WEBVTT

00:00:00.000 --> 00:00:00.690
.

00:00:00.690 --> 00:00:03.680
Pojďme zjistit oxidační stavy pro některé další

00:00:03.680 --> 00:00:05.710
atomy a molekuly.

00:00:05.710 --> 00:00:13.130
Takže mám oxid hořečnatý.

00:00:13.130 --> 00:00:14.560
MgO.

00:00:14.560 --> 00:00:17.060
Napíšu kyslík jinou barvou.

00:00:17.060 --> 00:00:18.890
Jaké jsou tedy jejich oxidační stavy?

00:00:18.890 --> 00:00:20.550
To už budete asi vědět, ale podívejme se na

00:00:20.550 --> 00:00:22.790
periodickou tabulku, protože to nikdy nebolí znovu

00:00:22.790 --> 00:00:23.480
se s ní obeznámit.

00:00:23.480 --> 00:00:25.550
Takže máme hořčík.

00:00:25.550 --> 00:00:27.720
Hořčík má dva valenční elektrony.

00:00:27.720 --> 00:00:29.240
Je ve druhé skupině.

00:00:29.240 --> 00:00:32.560
Rád by ztratil ty dva elektrony.

00:00:32.560 --> 00:00:34.620
Kyslík, to už víme, je jedním z nejvíce

00:00:34.620 --> 00:00:38.990
elektronegativních atomů. Je tak elektronegativní, že "oxidovaný"

00:00:38.990 --> 00:00:42.510
byl vlastně pojmenovám po něm.

00:00:42.510 --> 00:00:45.630
A my víme, že kyslík miluje, když získá dva elektrony.

00:00:45.630 --> 00:00:47.490
Takže toto je vlastně jakoby manželství posvěcené v nebi.

00:00:47.490 --> 00:00:50.760
Tenhle prvek chce ztratit dva elektrony a tenhle je chce

00:00:50.760 --> 00:00:52.800
získat.

00:00:52.800 --> 00:00:54.350
Takže co se stane?

00:00:54.350 --> 00:00:57.630
Hořčík ztratí dva elektrony.

00:00:57.630 --> 00:00:58.790
Byl neutrální.

00:00:58.790 --> 00:01:03.510
Teď bude mít náboj plus 2, hypoteticky.

00:01:03.510 --> 00:01:06.870
A pak, kyslík bude mít minus 2 náboj,

00:01:06.870 --> 00:01:10.490
protože získal dva elektrony.

00:01:10.490 --> 00:01:14.710
Takže v této molekule oxidu hořečnatého, oxidační

00:01:14.710 --> 00:01:17.690
stav hořčíku je plus 2.

00:01:17.690 --> 00:01:22.410
A oxidační stav kyslíku je minus 2.

00:01:22.410 --> 00:01:26.090
A teď se podíváme na něco těžšího.

00:01:26.090 --> 00:01:35.990
Řekněme, že máme hydroxid hořečnatý.

00:01:35.990 --> 00:01:38.790
Hydroxid je (OH)2.

00:01:38.790 --> 00:01:41.400
.

00:01:41.400 --> 00:01:47.080
(OH)2 tady, kde jsou dvě hydroxidové skupiny.

00:01:47.080 --> 00:01:48.830
Mám tedy pokušení jít na to takto:

00:01:48.830 --> 00:01:52.840
Hořčík rád ztrácí své elektrony, své dva elektrony,

00:01:52.840 --> 00:01:55.420
což by vytvořilo jeho pozitivní náboj -- je to hypotetický

00:01:55.420 --> 00:01:57.500
pozitivní oxidační stav.

00:01:57.500 --> 00:01:59.980
No a já mám pokušení říct si: hele, hořčík tady

00:01:59.980 --> 00:02:00.500
by byl plus 2.

00:02:00.500 --> 00:02:03.330
Tak mě to tu nechte napsat.

00:02:03.330 --> 00:02:06.830
A pamatujte, aby všechno fungovalo, jestli

00:02:06.830 --> 00:02:10.840
je to neutrální sloučenina, všechny oxidační stavy v ní

00:02:10.840 --> 00:02:11.940
dají po sečtení nulu.

00:02:11.940 --> 00:02:13.700
Tak se podívejme, jestli to bude fungovat.

00:02:13.700 --> 00:02:15.130
Teď, kyslík.

00:02:15.130 --> 00:02:17.740
Moje myšlenka je, že kyslík chce mít

00:02:17.740 --> 00:02:19.910
oxidační číslo mínus 2.

00:02:19.910 --> 00:02:21.160
Napíšu sem.

00:02:21.160 --> 00:02:24.420
.

