1
00:00:06,979 --> 00:00:11,559
Lidským očím svět v noci připomíná
beztvaré šedivé plátno.

2
00:00:11,559 --> 00:00:14,313
Na druhou stranu řada nočních zvířat

3
00:00:14,313 --> 00:00:19,599
zažívá bohatý a pestrý svět,
plný detailů, tvarů a barev.

4
00:00:19,599 --> 00:00:23,500
Co tedy odlišuje můry od lidí?

5
00:00:23,500 --> 00:00:26,398
Můry a mnoho dalších nočních zvířat 
v noci vidí,

6
00:00:26,398 --> 00:00:30,148
protože jejich oči jsou přizpůsobeny
a dokáží vyvážit nedostatek světla.

7
00:00:30,148 --> 00:00:32,909
Všechny oči, ať už oči nočních tvorů 
nebo těch ostatních,

8
00:00:32,909 --> 00:00:36,757
spoléhají na fotoreceptory v sítnici,

9
00:00:36,757 --> 00:00:38,938
detekující částice světla 
známé jako fotony.

10
00:00:38,938 --> 00:00:43,159
Fotoreceptory poté předají informaci 
o fotonech

11
00:00:43,159 --> 00:00:44,869
ostatním buňkám v sítnici a mozku.

12
00:00:44,869 --> 00:00:48,689
Mozek informace pečlivě prozkoumá
a použije k vytvoření obrazu prostředí,

13
00:00:48,689 --> 00:00:50,691
které oko vnímá.

14
00:00:50,691 --> 00:00:53,709
Čím je světlo jasnější, 
tím více fotonů oko zasáhne.

15
00:00:53,709 --> 00:00:55,909
100 milionkrát více fotonů 
je oku k dispozici

16
00:00:55,909 --> 00:00:59,809
za slunečného dne

17
00:00:59,809 --> 00:01:02,650
než při zatažené, bezměsíčné noci.

18
00:01:02,650 --> 00:01:05,420
Fotonů je ve tmě nejenom méně,

19
00:01:05,420 --> 00:01:08,890
ale zasahují oko i méně 
spolehlivým způsobem.

20
00:01:08,890 --> 00:01:11,409
Znamená to, 
že informace získané fotoreceptory

21
00:01:11,409 --> 00:01:13,450
se budou v průběhu času měnit stejně,

22
00:01:13,450 --> 00:01:15,600
jako se bude měnit kvalita obrazu.

23
00:01:15,600 --> 00:01:20,620
Snažit se ve tmě zachytit skrovné,
náhodně přicházející fotony,

24
00:01:20,620 --> 00:01:24,010
je příliš obtížné 
pro oči většiny denních tvorů.

25
00:01:24,010 --> 00:01:27,841
Pro noční tvory je to jen
otázka přizpůsobení se.

26
00:01:27,841 --> 00:01:31,391
Například velikostí.

27
00:01:31,391 --> 00:01:35,980
U nártouna je každá oční bulva
stejně velká jako jeho mozek.

28
00:01:35,980 --> 00:01:40,060
Znamená to, že ze savců má největší oči
v poměru k hlavě.

29
00:01:40,060 --> 00:01:44,571
Kdyby lidé měli mozek a oči stejně velké, 
měly by naše oči velikost grepů.

30
00:01:44,571 --> 00:01:48,830
Jeho rozšířené zornice se nevyvinuly 
kvůli roztomilému vzhledu,

31
00:01:48,830 --> 00:01:51,881
ale k nashromáždění co nejvíce světla.

32
00:01:51,881 --> 00:01:55,101
Větší oči mohou mít větší kruhové otvory, 
zvané zorničky,

33
00:01:55,101 --> 00:01:56,561
a větší čočky,

34
00:01:56,561 --> 00:01:59,831
což umožňuje dopad 
většího množství světla na receptory.

35
00:01:59,831 --> 00:02:04,103
Zatímco nártouni snímají noční scenérii
pomocí svých obrovských kukadel,

36
00:02:04,103 --> 00:02:07,532
kočky na to mají lesklé oči.

37
00:02:07,532 --> 00:02:12,352
Kočičí oči získávají svůj lesk 
díky věci zvané tapetum lucidum,

38
00:02:12,352 --> 00:02:14,821
která je umístěna za fotoreceptory.

