Je slunce prospěšné pro naše srdce?

Naše tělo získává ze slunce vitamín D, ale jak naznačuje dermatolog Richard Weller, sluneční záření může přinášet i další překvapivý prospěšný účinek. Nový výzkum jeho týmu ukazuje, že oxid dusnatý, chemický přenašeč uložený ve velkém množství v kůži, se uvolňuje UV světlem a má pak příznivý účinek na krevní tlak a kardiovaskulární systém. Co to znamená? Možná to vysvětluje, proč Skotové onemocní častěji než Australané…

Takže před tím než jsem se stal dermatologem,

začínal jsem - jako většina dermatologů v Británii -

v praktickém lékařství.

Před 20 lety, na konci tohoto období,

jsem odjel do Austrálie.

Když odjedete do Austrálie, zjistíte,

že Australané jsou velmi soutěživí.

A nejsou moc šlechetní vítězové.

Toto se stávalo často:

„Ty ‚pommy‘ (hanlivé označení příslušníka britské národnosti), neumíš hrát kriket ani rugby.“

To jsem ještě přetrpěl.

Ale zpět k práci --

každý týden jsme měli „časopisové sezení“,

kdy se posadíte s ostatními doktory

a studujete vědecké materiály

spojené s lékařstvím.

Po týdnu to bylo o úmrtnosti na kardiovaskulární choroby,

nudný předmět -- kolik lidí umře kvůli srdečním onemocněním,

jaká je úmrtnost.

A i v tomhle byli velmi soutěživí:

„Vy ‚pommies‘, vaše úmrtnost kvůli onemocněním srdce je šokující.“

A samozřejmě měli pravdu.

Australané mají asi o třetinu méně srdečních onemocnění než my --

méně mrtvých kvůli infarktům, selháním srdce, méně mrtvic,

obecně jsou mnohem zdravější parta.

A samozřejmě říkají, že je to díky

jejich dobrému životnímu postoji, cvičení,

protože jsou Australané a my jsme malí a vyzáblí „pommies“ a tak dále.

Není to ale jen Austrálie, která má lepší zdravotní stav než Británie.

Uvnitř Británie existuje gradient zdravotního stavu --

a zde je, co většinou nazýváme standardizovaná úmrtnost,

v podstatě vaše šance na smrt.

Tohle je pohled na data z materiálu zhruba před 20 lety,

ale je to pravda i dnes.

Srovnáme-li vaši úmrtnost na 50 stupních severní šířky

to je na jihu, Londýn a okolí --

s místy na 55 stupních zeměpisné šířky --

špatná zpráva je, že tady je Glasgow.

Já jsem z Edinburghu. Horší zpráva, je to dokonce Edinburgh.

(Smích)

Takže jaké jsou důvody pro tento strašlivý rozdíl zde

mezi námi tady nahoře v jižním Skotsku

a jihem?

Víme o kouření,

smažených tyčinkách Mars, hranolkách -- glasgowská strava.

Všechny tyto věci.

Ale tento graf počítá se všemi

těmito známými rizikovými faktory.

Počítá s kouřením, sociální třídou, stravou,

všemi těmito známými rizikovými faktory.

Zůstal nám zde tento chybějící prostor

zvyšujícího se počtu úmrtí, čím dále na sever jdete.

Sluneční svit má na tom samozřejmě svou roli.

A vitamín D na tom má taky velký podíl,

a hodně lidí si s tím dělá starosti.

Potřebujeme vitamín D, dnes je požadováno, aby ho děti dostaly určité množství.

Moje babička vyrostla v Glasgow

v dvacátých a třicátých letech 19. století, když byla křivice opravdový problém

a tresčí olej z jater byl zaveden.

A to opravdu zabránilo křivici, která bývala běžná v tomto městě.

Má babička mě jako dítě také krmila olejem z tresčích jater.

Zjevně -- nikdo nezapomene na olej z tresčích jater.

Souvislost je ale tato: čím větší je úroveň vitamínu D v lidské krvi,

tím je méně srdečních onemocnění, méně onemocnění rakovinou.

Zdá se, že mnoho dat nasvědčuje tomu, že vitamín D je pro nás velmi dobrý.

Zabraňuje křivici a tak dále.

Ale pokud dáte lidem doplňkový vitamín D,

nezměníte ten vysoký počet srdečních chorob.

A důkazy, že chrání před rakovinou, nejsou ještě stoprocentní.

Takže se chystám navrhnout, že vitamín D není jediným hráčem.

Není to jediný faktor, který chrání proti srdečním chorobám.

Myslím, že vysoké hodnoty vitamínu D jsou ukazatelem vystavení se slunečním paprskům

a sluneční svit, v postupech, které vám ukáži,

je dobrý proti srdečním chorobám.

Každopádně, vrátil jsem se z Austrálie

a navzdory zřejmým zdravotním rizikům jsem se přestěhoval do Aberdeenu.

(Smích)

V Aberdeenu jsem začal svůj dermatologický trénink,

ale také jsem se začal zajímat o výzkum

a konkrétně jsem se začal zajímat o tuto látku, oxid dusnatý.

