1
00:00:00,890 --> 00:00:03,190
Když jsem vyrůstal, nechápal jsem vždy,

2
00:00:03,198 --> 00:00:06,846
proč mě rodiče nutili
dodržovat některá pravidla.

3
00:00:06,846 --> 00:00:08,675
Třeba, proč jsem musel
sekat trávník?

4
00:00:08,675 --> 00:00:11,343
Proč byly domácí úkoly tak důležité?

5
00:00:11,343 --> 00:00:15,267
Proč jsem si nemohl dát bonbony do vloček?

6
00:00:15,267 --> 00:00:18,123
Mé dětství překypovalo takovými otázkami.

7
00:00:18,123 --> 00:00:22,396
To je v dětství normální.
Stejně jako pochopení, že někdy

8
00:00:22,396 --> 00:00:26,479
bylo lepší poslechnout rodiče,
přesto, že jsem nerozuměl proč.

9
00:00:26,479 --> 00:00:29,495
Není to tak, že by nechtěli, abych 
přemýšlel samostatně.

10
00:00:29,495 --> 00:00:32,096
Jejich výchova se vždy snažila
vyrovnat napětí

11
00:00:32,096 --> 00:00:35,547
mezi tím, abychom se sourozenci 
rozuměli realitě světa,

12
00:00:35,547 --> 00:00:39,654
ale nikdy nebrali status quo
jako nevyhnutelný.

13
00:00:39,654 --> 00:00:42,962
Uvědomil jsem si, že toto samotné

14
00:00:42,964 --> 00:00:45,330
byla velmi užitečná forma výchovy.

15
00:00:46,050 --> 00:00:50,170
Jeden z mých oblíbených pedagogů,
brazilský autor a učenec Paulo Freire,

16
00:00:50,170 --> 00:00:53,269
mluví poměrně otevřeně
o potřebě, aby se výchova

17
00:00:53,269 --> 00:00:57,117
užívala jako nástroj kritického probuzení
a sdílené lidskosti.

18
00:00:57,857 --> 00:01:00,642
Ve své nejznámější knize,
"Pedagogika utlačených",

19
00:01:00,642 --> 00:01:05,156
uvádí: "Nikdo nemůže být 
autenticky lidský,

20
00:01:05,156 --> 00:01:07,387
pokud v tom brání ostatním."

21
00:01:08,167 --> 00:01:11,987
V poslední době jsem o tom hodně uvažoval,
o té myšlence lidskosti,

22
00:01:11,987 --> 00:01:15,264
a konkrétně, komu na tomto světě
je dopřáno privilegium

23
00:01:15,264 --> 00:01:18,280
být vnímán zcela jako člověk.

24
00:01:18,280 --> 00:01:20,610
Během posledních několika měsíců

25
00:01:20,610 --> 00:01:23,818
byl svět svědkem, jak neozbrojeným
černochům a černoškám

26
00:01:23,818 --> 00:01:27,755
byly vzaty životy rukou policie a členy
skupiny občanské sebeobrany.

27
00:01:27,755 --> 00:01:30,648
Tyto události a vše, 
co se odehrálo po nich

28
00:01:30,648 --> 00:01:32,756
mě přivedly zpět do mého dětství

29
00:01:32,756 --> 00:01:37,100
a k rozhodnutím, která činili moji rodiče
ohledně výchovy černošského chlapce v USA.

30
00:01:37,100 --> 00:01:41,207
V mládí jsem jim nerozuměl tak,
jako jim rozumím nyní.

31
00:01:41,977 --> 00:01:46,212
Říkám si, jak muselo být těžké,
jak hluboce nespravedlivé to bylo,

32
00:01:46,212 --> 00:01:50,397
že cítili, že musí ochuzovat mé dětství,

33
00:01:50,409 --> 00:01:53,210
jen abych večer mohl přijít domů.

34
00:01:53,210 --> 00:01:55,311
Například si vzpomínám, jak jednou večer,

35
00:01:55,311 --> 00:01:59,213
když mi bylo asi 12 let, na školním výletě
do jiného města,

36
00:01:59,213 --> 00:02:01,559
jsme si s kamarády koupili vodní pistole

37
00:02:01,559 --> 00:02:05,569
a proměnili jsem hotelové parkoviště
ve vlastní vodní bitevní plochu.

38
00:02:06,102 --> 00:02:07,805
Schovávali jsme se za auty,

39
00:02:07,805 --> 00:02:10,973
běhali tmou, která ležela mezi lampami
veřejného osvětlení,

40
00:02:10,973 --> 00:02:14,384
nekonečný, všudypřítomný smích 
napříč vozovkou.

41
00:02:14,384 --> 00:02:16,467
Ale během deseti minut,


42
00:02:16,467 --> 00:02:19,480
vyšel ven můj otec, chytil mě za předloktí

43
00:02:19,480 --> 00:02:22,505
a nezvykle prudce mě odvedl
do našeho pokoje.

44
00:02:22,505 --> 00:02:24,369
Než jsem stihl něco říct,

45
00:02:24,369 --> 00:02:27,727
jak mě zesměšnil před mými kamarády,

46
00:02:27,727 --> 00:02:30,842
vysmál se mé naivitě.

47
00:02:30,842 --> 00:02:35,385
Podíval se mi do očí,
strach pohltil jeho obličej,

48
00:02:35,385 --> 00:02:37,930
a řekl: "Synu, je mi to líto,

49
00:02:37,930 --> 00:02:40,967
ale nemůžeš se chovat stejně jako
tví bílí kamarádi.