00:02:24.420 --> 00:02:27.240
A vodík, když je vázán ke kyslíku -- pamatujte.

00:02:27.240 --> 00:02:30.050
V tomto případě je vodík vázán nejprve s kyslíkem.

00:02:30.050 --> 00:02:33.490
A poté je toto vázáno s hořčíkem.

00:02:33.490 --> 00:02:36.010
Takže vodík je vázán ke kyslíku,

00:02:36.010 --> 00:02:38.790
Vodík, kdyby byl vázán k hořčíku, možná byste chtěli

00:02:38.790 --> 00:02:41.810
říct, podívej, možná on vezme elektrony a bude mít

00:02:41.810 --> 00:02:43.180
záporný oxidační stav.

00:02:43.180 --> 00:02:46.290
Ale když je vodík vázán s kyslíkem, tak

00:02:46.290 --> 00:02:49.590
se vzdává elektronů.

00:02:49.590 --> 00:02:51.700
Má pouze jeden elektron, kterého se může vzdát.

00:02:51.700 --> 00:02:54.542
Takže má oxidační stav plus 1.

00:02:54.542 --> 00:02:55.160
Tak se podívejme.

00:02:55.160 --> 00:02:57.120
Nejdřív, můžete říct, sečítám

00:02:57.120 --> 00:02:58.100
oxidační stavy.

00:02:58.100 --> 00:03:00.840
Plus 2 minus 2 je 0 plus 1.

00:03:00.840 --> 00:03:03.840
A dostávám plus 1 oxidační stav.

00:03:03.840 --> 00:03:04.880
To nedává smysl, Sale.

00:03:04.880 --> 00:03:06.350
Toto je neutrální sloučenina.

00:03:06.350 --> 00:03:08.700
A na co musíte vzpomenout je, že máme dva

00:03:08.700 --> 00:03:10.960
hydroxidy tady.

00:03:10.960 --> 00:03:15.570
Takže co uděláte? Zjistíte součet oxidačních

00:03:15.570 --> 00:03:17.390
stavů hydroxidu.

00:03:17.390 --> 00:03:20.500
To je minus dva plus 1.

00:03:20.500 --> 00:03:23.150
A pro celou molekulu hydroxidu,

00:03:23.150 --> 00:03:25.820
máte součet minus 1.

00:03:25.820 --> 00:03:27.460
A máte celkově dva?

00:03:27.460 --> 00:03:27.750
Že?

00:03:27.750 --> 00:03:30.900
Máte tady dvě molekuly hydroxidu.

00:03:30.900 --> 00:03:35.250
Takže příspěvek k celkovému oxidačnímu stavu

00:03:35.250 --> 00:03:37.570
molekuly bude minus 1 za každý hydroxid.

00:03:37.570 --> 00:03:39.500
Ale pak máte celkově dva.

00:03:39.500 --> 00:03:42.960
Takže to je minus 2 a pak plus 2 hořčíku.

00:03:42.960 --> 00:03:45.600
A sečtením získáme 0.

00:03:45.600 --> 00:03:47.440
Takže to fungovalo.

00:03:47.440 --> 00:03:49.350
Nyní chci udělat něco navíc.

00:03:49.350 --> 00:03:51.830
Vrátím se zpět k řešení některých problémů.

00:03:51.830 --> 00:03:53.580
Ale chci udělat ještě něco navíc

00:03:53.580 --> 00:03:54.310
o terminologii.

00:03:54.310 --> 00:03:56.630
Protože jsem tak nějak používal oxidační stav a oxidovaný,

00:03:56.630 --> 00:04:00.360
a redukovaný jako zaměnitelné, do jisté míry.

00:04:00.360 --> 00:04:05.030
Ale my jsme nahlédli do tolika problémů s autoionizací

00:04:05.030 --> 00:04:10.560
vody - vlastně, nakreslím dva moly vody.

00:04:10.560 --> 00:04:19.839
A to je rovno jednomu molu H30+ a OH-.

00:04:19.839 --> 00:04:22.650
A očividně, vše je ve vodném prostředí.

00:04:22.650 --> 00:04:23.840
Teď se podíváme na vodu.

00:04:23.840 --> 00:04:26.620
Jaké jsou oxidační stavy ve vodě právě teď?

00:04:26.620 --> 00:04:28.620
Toto jsme přeji již dělali v předchozím videu.

00:04:28.620 --> 00:04:32.340
Oxidační stav kyslíku je minus 2, protože si chamtivě brání

00:04:32.340 --> 00:04:34.400
dva elektrony od dvou vodíků.