Zde tito tři páni nahoře,

Furchgott, Ignarro a Murad,

získali Nobelovu cenu za medicínu v roce 1998.

Byli první, kdo popsali

tento nový chemický přenašeč, oxid dusnatý.

Oxid dusíku rozšiřuje krevní cévy,

takže snižuje krevní tlak.

Také rozšiřuje koronární tepny, takže zabraňuje angině pectoris.

Pozoruhodné na tom bylo to, že

když jsme v minulosti mysleli chemického posla uvnitř těla,

měli jsme na mysli komplikované věci jako estrogen a insulin,

nebo nervový přenos.

Velmi komplexní procesy s velice komplexními chemikáliemi,

které zapadají do velmi komplexních receptorů.

A tady tato neuvěřitelně jednoduchá molekula,

dusík a kyslík spojené dohromady,

a přece jsou obrovsky důležité pro dosažení nízkého krevního tlaku,

pro nervové přenosy, pro mnoho a mnoho věcí,

ale zejména pro kardiovaskulární zdraví.

Začal jsem s výzkumem a objevili jsme, velmi překvapivě,

že kůže produkuje oxid dusnatý.

Takže se neobjevuje jen v kardiovaskulárním systému,

ale objevuje se i v kůži.

Když jsme toto zjistili a publikovali,

přemýšlel jsem, jak se to děje?

Jak vzniká nízký krevní tlak v kůži?

To není srdce. Takže jak na to?

Odjel jsme do USA, jako mnoho lidí, kteří chtějí dělat výzkum,

a strávil jsem několik let v Pittsburghu. Toto je Pittsburgh.

Zabýval jsem se velmi složitými systémy.

Domnívali jsme se, že oxid dusnatý možná ovlivňuje smrt buněk,

jejich přežívání a odolnost vůči dalším faktorům.

Začal jsem s buněčnými kulturami, pěstoval jsem buňky,

a potom jsem používal myši s vypnutou schopností

vytvářet tento gen.

Zjistili jsme, že oxid dusnatý pomáhá buňkám přežít.

Pak jsem se vrátil do Edinburghu.

V Edinburghu je naším pokusným zvířetem student medicíny.

Je to druh podobný člověku

a oproti myším má několik výhod:

jsou zadarmo, nemusíte je holit, krmí se sami

a nikdo nedemonstruje a nevykřikuje:

„Zachraňte pokusné studenty medicíny.“

Takže jsou opravdu vhodným modelem.

Ale zjistili jsme, že u člověka nebylo možné reprodukovat

ta data, která se ukázala u myší.

Zdálo se, že není možné vypnout tvorbu

oxidu dusnatého v lidské kůži.

Aplikovali jsme krémy blokující enzymy, které ho tvoří,

vstřikovali jsme jiné látky. Nešlo to vypnout.

Po 2 - 3 letech práce se ukázalo, že důvodem

jsou velké zásoby v kůži

- ne oxidu dusnatého, protože to je plyn -

a ten je prchavý - paf - za pár vteřin je pryč,

ale může se přeměnit do těchto forem oxidu dusíku -

nitrát, NO3, nitrit, nitrosothiol.

Tyto formy jsou stabilnější,

ve vaší kůži je opravdu ohromná zásoba NO.

Říkali jsme si, takto velké zásoby,

co když tyto zásoby aktivuje sluneční svit

a uvolňuje je z kůže,

kde jsou tyto zásoby 10 x vyšší než v krevním oběhu.

Mohlo by slunce uvolňovat tyto zásoby do krevního oběhu,

kde přináší prospěch pro kardiovaskulární systém?

Jsem experimentální dermatolog,

takže jsme si řekli,

vystavíme naše pokusná zvířata slunečnímu svitu.

Takže jsme vzali skupinu dobrovolníků

a vystavili jsme je ultrafialovému záření.

Zde vidíte tyto sluneční lampy.

Dali jsme pozor na to,

že vitamín D je tvořen paprsky UVB,

a my jsme chtěli oddělit náš pokus od vlivu vitamínu D.

Takže jsme použili záření UVA, které netvoří vitamín D.

Dali jsme lidi pod lampu

na dobu odpovídající 30 min slunečního svitu v letním Edinburghu.

Pozorovali jsme vzrůst

oxidu dusnatého v krevním oběhu.

Takže když dáme pacienty pod UV světlo,

jejich hladina NO vzrůstá

a jejich krevní tlak klesne.

Ne příliš mnoho na úrovni jednotlivců,

ale dostatečně na to, abychom na úrovni populace

snížili riziko nemocí srdce.

Když jsme na ně svítili UV lampou

nebo když jsme je zahřáli stejně jako tato lampa,

ale nenechali paprsky zasáhnout kůži, toto se nestalo.

Zdá se, že je to vlastnost UV paprsků zasahujících kůži.

Nyní stále shromažďujeme údaje.

Ale mám několik dobrých poznatků:

Zdá se, že u starších lidí je toto významnějsí.

