštíví Dana Aykroyda

3
00:00:09,183 --> 00:00:11,506
v jeho bytě v Chicagu.

4
00:00:12,106 --> 00:00:14,637
Je to stísněné, malé místo

5
00:00:14,637 --> 00:00:17,168
a jenom metr od
vlakových kolejí.

6
00:00:18,628 --> 00:00:20,466
John sedí na Danově posteli

7
00:00:20,466 --> 00:00:22,929
kolem projede vlak,

8
00:00:22,929 --> 00:00:25,153
všechno v pokoji se začne třást.

9
00:00:25,153 --> 00:00:28,982
John se ptá: "Jak často
tudy ten vlak projíždí?"

10
00:00:28,982 --> 00:00:33,542
Dan odpoví: "Tak často,
že to už pak nevnímáš."

11
00:00:33,542 --> 00:00:36,448
A pak něco spadne ze zdi.

12
00:00:37,248 --> 00:00:39,042
Všichni víme, o čem mluví.

13
00:00:39,042 --> 00:00:41,883
Jako lidské bytosti si na 
každodenní věci zvykneme

14
00:00:41,883 --> 00:00:43,080
velmi rychle.

15
00:00:43,600 --> 00:00:46,984
Jako produktový designér,
je mojí prací si každodenních věcí všímat,

16
00:00:46,984 --> 00:00:50,521
vnímat je a snažit
se je vylepšit.

17
00:00:51,365 --> 00:00:54,861
Například vidíte toto ovoce?

18
00:00:56,211 --> 00:00:57,811
Vidíte tuhle nálepku?

19
00:00:59,211 --> 00:01:01,666
Ta nálepka tam nebyla,
když jsem byl dítě.

20
00:01:02,776 --> 00:01:04,694
Ale během tech let, někde

21
00:01:04,694 --> 00:01:07,575
měl někdo ten nápad
ji na to ovoce dát.

22
00:01:07,575 --> 00:01:08,292
Proč?

23
00:01:08,292 --> 00:01:09,821
Aby bylo jednodušší

24
00:01:09,821 --> 00:01:11,558
si u kasy
namarkovat.

25
00:01:11,558 --> 00:01:12,651
No, to je super,

26
00:01:12,651 --> 00:01:14,706
rychleji se dostaneme
z obchodu.

27
00:01:14,706 --> 00:01:16,784
Ale teď je tu nový problém.

28
00:01:17,414 --> 00:01:19,443
Přijdeme domů, máme hlad

29
00:01:19,443 --> 00:01:22,874
a vidíme tohle zralé, šťavnaté
ovoce na kuchyňské desce,

30
00:01:22,874 --> 00:01:25,719
chceme ho vzít a sníst ho.

31
00:01:25,719 --> 00:01:29,455
Jenže, teď musíme
hledat tu nálepku.

32
00:01:30,587 --> 00:01:34,961
A zaboříme se do ovoce nehtem,
čímž ho poškodíme.

33
00:01:34,962 --> 00:01:36,601
A pak tu nálepku sloupávat --

34
00:01:36,601 --> 00:01:37,636
víte, co myslím.

35
00:01:37,636 --> 00:01:39,775
A pak ji z prstu sundat.

36
00:01:39,775 --> 00:01:43,136
(potlesk)

37
00:01:44,276 --> 00:01:45,776
Není to zábava,

38
00:01:45,776 --> 00:01:46,797
vůbec ne.

39
00:01:47,777 --> 00:01:49,682
Ale stalo se něco zajímavého.

40
00:01:49,992 --> 00:01:53,073
Nejspíš jste to pocítili jen
když se to stalo poprvé.

41
00:01:53,075 --> 00:01:55,280
Chtěli jsme si dát kousek ovoce.

42
00:01:55,280 --> 00:01:56,287
Byli jste naštvaní.

43
00:01:56,287 --> 00:01:58,021
Prostě jste si ho chtěli dát.

44
00:01:58,541 --> 00:02:00,165
Podesáté,

45
00:02:00,165 --> 00:02:02,641
jste už méně naštvaní,

46
00:02:02,641 --> 00:02:06,071
a prostě nálepku sundáte.