00:04:34.400 --> 00:04:36.705
Každý vodík odevzdává jeden elektron.

00:04:36.705 --> 00:04:39.210
Takže má oxidační stav plus 1.

00:04:39.210 --> 00:04:40.400
A my vidíme tuto molekulu.

00:04:40.400 --> 00:04:41.620
Vše se sečte.

00:04:41.620 --> 00:04:43.700
Protože máte dva vodíky s plus 1.

00:04:43.700 --> 00:04:45.350
To je plus 2.

00:04:45.350 --> 00:04:48.180
Plus 2 minus 2 za jeden kyslík, a dostanete 0.

00:04:48.180 --> 00:04:49.990
A je to neutrální sloučenina.

00:04:49.990 --> 00:04:52.650
A teď zde, jaké jsou oxidační stavy?

00:04:52.650 --> 00:04:58.660
Jeden z těchto vodíků opustil jednu z těchto molekul vody

00:04:58.660 --> 00:05:01.220
a spojil se s jinou molekulou vody bez přenesení

00:05:01.220 --> 00:05:02.420
jeho elektronu s sebou.

00:05:02.420 --> 00:05:04.560
Takže nechal elektron tady.

00:05:04.560 --> 00:05:09.930
Takže kyslík má stále oxidační stav minus 2.

00:05:09.930 --> 00:05:13.290
A tento vodík má stále plus 1.

00:05:13.290 --> 00:05:15.190
A proto uděláte minus 2 plus 1.

00:05:15.190 --> 00:05:16.300
A dostanete minus 1.

00:05:16.300 --> 00:05:18.660
A nyní to funguje, protože to je skutečný

00:05:18.660 --> 00:05:20.910
náboj na tomto hydroxidovém iontu.

00:05:20.910 --> 00:05:22.940
A tady, jaké jsou oxidační stavy?

00:05:22.940 --> 00:05:28.230
Každý z vodíků má oxidační stav plus 1.

00:05:28.230 --> 00:05:32.070
A tento kyslík má minus 2.

00:05:32.070 --> 00:05:33.860
A když se podíváte na náboj pro celou

00:05:33.860 --> 00:05:38.730
molekulu, plus 1 na třech vodících, to je plus 3.

00:05:38.730 --> 00:05:39.610
Jen jsem je sečetl.

00:05:39.610 --> 00:05:41.480
Minus 2.

00:05:41.480 --> 00:05:45.080
Takže plus 3 minus 2, měl bych mít náboj plus 1 na této

00:05:45.080 --> 00:05:47.370
celé molekule, což je opravdu tento případ.

00:05:47.370 --> 00:05:51.260
Má otázka zní, změnil se některý z těchto oxidačních stavů

00:05:51.260 --> 00:05:52.930
u některého z těchto atomů?

00:05:52.930 --> 00:05:55.850
Všechny vodíky tady - a mohli bychom to

00:05:55.850 --> 00:05:58.120
nazývat 2 moly vody.

00:05:58.120 --> 00:06:00.570
Nebo jen mám dvě molekuly vody.

00:06:00.570 --> 00:06:02.280
Ale mám 4 vodíky.

00:06:02.280 --> 00:06:02.600
Že?

00:06:02.600 --> 00:06:04.890
A všechny z nich měly oxidační stav 1.

00:06:04.890 --> 00:06:07.050
Na pravé straně, mám 4 vodíky.

00:06:07.050 --> 00:06:10.050
Všechny mají oxidační stav 1.

00:06:10.050 --> 00:06:14.370
Jejich oxidační stav v této reakci je 1

00:06:14.370 --> 00:06:16.860
a můžete si vybrat kterýkoliv směr reakce -

00:06:16.860 --> 00:06:19.720
tedy vodík nebyl oxidován.

00:06:19.720 --> 00:06:21.715
Jeho oxidační stav se nezměnil.

00:06:21.715 --> 00:06:24.270
.

00:06:24.270 --> 00:06:26.570
Možná byl oxidován v předchozí reakci kde

00:06:26.570 --> 00:06:30.310
byla voda vytvořena, ale v této reakci, nebyl oxidován.

00:06:30.310 --> 00:06:34.160
Podobně, kyslíky - máme dvě molekuly kyslíku nebo

00:06:34.160 --> 00:06:35.040
atomy, zde.

00:06:35.040 --> 00:06:37.650
Každý má oxidační stav minus 2.

00:06:37.650 --> 00:06:39.380
Zde máme 2 molekuly kyslíku.

00:06:39.380 --> 00:06:41.630
Každá má oxidační stav minus 2.

00:06:41.630 --> 00:06:46.000
V průběhu této reakce zůstaly všechny

00:06:46.000 --> 00:06:48.140
elektrony na svém místě.

