Přísaha (Celý film)

Hrají Rachel McAdams a Channing Tatum
- nevlastním nic

Napište mi jaké filmy chcete,abych nahrál.
Bavte se! Odebírejte?

Shlédněte "Milý Johne"
http://www.youtube.com/watch?v=nxw_848Fd6k

Ty jo, byl to sotva jeden palec (2,5cm) když jsme vešli.

To je tak krásné.

To je dobrý, to je dobrý...

Necítím své prsty.

Díky

...Udělal bych cokoliv pro lásku

Nelíbí se ti tahle písníčka.

Udělal bych cokoliv pro lásku.

Udělal bych cokoliv pro lásku.

Musíš to vypnout.

Ale nevypnu to.

Ale ne, nevypnu...

Vzala jsem si .... Prosím, přestaň!

Miluješ to. Řekni že to miluješ. Přestaň! Aj!

Nech toho!

Miluješ tu písničku.

Ah, Leo.

Hele, mám takovou teorii.

Hmm...

Že holka zaručeně bude v tom když to bude dělat v autě.

Cože?

Mmm...

Já mam taky teorii. Moje teorie je o okamžicích.

Okamžiky dopadu.

Moje teorie je taková, že tyto okamžiky dopadu

tyhle záblesky vysoké intenzity

které zcela obrátí naše životy naruby

ve skutečnosti skončí tím, že určí kdo jsme.

Díky.

Další v řadě.

Jeden z mých naprosto nejoblíbenějších okamžiků.

Oh!

Zapomněla jste svojí parkovací kartu.

Jo... No, já jen jsem svým způsobem přišla si užít tu dvouhodinovou frontu.

Něco jako parkovací prémie.

Ten institut umění.

Ty tu pracuješ?

Ne, jsem student.

Jsem Paige.

Promiň. Já jsem Leo.

No, děkuju ti za tohle, Leo.

No, víš, všimnul jsem si, naprosto bez skrytých úmyslů,

že máme stejnou oblast RP.

Vážně?

Jo.

Hmm.

Máš obdivuhodnou pozorovací schopnost.

Ano.

Co je RP oblast?

Rezidenční parkovací oblast.

Aha.

To zní důvěrně.

Jo.

Tak jo.

O čem jsem přemýšlel je, že...

si myslím, že si to opravdu dlužíme.

možná zajít na drink

bez ohledu na naší slučitelnost oblasti a všeho.

Tak jo.

Jo?

Fajn, jo.

Až po tobě.

Vyber si ruku, vyber si ruku, vyber si ruku.

Tuhle. Tak na.

Hmm...

To je dobrý.

Dejte mi vědět když budete potřebovat něco dalšího.

Oh.

Pro tvůj nos.

Pro tvou hlavu.

Pro tvé srdce.

Na později.

Ty sis právě prdnul?

Ne.

Aha.

Možná trochu.

To je tak zvrácené.

Ale naprosto romantické.

Bože, já jsem do tebe tak zamilovanej, to je šílený

Jak víte, CT snímek vaší ženy

ukázal mozkové krvácení

Záměrně udržujeme pacienty s traumatickými mozkovými zraněními

v kóma za účelem uklidnění jejich ústrojí

a dát mozku čas aby se vyléčil sám zatímco se otok zmírní.

A potom je to pomalu odnaučujeme. Teď...

Jde o to, že každý z nás je souhrnem

každého okamžiku, který jsme kdy zažili,

s každičkým, koho jsme kdy znali.

A jsou to právě tyto okamžiky, které se stanou historií.

Jako naše vlastní osobní největší šlágry vzpomínek, které hrajeme

a přehráváme v naší mysli znova a znova.

Nejsi hladová?

Hele, čau.

Co děláš? Nic.

Vážně? Ne.

Co je? Nic.

Tak nic? Jídlo je hotové.

Koukni, pokud budeš furt krmit ten pytel blech,

tak se stále bude vracet a já jsem alergický.

Tak jako tvrdíš, že jsi alergický na koriandr?

Nemůžu vystát koriandr.

Přesně, ale nejsi alergický.

Chce někdo jahody, které jsem koupila na farmářským trhu?

Kupování potravin, špatné znamení.

Cože?

Všichni víme, co to znamená.

Líbí se mi.

Je jako náš mascot.

Díky.

Radši bych měl ji než tu fretku, kterou jsi se snažil adoptovat

A dělá super kafe. Nechme si ji.

Děkuju.

Dej si. Díky.

"Film"? Myslim, že jsi napsal "film" špatně.

Ne.

(Nastěhuješ se?)

Ano.

Slibuji, že ti pomůžu milovat život

že tě vždy zahrnu něhou,

a že budu mít trpělivost, jakou láska vyžaduje.

Mluvit, když slova jsou potřeba

a sdílet ticho, když potřeba nejsou.

Shodnout a neshodnout se na dortu z červeného sametu.

a žít obklopena teplem tvého srdce

a vždy je nazývat domovem.

Wow, nasadilas laťku celkem vysoko.

Napsala jsi svoji přísahu na jídelní lístek?

Jo, proč?