47
00:02:06,071 --> 00:02:08,480
Posté, alespoň pro mne,

48
00:02:08,480 --> 00:02:09,612
mi to už bylo jedno.

49
00:02:10,212 --> 00:02:13,103
Prostě jsem vzal kousek ovoce,

50
00:02:13,103 --> 00:02:17,215
zajel do něho nehty,
odstranil nálepku z prstů,

51
00:02:17,215 --> 00:02:18,771
a pak se pozastavil:

52
00:02:18,771 --> 00:02:22,270
"Není tu další nálepka?"

53
00:02:23,680 --> 00:02:24,974
Proč to tak je?

54
00:02:24,974 --> 00:02:27,126
Proč si zvykáme na každodenní věci?

55
00:02:27,126 --> 00:02:30,274
Jako lidské bytosti máme
omezenou mozkovou kapacitu.

56
00:02:30,274 --> 00:02:35,043
Naše mozky si tyto úkony
převedou na zvyky,

57
00:02:35,043 --> 00:02:38,620
aby se uvolnilo místo
na nové věci.

58
00:02:38,620 --> 00:02:40,662
Říká se tomu habituace

59
00:02:40,662 --> 00:02:44,266
a je to jeden z nejzákladnějších
principů jak se učíme.

60
00:02:45,596 --> 00:02:47,765
Habituace není vždy špatná.

61
00:02:48,975 --> 00:02:50,611
Pamatujete si na autoškolu?

62
00:02:51,101 --> 00:02:52,279
Já ano.

63
00:02:52,939 --> 00:02:56,227
Ruce křečovitě drží volant
v pozici 10 a 2.

64
00:02:56,227 --> 00:02:58,445
Dáváte pozor na všechno, co je venku,

65
00:02:58,445 --> 00:03:01,695
auta, světla, chodci.

66
00:03:01,695 --> 00:03:04,006
Je to hodně o nervy.

67
00:03:04,936 --> 00:03:08,520
Tak moc, že jsem ani nemohl
s nikým v autě mluvit

68
00:03:08,520 --> 00:03:10,450
a ani jsem neposlouchal hudbu.

69
00:03:10,840 --> 00:03:12,949
Pak se stalo něco zajímavého.

70
00:03:12,949 --> 00:03:17,119
Jak týdny utíkaly,
řízení se stávalo jednodušší a jednodušší.

71
00:03:18,339 --> 00:03:19,647
Zvykli jste si na to.

72
00:03:20,647 --> 00:03:22,914
Začala to být zábavné a přirozené.

73
00:03:23,324 --> 00:03:25,531
A mohli jste zase mluvit s přáteli

74
00:03:25,531 --> 00:03:26,490
a poslouchat hudbu.

75
00:03:26,490 --> 00:03:29,189
Takže je dobrý důvod proč
si naše mozky zvykají.

76
00:03:29,189 --> 00:03:32,552
Pokud by to nedělaly,
všímali bychom si každého detailu,

77
00:03:32,552 --> 00:03:34,167
vždycky.

78
00:03:34,717 --> 00:03:36,295
Bylo by to vyčerpávající,

79
00:03:36,295 --> 00:03:38,687
a nemohli bychom se naučit
nic nového.

80
00:03:40,317 --> 00:03:43,457
Ale někdy není habituace dobrá.

81
00:03:44,477 --> 00:03:47,812
Zabraňuje nám všímat 
si problémů kolem nás,

82
00:03:47,812 --> 00:03:48,843
a to je špatně.

83
00:03:49,413 --> 00:03:52,816
A pokud nám zabrání všímat si
problémů a spravit je,

84
00:03:52,816 --> 00:03:54,933
tak to je opravdu hodně špatně.

85
00:03:55,923 --> 00:03:57,906
Komici o tom ví všechno.

86
00:03:57,906 --> 00:04:02,791
Kariéra Jerryho Seinfelda byla postavena
celá na malých detailech,

87
00:04:02,791 --> 00:04:06,769
ty drobné hloupé věci, které
děláme každý den a nepamatujeme si je.