39
00:02:14,821 --> 00:02:18,733
Je tvořena z vrstev buněk vypadajících
jako zrcadlo a obsahujících krystaly,

40
00:02:18,733 --> 00:02:22,336
které odráží přicházející světlo
zpět k fotoreceptorům

41
00:02:22,336 --> 00:02:24,062
a ven z oka.

42
00:02:24,062 --> 00:02:25,812
To tvoří „strašidelné” světlo

43
00:02:25,812 --> 00:02:30,342
a dává fotoreceptorům druhou šanci
k zaznamenání fotonů.

44
00:02:30,342 --> 00:02:35,973
Ve skutečnosti tento systém inspiroval
„kočičí oči”, které užíváme na silnicích.

45
00:02:35,973 --> 00:02:39,653
Na druhou stranu ropuchy 
to dělají pomalu.

46
00:02:39,653 --> 00:02:41,376
Mohou vytvářet obraz,

47
00:02:41,376 --> 00:02:45,701
i když jednotlivé fotoreceptory zasáhne
pouze jediný foton za sekundu.

48
00:02:45,701 --> 00:02:47,846
Umožňují jim to fotoreceptory,

49
00:02:47,846 --> 00:02:51,353
které jsou více než 25krát pomalejší
než ty lidské.

50
00:02:51,353 --> 00:02:54,716
To znamená, že ropuchy mohou shromažďovat 
fotony po dobu až 4 sekund,

51
00:02:54,716 --> 00:02:57,672
což jim umožní nasbírat jich
mnohem více než dokážou naše oči

52
00:02:57,672 --> 00:02:59,743
v každém vizuálním časovém intervalu.

53
00:02:59,743 --> 00:03:03,762
Nevýhodou je, že to způsobuje 
pomalé reagování,

54
00:03:03,762 --> 00:03:08,034
protože aktualizovaný obraz dostávají
pouze každé 4 vteřiny.

55
00:03:08,034 --> 00:03:11,474
Naštěstí jsou zvyklé na to, 
že cílí na pomalou kořist.

56
00:03:11,474 --> 00:03:14,793
V noci se ale také hemží hmyz,

57
00:03:14,793 --> 00:03:16,792
třeba dlouhozobky svízelové,

58
00:03:16,792 --> 00:03:20,724
které vidí své oblíbené květiny 
v barvě i za noci plné hvězd.

59
00:03:20,724 --> 00:03:23,383
Jsou toho schopny díky 
překvapivé schopnosti -

60
00:03:23,383 --> 00:03:26,213
oprostit se od detailů 
ve svém zrakovém vnímání.

61
00:03:26,213 --> 00:03:29,754
Informace z okolních fotoreceptorů
jsou seskupeny v jejich mozcích,

62
00:03:29,754 --> 00:03:32,244
takže zachycení fotonu skupinou je vyšší

63
00:03:32,244 --> 00:03:34,745
ve srovnání s jednotlivými receptory.

64
00:03:34,745 --> 00:03:38,422
Nicméně, seskupování fotoreceptorů 
vede ke ztrátě detailů v obrazu,

65
00:03:38,422 --> 00:03:42,014
protože jemné detaily vyžadují jemnou 
mřížku fotoreceptorů,

66
00:03:42,014 --> 00:03:45,784
z nichž každý zaznamenává fotony 
z jednoho malého bodu v prostoru.

67
00:03:45,784 --> 00:03:49,574
Trik je v tom nalézt rovnováhu 
mezi mírou fotonů a ztrátou detailu tak,

68
00:03:49,574 --> 00:03:51,243
aby našly své květiny.

69
00:03:51,243 --> 00:03:54,424
Ať už jsou oči pomalé, obrovské, 
lesklé či ne tak jemné,

70
00:03:54,424 --> 00:03:57,245
je to kombinace těchto
biologických adaptací,

71
00:03:57,245 --> 00:04:00,856
které nočním tvorům dávají 
jejich jedinečné vizuální schopnosti.

72
00:04:00,856 --> 00:04:04,477
Představte si, kdybychom mohli 
prostřednictvím jejich očí vidět svět,

73
00:04:04,477 --> 00:04:06,676
který ožívá po západu slunce.