Každoročně se na světě vypije
kolem 100 tisíc tun kofeinu.
To odpovídá váze asi 14 Eiffelových věží.
Většina kofeinu je přijímána
v kávě a čaji,
ale může být také v limonádách,
čokoládě,
kofeinových tabletách,
a dokonce i v nápojích
označených jako bezkofeinové.
Kofein nás udržuje pozorné,
soustředěné, šťastné a aktivní,
i když jsme neměli dostatek spánku.
Může nám ale také zvýšit krevní tlak
a vyvolat pocit úzkosti.
Je to nejrozšířenější droga na zemi.
Tak jak nás vlastně udržuje vzhůru?
Kofein se vyvinul v rostlinách,
kde slouží několika účelům.
Ve vysokých dávkách, které se vyskytují
v listech a semenech některých druhů,
je pro hmyz toxický.
Ale pokud je konzumován v menších dávkách,
jako v nektaru,
může hmyzu pomoci zapamatovat si
a znovu navštívit květiny.
V lidském těle se kofein chová jako
stimulant centrálního nervového systému.
Udržuje nás vzhůru tak,
že blokuje jednu z klíčových molekul
navozujících spánek,
substanci zvanou adenosin.
Tělo potřebuje neustálý přísun energie,
kterou získává rozpadem
vysokoenergických molekul zvaných ATP.
Během tohoto procesu dochází
k uvolnění adenosinu, chemické páteře ATP.
Neurony v mozku mají receptory,
které jsou uzpůsobeny na tyto molekuly.
Když se adenosin naváže na tyto receptory,
aktivuje sled biochemických reakcí,
které způsobí, že neurony
vysílají signály pomaleji
a zpomalí tak uvolnění
důležitých signálních mozkových molekul.
Jinak řečeno, budete ospalí.
Kofein je to, čemu říkáme
antagonista receptorů adenosinu.
To znamená,
že překazí proces zpomalení neuronů tím,
že blokuje receptory adenosinu.
Kofein a adenosin mají
dost podobnou molekulární strukturu na to,
aby se kofein dokázal
uchytit na receptory adenosinu,
ale ne dost na jejich aktivaci.
Stručně řečeno:
adenosin tlumí vaše neurony.
Kofein tlumí inhibitory,
takže vás stimuluje.
Kofein také může navodit pozitivní pocity.
V některých neuronech
jsou receptory adenosinu
spojené s receptory pro jiné molekuly,
kterým se říká dopamin.
Jednou z funkcí dopaminu v mozku
je podporovat pocit uspokojení.
Když se adenosin naváže
na jeden z těchto párových receptorů,
dopamin se už nemusí vejít na své místo,
což přeruší jeho zlepšování nálady.
Když ale kofein převezme roli adenosinu,
nemá stejné účinky
a dopamin se může na receptory navázat.
Existují důkazy o tom, že účinky kofeinu
na receptory adenosinu a dopaminu
mohou mít také dlouhodobý přínos:
snižují riziko chorob
jako je Parkinsonova nemoc,
Alzheimer, nebo určité typy rakoviny.
Kofein také může vylepšit
schopnost těla spalovat tuk.
Některé sportovní organizace dokonce věří,
že kofein dává atletům neférovou výhodu
a vyhlásili limit na jeho konzumaci.
Od roku 1972 až do roku 2004
si olympijští atleti museli hlídat
koncentraci kofeinu v krvi,
aby mohli soutěžit.
Všechny účinky kofeinu
však nejsou prospěšné.
Může nás sice udržet pozorné
a budeme se cítit lépe,
ale může také zvýšit
srdeční tep a krevní tlak,
způsobit zvýšené močení nebo průjem,
či přispívat k nespavosti a úzkostem.
Navíc jídlo a nápoje,
které obsahují kofein,
mají na tělo vlastní účinky,
které je třeba brát v potaz.
Mozek se dokáže pravidelné
konzumaci kofeinu přizpůsobit.
Pokud jsou vaše
receptory adenosinu neustále ucpané,
vyrobí si tělo receptory nové.
A tak, i když bude kofein v dosahu,
bude adenosin stále mozku
vysílat signál, že má vypnout.
Proto můžete zjistit, že potřebujete
konzumovat stále více a více kofeinu,
abyste se cítili bdělí.
Je totiž třeba blokovat
stále více receptorů adenosinu.
Když se pak náhle
rozhodnete skončit s kofeinem,
můžete zažít
nepříjemné abstinenční příznaky.
Adenosin při velkém množství receptorů
a bez konkurence pracuje navíc,
což způsobuje symptomy jako bolest hlavy,
únavu a depresivní nálady.
Za pár dní však
nadbytečné receptory adenosinu zmizí,
vaše tělo se tomu přizpůsobí
a budete se opět cítit
stejně bdělí jako dřív.
I bez dávky
nejoblívanějšího stimulantu na světě.