0:00:01.144,0:00:04.568
V tomto průvodci se podíváme na něco,[br]co už dávno používate.

0:00:04.595,0:00:05.757
Jsou to funkce.

0:00:05.952,0:00:09.352
Kdykoli, když používáte[br]příkazy jako "rect", "fill" nebo "text",

0:00:09.782,0:00:11.232
voláte funkce.

0:00:11.403,0:00:13.993
A tyto funkce nakreslí,[br]co jim řeknete.

0:00:14.744,0:00:16.384
A co to vlastně funkce je?

0:00:16.417,0:00:19.937
Je to kus kódu, který jsme dali[br]dohromady a nějak jsme ho pojmenovali.

0:00:19.937,0:00:23.107
A tuto funkci můžeme [br]opakovaně používat.

0:00:23.884,0:00:25.099
Vezměte si třeba "rect".

0:00:25.138,0:00:26.368
Co vlastně "rect" dělá?

0:00:26.372,0:00:28.392
Jednoduše nakreslí[br]čtyři čáry.

0:00:28.577,0:00:30.807
To samé bychom[br]zvládli udělat i pomocí funkce "line".

0:00:31.489,0:00:33.699
Vidíme, že třeba pomocí 4 takových funkcí[br]vykreslíme obdélník.

0:00:34.034,0:00:39.046
Je ale pravda,[br]že obdélník budeme kreslit docela často.

0:00:39.385,0:00:45.356
A počítat pokaždé nakreslení[br]všech čtyř čar, to je celkem otrava.

0:00:45.356,0:00:48.078
Namísto toho[br]tedy máme funkci "rect".

0:00:48.078,0:00:52.078
A ta dělá to samé,[br]jako tyto čtyři řádky kódu.

0:00:52.078,0:00:53.558
Ale za použití[br]méně kódu!

0:00:54.958,0:01:02.208
Funkce "rect" je funkcí dostupnou [br]ve všech programech na Khan Academy.

0:01:02.609,0:01:04.999
Můžete si ale udělat[br]i své vlastní funkce,

0:01:04.999,0:01:07.349
které pak můžete[br]používat ve svých programech.

0:01:07.557,0:01:08.487
Dám vám příklad.

0:01:08.711,0:01:13.666
Řekněme, že chceme program, [br]který bude opakovaně kreslit Winstona.

0:01:14.177,0:01:16.787
Třeba bychom chtěli vyprávět[br]Winstonův životní příběh

0:01:16.823,0:01:19.371
A chtěli bychom ukázat[br]každou etapu jeho života.

0:01:20.718,0:01:23.398
Takhle by mohl vypadat[br]počáteční Winstonův kód.

0:01:24.159,0:01:27.100
Máme zde proměnné[br]faceX a faceY.

0:01:27.100,0:01:31.940
Ty označují střed obličeje, vůči [br]kterému se vykreslí oči a ústa.

0:01:32.713,0:01:36.313
V této chvíli program [br]vidí kód bez jakékoli funkce.

0:01:36.597,0:01:39.577
Program tedy kód spustí,[br]ale pouze jednou.

0:01:40.873,0:01:42.823
Zkusíme z toho teď[br]udělat funkci.

0:01:43.397,0:01:47.727
Princip je velmi podobný tomu,[br]jak se definují proměnné.

0:01:47.727,0:01:49.057
Už to vlastně skoro umíme.

0:01:49.060,0:01:51.940
Napíšeme tedy[br]"var drawWinston".

0:01:51.940,0:01:54.490
Tedy název bude "nakresli Winstona"

0:01:54.490,0:01:56.016
A pak napíšeme rovná se.

0:01:56.016,0:02:05.551
Ale tady namísto čísla nebo řetězce[br]napíšeme "function" a "prázdné závorky".

0:02:06.131,0:02:10.844
Pak napíšeme otevřenou složenou závorku,[br]zavřenou složenou závorku a středník.

0:02:11.765,0:02:16.777
Teď musíme vložit všechno,[br]co chceme ve funkci mít,

0:02:16.777,0:02:18.887
mezi složené závorky.

0:02:18.954,0:02:23.654
Čili vezmeme tento kód[br]a vložíme ho do naší funkce.

0:02:23.654,0:02:26.709
Pěkně to ještě odsadíme.