88
00:04:08,238 --> 00:04:10,615
Vypráví nám, jak byl
u kamarádů na návštěvě

89
00:04:10,615 --> 00:04:13,001
a chtěl se jenom
v klidu osprchovat.

90
00:04:13,001 --> 00:04:16,898
Chytil rukojeť kohoutku
a trochu s ním otočil jedním směrem

91
00:04:16,900 --> 00:04:19,483
a voda byla o 100 stupňů moc horká.

92
00:04:19,483 --> 00:04:23,415
Otočil druhým směrem a voda byla
o 100 stupňů moc studená.

93
00:04:23,415 --> 00:04:25,778
Jenom si chtěl dát příjemnou sprchu.

94
00:04:25,778 --> 00:04:27,941
Všichni jsme to zažili,

95
00:04:27,941 --> 00:04:29,726
jen si to nepamatujeme.

96
00:04:29,726 --> 00:04:31,048
Ale Jerry ano,

97
00:04:31,048 --> 00:04:33,062
a to je práce komika.

98
00:04:33,062 --> 00:04:36,182
Ale designéři, inovátoři
a podnikatelé,

99
00:04:36,182 --> 00:04:38,589
naší prací je nejen si
těch věcí všímat,

100
00:04:38,589 --> 00:04:41,525
ale jít o krok dále
a napravit je.

101
00:04:43,276 --> 00:04:44,842
Tahle osoba,

102
00:04:44,842 --> 00:04:46,311
to je Mary Andersonová.

103
00:04:46,581 --> 00:04:48,778
V roce 1902 v New York City

104
00:04:48,778 --> 00:04:50,606
byla na návštěvě.

105
00:04:51,016 --> 00:04:55,834
Byl studený, mokrý den, sněžilo
a jí bylo teplo uvnitř tramvaje.

106
00:04:57,226 --> 00:05:02,323
Během cesty si všimla
jak řidič otevírá okno,

107
00:05:02,323 --> 00:05:07,128
aby mohl odklidit sníh
z okna a jet dál.

108
00:05:08,258 --> 00:05:11,834
Když ale otevřel okno, všechen
studený mokrý vzduch se nahrnul dovnitř,

109
00:05:11,834 --> 00:05:13,779
a všichni cestující trpěli.

110
00:05:15,189 --> 00:05:18,122
Pravděpodobně si
většina pasažérů řekla:

111
00:05:18,122 --> 00:05:21,373
"Nedá se nic dělat,
musí otevřít okno, aby to vyčistil."

112
00:05:21,373 --> 00:05:22,766
"Takhle to prostě je."

113
00:05:23,176 --> 00:05:24,711
Ale Mary ne.

114
00:05:24,711 --> 00:05:26,010
Mary si řekla:

115
00:05:26,010 --> 00:05:29,844
"Co kdyby řidič mohl
vyčistit okno zevnitř,

116
00:05:29,844 --> 00:05:33,122
aby byli v bezpeční a jeli

117
00:05:33,122 --> 00:05:36,063
a pasažéři mohli zůstat v teple?"

118
00:05:36,603 --> 00:05:39,355
A tak hned na místě
vytáhla svůj notes

119
00:05:39,355 --> 00:05:43,716
a začala kreslit to,
co se stalo prvním stěračem.

120
00:05:44,924 --> 00:05:49,194
Jako produktový designér
se snažím učit se od lidí jako je Mary

121
00:05:49,198 --> 00:05:51,963
vidět svět takový jaký je,

122
00:05:51,973 --> 00:05:54,047
ne jaký si myslíme, že je.

123
00:05:54,587 --> 00:05:55,534
Proč?

124
00:05:55,534 --> 00:05:58,881
Protože je snadné řešit
problém, který vidí každý.

125
00:05:59,894 --> 00:06:03,674
Ale je těžké řešit problém,
který skoro nikdo nevidí.

126
00:06:04,441 --> 00:06:07,169
Někteří si myslí,
že se s tím narodíte

127
00:06:07,169 --> 00:06:08,750
nebo také ne,

128
00:06:08,750 --> 00:06:13,693
jako by Mary Andersonová byla
naprogramovaná vidět svět jasněji.