00:06:48.140 --> 00:06:52.250
Toto tedy není ani oxidačni ani redukční reakce.

00:06:52.250 --> 00:06:54.250
A toto rozeberu v detailu v následujícím videu.

00:06:54.250 --> 00:06:57.080
Chtěl jsem jen, aby bylo jasné, že nic nebylo oxidováno

00:06:57.080 --> 00:07:01.160
ani redukováno, protože jejich oxidační stavy

00:07:01.160 --> 00:07:03.180
zůstaly stejné.

00:07:03.180 --> 00:07:07.870
Protože občas řeknu, hele, podívejte.

00:07:07.870 --> 00:07:10.580
Hořčík má oxidační stav plus 2.

00:07:10.580 --> 00:07:13.650
A kyslík má oxidační stav minus 2.

00:07:13.650 --> 00:07:15.310
Hořčík byl oxidován.

00:07:15.310 --> 00:07:17.220
Dva elektony byly od něj odebrány.

00:07:17.220 --> 00:07:18.670
A kyslík byl redukován.

00:07:18.670 --> 00:07:20.180
Dva elektrony mu byly dány.

00:07:20.180 --> 00:07:22.620
A řeknu to, že to naznačuje reakce, kterými byly vytvořeny,

00:07:22.620 --> 00:07:24.680
ale to není vždy ten případ.

00:07:24.680 --> 00:07:26.120
Mohli byste mít reakce, kde se

00:07:26.120 --> 00:07:27.120
to nestane.

00:07:27.120 --> 00:07:29.760
Ale oxidační stav hořčíku je

00:07:29.760 --> 00:07:31.050
určitě plus 2.

00:07:31.050 --> 00:07:35.520
A oxidační stav kyslíku, nebo oxidační

00:07:35.520 --> 00:07:37.380
číslo je minus 2.

00:07:37.380 --> 00:07:38.960
Ale myslím se, že víte o čem mluvím, když řeknu, že

00:07:38.960 --> 00:07:40.330
byl oxidován.

00:07:40.330 --> 00:07:44.130
V určitém bodě, se stal z neutrálního hořčíku

00:07:44.130 --> 00:07:47.310
kladně nabitý hořčík ztrátou dvou elektronů.

00:07:47.310 --> 00:07:49.510
Takže byl oxidován.

00:07:49.510 --> 00:07:53.280
Teď, vrhněme se na složitější problémy. Takže peroxid

00:07:53.280 --> 00:07:57.260
vodíku - řekl jsem již několikrát, že kyslík

00:07:57.260 --> 00:08:01.600
mívá oxidační stav minus 2.

00:08:01.600 --> 00:08:02.450
Tady má minus 1.

00:08:02.450 --> 00:08:04.910
Myslím, že už poznáte ten vzorec.

00:08:04.910 --> 00:08:06.900
Tito chlapíci mají plus 1.

00:08:06.900 --> 00:08:09.100
Vodík má plus nebo minus 1.

00:08:09.100 --> 00:08:10.450
Tito chlapíci mají plus 2.

00:08:10.450 --> 00:08:11.520
Myslím, že vidíte ten vzorec.

00:08:11.520 --> 00:08:15.070
Je to o tom, jestli chce prvek ztratit či získat elektrony.

00:08:15.070 --> 00:08:17.450
Mohli byste říct, že ve vodě má kyslík

00:08:17.450 --> 00:08:19.590
oxidační číslo mínus 2.

00:08:19.590 --> 00:08:22.470
Takže možná budete v pokušení říct - OK.

00:08:22.470 --> 00:08:25.470
Vodík má plus 1, protože se váže s vodou.

00:08:25.470 --> 00:08:28.690
A vodík má minus 2.

00:08:28.690 --> 00:08:31.440
Ale když uděláte tohle, máte okamžitě hlavolam.

00:08:31.440 --> 00:08:34.240
Toto je neutrální molekula - podívejte.

00:08:34.240 --> 00:08:35.480
Dva vodíky plus 2.

00:08:35.480 --> 00:08:36.610
Dva kyslíky minus 2.

00:08:36.610 --> 00:08:37.290
Minus 4.

00:08:37.290 --> 00:08:40.130
Takže by to skončilo s minus 2

00:08:40.130 --> 00:08:41.720
celkovým oxidačním stavem.

00:08:41.720 --> 00:08:42.780
A to není tento případ protože

00:08:42.780 --> 00:08:44.300
molekula nemá žádný náboj.

00:08:44.300 --> 00:08:45.980
A tady je hádanka.