Přísahám, že tě budu celým srdcem milovat

ve všech tvých podobách, teď a navždy.

Slibuji, že nikdy nezapomenu, že je tohle láska, kterou člověk potká jednou za život.

A že budu vždy v nejhlubší části své duše vědět,

že nezáleží na tom, jaké výzvy nás odnesou pryč,

a že vždy najdeme cestu zpátky jeden k druhému.

Berete si zde přítomného za muže/za ženu?

Ano.

Ano.

Mocí, která mi byla svěřena státem Illinois, já...

Bezpečí.

...vás prohlašuji za muže a ženu a za nejlepší přátele pro život.

Polibek! Poběž!

Mám jeden kus. Jen jeden.

To.. To není možné.

Já ne..

O, můj Bože.

Budeš v pohodě.

Bože, budu jim muset zavolat.

Zavolám jim

a řeknu jim, že to nezvládnu.

Pojď si se mnou lehnout.

No pojď, vím, že to chceš.

Ne!

Ale né, prosím, ne.

Nech toho!

Dobře, dobře, dobře.

Myslím, že se tahle vyvíjí dobře.

Já.. Vím, že není dokončená,

ale začínám vnímat tu atmosféru.

Je to jako potemnělý závěs

a pak protichůdný světlý prvek tady.

Hmmm.

Je to abstraktní, ale.. Já nevím,

tak trochu si myslím, že už teď je to mocný.

Cože?

Ty mě rozhodně miluješ.

Jo, miluju. Jo.

Já vím, protože TOHLE je můj kousek

a tamto jen zbytky,

které nepoužiji.

Hmm.

Moment absolutní tělesné, duševní lásky a všech dalších druhů lásky.

Netlač na ni.

Bude teď trochu grogy,

tak jí prostě dej prostor.

Ahoj.

Tak rád tě vidím...

Page?

Je to v pořádku, jsi v nemocnici.

Měla jsi autonehodu.

Udeřila ses do hlavy, ale jsi v pořádku.

Jen jsme tě nechali o něco déle spát.

Jak se cítíš?

Bolí mě hlava.

Jo, no.. To je naprosto běžné.

Něco ti na to donesu.

Mám ještě něco zraněné, doktore?

Ehm..

Paige, víš, kdo jsem, že?

Jo, jste můj lékař.

Ehm..

Jsem tvůj manžel.

Paige?

Pane Collinsi, řekl jste, že vše je v pořádku.

Poranění mozku není jako zlomená kost nebo tržná rána.

Mozek je mnohem méně předvídatelný.

Někdy - v závislosti na způsobu, jak otok tlačí na lebku -

to může způsobit částečné poškození.

Částečné poškození?

Ona si mě nepamatuje.

Přestože je Paige vzhůru, otok

může způsobit zmatení nebo ztrátu paměti,

nevypočitatelné výkyvy nálad.

Cože? - Ale to je běžné.

Tak, to je moje teorie.

Že tyto chvíle nárazu určují, kým jsme.

Ale co jsem nikdy nezvážil

bylo: Co když by sis, jednoho dne, nepamatovala už na nikoho z nich?

Čau.

Co děláš?

Spím.

Dobře.

Doneslajsem ti něco na sebe.

Díky.

Mám trochu hlad.

Dobře.

Tak pojď.

No, chtěla jsem si jen ověřit pár věcí o mně,

o nás.

Super. - Takže, my jsme manželé?

Jo. -Jo.

A mám divný vlasy.

Myslím, že trochu odbočuješ.

Řeklas, že to trvá příliš dlouho je narovnat

a radši bys trávila čas prací v tvém studiu.

V mém studiu?

Jsi umělkyně.

Sochařka. Velmi dobrá sochařka.

Právě teď pracuješ na čtyřech dílech

pro Tribune Tower lobby,

což je velká věc.

Všichni ve městě chtěli tu zakázku.

Ale tvá show v MCA byla úžasná,

takže jsi to vyhrála.

A co můj titul?

Já nemám titul?

Myslím, že jsi

měla o pár kreditů méně.

Naposledy, kdy jsem chtěla být umělkyní,

jsem byla na střední.

Myslím, že by ses na to měla dívat jako na výhru.

Traumatické poranění mozku je výhra? Jsi idiot.

Pokud si nepamatuje, kdo jsi,

tak si nepamatuje všechny ty kraviny, co jsi kdy udělal.

Můžeš začít znova, s čistým štítem.

Jen mě děsí, že když si tě nepamatuje,

jak si může pamatovat, že je do tebe zamilovaná? Jak?

Upřímně, trochu mě šokovalo, že

se do tebe zamilovala poprvé.

Když už nic, tak už nejsi tak pohledný.

Lidi, vy jste fakt skvělá podpora.

Vážně..

Co když si na mě nevzpomene?

Co potom?

Vzpomene si na tebe.

Na nás všechny.

Jsme její rodina.

Jo, máte pravdu.

Promiňte, hledám svoji ženu, Paige Collinsovou.

Včera byla přímo tady.

No, vypadá to, že ji přestěhovali do VIP patra.

To zní draze. - Je to křídlo sponzora.

