WEBVTT

00:00:06.979 --> 00:00:11.559
Lidským očím svět v noci připomíná
beztvaré šedivé plátno.

00:00:11.559 --> 00:00:14.313
Na druhou stranu řada nočních zvířat

00:00:14.313 --> 00:00:19.599
zažívá bohatý a pestrý svět,
plný detailů, tvarů a barev.

00:00:19.599 --> 00:00:23.500
Co tedy odlišuje můry od lidí?

00:00:23.500 --> 00:00:26.398
Můry a mnoho dalších nočních zvířat 
v noci vidí,

00:00:26.398 --> 00:00:30.148
protože jejich oči jsou přizpůsobeny
a dokáží vyvážit nedostatek světla.

00:00:30.148 --> 00:00:32.909
Všechny oči, ať už oči nočních tvorů 
nebo těch ostatních,

00:00:32.909 --> 00:00:36.757
spoléhají na fotoreceptory v sítnici,

00:00:36.757 --> 00:00:38.938
detekující částice světla 
známé jako fotony.

00:00:38.938 --> 00:00:43.159
Fotoreceptory poté předají informaci 
o fotonech

00:00:43.159 --> 00:00:44.869
ostatním buňkám v sítnici a mozku.

00:00:44.869 --> 00:00:48.689
Mozek informace pečlivě prozkoumá
a použije k vytvoření obrazu prostředí,

00:00:48.689 --> 00:00:50.691
které oko vnímá.

00:00:50.691 --> 00:00:53.709
Čím je světlo jasnější, 
tím více fotonů oko zasáhne.

00:00:53.709 --> 00:00:55.909
100 milionkrát více fotonů 
je oku k dispozici

00:00:55.909 --> 00:00:59.809
za slunečného dne

00:00:59.809 --> 00:01:02.650
než při zatažené, bezměsíčné noci.

00:01:02.650 --> 00:01:05.420
Fotonů je ve tmě nejenom méně,

00:01:05.420 --> 00:01:08.890
ale zasahují oko i méně 
spolehlivým způsobem.

00:01:08.890 --> 00:01:11.409
Znamená to, 
že informace získané fotoreceptory

00:01:11.409 --> 00:01:13.450
se budou v průběhu času měnit stejně,

00:01:13.450 --> 00:01:15.600
jako se bude měnit kvalita obrazu.

00:01:15.600 --> 00:01:20.620
Snažit se ve tmě zachytit skrovné,
náhodně přicházející fotony,

00:01:20.620 --> 00:01:24.010
je příliš obtížné 
pro oči většiny denních tvorů.

00:01:24.010 --> 00:01:27.841
Pro noční tvory je to jen
otázka přizpůsobení se.

00:01:27.841 --> 00:01:31.391
Například velikostí.

00:01:31.391 --> 00:01:35.980
U nártouna je každá oční bulva
stejně velká jako jeho mozek.

00:01:35.980 --> 00:01:40.060
Znamená to, že ze savců má největší oči
v poměru k hlavě.

00:01:40.060 --> 00:01:44.571
Kdyby lidé měli mozek a oči stejně velké, 
měly by naše oči velikost grepů.

00:01:44.571 --> 00:01:48.830
Jeho rozšířené zornice se nevyvinuly 
kvůli roztomilému vzhledu,

00:01:48.830 --> 00:01:51.881
ale k nashromáždění co nejvíce světla.

00:01:51.881 --> 00:01:55.101
Větší oči mohou mít větší kruhové otvory, 
zvané zorničky,

00:01:55.101 --> 00:01:56.561
a větší čočky,

00:01:56.561 --> 00:01:59.831
což umožňuje dopad 
většího množství světla na receptory.

00:01:59.831 --> 00:02:04.103
Zatímco nártouni snímají noční scenérii
pomocí svých obrovských kukadel,

00:02:04.103 --> 00:02:07.532
kočky na to mají lesklé oči.

00:02:07.532 --> 00:02:12.352
Kočičí oči získávají svůj lesk 
díky věci zvané tapetum lucidum,

00:02:12.352 --> 00:02:14.821
která je umístěna za fotoreceptory.