00:08:45.980 --> 00:08:48.390
A je to hádanka, protože, jestliže se podíváte na

00:08:48.390 --> 00:08:52.140
strukturu peroxidu vodíku, kyslíky jsou

00:08:52.140 --> 00:08:53.830
ve skutečnosti vázány k sobě.

00:08:53.830 --> 00:08:56.120
To je původ peroxidu.

00:08:56.120 --> 00:09:00.590
A každý z nich je vázán k vodíku.

00:09:00.590 --> 00:09:04.670
V tomto případě, zvláště v první roce chemie,

00:09:04.670 --> 00:09:07.190
molekuly peoxidu, zvláště peroxidu vodíku,

00:09:07.190 --> 00:09:09.110
jsou tím speciálním případem.

00:09:09.110 --> 00:09:11.660
Existují další. ale toto jeden speciální případ, kde

00:09:11.660 --> 00:09:15.540
kyslík nemá oxidační stav minus 2.

00:09:15.540 --> 00:09:17.550
Podívejte se sem a zkuste zjistit, jaký

00:09:17.550 --> 00:09:20.750
oxidační stav by byl v peroxidu vodíku.

00:09:20.750 --> 00:09:23.735
V tomto případě, vazba vodík-kyslík, kyslík

00:09:23.735 --> 00:09:26.460
bude brát elektron a vodík

00:09:26.460 --> 00:09:27.320
jej bude ztrácet.

00:09:27.320 --> 00:09:28.780
Takže bude mít plus 1 tady.

00:09:28.780 --> 00:09:30.430
Stejně na této straně.

00:09:30.430 --> 00:09:33.060
Kyslík, alespoň na této straně vazby, bude mít plus 1.

00:09:33.060 --> 00:09:34.790
Získá jeden elektron.

00:09:34.790 --> 00:09:37.380
A co tato strana vazby s druhým kyslíkem?

00:09:37.380 --> 00:09:39.760
No, není důvod, aby kyslík odebíral

00:09:39.760 --> 00:09:41.170
elektron druhému kyslíku.

00:09:41.170 --> 00:09:43.560
Takže nebude mít žádný vliv na

00:09:43.560 --> 00:09:45.000
jeho oxidační stav.

00:09:45.000 --> 00:09:49.470
V tomto případě, oxidační stav kyslíku je minus 1.

00:09:49.470 --> 00:09:53.580
Tento oxidační stav kyslíku je také mínus 1.

00:09:53.580 --> 00:09:59.620
A oba vodíky mají oxidační číslo plus 1.

00:09:59.620 --> 00:10:03.080
Řekli jste, že kyslíky mají oxidační číslo minus 1.

00:10:03.080 --> 00:10:05.930
Takže dohromady je to 0.

00:10:05.930 --> 00:10:09.260
2 krát plus 1, plus 2 krát minus 1 je 0.

00:10:09.260 --> 00:10:11.080
Takže to je jen zvláštní případ.

00:10:11.080 --> 00:10:13.290
Je dobré být s ním obeznámen.

00:10:13.290 --> 00:10:14.170
Vrhněme se na další.

00:10:14.170 --> 00:10:15.970
Uhličitan železitý.

00:10:15.970 --> 00:10:18.410
A nyní, poprvé - pamatuji si, když jsme se prvně

00:10:18.410 --> 00:10:19.920
střetli s uhličitanem železitým.

00:10:19.920 --> 00:10:22.990
Pravděpodobně jste si mysleli, hele, proč se to jmenuje uhličitan železitý,

00:10:22.990 --> 00:10:25.270
když jsou tam jen dvě molekuly železa, nebo

00:10:25.270 --> 00:10:26.350
dva atomy železa?

00:10:26.350 --> 00:10:27.840
A teď se naučíte proč.

00:10:27.840 --> 00:10:30.310
Podívejme se na oxidační čísla.

00:10:30.310 --> 00:10:31.850
Takže kyslík.

00:10:31.850 --> 00:10:35.610
Oxidační číslo kyslíku je minus 2.

00:10:35.610 --> 00:10:38.530
.

00:10:38.530 --> 00:10:41.760
Teď, jestli je uhlík vázán s kyslíkem - podívejme se na

00:10:41.760 --> 00:10:43.330
periodickou tabulku.

00:10:43.330 --> 00:10:46.910
Máme vazbu uhlíku s kyslíkem.

00:10:46.910 --> 00:10:48.720
Uhlík se může chovat oběma způsoby.

00:10:48.720 --> 00:10:51.120
Může někdy elektrony dávat.

00:10:51.120 --> 00:10:53.040
Někdy je zase rád získá.