129
00:06:14,883 --> 00:06:16,813
To nebyl můj případ.

130
00:06:16,813 --> 00:06:18,456
Musel jsem se k tomu dopracovat.

131
00:06:19,766 --> 00:06:22,395
Během mých let u Applu

132
00:06:22,395 --> 00:06:27,142
nás Steve Jobs vyzýval
chodit do práce každý den

133
00:06:27,142 --> 00:06:31,056
a vidět naše produkty
skrze oči našich zákazníků,

134
00:06:31,056 --> 00:06:32,503
nových zákazníků,

135
00:06:32,503 --> 00:06:35,689
těch, kteří se bojí
a mohou být frustrováni

136
00:06:35,689 --> 00:06:38,830
ale i v nadějném očekávání, že jejich
technologická novinka

137
00:06:38,830 --> 00:06:40,851
začne pracovat rovnou.

138
00:06:41,471 --> 00:06:43,705
Říkal tomu zůstat začátečníkem,

139
00:06:43,705 --> 00:06:47,687
a chtěl, abychom se soustředili
na všechny malé detaily,

140
00:06:47,687 --> 00:06:51,845
aby byly rychlejší, snazší a 
bezproblémové pro nové zákazníky.

141
00:06:52,558 --> 00:06:56,805
Jasně si pamatuji 
na počáteční dny iPodu.

142
00:06:57,028 --> 00:06:58,698
V 90. letech,

143
00:06:58,698 --> 00:07:01,127
pokud vás bavily přístroje jako mne,

144
00:07:03,107 --> 00:07:08,002
naběhli jste do obchodu
pro tu nejžhavější novinku.

145
00:07:09,291 --> 00:07:11,353
Trvalo mi dostat
se do obchodu,

146
00:07:11,353 --> 00:07:14,964
přistroj si koupit, dojet domů,
začít rozbalovat.

147
00:07:14,964 --> 00:07:18,890
A najednou, tu byla 
zase nálepka:

148
00:07:18,890 --> 00:07:22,005
s nápisem, "Před použitím nabít."

149
00:07:22,005 --> 00:07:23,553
Co?

150
00:07:23,553 --> 00:07:24,558
Neuvěřitelné.

151
00:07:24,558 --> 00:07:26,734
Právě jsem ztratil tolik času
koupí tohoto produktu

152
00:07:26,734 --> 00:07:28,768
a teď ho musím ještě nabít?

153
00:07:28,768 --> 00:07:33,158
Musím čekat celou věčnost,
než budu moct zkusit novou hračku.

154
00:07:33,158 --> 00:07:34,850
Bylo to šílené.

155
00:07:34,850 --> 00:07:35,755
Ale víte co?

156
00:07:35,755 --> 00:07:37,838
Tehdy to bylo v každém přístroji.

157
00:07:37,838 --> 00:07:39,613
Když to bylo na baterky,

158
00:07:39,613 --> 00:07:41,890
museli jste si je nejdříve nabít.

159
00:07:42,690 --> 00:07:45,136
Steve si toho všiml

160
00:07:45,136 --> 00:07:45,967
a řekl:

161
00:07:45,967 --> 00:07:48,565
"Tohle se nesmí našemu
produktu stát."

162
00:07:48,565 --> 00:07:50,413
Co jsme tedy udělali?

163
00:07:50,413 --> 00:07:53,499
Normálně, když máte produkt
s pevným diskem uvnitř,

164
00:07:53,499 --> 00:07:56,162
zapnete ho na půl hodiny
v továrních podmínkách,

165
00:07:56,162 --> 00:07:59,311
abyste se ujistili, že bude
fungovat i následující léta

166
00:07:59,311 --> 00:08:02,385
až ho zákazník vytáhne z krabice.

167
00:08:02,385 --> 00:08:05,451
Co jsme udělali my?

168
00:08:05,451 --> 00:08:07,541
Zapnuli jsme přístroj přes dvě hodiny.

169
00:08:07,541 --> 00:08:09,129
Proč?