Jděte dolů a jeďte výtahem

do druhého patra a pak se dejte doprava.

OK, díky.

Paige, tvá dlouhodobá paměť je nedotčena.

A věřím tomu, že zbytek tvé paměti se časem obnoví.

Pane Collinsi, jsem tak rád, že jste tu.

Tohle je divný. Jsem Leo, manžel Paige.

Víte jak znepokojující bylo slyšet z druhé ruky,

že má dcera byla několik týdnů v umělém spánku,

a nikdo nás neinformoval?

Měl jste nám zavolat.

Omlouvám se.

Ty jsi nikdy neviděl mé rodiče?

To nechápu. Proč jste se s ním nikdy nesetkali?

Takže, doktore, jaký bude další krok?

Čím dříve se začlení zpátky do běžného života,

tím lépe.

Asi tak za týden doporučuji, aby

Paige navštívila psychologa.

Dobře. - Cokoli pro její dobro.

Terapie, specialisté.

Ujistím se, že dostane to nejlepší.

Vezmu tě domů, kde se o tebe postarám.

Máma upraví tvůj starý pokoj

a já si vezmu v práci volno.

Nechci být nezdvořilý,

protože to oceňujeme,

ale právě jste slyšel doktora říct,

že se mu vrátit do svého života.

Život se mnou je její život.

Ano, ale to je život, který si ona nepamatuje.

Vzpomene si.

To její doktor neustále opakuje.

Ne, řekl,že si na ně MOŽNÁ vzpomene.

Tak proč ji nevzít domů a

nechat ji zotavit se s lidmi, které zná?

A miluje?

My se jen snažíme udělat pro Paige to nejlepší.

Zajímavé, že jste se ní ani jednou nezeptali...

No, ale. Co opravdu potřebuji je, aby se všichni

přestali dohadovat!

Poslouchejte, nic z toho nemusí být teď rozhodnuto.

Ne. Promiň.

Myslím, že byste všichni měli jít domů, odpočinout si.

Jsem si jistá, že to využijete.

Jak je možné, že jsi můj manžel

a nikdy ses neseznámil s mojí rodinou?

Ty jsi s nimi nemluvila několik let.

Proč bych přestala vídat svoji rodinu?

To se stalo, než jsme se potkali.

A nikdy jsme o tom nemluvili?

Ne, mluvili jsme o tom.

A?

Pro začátek, chtěla ses přestěhovat do města

a jít na uměleckou školu.

A tvůj otec trval na tom, abys šla na práva.

Měl celkem striktní představy o tom,

co bys měla dělat.

Od toho se odvíjely další věci.

OK, podívej, pamatuji si, že jsem byla na právech

a byla zasnoubená s Jeremym.

Já nevím...

Paige.

OK, zlato.. prostě jen..

To nejlepší, co se teď dá dělat,

je vrátit se do našeho života.

Slyšela jsi doktora.

Je to to nejlepší pro tvoje uzdravení.

OK, ale já tě neznám.

A čekáš ode mě, že s tebou nasednu do auta

a budu s tebou žít u tebe?

U nás.

Bez důkazu, že se milujeme?

A co naše svatba?

Lidé se berou z různých důvodů...

Dobře, například?

Třeba kvůli zelené kartě.

Já jsem z Cincinnati.

Psala jsem si deník?

O tom nic nevím.

Řekla bych, že našel jen tohle.

Ale.. vypadá to dobře, zlatíčko.

Myslím.. právě odjíždíme, takže..

To je hrozné. - Paige?

Tak nás konečně opouštíš.

Jo, tak mi to řekli.

Takže, žádné řízení dokud Vám nedáme souhlas.

Ale jinak se uvidíme za 4 až 6 týdnů.

Dobře? - Moc Vám děkuji

Děkujeme za vše. - Díky.

Dobře. Jsi připravená? Pojďme.

Počkej chvilku, mám tu vzkaz.

Je z doby před tou nehodou.

Řekla jsi, že chceš důkaz.

Ok, jo. Tak si to poslechneme.

Ahoj zlato,

promiň, ale jsem pořád ještě ve studiu.

Tak moc mi chybíš, že mi tě moje sochy připomínají.

Takže, co děláš pak?

Tak trochu potřebuji ,,čas s Leem", jestli mě chápeš.

Jo, takže. Ozvi se mi.

Miluji tě.

Já nevím, řekl bych, že to nic nedokazuje. -

Je to roztomilý. Zním tam šťastně.

Dobře, takže. Promysli to.

Skončila jsi na právech, zrušila zasnoubení a

přestěhovala ses do města.

To všechno byly tvé volby

předtím, než jsi poznala mě.

Myslím, že si to dlužíš, abys

ocenila ta rozhodnutí, aspoň teď.

Tohle je chyba, Paige.

Slibuji, že se o ni postarám.

Prosím, pojď se mnou domů. Pojď se mnou. Vyřešíme to spolu.

Myslím, že to zkusím, abych

zjistila, jestli to pomůže paměti.

Hmm.

A vždycky se můžu vrátit domů.

Vzala jsem si ho. Musí to mít nějaký důvod.