00:10:53.040 --> 00:10:57.270
Když se uhlík váže s kyslíkem, tady ten prvek si

00:10:57.270 --> 00:10:58.810
zabere elektrony.

00:10:58.810 --> 00:11:01.160
Kdybychom měli říct, kdo si bere elektrony,

00:11:01.160 --> 00:11:03.010
bude to kyslík.

00:11:03.010 --> 00:11:03.540
Správně?

00:11:03.540 --> 00:11:07.040
Takže uhlík bude své elektony poskytovat.

00:11:07.040 --> 00:11:10.200
Ale kolik elektronů bude uhlík dávat?

00:11:10.200 --> 00:11:10.936
No, podívejme se.

00:11:10.936 --> 00:11:14.720
Má 1, 2, 3, 4 valenční elektrony.

00:11:14.720 --> 00:11:16.240
Takže nejvíce může dát pryč

00:11:16.240 --> 00:11:19.390
4 valenční elektrony.

00:11:19.390 --> 00:11:21.670
Takže zpátky k uhličitanu.

00:11:21.670 --> 00:11:27.040
Uhlík může odevzdat nanejvýš

00:11:27.040 --> 00:11:29.930
své čtyři valenční elektrony.

00:11:29.930 --> 00:11:32.400
A jaké bude celkové oxidační číslo

00:11:32.400 --> 00:11:33.770
uhličitanu?

00:11:33.770 --> 00:11:36.810
CO3?

00:11:36.810 --> 00:11:39.430
Takže to je oxidace plus 4, protože má pouze

00:11:39.430 --> 00:11:40.270
4 elektrony k odevzdání.

00:11:40.270 --> 00:11:42.260
Jestliže se váže s kyslíkem, poskytne mu je.

00:11:42.260 --> 00:11:44.630
Kyslík si je přitáhne víc.

00:11:44.630 --> 00:11:47.640
Každý kyslík má minus 2.

00:11:47.640 --> 00:11:48.590
Popřemýšlejme o tom.

00:11:48.590 --> 00:11:54.210
Mám plus 4 minus, 3 krát minus 2.

00:11:54.210 --> 00:11:54.700
Je to tak?

00:11:54.700 --> 00:11:56.870
Mám 3 atomy kyslíku.

00:11:56.870 --> 00:12:00.290
Takže mám 4 minus 6, což se rovná minus 2.

00:12:00.290 --> 00:12:02.730
Můžeme se na to dívat jako na oxidační číslo

00:12:02.730 --> 00:12:06.990
celého uhličitanu, které je minus 2.

00:12:06.990 --> 00:12:11.210
A teď, jestliže má celá skupina uhličitanu minus 2, jeho

00:12:11.210 --> 00:12:16.920
příspěvek k oxidačnímu stavu celku --

00:12:16.920 --> 00:12:18.620
uhličitanové části molekuly.

00:12:18.620 --> 00:12:20.980
Máme tři skupiny uhličitanu.

00:12:20.980 --> 00:12:22.710
Každý z nich přispívá minus 2.

00:12:22.710 --> 00:12:25.740
Takže mám celkově minus 6.

00:12:25.740 --> 00:12:29.380
Jestli toto je minus 6 a tamto je neutrální molekula, pak naše dvě

00:12:29.380 --> 00:12:32.880
železa budou mít také

00:12:32.880 --> 00:12:35.290
oxidační stav plus 6.

00:12:35.290 --> 00:12:38.030
Protože se to vše sečte k nule.

00:12:38.030 --> 00:12:42.400
Jestliže oba atomy železa mají celkově plus 6,

00:12:42.400 --> 00:12:44.380
pak každý z nich musí mít

00:12:44.380 --> 00:12:46.460
oxidační stav plus 3.

00:12:46.460 --> 00:12:50.930
Nebo také, v našem hypotetickém světě, jestliže to nastane,

00:12:50.930 --> 00:12:53.510
alespoň 3 elektrony si vezmou uhličitany

00:12:53.510 --> 00:12:55.240
od každého z železitých iontů.

00:12:55.240 --> 00:12:57.980
Proč se to tedy nazávý uhličitan železitý?

00:12:57.980 --> 00:13:01.340
Myslím, že už jste na to přišli.

00:13:01.340 --> 00:13:04.600
Protože železo má oxidační stav 3.

00:13:04.600 --> 00:13:06.520
Železo - mnoho kovů, zvláště mnoho

00:13:06.520 --> 00:13:09.790
přechodných kovů -- mají různé oxidační stavy.

00:13:09.790 --> 00:13:11.970
Když máte uhličitan železitý, tak vlastně

00:13:11.970 --> 00:13:14.130
říkáte, toto je třetí oxidační stav.