170
00:08:09,129 --> 00:08:12,254
Zaprvé, mohli jsme vytvořit 
kvalitnější produkt,

171
00:08:12,254 --> 00:08:14,404
snadno testovatelný

172
00:08:14,404 --> 00:08:17,346
a ujistili se, že bude
skvělý i pro zákazníka.

173
00:08:17,906 --> 00:08:19,159
Ale nejdůležitější bylo,

174
00:08:19,159 --> 00:08:22,178
že baterie byla plně nabitá

175
00:08:22,178 --> 00:08:23,124
k okamžitému užití.

176
00:08:23,124 --> 00:08:26,956
Takže zákazník,
plný nadšení

177
00:08:26,956 --> 00:08:28,684
mohl začít používat rovnou.

178
00:08:28,684 --> 00:08:31,074
Bylo to skvělé a fungovalo to.

179
00:08:31,074 --> 00:08:32,338
Lidem se to líbilo.

180
00:08:32,338 --> 00:08:35,445
Dnes má skoro každý produkt,
který je na baterky

181
00:08:35,445 --> 00:08:37,508
plně nabitý hned po rozbalení,

182
00:08:37,508 --> 00:08:39,561
i když nemá pevný disk.

183
00:08:40,131 --> 00:08:44,905
Ale tehdy, jsme si
toho všimli a spravili to

184
00:08:44,905 --> 00:08:47,253
a teď to dělá každý.

185
00:08:47,253 --> 00:08:49,894
Už žádné: "Před použitím nabít."

186
00:08:50,644 --> 00:08:52,701
A proč vám tohle říkám?

187
00:08:52,701 --> 00:08:54,809
Je to o vidění neviditelného problému,

188
00:08:54,809 --> 00:08:59,320
ne zjevný problém, to je důležité,

189
00:08:59,320 --> 00:09:02,160
ne jen pro produktový design,
ale pro vše co děláme.

190
00:09:02,682 --> 00:09:06,206
Neviditelné problémy jsou
všude kolem nás,

191
00:09:06,206 --> 00:09:08,462
můžeme je vyřešit.

192
00:09:08,462 --> 00:09:12,286
Ale nejdříve je musíme
vidět, vnímat je.

193
00:09:12,996 --> 00:09:14,964
Váhám nad tím
dát vám tipy

194
00:09:14,964 --> 00:09:17,695
ohledně neurovědy a psychologie.

195
00:09:17,695 --> 00:09:20,689
Je tu příliš mnoho zkušených
lidí v TED komunitě,

196
00:09:20,689 --> 00:09:24,083
kteří toho ví víc
než kdy budu já.

197
00:09:24,083 --> 00:09:26,710
Ale řeknu vám pár rad,
které dělám já,

198
00:09:26,710 --> 00:09:30,383
které můžeme dělat všichni
v boji proti habituaci.

199
00:09:30,383 --> 00:09:33,777
Moje první rada je dívat se zeširoka.

200
00:09:33,777 --> 00:09:35,889
Když narazíte na problém,

201
00:09:35,889 --> 00:09:39,281
někdy je více kroků, 
které k němu vedou.

202
00:09:39,281 --> 00:09:42,351
A někdy i hodně kroků po něm.

203
00:09:42,351 --> 00:09:45,700
Pokud si poodstoupíte
a podíváte se zeširoka,

204
00:09:45,700 --> 00:09:47,971
možná můžete změnit některé škatulky

205
00:09:47,971 --> 00:09:48,977
snadněji než problém.

206
00:09:48,977 --> 00:09:50,337
Možná je můžete zkombinovat.

207
00:09:50,337 --> 00:09:53,672
Možná je můžeme odstranit všechny,
aby došlo ke zlepšení.

208
00:09:54,258 --> 00:09:56,249
Například takové termostaty.

209
00:09:56,249 --> 00:09:59,627
Začaly se objevovat po roce 1900 
a používaly se velmi jednoduše.

210
00:09:59,627 --> 00:10:01,579
Mohli jste je posunout nahoru nebo dolů.

211
00:10:01,579 --> 00:10:03,279
Lidé to chápali.

