Co je společným jmenovatelem
techniky, umění a vědy?
Zvídavost a touha žasnout.
Ponoukají nás prozkoumávat svět,
protože spoustu toho, co je
kolem nás, nevidíme.
Rád bych se teď s vámi vydal
na filmovou výpravu
napříč časem i prostorem.
A ukázal vám to,
co běžně nevidíme.
Takové výjevy totiž rozšiřují naše obzory
a způsob našeho vnímání.
Naše mysl je díky nim otevřenější
a rozehrávají cosi v našem nitru.
Pustím vám několik výjevů
ze svého 3D IMAX filmu
"Tajemství neviditelného světa."
(Hudba)
Některé pohyby jsou tak pomalé,
že je lidské oko nepostřehne.
Zrychlené záběry tak rozšiřují
náš pohled na život.
Vidíme, jak vznikají a rostou organismy.
Jak se popínavá rostlina
sune za sluncem
do vyšších pater pralesa.
A když zvětšíme měřítko,
zrychlené záběry nám ukáží
chod celé planety.
Jako na dlani máme nejen
ohromné přírodní děje,
ale i neutuchající pohyb lidstva.
Každá čára představuje
dopravní letadlo.
Když data o leteckém provozu
zobrazíme zrychleně,
zviditelníme tím každodenní
neviditelnou situaci:
ohromnou síť letecké dopravy
nad Spojenými státy.
Totéž lze udělat s námořní dopravou.
Můžeme vytvořit zrychlený snímek
zachycující ekonomiku
celého světa v chodu.
A z dat sbíraných desítky let
vyvstane celá planeta
jako jediný organismus,
v jehož žilách cirkulují oceánské proudy
a atmosférou proudí oblaka.
Ten organismus pulzuje blesky
a věnčí ho polární záře.
Tady zrychlené snímání asi dosahuje
maxima svých možností.
Anatomie Země se všemi
životními pochody.
Existují však i pohyby příliš rychlé,
než abychom je viděli.
I tady nám ovšem pomůže technika.
Opakem zrychlených záběrů
je vysokorychlostní snímání.
Dokáže snímat 1000x rychleji,
než zvládne postřehnout lidské oko.
Odhalujeme geniální vynálezy přírody,
které pak můžeme zkusit napodobit.
Když kolem probzučí vážka,
koho by napadlo, že je to
nejlepší letec v říši přírody.
Dokáže se vznášet na místě,
létat pozpátku
i vzhůru nohama.
Když vážce označíme body na křídlech,
můžeme znázornit, jak vytváří
proudy vzduchu.
Až díky vysokorychlostní kameře
jsme odhalili,
že vážka každým ze čtyř křídel
pohybuje zvlášť.
Může nám to pomoct vytvořit
nový typ létajícího robota
a probádat důležité,
ale těžko dostupné prostory.
Jsme obři.
Nepostřehnutelně malé věci
nebereme na vědomí.
Elektronový mikroskop dokáže
salvami elektronů
vytvářet obrazy, které věci
až milionkrát zvětšují.
Tohle je motýlí vajíčko.
Po celém našem těle žijí tvorečci
jako tento roztoč,
který celý život tráví
na řasách našich očí
nebo tím, že nám v noci
leze po pokožce.
Uhodnete, co je tohle?
Kůže žraloka.
Ústa housenky.
Oko mušky octomilky.
Skořápka od vejce.
Blecha.
Jazyk hlemýždě.
Máme za to, že většinu
živočišné říše známe,
ale miliony drobných živočichů
možná na své objevení teprve čekají.
Úchvatná tajemství má i pavouk.
Jeho vlákno je pevnější, než by byla
při stejné hmotnosti ocel,
ale je absolutně pružné.
Teď se vypravíme až do nanosvěta.
Pavoučí vlákno je 100x tenčí
než lidský vlas.
Je na něm bakterie
a u ní virus,
který je 10x menší.
A v tom viru jsou tři řetězce DNA,
opět 10x menší.
A na hranici možností
nejvýkonnějších mikroskopů
vidíme jednotlivé atomy uhlíku.
Výkonné mikroskopy umožňují
s atomy manipulovat.
Otevírají cestu k báječným
možnostem nanosvěta.
Jednou možná budeme s nanotechnikou
bojovat proti chorobám
nebo čistit ucpané tepny.
Drobní roboti na chemické bázi
nám jednou možná budou
opravovat DNA.
Stojíme na prahu mimořádných objevů,
které vyvěrají z naší touhy
odhalovat tajemství života.
Vzduch kolem nás je díky neustálým
sprškám kosmického prachu
plný mikroskopických zrnek drahokamů
ze zaniklých planet
a vybuchlých supernov.
Naše životy provází věci,
které nevidíme.
Poznání, že je kolem nás
tolik neviditelných věcí,
navždy mění naše
chápání světa.
Pohled na dosud nespatřené
věci nám odhaluje
bohatost vesmíru.
A to nás naplňuje úžasem,
který nás ponouká dál
prozkoumávat to,
co máme přímo před nosem.
Co na nás asi ještě čeká
a jaké divy ovlivní náš život?
To se teprve uvidí.
(Potlesk)
Děkuji.
(potlesk)