00:13:14.130 --> 00:13:18.120
Nebo že oxidační číslo železa v této molekule

00:13:18.120 --> 00:13:20.780
bude plus 3.

00:13:20.780 --> 00:13:21.900
A teď, další případ.

00:13:21.900 --> 00:13:23.000
Toto je zajímavé.

00:13:23.000 --> 00:13:24.010
Kyselina octová.

00:13:24.010 --> 00:13:25.560
A myslím si, že je to poprvé, co vám ukazuji

00:13:25.560 --> 00:13:30.740
vzorec pro kyselinu octovou.

00:13:30.740 --> 00:13:33.410
Nepůjdu do detailů celé organické chemie.

00:13:33.410 --> 00:13:37.290
Ale zkusme přijít na to, co jsou různé náboje,

00:13:37.290 --> 00:13:38.835
nebo oxidační stavy.

00:13:38.835 --> 00:13:41.510
.

00:13:41.510 --> 00:13:43.610
Někdy to uvidíte napsané takto.

00:13:43.610 --> 00:13:45.430
Řeknete si, OK.

00:13:45.430 --> 00:13:47.530
Kyslíky, každý bude mít minus dva.

00:13:47.530 --> 00:13:51.130
.

00:13:51.130 --> 00:13:52.570
Vodíky budou mít plus 1.

00:13:52.570 --> 00:13:56.270
.

00:13:56.270 --> 00:13:58.520
Tak jak si zatím vedeme?

00:13:58.520 --> 00:14:02.100
Tyto kyslíky budou přispívat minus 4.

00:14:02.100 --> 00:14:06.200
A pak vodíky -- máme tady plus 3.

00:14:06.200 --> 00:14:09.260
A tady máme plus 1.

00:14:09.260 --> 00:14:10.925
Sečtete a máte 0.

00:14:10.925 --> 00:14:11.740
A vy budete jako, oh.

00:14:11.740 --> 00:14:14.430
Uhlíky nemají žádný oxidační stav.

00:14:14.430 --> 00:14:17.280
Musejí mít oxidační stav 0.

00:14:17.280 --> 00:14:22.180
Protože už jsme teď na nule, když jsme spočítali vodíky

00:14:22.180 --> 00:14:23.370
a kyslíky.

00:14:23.370 --> 00:14:26.230
Takže se podívejme, jestli je to skutečně ten případ.

00:14:26.230 --> 00:14:29.360
Takže když se uhlík váže s vodíkem, kdo si vezme

00:14:29.360 --> 00:14:32.100
elektrony?

00:14:32.100 --> 00:14:35.330
Když se váže uhlík s vodíkem.

00:14:35.330 --> 00:14:37.320
Elektronegativita - když jdete doprava.

00:14:37.320 --> 00:14:39.330
Uhlík je více elektronegativní.

00:14:39.330 --> 00:14:42.590
Rád si podrží elektrony, nebo přitáhne, raději

00:14:42.590 --> 00:14:43.310
než vodík.

00:14:43.310 --> 00:14:46.080
Takže v našem světě oxidačních stavů

00:14:46.080 --> 00:14:46.860
vodík poskytne elektrony.

00:14:46.860 --> 00:14:50.375
Je to vlastně kovalentní vazba, ale samozřejmě, my víme že

00:14:50.375 --> 00:14:52.430
když řešíme oxidační stavy, předstíráme, že

00:14:52.430 --> 00:14:53.630
jsou iontové.

00:14:53.630 --> 00:14:56.030
V tomto případě, vodíky budou

00:14:56.030 --> 00:14:58.100
elektrony poskytovat.

00:14:58.100 --> 00:15:00.920
Takže každý z nich bude mít oxidační stav plus 1.

00:15:00.920 --> 00:15:03.400
To je v souladu s tím, co dosud známe.

00:15:03.400 --> 00:15:04.730
A vlastně, je tu ještě další věc.

00:15:04.730 --> 00:15:06.770
Když jsem řešil příklad, zde, okamžitě

00:15:06.770 --> 00:15:10.420
jsem usoudil, že vodík má plus 1.

00:15:10.420 --> 00:15:12.190
Udělal jsem to, protože všechno ostatní prvky

00:15:12.190 --> 00:15:15.000
v molekule jsou uhlík a kyslík, kteří jsou více elektronegativní

00:15:15.000 --> 00:15:15.700
než vodík.

00:15:15.700 --> 00:15:18.190
Takže vodík bude ve svém plus 1 stavu.