212
00:10:04,019 --> 00:10:05,772
Ale v sedmdesátých letech,

213
00:10:05,772 --> 00:10:07,846
přišla energetická krize

214
00:10:07,846 --> 00:10:11,416
a zákazníci přemýšleli
jak na energiích ušetřit.

215
00:10:11,416 --> 00:10:12,703
Co se stalo?

216
00:10:12,703 --> 00:10:15,731
Designéři termostatů
přidali nový krok.

217
00:10:15,731 --> 00:10:17,581
Namísto posouvání nahoru a dolů,

218
00:10:17,581 --> 00:10:19,572
jste ho teď museli naprogramovat.

219
00:10:19,572 --> 00:10:22,790
Mohli jste si říct, kdy 
chcete jakou teplotu.

220
00:10:22,790 --> 00:10:24,586
To znělo skvěle.

221
00:10:24,586 --> 00:10:28,064
Každý termostat to začínal mít.

222
00:10:28,064 --> 00:10:32,340
Ale zjistilo se, že nikdo 
energii neušetřil.

223
00:10:32,340 --> 00:10:33,853
Jak to?

224
00:10:33,853 --> 00:10:36,588
Lidé nemohli předpovědět budoucnost.

225
00:10:36,588 --> 00:10:40,136
Nevěděli jaké budou týdny
v příštím období,

226
00:10:40,136 --> 00:10:41,634
v příštím roce.

227
00:10:42,414 --> 00:10:44,745
Nikdo nic neušetřil,

228
00:10:44,745 --> 00:10:45,727
a co se stalo?

229
00:10:45,727 --> 00:10:48,350
Designéři termostatů se vrátili
k rýsovacím prknům

230
00:10:48,350 --> 00:10:50,392
a soustředili se na krok programování.

231
00:10:50,942 --> 00:10:53,409
Vytvořili lepší uživatelské rozhraní,

232
00:10:53,409 --> 00:10:55,575
lepší dokumentaci.

233
00:10:55,575 --> 00:11:00,305
Ale po letech lidé stále
neušetřili žádnou energii,

234
00:11:00,305 --> 00:11:02,901
protože prostě nemohli
předpovědět budoucnost.

235
00:11:03,431 --> 00:11:04,909
Co jsme udělali?

236
00:11:04,909 --> 00:11:08,978
Namísto programování jsme
přidali algoritmus, který se sám učil,

237
00:11:08,978 --> 00:11:11,676
prostě pozoroval, kdy jste zvedli
teplotu nahoru, dolů

238
00:11:11,676 --> 00:11:14,270
a jakou máte rádi teplotu,
když vstáváte,

239
00:11:14,270 --> 00:11:15,977
nebo když odcházíte.

240
00:11:15,977 --> 00:11:17,245
A víte co?

241
00:11:17,245 --> 00:11:18,172
Fungovalo to.

242
00:11:18,422 --> 00:11:21,639
Lidé ušetřili energii
bez jakéhokoliv programování.

243
00:11:23,239 --> 00:11:25,246
Takže nezáleží na to, co děláte.

244
00:11:25,246 --> 00:11:28,512
Pokud si poodstoupíte a podíváte se
na všechny ty škatulky,

245
00:11:28,512 --> 00:11:31,533
možná je způsob jak je odstranit
nebo je zkombinovat,

246
00:11:31,533 --> 00:11:34,047
aby se stal proces mnohem jednodušším.

247
00:11:35,007 --> 00:11:38,084
Takže to je moje první rada.
Dívejte se zeširoka.

248
00:11:38,084 --> 00:11:42,065
Moje druhá rada,
dívejte se zblízka.

249
00:11:42,065 --> 00:11:45,096
Jedním z mých největších učitelů
byl můj dědeček.

250
00:11:47,006 --> 00:11:48,907
Naučil mě o světě všechno.

251
00:11:49,557 --> 00:11:53,049
Naučil mě jak se věci staví
a jak je opravit,

252
00:11:53,049 --> 00:11:56,771
nástroje a techniky potřebné
pro úspěšný projekt.

253
00:11:57,671 --> 00:12:02,008
Pamatuji si na jeden příběh,
který mi říkal o šroubech

254
00:12:02,048 --> 00:12:05,678
a jak je nutné mít pro každou práci
ten správný šroub.