00:02:14.821 --> 00:02:18.733
Je tvořena z vrstev buněk vypadajících
jako zrcadlo a obsahujících krystaly,

00:02:18.733 --> 00:02:22.336
které odráží přicházející světlo
zpět k fotoreceptorům

00:02:22.336 --> 00:02:24.062
a ven z oka.

00:02:24.062 --> 00:02:25.812
To tvoří „strašidelné” světlo

00:02:25.812 --> 00:02:30.342
a dává fotoreceptorům druhou šanci
k zaznamenání fotonů.

00:02:30.342 --> 00:02:35.973
Ve skutečnosti tento systém inspiroval
„kočičí oči”, které užíváme na silnicích.

00:02:35.973 --> 00:02:39.653
Na druhou stranu ropuchy 
to dělají pomalu.

00:02:39.653 --> 00:02:41.376
Mohou vytvářet obraz,

00:02:41.376 --> 00:02:45.701
i když jednotlivé fotoreceptory zasáhne
pouze jediný foton za sekundu.

00:02:45.701 --> 00:02:47.846
Umožňují jim to fotoreceptory,

00:02:47.846 --> 00:02:51.353
které jsou více než 25krát pomalejší
než ty lidské.

00:02:51.353 --> 00:02:54.716
To znamená, že ropuchy mohou shromažďovat 
fotony po dobu až 4 sekund,

00:02:54.716 --> 00:02:57.672
což jim umožní nasbírat jich
mnohem více než dokážou naše oči

00:02:57.672 --> 00:02:59.743
v každém vizuálním časovém intervalu.

00:02:59.743 --> 00:03:03.762
Nevýhodou je, že to způsobuje 
pomalé reagování,

00:03:03.762 --> 00:03:08.034
protože aktualizovaný obraz dostávají
pouze každé 4 vteřiny.

00:03:08.034 --> 00:03:11.474
Naštěstí jsou zvyklé na to, 
že cílí na pomalou kořist.

00:03:11.474 --> 00:03:14.793
V noci se ale také hemží hmyz,

00:03:14.793 --> 00:03:16.792
třeba dlouhozobky svízelové,

00:03:16.792 --> 00:03:20.724
které vidí své oblíbené květiny 
v barvě i za noci plné hvězd.

00:03:20.724 --> 00:03:23.383
Jsou toho schopny díky 
překvapivé schopnosti -

00:03:23.383 --> 00:03:26.213
oprostit se od detailů 
ve svém zrakovém vnímání.

00:03:26.213 --> 00:03:29.754
Informace z okolních fotoreceptorů
jsou seskupeny v jejich mozcích,

00:03:29.754 --> 00:03:32.244
takže zachycení fotonu skupinou je vyšší

00:03:32.244 --> 00:03:34.745
ve srovnání s jednotlivými receptory.

00:03:34.745 --> 00:03:38.422
Nicméně, seskupování fotoreceptorů 
vede ke ztrátě detailů v obrazu,

00:03:38.422 --> 00:03:42.014
protože jemné detaily vyžadují jemnou 
mřížku fotoreceptorů,

00:03:42.014 --> 00:03:45.784
z nichž každý zaznamenává fotony 
z jednoho malého bodu v prostoru.

00:03:45.784 --> 00:03:49.574
Trik je v tom nalézt rovnováhu 
mezi mírou fotonů a ztrátou detailu tak,

00:03:49.574 --> 00:03:51.243
aby našly své květiny.

00:03:51.243 --> 00:03:54.424
Ať už jsou oči pomalé, obrovské, 
lesklé či ne tak jemné,

00:03:54.424 --> 00:03:57.245
je to kombinace těchto
biologických adaptací,

00:03:57.245 --> 00:04:00.856
které nočním tvorům dávají 
jejich jedinečné vizuální schopnosti.

00:04:00.856 --> 00:04:04.477
Představte si, kdybychom mohli 
prostřednictvím jejich očí vidět svět,

00:04:04.477 --> 00:04:06.676
který ožívá po západu slunce.