Nejsem si úplně jistý, jak moc.

Jedním ze subjektů byla moje tchyně

a já nepochybně neznám její věk.

Ale zcela jistě u lidí, kteří jsou starší než moje žena,

se tento efekt projevuje zřetelněji.

Měl bych zmínit,

že nenastala změna ve vitamínu D.

Není zde souvislost s vitamínem D.

Vitamín D je pro nás dobrý - zabraňuje křivici,

chrání metabolismus vápníku, je důležitý.

Tote je ale jiný mechanismus než vitamín D.

Jedním z problémů při pohledu na krevní tlak

je to, že tělo dělá všechno proto,

aby tlak krve zůstal konstatní.

Pokud vám něco usekne nohu a krvácíte,

vaše tělo se stáhne, zvýší srdeční tep,

dělá vše proto, aby tlak krve vzrostl.

To je naprosto základní fyziologický princip.

Takže jako další věc

jsme se zaměřili na dilataci krevních cév.

Mířili jsme - zde ho máme opět --

všimněte si, že nemá ocas ani srst, toto je student medicíny.

Měřili jsme tlak krve v paži,

jak moc oteče, když do ní proudí krev.

A ukázali jsme, že předstíraným ozářením -

to je ta silná čára zde -

svítíme UV na paži, takže se zahřívá,

ale je zakrytá, takže paprsky nezasáhnou kůži.

Nedochází k žádné změně v proudění krve, žádné dilataci cév.

Ale během aktivním ozáření

a celou hodinu poté

pozorujeme dilataci krevních cév.

Toto je mechanismus snižování tlaku krve,

kdy dochází také k rozšíření srdečních tepen

a srdce je zásobováno krví.

Takže máme další data, že UV záření, tedy sluneční svit -

má příznivé účinky na krevní oběh a kardiovaskulární systém.

Zkusili jsme vytvořit model -

v různé roční době dopadá na Zemi rozdílné množství UV,

takže zjišťujeme, že tyto zásoby oxidů dusíku -

nitráty, nitrity, nitrosotioly v kůži -

se rozkládají a produkují NO.

Různé vlnové délky světla mají různé účinky.

Takže zkoumáme účinek vlnových délek.

A vidíme, že když žijete na rovníku, slunce svítí přímo nad hlavou

a prochází velmi tenkou vrstvou atmosféry.

V zimě nebo v létě je to pořád stejné množství světla.

Pokud žijete zde na severu,

v létě svítí slunce docela přímo dolů,

ale v zimě musí projít mohutnou vrstvou atmosféry

a mnoho UV záření je odstíněno.

Rozsah vlnové délky, která dopadá na Zemi,

je v zimě odlišný od léta.

Takže když násobíme tato data

množstvím NO, který se uvolňuje,

vypočítáme, kolik oxidu dusnatého

se z kůže uvolní do krevního oběhu.

Zde na rovníku -

to jsou tyto dvě linky - červená a fialová -

množství uvolněného oxidu duxíku je oblast pod křivkou,

to je ta oblast zde.

Na rovníku, ať je prosinec nebo červen,

se z kůže uvolňuje spousta NO.

Ventura je v jižní Kalifornii.

V létě je to tam jako na rovníku.

Skvělé. Uvolňuje se spousta NO.

Ventura uprostřed zimy, docela dobré množství.

Edinburgh v létě, oblast pod křivkou je docela dobrá,

ale v zimě v Edinburghu se množství NO, které se uvolňuje,

blíží nule, je to jen málo.

Takže co my na to?

Stále na tom pracujeme,

stále to rozvíjíme a doplňujeme.

Myslíme, že je to velmi důležité.

Myslíme si, že to asi hodně ovlivňuje zdravotní rozdělení Británie na sever a jih.

Má to pro nás velký význam.

Víme, že kůže

obsahuje hodně velké zásoby

oxidů dusíku v těchto rozličných formách.

Odhadujeme, že velký podíl pochází ze stravy.

Listová zeleniná, řepa, salát

obsahuje hodně oxidů dusíku, který se dostává do kůže.

Myslíme, že se pak v kůži ukládají,

a myslíme, že jsou pak uvolňovány sluncem,

což má obecně prospěšné účinky.

Ještě na tom pracujeme, ale dermatologové -

a já jsem dermatolog.

Můj denní chléb je říkat lidem: „Máte rakovinu kůže,

zavinilo ji slunce, nechoďte na slunce.“

Ve skutečnosti si myslím, že mnohem důležitější je,

že slunce má jak rizika, tak i prospěšné účinky.

Ano, slunce je hlavním měnitelným rizikovým faktorem pro rakovinu kůže,

ale na nemoci srdce umíráme stokrát častěji

než na rakovinu kůže.

A myslím, že tomu musíme věnovat pozornost

a musíme hledat správný poměr rizik a přínosů.

Kolik slunečního záření je bezpečné,

a jak to můžeme nejlépe využít pro naše zdraví?

Velice vám děkuji.

(Potlesk)