00:15:18.190 --> 00:15:20.960
Jestliže bych tady měl plno alkalických kovů a kovů alkalických

00:15:20.960 --> 00:15:22.740
zemin, nebyl bych si tak jistý.

00:15:22.740 --> 00:15:24.090
Řekl bych možná vodík by odebral

00:15:24.090 --> 00:15:25.910
elektrony od nich.

00:15:25.910 --> 00:15:27.280
Ale zpět.

00:15:27.280 --> 00:15:30.680
Tyto dají všechny elektrony tomuto uhlíku.

00:15:30.680 --> 00:15:36.785
Od těchto vodíků, uhlík by měl minus

00:15:36.785 --> 00:15:39.740
3, že?

00:15:39.740 --> 00:15:41.260
Tyto ztrácí elektrony.

00:15:41.260 --> 00:15:43.560
Tenhle chlapík získal 3 elektrony, takže jeho náboj

00:15:43.560 --> 00:15:45.430
se sníží o tři.

00:15:45.430 --> 00:15:46.680
Vazba uhlík-uhlík.

00:15:46.680 --> 00:15:48.720
Není žádný důvod k tomu, aby uhlík odebíral elektrony

00:15:48.720 --> 00:15:49.570
dalšímu uhlíku.

00:15:49.570 --> 00:15:51.620
Všechny uhlíky jsou vytvořeny rovnocenné.

00:15:51.620 --> 00:15:53.920
Neměl by tu být žádný transfer.

00:15:53.920 --> 00:15:56.160
Takže oxidační status uhlíku je 3.

00:15:56.160 --> 00:15:57.230
A co na této straně?

00:15:57.230 --> 00:16:01.560
Víme, že vodík bude mít oxidační stav

00:16:01.560 --> 00:16:02.920
plus 1.

00:16:02.920 --> 00:16:05.470
Bude poskytovat elektron kyslíku.

00:16:05.470 --> 00:16:08.870
Tento kyslík, jako většina kyslíků, si vezme

00:16:08.870 --> 00:16:09.640
dva elektrony.

00:16:09.640 --> 00:16:12.980
Jeden z tohoto uhlíku, a jeden z tohotu vodíku.

00:16:12.980 --> 00:16:16.460
Takže bude mít oxidační stav minus 2.

00:16:16.460 --> 00:16:19.140
Tento kyslík si také vezme dva elektrony.

00:16:19.140 --> 00:16:20.600
V tomto případě, oba budou od

00:16:20.600 --> 00:16:22.370
tohoto oranžového uhlíku.

00:16:22.370 --> 00:16:24.870
Takže bude mít oxidační stav minus 2.

00:16:24.870 --> 00:16:26.840
Jaký je tedy oxidační stav tohoto uhlíku?

00:16:26.840 --> 00:16:33.190
Předal dva elektrony tomuto chlapíkovi, a dal jeden

00:16:33.190 --> 00:16:35.450
elektron tomuto kyslíku.

00:16:35.450 --> 00:16:37.640
Pamatujte, tadyten dostal jeden elektron od uhlíku a

00:16:37.640 --> 00:16:39.050
jeden z vodíku.

00:16:39.050 --> 00:16:41.990
Ztratil jeden elektron tady, dva tam.

00:16:41.990 --> 00:16:43.770
Celkově tři elektrony.

00:16:43.770 --> 00:16:49.050
Ve skutečnosti, by měl mít náboj plus 3.

00:16:49.050 --> 00:16:53.080
Vypadá to, že průměrný oxidační stav pro

00:16:53.080 --> 00:16:54.930
uhlík v kyselině octové je 0.

00:16:54.930 --> 00:16:58.150
Protože když zprůměrujete minus 3 a plus 3, dostanete se k 0.

00:16:58.150 --> 00:17:00.270
A to je proč jsem řekl, že mají možná 0.

00:17:00.270 --> 00:17:03.730
Ale když napíšete jejich oxidační čísla,

00:17:03.730 --> 00:17:07.410
zelené C má minus 3.

00:17:07.410 --> 00:17:10.660
A oranžové C, oranžový uhlík,

00:17:10.660 --> 00:17:12.880
má plus 3.

00:17:12.880 --> 00:17:15.500
Jestli jste zvládli tohle, a nemyslím si, že je to příliš

00:17:15.500 --> 00:17:22.130
komplexní, budete borci v oxidačních stavech.

00:17:22.130 --> 00:17:23.720
Myslím, že teď už vše víte.

00:17:23.720 --> 00:17:26.515
V dalším videu začneme objevovat oxidačně

00:17:26.515 --> 00:17:28.150
redukční reakce.

00:17:28.150 --> 00:17:28.267
.