255
00:12:05,678 --> 00:12:07,617
Je hodně druhů šroubů:

256
00:12:07,617 --> 00:12:12,487
šrouby do dřeva, do kovů,
do betonu, hmoždinky,

257
00:12:12,487 --> 00:12:14,232
seznam pokračoval dál

258
00:12:15,212 --> 00:12:18,485
Naší prací je vytvořit
produkty, které si mohou

259
00:12:18,485 --> 00:12:22,219
zákazníci nainstalovat
i bez profesionální pomoci.

260
00:12:22,789 --> 00:12:24,210
Co jsme udělali?

261
00:12:24,720 --> 00:12:27,655
Vzpomněl jsem si 
na dědečkův příběh,

262
00:12:27,655 --> 00:12:28,928
tak jsme si řekli,

263
00:12:28,928 --> 00:12:31,428
"Kolik různých šroubů
se vejde do krabice?

264
00:12:31,428 --> 00:12:34,278
Dva, tři, čtyři nebo pět?

265
00:12:34,278 --> 00:12:36,574
Protože je tolik typů zdí."

266
00:12:36,574 --> 00:12:39,304
Tak jsme o tom přemýšleli
a přizpůsobovali,

267
00:12:39,304 --> 00:12:43,395
nakonec jsme přišli na tři
různé šrouby, které jsme dali do krabice.

268
00:12:43,845 --> 00:12:46,122
Mysleli jsme si, že jsme problém vyřešili.


269
00:12:46,122 --> 00:12:48,817
Ale ukázalo se, že ne.

270
00:12:49,527 --> 00:12:51,158
Produkt jsme prodávali

271
00:12:51,158 --> 00:12:53,548
a lidé s ním neměli 
dobrou zkušenost.

272
00:12:54,128 --> 00:12:55,336
Co jsme udělali?

273
00:12:55,336 --> 00:12:57,081
Vrátili se zpátky 
k rýsovacím prknům

274
00:12:57,081 --> 00:13:00,545
hned jak jsme zjistili,
že se nám to nepovedlo.

275
00:13:00,545 --> 00:13:04,269
A navrhli jsme zvláštní,
speciální šroub,

276
00:13:04,269 --> 00:13:06,440
ke zklamání našich investorů.

277
00:13:06,440 --> 00:13:09,862
Říkali: "Proč trávíte tolik času
na malinkém šroubu?

278
00:13:09,862 --> 00:13:11,861
Jdetě a prodejte víc!"

279
00:13:11,861 --> 00:13:15,184
A my odpověděli: "Prodáme více,
pokud to uděláme dobře."

280
00:13:15,904 --> 00:13:17,594
A nakonec se to povedlo.

281
00:13:17,594 --> 00:13:20,888
Jeden speciální šroub,
mohl být v krabici jediný,

282
00:13:20,888 --> 00:13:23,995
snadno se přidělal 
a zavěsil na zeď.

283
00:13:25,525 --> 00:13:31,625
Takže když se soustředíme
na malé neviditelné detaily

284
00:13:32,404 --> 00:13:34,228
a díváme se a řekneme si

285
00:13:34,228 --> 00:13:35,636
"Je to důležité

286
00:13:35,636 --> 00:13:38,436
nebo se to tak prostě vždycky dělalo?

287
00:13:38,436 --> 00:13:41,320
Možná se toho můžeme zbavit."

288
00:13:42,220 --> 00:13:46,839
Moje poslední rada je 
myslet mladistvě.

289
00:13:48,389 --> 00:13:52,545
Každý den se setkávám se zajímavými
dotazy od mých tří dětí.

290
00:13:52,545 --> 00:13:54,316
Vymýšlejí si otázky jako:

291
00:13:54,316 --> 00:13:57,224
"Proč auta dopravní zácpu neobletí?"

292
00:13:57,644 --> 00:14:01,420
"Proč nemám místo
tkaniček suchý zip?"

293
00:14:02,490 --> 00:14:04,389
Někdy jsou to chytré dotazy.