50
00:02:40,967 --> 00:02:43,202
Nemůžeš předstírat, že střílíš.

51
00:02:43,202 --> 00:02:45,088
Nemůžeš potmě běhat venku.

52
00:02:45,088 --> 00:02:48,132
Nemůžeš se schovávat za nic 
jiného než za vlastní zuby."

53
00:02:48,132 --> 00:02:51,135
Teď vím, jak musel být vyděšený,

54
00:02:51,135 --> 00:02:55,148
jak jednoduše jsem mohl upadnout
do spárů noci,

55
00:02:55,148 --> 00:02:57,907
nějaký člověk mohl vzít tu vodu

56
00:02:57,907 --> 00:03:00,154
jako dobrý důvod všechno spláchnout.

57
00:03:01,134 --> 00:03:04,546
Takovýmito zprávami jsem byl
zahlcen celý život:

58
00:03:04,546 --> 00:03:08,045
Vždycky měj ruce tak, aby je viděli,
nepohybuj se příliš rychle,


59
00:03:08,045 --> 00:03:10,116
sundej si kapuci, když zajde slunce.

60
00:03:10,116 --> 00:03:13,223
Rodiče mě a mé sourozence vychovali
v brnění z rad,

61
00:03:13,223 --> 00:03:16,854
v oceánu výstražných signálů, 
aby nám nikdo neukradl vzduch z plic,

62
00:03:16,854 --> 00:03:19,166
aby z našich tváří 
nezbyla jen vzpomínka.

63
00:03:19,166 --> 00:03:21,674
Abychom mohli být dětmi,
ne rakvemi či betonem.

64
00:03:21,674 --> 00:03:25,154
A ne proto, že by si mysleli, 
že tak budeme lepší než ostatní,

65
00:03:25,154 --> 00:03:27,672
jednoduše proto, že chtěli, 
abychom zůstali naživu.

66
00:03:27,672 --> 00:03:30,402
Všichni mí černošští kamarádi
byli vychováni se stejným poselstvím,

67
00:03:30,402 --> 00:03:32,679
rozhovorem, když jsme k němu
byli dost staří.

68
00:03:32,679 --> 00:03:35,624
Být zaměněn za hřebík
připravený k zatlučení do země.

69
00:03:35,624 --> 00:03:40,118
Když lidé udělali z našeho melaninu
synonymum něčeho obávaného.

70
00:03:40,118 --> 00:03:42,591
Ale co to udělá s dítětem,


71
00:03:42,591 --> 00:03:46,041
vyrůstat s vědomím, že jednoduše
nemůžete být dítětem?

72
00:03:46,041 --> 00:03:49,190
Že pubertální vrtochy jsou příliš
nebezpečné vašemu dechu,

73
00:03:49,190 --> 00:03:50,854
že jednoduše nemůžete být zvědaví,

74
00:03:50,854 --> 00:03:53,548
že si nemůžete dovolit přepych
udělat chybu,

75
00:03:53,548 --> 00:03:55,316
že něčí skrytý předsudek


76
00:03:55,316 --> 00:03:57,826
může být důvodem, že se ráno neprobudíte.

77
00:03:58,156 --> 00:03:59,871
Ale toto nemůže být tím, co nás definuje.

78
00:03:59,871 --> 00:04:02,462
Protože máme rodiče, kteří nás vychovali,
abychom rozuměli,

79
00:04:02,462 --> 00:04:05,238
že naše těla nejsou určena 
pro kulky,

80
00:04:05,238 --> 00:04:08,872
ale pro pouštění draků, skákání přes
švihadlo a smích k popukání.

81
00:04:08,872 --> 00:04:11,856
Měli jsme učitele, kteří nás učili,
jak se rukama hlásit ve třídě,

82
00:04:11,856 --> 00:04:13,424
ne se jenom vzdávat.

83
00:04:13,424 --> 00:04:15,390
Jediné, čeho bychom se měli vzdát,

84
00:04:15,390 --> 00:04:17,763
je myšlenka, že nejsme hodni tohoto světa.

85
00:04:17,763 --> 00:04:21,043
Když říkáme, že na černých životech
záleží, není to proto, že na ostatních ne.

86
00:04:21,043 --> 00:04:24,751
Je to proto, že musíme potvrzovat, že jsme
hodni existence bez strachu,

87
00:04:24,751 --> 00:04:26,877
i když nám tolik věcí říká, že nejsme.

88
00:04:26,877 --> 00:04:28,839
Chci žít ve světě, kde můj syn

89
00:04:28,839 --> 00:04:31,327
nebude považován za vinného
od chvíle zrození,

90
00:04:31,327 --> 00:04:35,178
kde hračka v jeho ruce nebude 
pomýlena za něco jiného než hračku.

91
00:04:35,178 --> 00:04:38,613
A odmítám přijmout, že nemůžeme 
přestavět tento svět v něco nového,

92
00:04:38,613 --> 00:04:40,110
místo, kde jméno dítěte

93
00:04:40,110 --> 00:04:42,857
nemusí být psáno na triko nebo náhrobek,

94
00:04:42,857 --> 00:04:44,474
kde cena něčího života

95
00:04:44,474 --> 00:04:48,273
není určena ničím jiným, než 
skutečností, že má plíce,

96
00:04:48,273 --> 00:04:52,491
místo, kde každý z nás může dýchat.

97
00:04:52,491 --> 00:04:53,445
Děkuji.

98
00:04:53,445 --> 00:04:55,903
(Potlesk)