0:02:26.709,0:02:30.218
Takže teď tady máme proměnnou,[br]která obsahuje naši funkci.

0:02:30.218,0:02:33.880
V podstatě jsme tento shluk [br]kódu označili proto,

0:02:33.880,0:02:40.079
abychom ho později[br]během programu mohli přivolat.

0:02:40.600,0:02:42.840
Upravili jsme si to, abychom tento kód[br]mohli opakovaně používat.

0:02:43.604,0:02:46.474
Ale teď si všimněte, že [br]nám zmizel Winston!

0:02:46.474,0:02:48.328
Ztratili jsme ho.

0:02:49.680,0:02:51.070
Stalo se to,

0:02:51.070,0:02:54.380
že při vložení kódu do funkce[br]jsme našemu programu řekli:

0:02:54.380,0:03:00.290
"Tady máš nějaký kód k přivolání,[br]ale jenom když ti to řeknu."

0:03:00.803,0:03:03.687
Musíme tedy programu[br]říct, aby kód spustil.

0:03:03.687,0:03:06.517
A to znamená, že[br]musíme přivolat funkci.

0:03:06.517,0:03:09.177
Úplně stejně jako[br]s elipsami, čárami a obdélníky.

0:03:09.177,0:03:13.089
Napíšeme název funkce[br]"drawWinston".

0:03:13.749,0:03:15.809
Doplníme závorky.

0:03:16.090,0:03:17.900
A samozřejmě středník.

0:03:19.305,0:03:20.798
A máme Winstona!

0:03:21.662,0:03:22.822
Mně se to dost líbí!

0:03:22.822,0:03:28.292
Vám asi úplně ne, protože náš[br]program dělá to samé, co předtím.

0:03:28.716,0:03:29.716
Ale v čem je to teď lepší?

0:03:30.141,0:03:32.576
Smysl funkcí je ten, [br]že je můžeme použít opakovaně.

0:03:33.516,0:03:34.496
Tak pojďme na to.

0:03:34.496,0:03:37.266
Jednoduše zkopírujeme[br]a vložíme přivolání funkce.

0:03:38.232,0:03:40.612
Znovu a ještě jednou.

0:03:41.817,0:03:44.017
No, ale to pořád vypadá stejně.

0:03:45.223,0:03:48.343
Funguje to, kreslí to[br]několik Winstonů.

0:03:48.343,0:03:50.883
Problémem je, že jsou[br]všichni na tom samém místě.

0:03:51.093,0:03:52.523
Kdybychom měli rentgen,

0:03:52.523,0:03:55.763
ozářili bychom plátno[br]a viděli bychom tři Winstony.

0:03:56.442,0:03:59.162
Nevím jak vy, ale já[br]rentgen nemám.

0:04:00.336,0:04:03.306
Můžeme ale naši funkci[br]trochu upravit.

0:04:03.306,0:04:04.736
A pak už to vidět bude.

0:04:04.736,0:04:08.741
Jak vidíte, faceX a faceY[br]jsou vždy 202 a 208.

0:04:08.741,0:04:11.571
To můžeme změnit[br]použitím funkce "random".

0:04:11.571,0:04:14.601
Určíme náhodná čísla[br]od 50 do 350.

0:04:14.601,0:04:16.743
Vygeneruje mi to náhodná[br]čísla v tomto rozmezí.

0:04:16.743,0:04:18.393
Tady uděláme to samé.

0:04:19.025,0:04:23.025
Takže při každém přivolání[br]funkce se generují náhodná čísla.

0:04:23.306,0:04:28.006
Při opětovném spuštění[br]dostaneme náhodné Winstony.

0:04:29.870,0:04:31.414
Podle mě je to skvělý,

0:04:31.414,0:04:34.784
protože bez funkce[br]bychom museli napsat hromadu kódu.

0:04:34.784,0:04:36.654
Museli bychom napsat[br]třikrát tolik kódu.

0:04:38.122,0:04:40.843
Pořád to ale není tak[br]praktické, jak by to mohlo být.

0:04:40.843,0:04:43.474
My totiž nechceme[br]náhodné Winstony,

0:04:43.474,0:04:46.884
ale Winstony na[br]specifické pozici.

0:04:46.920,0:04:48.140
Takže se těšte na příště,

0:04:48.140,0:04:52.140
protože se naučíme něco o tom,[br]jak naší funkci předávat parametry.