294
00:14:05,409 --> 00:14:07,947
Přišel ke mě můj syn a já mu řekl:

295
00:14:07,947 --> 00:14:11,123
"Běž se podívat do poštovní schránky."

296
00:14:11,123 --> 00:14:14,891
Podíval se na mě tázavě a řekl:

297
00:14:15,311 --> 00:14:20,225
"A proč nám poštovní schránka neřekne
sama, když bude mít dopis?" (smích)

298
00:14:20,225 --> 00:14:23,878
"To je docela dobrá otázka."

299
00:14:24,878 --> 00:14:27,492
Ptají se na hodně věcí

300
00:14:27,492 --> 00:14:32,210
a někdy zjistíme, že nemáme
ty správné odpovědi.

301
00:14:32,210 --> 00:14:38,017
Říkáme: "Synu, takhle to prostě funguje."

302
00:14:38,017 --> 00:14:40,567
Čím více jsme něčemu vystaveni,

303
00:14:40,567 --> 00:14:42,764
tím více si na to zvykáme.

304
00:14:42,764 --> 00:14:44,894
Ale děti tu nejsou ještě tak dlouho,

305
00:14:44,894 --> 00:14:46,794
aby si na to zvykli.

306
00:14:46,794 --> 00:14:48,611
Takže když narazí na problém,

307
00:14:48,611 --> 00:14:50,834
snaží se ho ihned vyřešit

308
00:14:50,834 --> 00:14:53,576
a někdy najdou lepší cestu,

309
00:14:53,576 --> 00:14:56,280
která je vážně lepší.

310
00:14:56,280 --> 00:15:02,119
Takže moje rada je mít
v týmu mladé lidi

311
00:15:02,119 --> 00:15:04,225
nebo lidi s mladou myslí.

312
00:15:04,225 --> 00:15:06,576
Protože když je budete mít,

313
00:15:06,576 --> 00:15:09,736
všichni v pokoji budou
přemýšlet jako mladí.

314
00:15:09,736 --> 00:15:14,100
Picasso kdysi řekl:
"Každé dítě je umělec

315
00:15:15,090 --> 00:15:20,406
Problém je, aby zůstalo
umělcem i když vyroste."

316
00:15:21,785 --> 00:15:25,734
Viděli jsme svět jasněji,
když jsme ho viděli poprvé,

317
00:15:25,734 --> 00:15:28,308
než se dám do cesty 
dostaly návyky.

318
00:15:28,998 --> 00:15:31,341
Naší výzvou je dostat se zpátky,

319
00:15:31,341 --> 00:15:33,586
cítit tu frustraci,

320
00:15:33,586 --> 00:15:35,926
vidět ty malé detaily,

321
00:15:35,926 --> 00:15:37,666
vidět zeširoka

322
00:15:37,666 --> 00:15:39,422
vidět zblízka

323
00:15:39,422 --> 00:15:41,092
myslet mladě

324
00:15:41,792 --> 00:15:43,710
a zůstat začátečníky.

325
00:15:44,150 --> 00:15:45,373
Není to jednoduché.

326
00:15:45,373 --> 00:15:46,908
Vyžaduje to potlačit

327
00:15:46,908 --> 00:15:50,109
nejzákladnější způsob,
jakým dáváme světu smysl.

328
00:15:51,689 --> 00:15:52,732
Pokud se to podaří,

329
00:15:52,732 --> 00:15:55,243
můžeme vytvořit úžasné věci.

330
00:15:55,243 --> 00:15:57,890
Pro mě to je lepší produktový design.

331
00:15:58,940 --> 00:16:03,517
Pro vás to může být
něco jiného, něco silného.

332
00:16:06,105 --> 00:16:09,169
Našim úkolem je vstát
každý den a říct si:

333
00:16:09,169 --> 00:16:12,344
"Jak mohu zažít svět lépe?"

334
00:16:12,344 --> 00:16:17,193
A pokud to uděláme tak možná,

335
00:16:17,193 --> 00:16:21,388
možná se zbavíme těch
hloupých malých nálepek.

336
00:16:22,248 --> 00:16:23,797
Moc vám děkuji

337
00:16:23,797 --> 00:16:26,274
(potlesk)