Představivost je klíčovou složkou mojí práce. Přednáším o globálním zdraví. A vím, že nestačí poznat všechny údaje. Musím získané údaje podat srozumitelným způsobem, který lidi zaujme. Teď zkusím udělat něco, co jsem zatím nikdy nedělal: animovat údaje v reálném prostředí, s pomocí našeho technického štábu. Takže, pojďme na to: zde je osa zdraví. Očekávaná délka života od 25 do 75 let. A tady dole máme osu bohatství: Příjem na osobu: 400, 4000 a 40 000 dolarů. Tady dole vidíme chudobu a bídu, a tady nahoře bohatství a zdraví. Teď vám ukážu svět před 200 lety, v roce 1810. Zde vidím všechny země: Evropa je hnědá, Asie červená, Střední východ zelený, Afrika modrá a Amerika žlutá. A velikost populace v zemi se promítá do velikosti zobrazené kuličky. V roce 1810 tu byla velká tlačenice, že? Všechny země byli chudé, předpokládaná délka života se pohybovala pod 40 lety a jen Anglie s Holandskem na tom byly o nic lépe, ne, ale ne moc. Teď začíná naše animace. Průmyslová revoluce zapříčinila, že se Evropa začala vzdalovat ostatním, zatím co kolonizované země Asie a Afriky, zůstávají na místě. Západ se stává zdravější a zdravější. A tady vidíme menší propad z důvodů První světové války a epidemie Španělské chřipky. Jaká katastrofa! A teď přelétneme dvacátá a třicátá léta 20. století. A přes světovou krizi, západ se probíjí vpřed směrem k většímu bohatství a lepšímu zdraví. Japonsko a některé jiné země se ho snaží následovat, zatímco většina zemí zůstává dole. V tomto okamžiku, po tragédiích Druhé světové války, na chvilku zastavím a podíváme se na svět v roce 1948. 1948 byl velký rok: válka skončila, Švédsko slavilo úspěchy na zimní olympiádě a já jsem přišel na svět. Ale rozdíly mezi státy světa byl větší než kdykoliv předtím. Spojené státy byly v čele, Japonsko dotahovalo, za nimi Brazílie, Írán se stal trochu bohatším díky ropě, ale stále mí nízkou délku života. A zde jsou asijští giganti: Čína, Indie, Pakistán, Bangladéš, Indonésie, kteří jsou stále chudí a zaostalí, ale podívejme se co se stane! Pojďme na to! Za mého života získali kolonie samostatnost, a konečně se začali stávat zdravějšími, zdravějšími a ještě zdravějšími. V sedmdesátých letech země Asie a Latinské Ameriky začali dohánět Západ: jejich ekonomiky začali rychle růst. Část Afriky následuje, část uvízla v občanských válkách a nebo ji zasáhla epidemie HIV. A zde můžeme vidět dnešní svět, prostřednictvím nejnovějších statistik. Většina lidí žije uprostřed. Ale stále vidíme velké rozdíly mezi lídry a zbytkem světa a také velké rozdíly uvnitř jednotlivých zemí. Kuličky nám ukazují statistický průměr země, ale já ho můžu rozdělit. Seberu Čínu a rozdělím jí na provincie. Tady je Šanghaj. Ta je v současnosti tak zdravá a bohatá jako dnešní Itálie. A tady je chudá provincie Guizhou, která je na tom stejně jako Pakistán a když pokračujeme dále dostáváme se k venkovským oblastem, které jsou na úrovni africké Ghany. A teď, nehledě na velké rozdíly v dnešním světě, za posledních 200 let vidíme obrovský pokrok. Hluboká historická propast mezi Západem a zbytkem světa se zmenšuje. Části našeho světa se sbližují a vidíme jasný trend budoucnosti, s mezinárodní pomocí, obchodem, ekologickými technologiemi a mírovými procesy dokážeme, že každý na světě se může dostat do tohoto rohu zdraví a bohatství. To co jste právě viděli je příběh 200 zemí po dobu 200 let vytvořený díky 120 000 údajů. Celkem pěkné ne?